Poškození lesní půdy škodí budoucímu lesu i vodám
Jaromír Bláha, Erik Baláž, Ondřej Simon
Po orkánu Kyrill, který se nad Českou republikou přehnal v noci z 18. na 19. ledna letošního roku, zůstaly na mnoha místech velké plochy vyvrácených či přelámaných stromů. K nejvíce postiženým oblastem patří Národní park Šumava a Vojenský výcvikový prostor (VVP) Boletice. Kyrill přitom nebyl velký vítr – rychlost větru dosahovala 38 m/s. Za posledních třicet let foukal na Šumavě podobně silný vítr sedmkrát, polomy ale nebyly tak rozsáhlé jako letos. Na 69 000 ha NP Šumava padlo 840 000 m3 stromů. V Boleticích padlo na 15 000 ha přes 600 000 m3 stromů. Obě oblasti mají jedno společné: intenzivní těžby ve smrkových porostech v předešlém období – v NP Šumava asanací kůrovce, ve VVP Boletice navýšením mýtní úmyslné těžby.
Způsob zpracování polomů pak na některých místech znamenal druhou kalamitu. Obnažení lesní půdy po odklizení vyvrácených stromů poškodilo lesní ekosystémy víc než samotná vichřice či kůrovec. Kvantitativní a kvalitativní ztráty lesní půdy se pak ještě znásobily v místech pojezdů těžebních mechanizmů.
Lesní půda je placenta lesa
Z hlediska biodiverzity je lesní půda nejbohatší nikou lesního ekosystému, z vodohospodářského hlediska je kompartmentem s největší vodní vazebnou kapacitou. Na stavu půdy přímo závisí stav lesních porostů. Pro její správné fungování je podstatná zejména struktura (pórovitost, půdní agregáty), půdní organismy, množství a stav humusu.
Náhlým odcloněním je struktura, biota a funkce lesní půdy téměř, a v místech pojezdu těžké techniky zcela, zničena.
A část půdy úplně mizí. V podhůří a horských oblastech dosahuje intenzita eroze půdy v prvních dvou letech po holoseči 0,5–5 mm za rok (Midriak, 1993). V místech narušení půdy pojezdy strojů je eroze ještě mnohem větší – 300 až 760 m3/ha, u nadložního humusu 3,5 až 7,2 t/ha (Pobědinskij et Krečmer, 1984).
Poškození půdy při zpracování kalamity se mimo bezzásahová území nelze zcela vyhnout, mělo by však být provedeno nejšetrnějším možným způsobem.
Poškození půdy v NP i vojenských lesích
Na území národního parku v majetku státu (spravovaném Správou NP Šumava) Hnutí Duha zjistilo několik větších erozních rýh a poškození půdy, avšak nikoli plošného charakteru. Správa NP Šumava na rozdíl od VLS Horní Planá a Lesů města Kašperské Hory provedla mnohem důslednější technologickou přípravu pracovišť, viděli jsme poválky z klestu i betonových panelů, mostky přes vodoteče a lanovky v problémových lokalitách. Dvakrát po větších deštích správa parku zcela zastavila na několik dní pohyb těžké techniky. Rozsáhlému plošnému poškození půdy zpracováním kalamity se tak podařilo předejít.
Ve VVP Boletice a v lesích města Kašperské Hory na území NP Šumava došlo k plošnému poškození půdního povrchu pojezdy těžké techniky na holinách, rozsáhlé erozi desítek tun půdy na vyklizovacích linkách, ve VVP Boletice jsme zjistili také nezabezpečené chemické látky a nádoby s oleji. Poškození půdy bylo takového rozsahu, že nebylo možné hovořit o přiměřenosti kalamitní situaci.
Správa NP Šumava obdržela na použití šetrnějších technologií mimořádnou dotaci od ministerstva. Absence dotací nicméně nemůže být omluvou devastace lesní půdy pro tak velký lesní podnik, jakým je VLS, i s ohledem na budoucí zisky z prodaného dřeva.
Hnutí Duha podalo podnět České inspekci životního prostředí a Správě NP a CHKO Šumava. V podnětu jsme nenavrhovali nahradit harvestory koňmi, jak v úvodníku LP 8/2007 posměšně uvedl ředitel divize Horní Planá VLS Slavomil Brandtl. Žádali jsme, aby ČIŽP stanovila následující preventivní opatření k zastavení dalšího neúměrného poškozování lesů.
- V blízkosti zpevněných lesních cest nezajíždět do porostů kolovou technikou a dřevo přitáhnout z cesty navijákem. Naprostá většina holin byla totiž rozježděná těžkými stroji zcela zbytečně - dřevo bylo dosažitelné lanem ze zpevněných cest. Na vzdálenější plochy mechanizace většinou nezajížděla jednou trasou, ale jakoby při vyklizování dřeva trénovala manévry. Dle našeho odhadu se rozsah poškození půdního krytu na holinách pohyboval od 10 % do 75 %.
- V citlivých lokalitách zabezpečit a zkontrolovat technologickou přípravu pracoviště (povaly, mostky přes vodoteče atd.).
Při naší první návštěvě VVP Boletice jsme technologickou přípravu pracovišť nepozorovali nikde. Po prvním šetření ČIŽP se objevila u ústí některých linek jedna až dvě otepi klestu nebo násep štěrku. Většina linek zůstala zcela neošetřených.
- V lokalitách, kde nelze dřevo bezeškodně vyklidit jiným způsobem, použít lanovky, pokud možno v plném závěsu.
- Při deštích úplně zastavit pojezdy těžké kolové techniky mimo zpevněné cesty. Tam, kde by takovým prodlením hrozilo vylétnutí kůrovce, dřevo odkornit.
Ve VVP Boletice jsme viděli lokality, kde vyvážecí soupravy již po několika jízdách zapadaly po kabinu do měkké půdy, při přejezdech vodotečí ještě hlouběji. Místo zastavení práce vyjela souprava linku další, cestu si razila lesem kácením živých stromů, pak vyjela další linku.
ČIŽP nestanovila správcům boletických lesů taková opatření, která by zabránila dalšímu nepřiměřenému poškození lesní půdy. Vojenské lesy pokračovaly ve zpracování kalamity stále stejným způsobem, čtvrtý podnět na neúměrné poškozování lesní půdy podávalo Hnutí Duha v září. ČIŽP na základě šetření postupně zahajovala s VLS několik správních řízení o uložení pokuty a asanačních opatření. Ale ani pokuty, ani asanace vyvážecích linek nevrátí zpět desítky tun odplavené lesní půdy, ani neobnoví její zničenou strukturu a funkci. Benevolence ČIŽP vůči rozsáhlému poškození půdy ve VLS Horní Planá ostře kontrastuje se zarputilou snahou téže instituce pokutovat vlastníky lesa za každý jednotlivý zapomenutý kůrovcem napadený strom, přičemž poškozením lesní půdy vznikají na lesním ekosystému mnohonásobně větší škody.
Otrávená řeka
Zničená lesní půda nebyla jediným důsledkem technologicky nezvládnutého zpracování kalamity ve VVP Boletice. V bahně z rozježděné lesní půdy docházelo k tvorbě amoniaku a fenolů, erozní linky odváděly jedovaté látky do potoků a řeky Blanice. Jejich množství bylo vzhledem k plošnému poškození lesní půdy v Boleticích takové, že v letních měsících s nízkými průtoky docházelo k havarijním úhynům ryb na některých tocích pramenících ve VVP Boletice, zejména pstruhů, vranek a střevlí. Typické příznaky na žábrách hynoucích ryb signalizovaly možnost otravy amoniakem. Vzorky odebrané vody z toků a louží na rozježděné lesní půdě u skládek dřeva zadala AOPK ČR k analýze do laboratoře Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. v Praze.
Voda z louží byla silně zabarvena fenoly, jejichž koncentrace více než 100x přesahovala obecně platné limity ochrany vod, o přísných limitech pro vodárenské toky ani nemluvě. V jedné ze dvou vyšetřovaných louží byly nalezeny i ropné látky, a to jak ropné, tak benzínové frakce. V obou loužích byly velmi vysoké koncentrace amoniaku, které víc jak stokrát překročily limity pro ochranu ryb, které se vztahují na tok řeky Blanice.
Důležité je, jaké byly v době po úhynu ryb koncentrace škodlivin přímo v řece: vyšetření potvrdilo významné překročení koncentrace fenolů i celkového fosforu, který indikuje nadměrné zatížení živinami. Amoniak, který se ve vodě rychle rozkládá, již zachycen nebyl. Nejednalo se přitom o ojedinělý záchyt zaznamenaný pouze po havarijních úhynech ryb. Graf ukazuje nárůst koncentrací celkového fosforu v době zpracování kalamity, zachycený pravidelným monitoringem čistoty vody v Blanici na hranicích VVP a níže po toku.
Dodejme, že řeka Blanice dosud byla jedním z nejčistších vodních toků v republice, ve kterém se dosud vyskytuje velmi citlivá, a proto i celoevropsky ohrožená a chráněná perlorodka říční, na jejíž ochranu vynakládá stát nemalé prostředky.
Interpretovaná primární data z rozboru vod z havárie, která nebylo možné z prostorových důvodů zveřejnit, poskytnou autoři zájemcům emailem.
Další informace jsou k dispozici na http://sumava.drosera.cz/. Pohled na ně je smutným mementem. O to smutnějším, že k ekologické havárii nemuselo dojít. Jen kdyby dřevo v dosahu zpevněných cest bylo přibližováno navijákem a kdyby byla pracoviště správně technologicky připravena, mohlo být podle našeho odhadu poškození lesní půdy třetinové.
Adresy autorů: MVDr. Jaromír Bláha,
Hnutí Duha
Ing. Erik Baláž, Lesoochranárske zoskupenie VLK
Mgr. Ondřej Simon,
Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v.v.i.
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Jaromír Bláha, Hnutí Duha