Archiv časopisu Lesnická práce

Vážení čtenáři,

před deseti lety začala naplno pracovat redakce časopisu Lesnická práce na zámku v Kostelci nad Černými lesy. Nově založené stejnojmenné nakladatelství a vydavatelství zakoupilo práva na vydávání časopisu od společnosti Silva Regina.

Vážení čtenáři,

listopadový editorial začnu netradičně představením. Jako nová redaktorka Lesnické práce budu pomáhat s přípravou tohoto nejen pro lesnickou veřejnost jedinečného časopisu. Je to pro mě velká čest a zároveň závazek, protože nebude lehké udržet Veronikou nastavenou laťku. Přesto věřím, že se nám podaří udržet časopis na úrovni, v jaké ho znáte, v lepším případě ji i zlepšit. Budeme rádi za jakékoliv podněty, nápady, ale i konstruktivní kritiku, která nám pomůže eliminovat nedostatky. Teď již ale k příspěvkům, které si můžete v tomto čísle přečíst.

Po odvolání Jiřího Olivy z funkce generálního ředitele LČR je průměrná doba působení jeho nástupců pouze 311 dní. Střídání ředitelů a managementů, které je dokonce rychlejší než výměny vládnoucích stran, jasně dokládá nestabilní situaci v českém lesnictví. Zatím poslední ředitel LČR, jehož jmenování tolik obhajoval ministr zemědělství Petr Gandalovič, setrval ve funkci 195 dní. Možná i proto je na nového ředitele státního podniku hospodařícího s majetkem v odhadované výši 70 miliard korun konečně vypsáno otevřené výběrové řízení. Otázkou je, zda se najde v lesnictví orientovaný manažer, který bude mít kromě politické podpory také schopnosti, chuť a odvahu poprat se se složitou situací okolo podniku Lesy České republiky.

František Dejnožka

V době, kdy probíhají spory o způsobu obchodování se dřívím ze státních lesů, se v předkládaných stanoviscích objevuje celá řada nepřesností. HLDS považuje za důležité včas upozornit na chyby, které tyto dokumenty obsahují. Lesy ČR mají zákonnou povinnost realizovat pouze takovou variantu obchodu s dřívím ve vlastnictví České republiky, která bude ze všech nejúčelnější a nejhospodárnější.

Jiří Staněk

Státní podnik Lesy České republiky (dále jen „LČR“) prochází v současné době nepochybně velmi složitým obdobím. Není třeba opakovat všechny peripetie, popsané ostatně několika autory a z několika hledisek v předchozích číslech Lesnické práce.
I přesto, že zdánlivě vše již bylo k současné situaci LČR řečeno, nabízí se stále několik zásadních otázek, z nichž nyní nabývá na aktuálnosti otázka přípravy zákona o státních lesích.

Jaroslav Kubišta

První rok programového období 2007-2013 Evropské unie se pomalu chylí ke konci, což je zřejmě dobrá chvíle pro uvedení údajů souvisejících s tímto novým obdobím, a zejména s finančními podporami pro lesní hospodářství, které českému lesnictví začíná pomalu nabízet prostřednictvím Programu rozvoje venkova 2007-2013 (dále PRV) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

Miroslav Mikeska, Stanislav Vacek

Mezi stěžejní prvky trvale udržitelného obhospodařování lesů v našich podmínkách patří vytvoření optimální struktury lesních ekosystémů (druhové, genetické, prostorové, věkové), diferencovaný přechod od plošného ke skupinovitému až individuálnímu způsobu hospodaření, využívání a podpora spontánních procesů - zejména pak přirozené obnovy, kompetice i dalších principů tzv. biologické automatizace (Poleno 1997), respektive autoregulace.

Petr Čermák

V současnosti je velmi aktuálním tématem ochrany lesa celkový zdravotní stav dřevin, jejich adaptační potenciál, reakce na synergická působení stresorů atd. V posledních letech jsou tato témata diskutována s důrazem na působení klimatických faktorů, které vybočují ze svých dlouhodobých normálů (ať již v důsledku přirozené proměnlivosti klimatu nebo kvůli člověku). Jako podstatný ukazatel zdravotního stavu je používána defoliace (zejména v rámci programů ICP Forests/Forest Focus). Lze použít i jiné ukazatele vitality dřeviny? Kromě řady obtížněji získatelných parametrů je vhodným ukazatelem vitality růst dřeviny (zejména radiální růst), zvláště je-li sledován zároveň s již zmíněnou defoliací.

Jan Hořejší

Medializovanou kauzu opakovaných podnětů Hnutí Duha ve věci údajného poškozování lesních porostů a lesní půdy ve Vojenském újezdu Boletice (VÚ Boletice) v souvislosti s likvidací následků orkánu Kyrill šetří Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), oblastní inspektorát České Budějovice (OI ČIŽP České Budějovice). V této souvislosti je vhodné seznámit širší odbornou veřejnost s některými poznatky a opatřeními ČIŽP v dané kauze.

Jaroslav Melichar

Stejně jako v ostatních lesních majetcích v České republice způsobil orkán Kyrill počátkem tohoto roku značné škody i v lesích spravovaných Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. (VLS). Nejvíce postiženou oblastí byly v rámci působnosti podniku lesní porosty  na divizi Horní Planá (Vojenský újezd Boletice). První odhady výše kalamity se u celého podniku VLS pohybovaly v objemu cca 1 mil. m3. Zpracování kalamity bylo ukončeno na konci října 2007, kdy probíhala převážně povýrobní úprava pracovišť a úklid holin, které budou zalesňovány v roce 2008. U pracovišť zpracovávaných dodavatelsky probíhá postupné přebírání ze strany VLS.