Memorandum je třeba respektovat

Jiří Novák se stal ředitelem státního podniku Lesy ČR po vítězství ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo 18 kandidátů. Komisi zaujal vizí štíhlého decentralizovaného státního podniku, který dokáže využívat unijní prostředky. I když je budoucnost podniku Lesy ČR do roku 2010 v mnoha ohledech dána memorandem mezi KLDS a MZe, přesto čeká na Jiřího Nováka mnoho těžkých úkolů, ať už se jedná o sestavení silného managementu, započetí lesnických prací pro rok 2008 nebo uklidnění napjatých vztahů mezi lesnickými firmami a státním podnikem. Jiřího Nováka jsme se zeptali na jeho názory k základním otázkám českého lesnictví, vize o budoucnosti fungování podniku LČR i na aktuální stav výběrových řízení na lesnické práce na období 2008–2010.

Z ředitele KRNAP ředitelem LČR

- Proč jste se rozhodl kandidovat na post ředitele LČR? Nemáte po nezdarech svých předchůdců z této funkce obavy?

Rozhodl jsem se, protože bylo vypsáno výběrové řízení. Profesí jsem lesník a post generálního ředitele LČR je tím nejvyšším možným pracovním postupem v oboru.

Z výkonu této funkce mám velké obavy a neznám člověka, který by měl takové sebevědomí, aby řekl, že bude na výkon této funkce od počátku stačit.

- Jaké konkrétní zadání vám ministr zemědělství svěřil?

Pan ministr Petr Gandalovič stanovil asi osm základních prioritních úkolů pro generálního ředitele.

Mezi nimi je důraz na vazbu dvou základních prvků a jejich dodržování – memorandum a střednědobá zakázka. Na druhou stranu je ministerstvem jasně deklarováno, že je třeba zlepšovat plnění veřejného zájmu lesů. V zadání jsou i organizační body, např. důraz na spolupráci krajů s KI, určitý přenos kompetencí na tento úsek tak, aby mohla být navázána vazba zemského uspořádání. Hejtman a krajský ředitel LČR by tak mohli více komunikovat, kooperovat a být si navzájem ku prospěchu.

- Vaši předchůdci si stěžovali na značnou „zpolitizovanost“ fungování podniku LČR. Vy sám jste členem ODS. Myslíte si, že vám tato stranická příslušnost ve výkonu funkce pomůže a budete mít dostatek prostoru pro uskutečňování zásadních změn?

Byl jsem řadovým členem ODS, před-sedou místního sdružení ve Vrchlabí, s členskou základnu 40 osob, což není až tak zásadní politická funkce. Samozřejmě nezpochybňuji, že pozice generálního ředitele je svým způsobem funkce, která je nebo může být politicky ovlivňována. Nicméně za prvních 10 dní ve funkci jsem se s touto situací nesetkal.

Koncepce

- Vaše koncepce byla z osmnácti hodnocených z pohledu výběrové komise ministerstva zemědělství tou nejlepší. Představte prosím její hlavní body.

Kladu důraz na to, aby státní podnik svým způsobem zveleboval veřejný zájem, aby byly plněny i mimoprodukční funkce lesa, nejenom funkce hospodářská. Chci najít jinou formu zdrojů na zlepšení hospodářského výsledku v rámci podniku LČR.

Druhým důležitým bodem koncepce je zeštíhlení ústředního orgánu se sídlem v Hradci Králové, kompetence by měly být částečně přeneseny na KI.

Třetí důležitou otázkou je vlastní návrh budoucích řešení v případných výběrových řízeních. Domnívám, že není správné ani logické vypisovat výběrová řízení na celé území republiky v jednom roce, protože LČR se potom dostávají do krizových situací jako v současnosti. Výběrová řízení by měla probíhat v určitých časových horizontech tak, aby na sebe navazovala (např. délka 1, 3, 5 let). Dalším krokem by mělo být ponechání určitého objemu zakázky pro potřeby aukcí tak, aby neúspěšný uchazeč z prvního kola měl možnost získat alespoň určitý objem zakázek.

Dalším prvkem je ponechání určité volnosti lesním správám, aby mohly využít prvku místní zaměstnanosti – malého místního podnikatele nebo živnostníka, který některé činnosti dokáže provést v nižších nákladech než firma, která vyhraje výběrové řízení a někdy třeba pochází z druhé části republiky.

- Oblíbeným heslem ve spojení s velkým podnikem LČR je právě decentralizace. Vysvětlete prosím, v jakých konkrétních krocích by decentralizace měla spočívat, jaké přínosy od ní očekáváte a kdy ji hodláte realizovat?

Pojem decentralizace pro mě neznamená, že by se krajské ředitelství nebo podnik měl hospodářsky rozdělit na menší jednotky. Myslím, že síla podniku LČR je naopak v tom, že kraje jsou pouze jedny z jednotek státního podniku. Rozhodně si decentralizaci nepředstavuji jako přechod na uspořádání krajských ředitelství se všemi kompetencemi. Otázka strategického plánování, koncepcí dlouhodobých prací na lesních zákonech, národních lesnických koncepcích a metodického řízení by měla vycházet z ředitelství. Ostatní výkonné a rozhodovací kompetence by měly v rozumné míře přejít na krajské uspořádání. Materiál přenosu kompetencí by měl být hotov k předložení a schválení zakladateli, příp. dozorčí radě, do konce roku 2008.

- Ve své koncepci považujete za ideální právní formu podniku LČR akciovou společnost. S touto myšlenkou přišlo již minulé vedení, ale od transformace upustilo. Jak budete postupovat vy při transformaci LČR na akciovou společnost?

V koncepci uvádím, že současná právní forma má několik nevýhod, nejasností. Stát, který státní podnik zřídil ze státního podniku, nemá žádný finanční tok mimo daní. Můj návrh řešení je státní akciová společnost. Takovýto model dokáže v Evropě fungovat. Krok ke změně právní formy LČR je opravdu otázkou rozhodnutí a vůbec strategie nakládání se státním lesním majetkem, tzn. je to stejně jako stanovení národní lesnické politiky rozhodnutí vlády.

- Kdo je vaším partnerem v jednání na MZe?

Mým nadřízeným je Karel Trůbl, náměstek ministra zemědělství pro úsek lesního a vodního hospodářství.

Lesní hospodářství

- Jak hodnotíte návrh NLP II?

Musím se přiznat, že poslední verzi NLP neznám. Obecně jsem s ním byl seznamován z pozice své minulé funkce, ale s posledními variantami řešení nejsem seznámen.

- Myslíte si, že by se současná legislativa týkající se lesnictví měla zpřísňovat, nebo spíše liberalizovat?

Já se domnívám, že by se lesnická legislativa měla spíše liberalizovat. V některých ohledech se lesní zákon chová opravdu velice striktně a direktivně.

- Měl by v tomto ohledu existovat rozdíl mezi soukromým a státním vlastnictvím lesa?

Státní podnik by měl klást větší důraz na plnění mimoprodukčních funkcí lesa.

- Jste pro snížení maximální velikosti holosečí?

Zde je lesní zákon odpovídající, ale máme zde limity, které ideální nejsou. Např. doba zalesnění, v mnoha případech i doba zajištění kultury, definice zajištěné kultury, množství MZD, tam by měl dostat vlastník větší prostor, jak s těmito parametry v počátcích obnovy naložit.

- Měla by se do budoucna navyšovat výše těžeb podniku?

Je zde určitá rezerva. Inventarizace a další dokumenty ukazují, že zásoby jsou větší, než jsme si doposud mysleli. Při zvýšení etátu těžby by mohlo dojít i k uklidnění vztahů s dřevozpracujícím průmyslem. Je důležité říci, kde je hranice a jak ji definovat.

Obchodní politika

- Jakým způsobem obchodoval dříví KRNAP?

KRNAP měl svojí obchodní politiku založenou na tom, že dříví obchodoval z obchodního místa.

- Obchodoval tedy sám.

Ano, obchodoval sám a já jsem ve své koncepci předkládal úplně obrácený systém, ale to není zvláštní. Na KRNAP se realizovalo přibližně 90–150 tis. m3. KRNAP byl schopen ovlivňovat sortimentaci nebo výrobu dříví ze dne na den vůči požadavkům regionu, kam dříví převážně dodával.

U LČR je situace zcela odlišná, proto moje vize ve studii vycházela z toho, že vidím po ukončení platnosti memoranda lokalitu P jako výhodnější. Pružnost podnikatele, který výrobu realizuje, je o hodně vyšší a dojde tak rozhodně k lepšímu zpeněžení, ale to je věc budoucnosti, nyní platí memorandum.

- Jste pro prodej dříví na lokalitě P a pro obchod prostřednictvím HLDS. Z čeho vychází vaše přesvědčení, že je tato varianta obchodu pro LČR tou nejvýhodnější?

V této chvíli říkám jasně – je zde memorandum a 3 roky musíme respektovat lokality P i OM. Do budoucna se mi jeví lokalita P jako příznivější.

Co se týká obchodování s HLDS, vycházím z aktuálních faktů. Státní podnik má svou dceřinou společnost, kde má stát 50% majetkový podíl a je nutno s touto společností začít pracovat. Jestliže chci dodržet tři základní věci, což je zákon o zadávání veřejných zakázek, obchodní zákon a zákon o hospodářské soutěži, potom je jednou z možností realizace obchodu právě HLDS. Je to společnost, které dříví mohu prodat bez toho, aniž bych porušil zákon o veřejných zakázkách. Zůstává zde také prostor pro regionální prodej, pro kontrolní prodej prostřednictvím komoditní burzy nebo elektronického tržiště, které bude realizováno v průběhu příštího roku.

HLDS je jednou z možností, jak realizovat rámcové kupní smlouvy mezi KLDS a LČR. Od ledna nebude HLDS zprostředkovatelem za obchodní provizi, která existovala v minulých letech, ale HLDS bude kupujícím dříví od LČR a bude garantem kupních rámcových smluv KLDS.

- Rizikem prodeje dříví na lokalitě P může být nedostatečná evidence. Jak jej chcete eliminovat?

Já toto riziko vnímám. Do budoucna je nutné se na něj zaměřit, aby k úniku dříví z lokality P nedocházelo.

- Kdyby se po např. roce a půl fungo-vání memoranda ukázalo, že je jeden z testovaných modelů výrazně efektivnější, považujete za nutné potvrzování takové skutečnosti ještě po další rok a půl?

Je důležité, aby memorandum doběhlo tak, jak bylo deklarováno.

Personalistika a nový management LČR

- Máte již jasno o obsazení pozic ve vedení podniku?

Část managementu u LČR zůstává. Ředitelem správního úseku je Svatopluk Sýkora, ekonomickým ředitelem Zdeněk Sýkora, obchodním ředitelem se od 1. ledna stane Bedřich Foukal. V této chvíli není ještě jasno o pozici výrobně technického ředitele, Vladimír Dolejský rezignoval na pozici výrobně technického ředitele a ukončil pracovní poměr dohodou k 31. 12. 2007.

- Logickým důsledkem nestability podniku je i odliv zaměstnanců. Jakým způsobem se budete snažit tento trend zvrátit?

Nedomnívám, že by zde byl tak masivní odliv, o jakém se mluví třeba u Policie ČR. Mně se zdá, že je firma personálně stabilizována.

Jedno ze zadání pana ministra bylo narovnat mzdovou politiku ve státním podniku LČR, zejména ve vztahu k nejnižším správním jednotkám, což jsou lesní správy, v jejich prospěch. Najít motivační faktor, jakým způsobem motivovat personál k lepším výsledkům, ale samozřejmě mít i nástroj pro případ nekvalitního plnění úkolů.

Škody zvěří

- Měly by se početní stavy zvěře určovat podle způsobených škod?

To je jedna z cest, která v některých evropských státech úspěšně funguje. Je třeba nastavit tvář tomu, že škody zvěří jsou a budou, ale měly by být únosné pro ekosystém, pro les. Měli bychom zkusit zpětně dopočítat stavy zvěře na jednotkách, které jsou pronajaty. Když se podíváme na to, že škody výrazně stoupají a statistika hlášení se blíží normovaným stavům, tak je tam určitý nesoulad.

Aktuální stav výběrových řízení

- Jaký je aktuální stav výběrových řízení na střednědobou zakázku?

Z celkových 257 zakázek je k dnešnímu dni připraveno k podpisu 101 smluv, z toho 65 na lokalitě OM, 36 na lokalitě P. Velká část střednědobé zakázky z lokality P je v současné době na ÚOHS, kde se očekává její navrácení v průběhu měsíce ledna. Předpokládáme, že lokalita OM by měla být v průběhu ledna podepsána takřka kompletně nebo bude připravena k podpisu smluv mezi dodavateli prací. Část lokality P bude muset projít nějakým náhradním režimem, to je opce nebo nějaká forma aukce tak, aby byla zaručena kontinuita výroby pro dřevozpracující průmysl. Případné opce nebo aukce se nedotknou objemu a předmětu střednědobé zakázky, aby střednědobá zakázka nemohla být zpochybněna. Podnik jednoznačně deklaruje, že naplní soutěž, jestliže projde ÚOHS.

- Zveřejníte, podle jakých kritérií byli vyřazeni někteří účastníci výběrového řízení pro tzv. mimořádně nízké ceny, a budete toto rozhodnutí respektovat?

Já budu respektovat rozhodnutí komisí. Byli vyhlášeni vítězové s cenou a jejich vítězství není třeba obhajovat.

V některých případech prošly výběrovým řízením firmy, které nemají ani personální, ani technologické možnosti, a já to označuji za personální a technologický dumping, a ten je možná horší než dumping ekonomický.

- Jak budete chtít „dumpingu“ do budoucna zabránit?

Po dohodě a jednáních se zástupci KLDS se budeme muset snažit nastavit pravidla výběrových řízení adresněji (specifikací více kritérií). Na jednu stranu nesmí být diskriminační, ale na druhou stranu by měla nastavit jasné pravidlo fungování tak, aby nebyla ohrožena ani strana, která výběrové řízení vypisuje.

- Jak chcete do budoucna předejít stížnostem lesnických firem k ÚOHS, které často vedou právě k blokování výběrových řízení?

Těmto stížnostem nelze nikdy předejít, právo neúspěšného účastníka výběrového řízení je vždy odvolat se nebo podat námitku.

- Jak chcete předejít blokování lesnických prací?

Mezi společnostmi, které obchodují se dřívím - a je to tvrdý byznys v řádech několika miliard, nemohou být přátelské vztahy. Ale vztahy musí být korektní, standardní a čitelné. Je zde prostor začít neformálním jednáním u kulatého stolu, jasně říci pravidla, požadavky obou dvou stran a hledat řešení, která by v příštím zadávání výběrových řízení nastavila jasné podmínky, aby podnik sám sebe chránil před tím, že výhercem výběrových řízení bude firma, která nemá dostatečné personální a technické kapacity.

- V souvislosti s ředitelstvím LČR se často mluví o stěhování do Prahy. Budete se stěhovat?

Můj názor je ten, že sídlo státního podniku by mělo zůstat v Hradci Králové. Myslím si, že se tím i jasně deklaruje určitá blízkost regionům před centralizací z Prahy.

- Pravděpodobně vás čeká tlak různých lobbistických skupin. Jak hodláte tomuto tlaku odolávat?

Máme zákonné normy, které je nutné dodržovat a lobbistický tlak nemůže jít nikdy za ně. V minulosti byla i správa parku pod velkým lobbistickým tlakem, ať už stavebních investorů nebo lyžařských areálů apod. Lze jim vzdorovat. Je to pouze otázka vytrvalosti a kolektivního vedení podniku.

- Co byste vzkázal svým zaměstnancům a lesnické veřejnosti?

Já bych jim vzkázal a přál bych si, abychom dokázali situaci stabilizovat. Podmínky jsou nastaveny tak, aby situace mohla být lepší.

Poděkování zaslouží veškerý personál, včetně vedení, za rychlé zpracování kalamity a splnění ostatních úkolů v běžném provozu, zejména za přípravu výběrového řízení pro střednědobou zakázku.

Děkuji za rozhovor (20. 12. 2007),

Jan Příhoda

Nový management podniku Lesy ČR představíme v LP 2/2008.

 

KLDS v roce 2007

Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů končí první rok svého působení, a to je dobrý důvod k alespoň krátkému hodnocení. Především je potřeba říci, že založení KLDS bylo krokem správným směrem. Do té doby samostatně pracující a navenek vystupující svazy získaly společným postupem při řešení shodných strategických problémů větší sílu a respekt. Jen pro připomenutí: KLDS zastřešuje obory činností zaměstnávající přibližně 47 tis. pracovníků a tvořící obrat ve výši přibližně 71,3 mld. Kč.

Na samém počátku, při zahájení činnosti KLDS, byla shoda na tom, že při poměrně široké škále velmi rozdílných, a někdy i protichůdných zájmů jednotlivých svazů, je nutno zaměřit společně aktivity výhradně na strategicky významné cíle, které souvisí s dostupností dřevní hmoty při respektování zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích.

KLDS se účastní projednávání národního lesního programu, iniciovala obnovení práce Komise pro zásobení trhu surovým dřívím, významně podpořila založení Národní technologické platformy pro dřevozpracující průmysl. Na víc nezbyl v prvním roce čas, neboť ten byl věnován problému výběrových řízení a smluvních vztahů mezi LČR a lesnickými společnostmi a také obchodnímu modelu LČR.

Všeobecně známé „memorandum“ směřovalo z naší strany k dosažení stability sektoru pro období příštích 3 let s tím, že toto přechodné období bude využito ke skutečně odborné diskusi a rozhodnutí, jak dlouhodobě státní lesní majetek spravovat a hospodařit s ním.

Podmínkou takovéto stability bylo vypsání a zejména dokončení výběrových řízení podle zadání obsaženého v „memorandu“. Za obsah a kvalitu výběrových řízení nese plnou odpovědnost zadavatel soutěže, tedy LČR. Zástupci KLDS měli maximální snahu přispět svými názory, doporučeními a zkušenostmi v době, kdy vedení LČR podmínky soutěže formulovalo, ale bohužel jsme nenašli pochopení.

Dnes jsme tak v situaci, kdy část výběrových řízení bude sice podpisy smluv brzy ukončena, ale pravděpodobně větší část přejde do roku 2008.

Na celkové hodnocení tohoto posledního pokusu vypsat řádná výběrová řízení je ještě brzy, nejsou k dispozici dostatečné informace, ale je zřejmé, že tento zásadní úkol se opět  nepodařilo jednoznačně úspěšně splnit.

KLDS nemění nic na svých prioritách, a je proto připravena jednat s nově jmenovaným vedením LČR. Snad již konečně nepůjde o to „kdo s koho“, ale jak řešit podstatu problémů v zájmu dlouhodobé stability celého sektoru.

Ing. Ivo Klimša

Prezident KLDS


Jmenování nového generálního ředitele Lesů ČR předcházelo výběrové řízení a také prohlášení ministra o prodeji části státních lesů.

Prostřednictvím e-mailu jsme požádali ministra Petra Gandaloviče o odpovědi na několik aktuálních otázek.

Privatizace státních lesů

- Již v rozhovoru v Lesnické práci 9/2007 jste uvedl, že si dokážete představit určitou rozumnou míru privatizace státních lesů. Sdělení v Hospodářských novinách (23. 11. 2007) bylo již jasnější a vzbudilo mnoho reakcí. Proč jste se rozhodl prezentovat záměr prodeje státních lesů široké veřejnosti právě v této době?

Ve svém rozhovoru pro LP 9/2007 jsem v této souvislosti pouze uvedl, že pokud zatím nedošlo ke shodě na tom, že by se měly LČR např. privatizovat, pak je nezbytné zajistit, aby do doby příslušného rozhodnutí hospodařily co nejefektivněji. Pokud jde o rozhovor pro deník Hospodářské noviny, zde jsem uvedl, že si postupnou privatizaci umím představit, ovšem s dodatkem, že s ohledem na další související otázky, jako je např. restituce církevního majetku, vnímám tuto otázku spíše jako impuls pro diskusi, kterou také, jak se následně ukázalo, toto mé vyjádření skutečně vyvolalo. Připomínám, že v rámci diskuse musí být probírány všechny možné alternativy dalšího vývoje, případnou privatizaci tak nevyjímaje. I nadále se domnívám, že cesta privatizace je možná, nicméně skutečně není na pořadu dne.

Před LČR, resp. před jeho managementem v čele s novým generálním ředitelem, stojí v současném období mnohem zásadnější, a troufám si říci i mnohem aktuálnější problémy.

- O privatizaci státních lesů není ještě rozhodnuto. Kdo a jakým způsobem o ní bude rozhodovat?

Jak sám uvádíte, není o privatizaci státních lesů dosud rozhodnuto. Proto nemůže být rozhodnuto ani o tom, kdo a jakým způsobem tak učiní. To bude odvislé od případné formy privatizace, podmínek její realizace, rozsahu a podobně. Z vašich otázek bohužel vnímám i určité rozdílné chápání slova „privatizace“. Na jedné straně je tak chápáno plošné posilování soukromého vlastnictví na úkor vlastnictví státního, na straně druhé v co nejobecnějším kontextu tak lze chápat každý úkon, kdy LČR již v dnešní době prodávají (popř. směňují) lesní majetek, který je pro ně nepotřebný např. z důvodu odloučenosti, nevyhovujícího spoluvlastnictví apod. Tyto majetkové dispozice lze samozřejmě rovněž chápat jako privatizaci, byť k ní dochází již dnes, a to za podmínek tzv. arondačního programu podniku. Proto je možné vámi zmiňovanou „privatizaci“ chápat i jako neustále probíhající proces přehodnocování a aktualizace arondačního programu podniku s cílem dát mu větší rozměr a dynamiku, plně reagující na vyvíjející se potřeby času.

- Máte pro případný prodej státních lesů politickou podporu?

Domnívám se, že pro věci týkající se počátku diskuse o různých formách řešení nepotřebuji vámi uváděnou politickou podporu. Pokud můj názor, uvedený tím, že „si dovedu představit“, splnil účel otevřít diskusi na téma dalšího možného vývoje, pak jsem tomu rád. Teprve poté, co případná alternativa částečné privatizace bude prodiskutována především s odbornou veřejností a dojde k zásadní shodě na jejich případných principech, pak nastane čas pro další jednání, a to včetně jednání na politické úrovni.

- Jaký podíl státních lesů by se měl v budoucnu privatizovat?

Ani tentokrát vás přesnými údaji nezahrnu. Připomínám však skutečnosti, které jsem již v minulosti uvedl, a na jejichž základě vlastně diskuse započala. Když porovnáme držbu lesů v ČR a v zemích evropské patnáctky, pak zjistíme, že my máme společně s národními parky zhruba 70 % lesů státních. V Německu je to 30 %, v Rakousku jen kolem 12 %. Zdůrazňuji však, že to není jediné hledisko, v jehož rámci se dále budou úvahy odvíjet. Je nutno zohledňovat rovněž historickou tradici lesního hospodářství jednotlivých zemí, zeměpisné odlišnosti apod.

- Měl by být (po prodeji části státních lesů) zpřísněn dohled na dodržování lesnické legislativy?

Tato otázka nesouvisí výlučně s případnou privatizací státních lesů. Připomínám, že dnes platný lesní zákon platí od ledna 1996. Za tuto dobu získala především státní správa lesů dostatečný přehled o naplnění jeho cílů, resp. o jeho efektivitě. Předesílám, že to neznamená, že je tento zákon špatný, ale vždy je co vylepšovat. Proto, výhledově, i bez ohledu na případnou privatizaci části státních lesů, považujeme díky poznatkům z praxe za užitečné, aby dohledová a kontrolní činnost státu byla posílena. Ruku v ruce s tím by však nutně měly být přijaty i související instrumenty vymahatelnosti práv a povinností ke všem vlastníkům lesů, a to z hlediska principu rovnosti všech forem vlastnictví.

Výběrové řízení na generálního ředitele LČR

- Měl by nový ředitel začít připravovat státní lesy k prodeji?

Před managementem podniku v čele s novým generálním ředitelem stojí celá řada úkolů. Jak jsem již uvedl, za prvořadé považuji dotažení tendrů na roky 2008–2010. Jedině tak lze vytvořit základ pro zklidnění situace v lesnicko-dřevařském sektoru. S tímto, stručně řečeno „vnějším“ úkolem, bude korespondovat neméně důležitý úkol „vnitřní“, to je stabilizace podniku a vytvoření podmínek optimalizace jeho fungování. V praxi to bude znamenat postupnou transformaci druhého článku stávající organizační struktury na úrovni krajských inspektorátů na formu odštěpných závodů. V kompetenci nutně zeštíhleného generálního ředitelství by měly zůstat zásadní otázky strategického a koncepčního rozhodování. Jedině postupnou decentralizací tak budou vytvořeny základy pro to, aby se z podniku stal dynamický, pružně se rozvíjející systém, který bude vzorovým modelem možné správy státního majetku při zachování lesa jako nedílné složky životního prostředí i pro generace příští.

- Jak hodnotíte manažerské kvality uchazečů přihlášených do výběrového řízení na generálního ředitele LČR?

Zhodnocení kvalit uchazečů bylo především na výběrové komisi. Myslím si, že se přihlásili kvalitní uchazeči a že počet osmnácti přihlášených svědčí o zájmu o dění v podniku Lesy ČR.

- V rozhovoru pro MF Dnes jste uvedl, že nevidíte důvod, aby koncepce jednotlivých kandidátů nebyly zveřejněny. Proč tedy ministerstvo zemědělství koncepce nezveřejnilo?

Hovořil jsem s jednotlivými uchazeči a z jejich strany nebyl jednoznačný zájem o uveřejnění jejich koncepcí, respektoval jsem tedy jejich přání na ochranu jejich know-how.

- Proč MZe neinformovalo oficiální cestou o průběhu výběrového řízení, když většina důležitých informací dříve nebo později z ministerstva unikla?

Naší snahou bylo udržet výběrové řízení co nejtransparentnější a uchránit ho před vnějšími tlaky. Myslím, že výběrové řízení proběhlo dobře, výběrová komise pracovala dobře a velmi zodpovědně.

- Jakým konkrétním postupem, podle jakých kritérií byl vybrán ředitel LČR?

U každého uchazeče byla hodnocena odbornost, manažerské schopnosti, praxe, zkušenosti s lesnickou problematikou. Velmi důležitá byla samozřejmě předložená koncepce a osobnost uchazeče. Věřím, že náš výběr byl velmi komplexní a že jsme zvolili dobře.

- Jaká jsou konkrétní zadání pro nového ředitele LČR (právní forma LČR, obchod dřívím, privatizace, strategičtí partneři atd.)?

Prvotním úkolem je dotažení tendrů na roky 2008–2010 a posléze transformace státního podniku Lesy ČR na dynamický a průhledně hospodařící podnik. Dalším krokem bude decentralizace podniku Lesy ČR tak, aby se řada pravomocí přenesla na krajskou úroveň a tím se s. p. Lesy ČR stal bližším partnerem hejtmanů i místních firem. Důležitým úkolem je dobrá komunikace se zakladatelem, tedy ministerstvem zemědělství, a předpokládám, že z této oboustranné komunikace také další úkoly vyplynou.

- Poslední čtyři ředitelé setrvali ve svých funkcích příliš krátkou dobu na to, aby dokázali uskutečnit zásadní změny ve strategii LČR. Jaké změny vykonáte, aby nový ředitel LČR měl pro své fungování standardní podmínky a mohl tak činit i dlouhodobá strategická rozhodnutí?

Nový ředitel Jiří Novák od nás dostal zadání a má plnou podporu jak moji, tak dozorčí rady LČR, hlavní podíl práce je na něm a jeho manažerském týmu.

- Kdo je dnes na MZe zodpovědný za státní podnik LČR? Je to náměstek pro lesní a vodní hospodářství, nebo náměstek ekonomického a správního úseku?

Za státní podnik Lesy ČR je zodpovědný náměstek pro ekonomický a správní úsek (Ivo Vrzal).

- Co popřejete novému generálnímu řediteli před nástupem do funkce?

Novému řediteli přeji dobrý start na nové pozici, klid na práci a mnoho úspěchů.

Děkuji za odpovědi (14. 12. 2007),

Jan Příhoda