Archiv časopisu Lesnická práce

Vážení čtenáři,

dostal jsem možnost oslovit vás v úvodníku časopisu Lesnická práce. Začátek roku 2008 je tou nejlepší dobou pro krátkou bilanci toho, co se událo v lesnictví v průběhu roku 2007. Celý rok 2007 byl zásadně ovlivněn orkánem Kyrill, který zasáhl podstatnou část republiky a výrazně ovlivnil nejen celý lesnický sektor, ale i související dřevozpracující průmysl. Musím s potěšením konstatovat, že následky této kalamity se již podařilo odstranit, někde dříve, někde později, ale celou situaci se podařilo zvládnout, a tak nezbývá než doufat, že se podobná kalamita nebude opakovat.

Vážení čtenáři,

vítám vás u prvního letošního čísla Lesnické práce. Věřím, že jste prožili vánoční svátky i Nový rok se svými blízkými a do roku 2008 jste vykročili odpočati a plni elánu.

Jiří Novák se stal ředitelem státního podniku Lesy ČR po vítězství ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo 18 kandidátů. Komisi zaujal vizí štíhlého decentralizovaného státního podniku, který dokáže využívat unijní prostředky. I když je budoucnost podniku Lesy ČR do roku 2010 v mnoha ohledech dána memorandem mezi KLDS a MZe, přesto čeká na Jiřího Nováka mnoho těžkých úkolů, ať už se jedná o sestavení silného managementu, započetí lesnických prací pro rok 2008 nebo uklidnění napjatých vztahů mezi lesnickými firmami a státním podnikem. Jiřího Nováka jsme se zeptali na jeho názory k základním otázkám českého lesnictví, vize o budoucnosti fungování podniku LČR i na aktuální stav výběrových řízení na lesnické práce na období 2008–2010.

Marian Slodičák

V roce 2005 zadala Grantová služba LČR projekt „Lesnické hospodaření v Krušných horách“ jehož cílem bylo komplexní posouzení stavu a vývoje porostů náhradních dřevin v imisních polohách oblasti Krušných hor s využitím všech dosavadních výsledků výzkumu a zkušeností lesního provozu v této oblasti, včetně vypracování komplexních a variantních doporučení k hospodářským opatřením v těchto porostech. Ve veřejné soutěži se nositelem projektu stal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady (VÚLHM), který zadání projektu v letech 2005 až 2007 řešil ve spolupráci s vybranými specialisty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU), České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa v Brandýse n. Labem (ÚHÚL), Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (ÚKZÚZ) a také s vybranými odborníky z privátních firem. Řešení probíhalo v úzké součinnosti s odborníky Lesů České republiky, s. p., Hradec Králové.

Vít Šrámek, Jiří Kulhavý, Bohumír Lomský, Luboš Borůvka, Karel Matějka, Pavel Hadaš, Přemysl Fiala

Lesní porosty ve vrcholových partiích Krušných hor byly vždy pod silným tlakem abiotických činitelů. V době před vypuknutím imisní katastrofy se jednalo zejména o poškození větrem a námrazou, méně poškození sněhem. Od poloviny dvacátého století přistupuje k biotickým vlivům imisní zatížení a dochází k synergickému působení obou vlivů.

Vratislav Balcar, Libor Pěnička

Porosty náhradních dřevin (PND) vznikly většinou v sedmdesátých a osmdesátých letech v imisemi silně postižených oblastech, a to hlavně v oblasti Krušných hor, a jejich celková výměra zde činí zhruba 36 tis. ha (Kubelka 1992). Byly zakládány na lokalitách, kde nebylo možné nahradit rozpadající se převážně smrkové monokultury vhodnými dřevinami cílovými. Cílem zakládaní PND bylo zachování kontinuity lesních porostů, plnících alespoň nejdůležitější ekologické funkce v dané oblasti (funkce půdoochranné a vodohospodářské).

Hospodářská opatření v lesních porostech Krušných hor byla zpracována jako variantní návrh pěstebních postupů zahrnující parametry sadebního materiálu, obnovu lesa, úpravu obmýtí, úpravu druhové skladby, principy výchovy a způsoby přeměn porostů náhradních dřevin (PND).

Pavel Samec, Marek Mlčoušek, Jakub Hruška, Filip Oulehle, Norbert Buchta, Záviš Pexidr

Zdravotní stav lesů, přes výrazné snížení imisní depozice zejména SO2, vyžaduje trvalé sledování a přijímaní konkrétních opatření na úseku hospodaření v lesích i při ochraně přírody. Zhoršování zdravotního stavu lesů se někdy začíná projevovat jako zdánlivé deficity výživy, jejichž následkem je postupné chřadnutí, nebo rychlé uhynutí. Chřadnutí lesních porostů probíhá jako důsledek současného působení mnoha stresových činitelů a pro volbu dostatečně efektivních sanačních nebo pěstebních opatření stále chybí nástroj vycházející z jeho komplexního hodnocení.

Miroslav Sloup

V Krušných horách přetrvává nevyvážený stav uvnitř lesního ekosystému ve prospěch jeho živočišné složky – zvěře. Zejména u jelena lesního je stále zřetelný jeho negativní vliv na les. To je podstatné v případech, kdy se uvažuje o změně lesnického hospodaření, konkrétně o možnosti přeměn dosavadních porostů náhradních dřevin (PND) za porosty cílové, při vědomí významných změn prostředí (imise) i aktuálním stavu PND (odumírání břízy). 

Jan Ferkl

O problematice lesnického hospodaření v imisemi postižené části Východních Krušných hor vyšel obsáhlý článek v Lesnické práci 2/2005. Článek byl zaměřen především na problematiku přeměny porostů náhradních dřevin (PND) a vliv jelení zvěře na nově založené porosty. Jeho volným pokračováním je následující text.