Porosty náhradních dřevin v Krušných horách
Vratislav Balcar, Libor Pěnička
Porosty náhradních dřevin (PND) vznikly většinou v sedmdesátých a osmdesátých letech v imisemi silně postižených oblastech, a to hlavně v oblasti Krušných hor, a jejich celková výměra zde činí zhruba 36 tis. ha (Kubelka 1992). Byly zakládány na lokalitách, kde nebylo možné nahradit rozpadající se převážně smrkové monokultury vhodnými dřevinami cílovými. Cílem zakládaní PND bylo zachování kontinuity lesních porostů, plnících alespoň nejdůležitější ekologické funkce v dané oblasti (funkce půdoochranné a vodohospodářské).
Funkce porostů náhradních dřevin
Vzhledem k předpokládané nižší stabilitě a omezenému plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí (v porovnání se dřevinami cílovými) nebyly PND již od počátku považovány za definitivní řešení nastalé situace, ale za přípravnou fázi pro založení stabilních lesních ekosystémů. PND by měly vytvořit příznivější růstové poměry pro postupnou obnovu lesa cílovými, hospodářsky i ekologicky vhodnějšími dřevinami. Přeměny PND jsou však vzhledem k jejich věkové struktuře, relativně velké výměře, nestejné kvalitě, a zejména vzhledem k velmi složitým imisním a ekologickým poměrům Krušných hor problémem dlouhodobým. Až do fáze přeměn je nutno PND stabilizovat a zachovat jejich funkčnost.
Jako náhradní byly sázeny jak domácí dřeviny s pionýrskou růstovou strategií, tak i dřeviny introdukované, hlavně neopadavé jehličnany (tab. 1). Od porostů listnatých dřevin byl očekáván příznivý vliv na půdu a rychlé zalesnění volných ploch, jehličnany měly do určité míry nahradit ztráty na dřevní produkci a lépe zabezpečovat některé funkce mimoprodukční. Příznivý vliv listnáčů na půdu i vyšší účinnost jehličnanů při zpomalení tání sněhu byly později doloženy i výsledky experimentálních šetření.
Vzhledem k lokalizaci emisních zdrojů a tím i rozsahu poškození byly lesy ve východní části oblasti poškozeny podstatně více než v části západní. Proto se i převážná většina lesopěstebních opatření týkala východní části (na západě ohraničené přibližně vzdušnou čarou Stráž nad Ohří – Klínovec). Zde bylo v důsledku imisní kalamity odlesněno cca 36 tis. ha, a to většinou na náhorní plošině s drsnějšími růstovými podmínkami. Pro rozdílný přístup k plošině a k části svahů (s příznivějšími růstovými podmínkami) byla oblast v devadesátých letech rozdělena hranicí, tzv. zelenou čarou. Zakládání PND pod zelenou čarou bylo považováno za neopodstatněné a bylo zde doporučováno zakládání porostů s cílovými hospodářskými dřevinami, hlavně bukem a modřínem. V kritické oblasti náhorní plošiny (tj. nad zelenou čarou) se nacházely porosty řazené do 7. a vyšších LVS, pouze malá část v jejich sousedství do 6. LVS.
Aktuální poznatky o stavu porostů náhradních dřevin jsou v současnosti získány v rámci projektu MZe ČR „Studie – Šetření stavu porostů v Krušných horách“. Projekt byl zadán v roce 2005 a je zdůvodněn potřebou nových exaktních informací o vývoji, současnosti a předpokládané dynamice stavu náhradních dřevin vzhledem k významným změnám v ovzduší (snížení přímé imisní zátěže), změnám v půdním prostředí i ve stavu porostů (např. odumírání břízy). Vyhodnocení výsledků současného stavu porostů náhradních dřevin je podkladem pro vypracování komplexních a variantních doporučení k hospodářským opatřením. Ta mají v těchto porostech respektovat plnění všech funkcí lesa, především funkci vodohospodářskou, a rovněž brát ohled na požadavky ochrany přírody a v návaznosti na soustavu území NATURA 2000.
Stav porostů náhradních dřevin
Z výsledků studie (ÚHÚL 2007) je zřejmé, že nejrizikovější dřevinou na sledovaném území je v současné době bříza bělokorá, a to hlavně rozsáhlé síje místně nepůvodní provenience. Z výsledků terénních šetření vyplývá skutečnost, že čím více znaků místního ekotypu břízy bělokoré nebo znaků břízy karpatské a břízy pýřité jedinec vykazuje, tím se riziko odumření snižuje. Po kalamitním poškození BR v zimě 1996/97 je další odumírání nepůvodní břízy jen velmi pozvolné, nicméně neustále postupuje. V současné době je v kalamitním stavu 600 ha břízy a na hranici kalamitního stavu dalších 1000 ha.
Ostatní dřeviny současných porostů prosperují dobře. Smrk pichlavý, nejrozšířenější zástupce exot, prosperuje zatím dobře s výjimkou 8 ha porostů, kde žloutnutí, rezavění a postupné usychání přesahuje 50 % jedinců. Částečné riziko tvoří 53 ha porostů s tímto poškozením u 30 % jedinců. Barevné změny se více vyskytují v porostech na trvale zamokřených půdách a na půdách chudých humusem, kde SMP není stanovištně v optimu.
Modřínové porosty vykazují v současnosti dobrý růst, podíl křivých jedinců vzhledem k nadmořským výškám je nižší než se předpokládalo. Dle současného stavu se dá předpokládat v budoucnu u 50 % jedinců minimální 2,5–4m výřez kvalitního užitkového dřeva. Závislost vad na nadmořské výšce a klimatu se plně neprokázala, spíše zde hraje větší roli genetický původ osiva.
Jeřáb a ostatní meliorační listnáče prosperují v současnosti dobře. Limitující pro zdárné odrůstání je stále početní stav vysoké zvěře. Odrostlé jeřáboviny i se silným poškozením loupáním dobře tlaku zvěře odolávají a tvoří důležitou příměs porostů.
Přeměny PND
Důvodem k přeměnám PND je jejich předpokládaná nestabilita v budoucnosti a nedostatečné plnění požadovaných produkčních i mimoprodukčních funkcí. V extrémních případech nastává v důsledku nevhodné druhové skladby i degradace stanoviště (eroze, zhoršení půdních podmínek, zamokření, vznik mikroklimaticky extrémních holin). Porosty nejsou stabilní, lze u nich očekávat zhoršení zdravotního stavu, rozpad a ztrátu funkčnosti.
Podkladem pro stanovení stupně naléhavosti přeměn PND je jejich kategorizace. Hlavním kritériem pro kategorizaci je plnění požadovaných funkcí lesních porostů. Porosty šetřené ÚHÚL v rámci podpůrné studie (2007) byly diferencovány podle následujících parametrů:
- zdravotní stav současného porostu;
- dřevinná skladba;
- hustota porostu;
- způsob míšení – monokultura, jednotlivé a skupinové míšení.
Na základě členění podle těchto parametrů byly ÚHÚL (2007) vylišeny následující kategorie porostů (tab. 2):
- cílové dřeviny v dobrém zdravotním stavu – porosty se zastoupením cílových dřevin 70 % a více, se zakmeněním vyšším než 6, bez poškození vedoucího k proředění porostů (14 006 ha);
- směsi cílových a náhradních dřevin, které lze řešit výchovou ve prospěch cílových dřevin jsou porosty s podílem náhradních dřevin v dobrém zdravotním stavu v rozmezí 30 až 70 %, které lze postupnými výchovnými zásahy přeměnit na porost cílových dřevin (3 875 ha);
- cílové dřeviny ve špatném zdravotním stavu a řediny – porosty se zastoupením cílových dřevin 70 % a více, se zakmeněním pod 7 a nebo s podílem silně poškozených jedinců snižující zakmenění pod 7 (1 541 ha);
- směsi cílových a náhradních dřevin, které nelze řešit výchovou ve prospěch cílových dřevin jsou porosty s podílem náhradních dřevin v dobrém zdravotním stavu v rozmezí 30 až 70 %, které pro podíl náhradních dřevin v porostu nebo pro jejich seskupení nelze postupnými výchovnými zásahy přeměnit na porost cílových dřevin (6313 ha);
- porosty náhradních dřevin v dobrém zdravotním stavu – porosty s podílem náhradních dřevin 70 % a více, se zakmeněním vyšším než 6 a porosty v současné době nevykazující odumírání, které by způsobilo ředinu nebo velké porostní díry (14 500 ha);
- řídké porosty náhradních dřevin – porosty a porostní směsi s podílem náhradních dřevin nad 30 %, kde je zakmenění nižší než 7, a nebo podíl odumírajících jedinců snižuje zakmenění pod 7 (570 ha);
- lesní kultury prvního věkového stupně, ve kterých šetření neproběhla (255 ha).
Na základě výsledků kategorizace PND je dále stanoveno pořadí naléhavosti přeměn a při vyhodnocení dalších aspektů – růstové podmínky, současný stav přeměňovaných porostů a dřeviny do porostů vnášené – jsou doporučovány zásady pěstebních postupů při přeměnách.
Předkládané poznatky o porostech náhradních dřevin byly získávány při řešení projektu GS LČR – „Lesnické hospodaření v Krušných horách“ (2006–2007), v rámci projektu MZe ČR „Studie – Šetření stavu porostů v Krušných horách a při řešení Výzkumného záměru MZe ČR č. 0002070201: Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí a podpůrných studií financovaných MZe ČR.
Autoři:
Ing. Vratislav Balcar, CSc.
VÚLHM, Výzkumná stanice Opočno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Libor Pěnička
ÚHÚL, pobočka Jablonec n. Nisou
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.