Zonace ohrožení lesů stále aktuální

Pavel Samec, Marek Mlčoušek, Jakub Hruška, Filip Oulehle, Norbert Buchta, Záviš Pexidr

Zdravotní stav lesů, přes výrazné snížení imisní depozice zejména SO2, vyžaduje trvalé sledování a přijímaní konkrétních opatření na úseku hospodaření v lesích i při ochraně přírody. Zhoršování zdravotního stavu lesů se někdy začíná projevovat jako zdánlivé deficity výživy, jejichž následkem je postupné chřadnutí, nebo rychlé uhynutí. Chřadnutí lesních porostů probíhá jako důsledek současného působení mnoha stresových činitelů a pro volbu dostatečně efektivních sanačních nebo pěstebních opatření stále chybí nástroj vycházející z jeho komplexního hodnocení.

Zdravotní stav lesů

Během 70. a 80. let dvacátého století postihlo rozsáhlá území Evropy hynutí lesů, jehož příčiny byly jednoznačně vázány na průmyslové znečištění ovzduší. Mnohé výskyty plošného hynutí lesa při extrémně vysokých koncentracích škodlivin v ovzduší nastaly po sice krátkém, ale intenzivním teplotním zvratu, zejména v období inverzního průběhu počasí. Vliv zvratů počasí se na náhlém zhoršování zdravotního stavu porostů odráží i v současnosti po odsíření všech velkých stacionárních zdrojů znečištění. Z monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests vyplynulo:

- v Evropě významně a trvale klesly emise SO2, ale stále mírně roste nebo se nemění zatížení NOx a přízemním O3 (ozón), takže imise jsou stále považovány za faktor významně ovlivňující stav lesů, který nelze podceňovat ani zanedbávat,

- zdravotní stav evropských lesů se nelepší, i když imisní zátěž klesla, protože regenerace okyselených půd a zlepšení látkové výměny lesních porostů probíhá jen velmi zvolna a stále je zpomalováno výskyty dalších (abiotických i biotických) stresorů,

- ani v první polovině 21. století nelze předpokládat, že by se stav lesních porostů na územích ovlivněných imisemi síry a dusíku výrazněji zlepšoval, naopak tato území jsou mnohem vnímavější na výskyty dalších stresů (především povětrnostních, klimatických a živinové nerovnováhy).

Vládní doporučení

Dosavadní systémová opatření určená k řešení lesních kalamit a chřadnutí vycházejí z rozlišení konkrétních stresových faktorů (exhalací, mrazu, sněhu, bořivého větru, sucha, kůrovců). Neobsahují ale dosud nástroj zabývající se důsledky dlouhodobé acidifikace a nutriční degradace půd.

Vyhláška 78/1996 Sb. se stala nástrojem, pomocí něhož byla vymezena pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí. Indikačním znakem pro zařazení dotčeného území do některého ze čtyř pásem se stala dynamika zdravotního stavu zjišťovaná podle změny defoliace (stupně poškození) porostu. Protože v imisních oblastech nedocházelo ke zlepšování zdravotního stavu lesů, ba vyskytly se nové případy plošného chřadnutí, byla na základě usnesení vlády ČR č. 532/2000 Sb. vypracována studie „Acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví“ (Hruška, Cienciala 2002). Přestože studie plošné vápnění nedoporučila, byly pro nejkritičtější území Krušných a Orlických hor vypracovány projekty vápnění. Vápnění bylo v těchto oblastech rozvrženo na roky 2000–2004.

Trvající potřeba zavést systém řešení k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí vedla k vládnímu usnesení 22/2004 Sb. V něm byly připomenuty perspektivy pěstování lesů s důrazem na meliorační a zpevňující dřeviny a vyjádřena potřeba rajonizace lesních půd podle acidifikace a nutriční degradace, která by pomohla hledat příčiny chřadnutí lesů a napomohla by i  přijímání příslušných opatření. Tento nový přístup byl navržen jako perspektiva nahrazující pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí.

Projekt zonace ohrožení lesů (ZOL)

Důležitým podkladem pro v současnosti vyvíjenou metodu zonace ohrožení lesů (ZOL) se stalo popsání vlivu acidifikace a nutriční degradace lesních půd (Hruška, Cienciala). Vliv imisí na lesní půdy byl posuzován současně s klimatickými, geologickými a půdně-stanovištními vlivy a Česká republika byla rozdělena na čtyři zóny poškození lesních půd. Navazující projekt ZOL tento přístup rozšiřuje o poznatky dálkového průzkumu Země (DPZ). Projekt řeší tým odborníků ÚHÚL a ČGS s účastí obou zřizovatelů MŽP a MZe ČR.

Zonace ohrožení lesů je připravována, aby nahradila pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí podle vyhlášky MZe č. 78/1996 Sb. Cílem této zonace lesů není jen vymezení porostů vystavených ekologickým stresům, ale i podklady pro budoucí nástroje na širokou podporu šetrnějších způsobů pěstování lesa (obr. 1). Podklady pro ZOL tvoří informace o zdravotním stavu lesů z družicových snímků a dále kombinace pozemních dat o stanovišti a klimatu. Zóny ohrožení lesa mají odlišit území přirozeně citlivá na působení různých stresů, území chronicky postižená chřadnutím, ale i území zasažená akutním hynutím lesů. Právě odlišení chronického a akutního chřadnutí vyžaduje podrobné terénní údaje nejen o lesních porostech, ale i o půdě, atmosférické depozici škodlivin a výskytech dřevních patogenů.

Řešení projektu zonace ohrožených lesů má dvě roviny:

- hledání vhodných úrovní škálování a kombinace datových vrstev v prostředí GIS,

- zpřesňování datových vstupů podle terénních poznatků. 

Projekt klade důraz na neustálé propracování metod vyhodnocování stavu lesa pomocí DPZ, které se přizpůsobují trendu rostoucího významu přirozené obnovy lesů, většímu uplatnění smíšených porostů v hospodářské úpravě a rostoucímu podílu listnatých dřevin v lesích. Tyto jevy se odráží v rostoucí strukturální složitosti lesních porostů, která si vynucuje hledat stále nové postupy v DPZ.

V GIS zatím byly kombinovány vrstvy rajonizace lesních půd v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci a vrstva dynamiky zdravotního stavu lesů z družicových snímků. Výsledky jsou rozškálovány do 3 tříd podle koncepce 3 zón ohrožení lesů (obr. 2). Významným vstupem do vrstvy rajonizace lesních půd jsou lesnicko-typologická data, která byla převedena na váhy pufračního potenciálu lesních půd. Jsou nezbytná, protože informují o stanovištním detailu a jsou klíčová pro propracování ZOL do provozních měřítek.

Koncepce propojení ochrany lesů a obecné ochrany přírody

Jedním ze společných cílů lesnictví a ochrany přírody je postupné a pozvolné zlepšení stavu lesních půd, poškozených dlouhodobým působením imisí, pěstováním nepůvodních jehličnatých monokultur velkoplošným pasečním způsobem a dlouhodobým ochuzováním lesních půd odebíráním veškeré dřevní hmoty, ale i jiné biomasy (šišky, hrabanka). Proto MŽP preferuje postupnou a plošnou změnu druhové skladby ve prospěch stanovištně vhodných dřevin a přechod od pasečného způsobu těžby ke způsobu podrostnímu před velkoplošnými chemickými melioracemi, které pouze krátkodobě řeší akutní poškození lesních porostů vlivem zvýšené acidifikace půd nebo synergického vlivu imisí a teplotních zvratů. Je nutné detailně poznat příčiny plošného chřadnutí lesních porostů v některých oblastech, kde je bonita lesních půd průměrná či nadprůměrná. Plošné chřadnutí dorůstajících a dospělých smrkových monokultur ve Slezsku, v Nízkém Jeseníku, na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny a ve Středočeské pahorkatině v posledních letech je projevem a důsledkem klimatické změny. Problém je komplikován tím, že v těchto oblastech se význam působení následných stresorů, jako je šíření václavky a kůrovců (zejména Ips duplicatus), v jednotlivých letech mění.

Pro zavedení a podporu nezbytných opatření v kontextu globální klimatické změny je třeba přistupovat k hodnocení chřadnutí lesních porostů podle toho, zda nastalo po náhlém výskytu nespecifického stresoru (např. po dlouhých periodách fyziologického sucha, po záplavách, v důsledku rychlých extrémních změn teplot či v důsledku šíření nových druhů houbových patogenů, virů a hmyzích škůdců), nebo zda postihuje porosty trvale predisponované (ať na extrémních stanovištích, nebo porosty s nepřirozenou skladbou, strukturou a výskytem).

Zonace ohrožených lesů – nástroj na podporu zájmů ochrany lesa

V projektu zonace ohrožených lesů jsou uplatňovány vícerozměrné procedury hodnocení zdravotního stavu lesů, který je sledován jako spojení stavu stanoviště (půdy, klimatu a depozice) a lesního porostu (podle taxačních ukazatelů, dřevinné skladby a defoliace). ZOL je navržena jako prostředek nahrazující stávající pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí v souladu s poznatky o acidifikaci a nutriční degradaci půd. Jedním ze zaměření ZOL je vytvořit nástroj na podporu zájmů ochrany lesa, pěstování lesa a ochrany životního prostředí pomocí široké preference biologických přístupů k managementu krajiny. Snahou zástupců všech zúčastněných institucí je nové vylišení ZOL tak, aby jednotlivé zóny zahrnuly dosavadní oblasti s dlouhodobým působením imisí i nové oblasti chřadnutí lesů vlivem projevů klimatické změny.  

Jako důležité se jeví rozlišení chronického a akutního chřadnutí porostů. V projektu je hledána a testována metodika pro provozní monitoring chřadnutí lesů. Cílem je přístupy zpracované dosud v generálních celorepublikových měřítkách uplatnit pro provozní šetření a přesné zavedení do provozních map, které budou přímo využitelné vlastníky i státní správou lesů.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Autoři:

Ing. Pavel Samec, Ing. Marek Mlčoušek,

ÚHÚL Brandýs nad Labem

RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Mgr. Filip Oulehle, Ph.D.

Česká geologická služba

Ing. Norbert Buchta, MŽP

Ing. Záviš Pexidr, MZe

E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,

 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Defoliace

Základním indikátorem chřadnutí lesů je defoliace. Tvoří nezbytnou informaci pro interpretaci družicových snímků. Je nespecifickým symptomem, který vzniká v důsledku uplatnění několika stresorů. Nelze spolehlivě určit nejen jejich počet, ale obtížné je i určit význam jednotlivých škodlivých činitelů. Podle výsledků monitoringu stavu lesa v ČR v programu ICP Forests bývá defoliace působena nepříznivými změnami prostředí, kde se navíc často dlouhodobě a nadměrně uplatňovaly vlivy znečistění ovzduší. To může znamenat, že většina porostů v Evropě v minulosti musela být nějakou měrou zasažena imisemi. Příčiny současného hynutí lesů ale již často nesouvisejí s přímým účinkem škodlivin, zpravidla se projevují vlivy nízké ekologické stability nepřirozených porostů (monokultur) na někdejších zemědělských půdách, velkoplošných holinách apod. I klimatická změna nevyhnutelné chřadnutí lesů zvýrazňuje.

Koncepce provozních opatření

- Uplatňovat multifaktorové přístupy hodnocení pořízených údajů v souladu s poznatky o acidifikaci a nutriční degradaci lesních půd.

- Vytvořit metodiku pro komplexní provozní monitoring zdravotního stavu lesů a zajistit jeho pojetí tak, aby umožňoval zohlednit, kvantifikovat a řešit nové fenomény v chřadnutí.

- I nadále pokračovat ve využití zonace lesů pro opatření majetkových daní, ale zároveň zonaci lesů uplatňovat jako podklad pro cílené směrování příspěvků na hospodaření v lesích jak z prostředků EU, tak i ze zdrojů MŽP, MZe, resp. samosprávných územních celků.