Šetření vlivu zvěře na lesní ekosystém Krušných hor – I.
Miroslav Sloup
V Krušných horách přetrvává nevyvážený stav uvnitř lesního ekosystému ve prospěch jeho živočišné složky – zvěře. Zejména u jelena lesního je stále zřetelný jeho negativní vliv na les. To je podstatné v případech, kdy se uvažuje o změně lesnického hospodaření, konkrétně o možnosti přeměn dosavadních porostů náhradních dřevin (PND) za porosty cílové, při vědomí významných změn prostředí (imise) i aktuálním stavu PND (odumírání břízy).
Z tohoto důvodu zadalo Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen MZe) zpracování příslušné studie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. Labem (dále jen ÚHÚL). ÚHÚL zpracoval studii „Vliv zvěře na lesní ekosystém Krušných hor“ ve dvou částech.
- Provedl analýzu šetřených parametrů obnovy lesa a současného vlivu zvěře na lesní ekosystémy s využitím údajů Národní inventarizace lesů (NIL) pro oblast PLO Krušné hory, bez území bývalého lesního hospodářského celku (dále jen LHC) Františkovy Lázně, na výměře cca 110 230 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).
- Zhodnotil současnou úroveň managementu jelení zvěře a analyzoval příčiny vzniku nevyváženého stavu mezi lesními ekosystémy. Pro vypracování vycházel z ploch honiteb zasahující do PND v PLO Krušné hory s výjimkou území bývalého LHC Františkovy Lázně (jsou mimo sledovanou oblast) a bývalého LHC Kraslice (plocha PND spadající do jednotlivých honiteb je zanedbatelná – nikde nepřevyšuje 50 ha) o celkové výměře lesa 89 700 ha.
NIL
Nařízením vlády ČR ze dne 7. června 2000 probíhala v letech 2001 až 2004 na území ČR NIL. Účelem NIL bylo získání údajů o skutečném stavu a vývoji lesů v ČR. Inventarizací se provádělo fyzické zjišťování údajů na plochách v územích o základním rozměru 2 x 2 km, rozmístěných v pravidelné síti ve všech lesích na území ČR.
V uvedené oblasti Krušných hor je celkem 577 ploch a 729 podploch, z jejichž šetření vycházíme.
NIL má svoji vlastní terminologii, často odlišnou od terminologie běžně používané, pro možnost porovnání s ostatními závěry NIL je tato terminologie v následujících případech ponechána:
- obnova – všichni jedinci na inventarizačním kruhu (poloměr 2 m) od výšky 10 cm až po stromky s výčetní tloušťkou 6,9 cm s kůrou,
- výšková třída obnovy: I. třída – výška 0,10 cm až 0,5 m, II. třída – výška 0,5 m až 1,3 m, III. třída – výška 1,3 m až výčetní tloušťka 6,9 cm,
- obnova pod clonou – obnova pod mateřským porostem,
- obnova na volné ploše – obnova mimo mateřský porost,
- faktory ovlivňující negativně obnovu – jde o procentický podíl, který je odvozen z plošných podílů inventarizačních podploch podle sledovaných znaků, na každé ploše bylo možno uvést až tři negativní faktory, proto se faktory překrývají (součet procent není 100).
Obnova na podploše podle parametrů NIL
Celkem byla obnova zaznamenána na 70 % šetřených podploch. Na volné ploše převažuje s více než 60 % umělá obnova, naopak pod clonou mateřského porostu je přirozená obnovena naprosto rozhodující (přes 90 %).
Výskyt dřevin v obnově je vyjádřen počtem jedinců na 1 ha za hodnocené území. Celkově bylo zjištěno přes 9,8 tis. jedinců na 1 ha obnovy. Počet jedinců je větší v obnově pod clonou (přes 20 000 ks/ha). U obnovy na volné ploše to bylo „pouze“ 7 900 ks/ha.
Na obnově se podílí přes 20 druhů dřevin. Žádným překvapením není vysoké uplatnění smrku ztepilého (6,5 tis./ha – 65 %), který výrazně dominuje. S pěti a více procenty jsou ještě zastoupeny ostatní listnaté dřeviny (z více než 90 % tvoří tuto skupinu JŘ), BK, JV a BŘ. V celkové obnově jsou zastoupeny jehličnaté dřeviny 68 % a listnaté dřeviny 32 %.
Zatímco u obnovy na volné ploše jsou počty jedinců ve výškových třídách poměrně vyrovnané (I. třída 3550 jedinců, II. třída 2290 jedinců, III. třída 2050 jedinců), u obnovy pod clonou převažuje přirozená obnova a redukce počtu jedinců je přirozeným jevem (I. třída 18 300, II. třída 1060 a III. třída 808).
Rozsah škod způsobených zvěří
Poškození obnovy okusem zvěře
Ve sledovaném zájmovém území bylo zjištěno poškození obnovy zvěří okusem na 32 % jedinců obnovy (opakovaný i jednorázový okus terminálního vrcholu). SM jako nejvíce zastoupená dřevina v obnově vykazuje v zájmové oblasti poškození 32 % jedinců, zatímco průměrné poškození v ČR je 21 % poškozených jedinců. Poškození BK dosahuje 27 % jedinců, průměr za ČR je 20 % poškozených jedinců. Nejvíce jsou okusem poškozeny ostatní listnaté dřeviny, které v zájmové oblasti z více než 95 % tvoří JŘ, kde bylo poškození zjištěno na 65 % jedincích obnovy, zatímco průměr v ČR je 41 %.
Z dalších významněji zastoupených dřevin v obnově je poškozeno 19 % jedinců u smrkových exot (SMex), kde jde zejména o okus letorostů v době počátku růstu, velmi dobrou regenerační schopností jsou tato poškození rychle nahrazována a jedinci udržují další přímý růst. U BŘ bylo zjištěno poškození obnovy ve sledovaném území u 9 % jedinců.
Největší poškození vykazují jedinci od 0,5 m do 1,3 m (přes 45 %). Nejmenší poškození jedinci nad 1,3 m. Není výrazný rozdíl mezi poškozením jednotlivých výškových tříd na volné ploše a pod clonou.
Poškození vytloukáním
U kategorie jedinců „obnovy ve výškové třídě od 1,3 m do výčetní tloušťky 6,9 cm“ bylo samostatně šetřeno i vytloukání. Celkově je vytloukáním poškozeno 8,2 % jedinců v této kategorii. Nejvyšší procento poškození je u ostatních listnatých dřevin (33,1 % jedinců) a MD (19,7 % jedinců), zatímco například u SM se poškození vytloukáním pohybuje okolo 1 % jedinců.
Loupání a ohryz
Je zjišťován již v nejnižší kategorii „obnova ve výškové třídě od 1,3 m do výčetní tloušťky 6,9 cm“ v celkovém rozsahu cca 5 % šetřených jedinců, nejvyšší u ostatních listnatých dřevin (18,9 % jedinců) a MD (11,8 % jedinců), zatímco například u SM je poškození nižší než průměr (3,6 % jedinců).
U dvou vyšších tloušťkových kategorií (výčetní tloušťka 7–11,9 cm a 12–20 cm) jsou výsledky šetření následující:
- v obou případech je poškozeno přes 30 % z celkového počtu šetřených jedinců, z toho naprosto převládá poškození nad 1/8 obvodu kmene (cca 85 % z celkových poškozených);
- poškození smrku ztepilého je značné a přesahuje 60 %. Přitom přes 50 % jedinců je poškozeno nad 1/8 obvodu kmene;
- smrkové exoty a břízy jsou téměř nepoškozeny;
- kategorie ostatních listnatých dřevin (z více než 90 % jde o jeřáb) je nejvíce poškozenou, kdy ve výčetních tloušťkách 7– 11,9 cm je poškozeno 75 % jedinců a ve výčetních tloušťkách 12–20 cm cca 50 % jedinců.
Stáří poškození (za nové poškození je považováno takové, ke kterému došlo v době od ukončení vegetační sezóny v minulém roce, za staré poškození je považováno poškození staršího data a opakované poškození je takové, kde se na stromě vyskytuje nové i starší poškození) způsobené loupáním a ohryzem bylo šetřeno v kategorii jedinců od výčetní tloušťky 7 cm do 11,9 cm a od výčetní tloušťky 12 cm do 20 cm s následujícím výsledkem: nové poškození s rostoucí výčetní tloušťkovou skupinou klesá (z 2,6 na 0,8 %), logicky narůstá staré poškození (z 67 na 94 %) a alarmující je opakované poškození, které dosahuje u slabších výčetních tlouštěk okolo 30 %. V této kategorii to znamená, že až 10 % všech jedinců je poškozeno ohryzem a loupáním ročně.
Významnější faktory ovlivňující negativně obnovu
Okus zvěří je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím negativně obnovu na cca 45 % plochy. Následuje konkurence trav, bylin a keřů s více než 30 %, nepříznivé místní klima spolu s tlakem sněhu a mrazem se podílí cca 10 %, zamokření 5 %. Další negativní faktory mají menší než 5% podíl.
Vývoj poškození porostů zvěří
V roce 2005 a 2006 se provedlo opakované šetření na plochách NIL, zaměřené na posouzení vývoje vlivu zvěře na lesní porosty s následujícím výsledkem:
- poškození obnovy okusem se snížilo z 32 % na 28 %;
- poškození loupáním a ohryzem u kate-gorie jedinců:
- od výšky 1,3 m do výčetní tloušťky 6,9 cm se zvýšilo z 5,2 % na 17,0 %;
- od výčetní tloušťky 7 cm do 11,9 cm se zvýšilo z 30,5 % na 33,8 %;
- od výčetní tloušťky 12 cm do 20 cm se snížilo z 33,4 % na 33,3 %.
Ekonomické vyhodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystém
Výpočet výše škody ze snížení přírůstu na obnově lesního porostu v důsledku okusu zvěří
K propočtu bylo použito vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., § 9 odst. 4. Celkový rozsah obnovy byl upřesněn na základě požadavku MZe, kde je oproti metodice NIL zahrnuta pouze „využitelná obnova“, tj. výšková třída obnovy od 0,5 m do 1,3 m. Předpokládaná škoda ze snížení přírůstu na „využitelné obnově“, odvozená z podkladů NIL, by jako součet ročních škod v dané oblasti Krušných hor činila k termínu provedení NIL (2004) více než 106 milionů Kč.
Výpočet škody ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří
K propočtu bylo použito vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., § 11 odst. 1. Pro potřebu této práce byly použity dvě skupiny stromů podle výčetní tloušťky (7–11,9 cm a 12–20 cm) a 4 dřeviny s významnějším procentem poškození (SM, SMex, MD, JŘ – zahrnuty ost. listnaté, kde z více než 90 % je zastoupen JŘ).
Předpokládaná škoda ze snížení kvality lesního porostu, odvozená z podkladů NIL v dané oblasti Krušných hor, činila k termínu provedení NIL (2004) více než 165 milionů Kč.
Výpočet předpokládané újmy vzniklé na výnosech za dřevo v důsledku poškození lesních porostů zvěří a následných hnilob
Výpočet byl proveden pro cílový hospodářský soubor (CHS) 73 a dřevinu SM. Za podklad byl použit podíl sortimentů a jejich cena uvedená jako součást dílčí zprávy „Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor“, blok 5: Ekonomické vyhodnocení. Kalkulace výnosu bez poškození zvěří činí 680,7 tis. Kč/ha, kalkulace výnosu s poškozením zvěří činí 605,0 tis. Kč/ha. Rozdíl je 75,7 tis. Kč/ha.
Zvýšené náklady na zajištěnou kulturu umělou obnovou a ochranu proti loupání a ohryzu, porovnání mezi standardním rozsahem prací (CHS – 73) a stejnou situací u oblasti Krušných hor
Pro kalkulaci je použito 30 % MZD u standardu a 40 % MZD u obnovy v Krušných horách (požadavek vyplývající z přípravných jednání). Porovnáním nákladů při standardním hospodaření k hospodaření s vysokým tlakem vysoké zvěře docházíme k následujícím výsledkům: náklady u CHS 73 na zajištěnou kulturu umělou obnovou a ochranu proti loupání jsou v případě nutnosti většího rozsahu prací v oblastech s vysokým tlakem zvěře vyšší o cca 92 000 Kč/ha oproti standardu.
Závěr
Již v předchozím článku (LP 12/07) je upozorněno, že není dosud uspokojivě řešen způsob a kriteria hodnocení vyváženého vztahu mezi zvěří a lesem. Jsem přesvědčen, že nyní uváděné údaje nelze považovat za vyvážený stav ani z ekonomického, ani z ekologického hlediska. Příčiny tohoto stavu, tak jak nám vycházely z provedeného šetření, bychom rádi uveřejnili v dalším pokračování.
Autor:
Ing. Miroslav Sloup
ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.