Rusko zvyšuje exportní cla na dříví

Vladimír Simanov

Po rozpadu SSSR poklesly následkem snížení tuzemské poptávky po dříví roční těžby v Ruské federaci na cca 1/3 úrovně roku 1990, ale ani tak výrazně snížené objemy těžeb nebyl schopen tamní průmysl zpracování dřeva vstřebat, a proto byl přebytek užitkového dříví umístěn na světový trh. Nynějším stanovením exportních cel na surové dříví se současná vláda snaží omezit export suroviny a přilákat investory do zpracování dříví do Ruské federace s cílem zvýšit domácí přidanou hodnotu.

Koho se zvýšení exportních cel dotkne?

Objem exportu surového dříví z Ruské federace se od roku 1993 do roku 2006 zvýšil ze 14 mil. m3 na 51 mil. m3 ročně, což je nárůst téměř na čtyřnásobek. Celkový vývoz surového dříví do evropských zemí nyní činí asi 23 mil. m3 ročně. Z evropských zemí je největším dovozcem dříví z Ruské federace sousední Finsko (s dovozem cca 16 mil. m3 dříví v roce 2005), ale v podstatě se dříví z Ruské federace dováží do každé evropské země, byť v ročním množství do 50 tis. m3. Dřevozpracujících firem ve všech evropských zemích se tedy zvýšení exportních cel na surové dříví dotkne jak zdražením dříví, tak v dohledném časovém horizontu i snížením dostupnosti vstupní suroviny. Za zmínku stojí, že v současné době jsou většími importéry dříví z Ruské federace než Finsko jen Čína, Japonsko a Korea. 

Mohou vést vývozní cla k úplnému zastavení exportu surového dříví z Ruské federace?

Ve světovém měřítku je Ruská federace největším exportérem surového dříví, neboť se na celosvětovém exportu podílí téměř 1/3, což např. v roce 2006 představovalo v hodnotovém vyjádření 3300 mil. USD. Hodnota vývozu surového dříví tak činila přes 40 % hodnoty všech exportů dřeva a výrobků z něj, což znamená, že byla vyšší než hodnota exportu řeziva a papíru dohromady. Přitom objem exportu surového dříví se přiblížil 1/4 celkové těžby v Ruské federaci. Počáteční výše exportních cel 6,5 % z exportní ceny (nejméně však 4 EUR za 1 m3), vyhlášená na začátku roku 2007, měla učinit export surového dříví nezajímavým, a připravované postupné zvýšení exportních cel do ledna 2009 až na 80 % z exportní ceny (nejméně však 50 EUR za 1 m3) muže znamenat absolutní zastavení exportu surového dříví.

To se opravdu může stát?

Takový je scénář, i když o jeho reálnosti je možné mít určité pochybnosti. Především je zřejmé, že pokud je etát v Ruské federaci těžen asi z 30 %, je možné bez problémů udržet po relativně dlouhou dobu jak současný objem exportů surového dříví, tak zvýšit objem dodávek dříví pro domácí zpracování. Výše zásob dříví v porostech a rezervy v intenzifikaci ruského lesního hospodářství by nesporně umožnily udržet trend zvyšování těžeb po značnou dobu. Snahu o omezení exportů dříví je tak možné spíše vnímat jako projev státní politiky využívání surovin.

Zastavení exportu surového dříví může mít pro Ruskou federaci přínos jen tehdy, pokud bude domácí průmysl schopen zpracovat objem surového dříví „přesměrovaný“ na tuzemsko a exportovat hotové výrobky, nebo je umístit na tuzemský trh. Tak rychlý nárůst kapacit (i domácí spotřeby) se zdá i při možném okamžitém vstupu zahraničních investorů přece jen nereálný, i když meziroční nárůst tuzemské produkce výrobků ze dřeva činí v posledních letech 5,4 až 15 %.

Pokud nebudou nahrazeny tržby za exportované dříví tržbami za finální produkty, nedostaví se ani kýžený efekt ve státní pokladně. Zastavení exportů bez jejich nahrazení

domácí spotřebou může znamenat nevyužití kapacit místních těžebních firem, změny v zaměstnanosti obyvatel, změny cen dříví a tlaky na zvýšení nelegálních těžeb.

Náhlé zastavení exportů by vyvolalo na globálním trhu otřes, ze kterého by mohly těžit ostatní exportující země, což by z pohledu Ruské federace nebylo taktické. Ve vztahu k Finsku jistě stojí za státnické zvážení, zda destrukce sousedských vztahů přeshraniční spolupráce „za to stojí“ a zda je vhodné likvidovat dosavadní přímé i nepřímé přínosy z ní pro příhraniční oblasti Ruska.

Významným faktem je i to, že zavedení exportních cel vůbec není v souladu se zásadami World Trade Organization (WTO – Organizace světového obchodu), která tento stav asi sotva ponechá bez povšimnutí, a to zejména v souvislosti s předběžnou dohodou mezi Evropskou unií a Ruskou federací platnou od roku 2004.

Co tedy lze skutečně očekávat?

Ruská strana bude bezesporu analyzovat možné varianty dalšího vývoje, a jistě zvažuje i možnost nárůst exportních cel zmírnit či rozložit na delší časový úsek. V tomto směru lze očekávat určité výsledky i od lobbingu, který už nyní jistě probíhá.

„Velcí hráči“ na trhu s výrobky ze dřeva mají určitě impuls k přemýšlení o investicích do průmyslu zpracování dřeva v Rusku.

Pro všechny, kteří mají co činit s lesnictvím a zpracováním dřeva, je to signál, že v období globalizace je třeba stále sledovat a vyhodnocovat vše, co se v oboru děje i „na opačném konci světa“. Problém spočívá „jen“ v tom, že informace z různých zdrojů mohou být rozdílné až protichůdné.

Podle některých oborových studií má v Evropě dojít k vyrovnání ročního objemu těžeb s ročním přírůstem před rokem 2010, jako následku dvou protisměrných tendencí: poptávky po dříví a omezování těžeb „ve jménu ochrany přírody a biodiverzity“. Tytéž studie předpovídají nedostatek některých sortimentů nejpozději do roku 2020 a obecný nedostatek dříví nejpozději do roku 2060. Ruská celní opatření tak krizi v zajištění suroviny pro evropský průmysl zpracování dřeva výrazně přibližují.

Pro české (evropské) lesníky je očekávaný nedostatek dříví na středoevropském trhu nepřehlédnutelným signálem, že z hlediska poptávky zpracovatelského průmyslu po dříví nemohou být považovány soudobé režimy hospodaření v lesích (s vyřazováním stále dalších a dalších lesů z produkce a stanovováním dalších omezujících podmínek využívání lesů) za optimální a že předpokládaný nedostatek dříví by měli řešit neprodlenou maximální mobilizací všech zdrojů. Vzhledem k průměrné délce obmýtní doby je však už bohužel pozdě!

Zpracováno na základě EFI News June 2007, www.metla.fi, www.unece.org/trade/timber.

Autor:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

Ústav lesnické a dřevařské techniky

LDF MZLU v Brně

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.