Úspěchy českého lesnictví na Sokotře
Petr Maděra, Jindřich Pavliš
Výsledky dlouhodobých lesnických a environmentálních aktivit týmu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně na exotickém ostrově Sokotra představuje následující článek.
Podmínky na Sokotře
Z přírodovědného hlediska je sokotránské souostroví jedním z nejzajímavějších míst na světě, což dokládá i fakt, že v roce 2003 bylo vyhlášeno Biosférickou rezervací UNESCO, první v Jemenské republice. Unikátní charakter Sokotry je výsledkem dlouhé izolace od afrického kontinentu a vyznačuje se vysokým endemismem rostlinných i živočišných druhů. Sokotra se tak řadí po bok nejvýznamnějších ostrovů s vysokým počtem endemických druhů, jako jsou Galapágy, Mauritius, Juan Fernandez nebo Kanárské ostrovy.
Z 850 dosud zjištěných a popsaných druhů cévnatých rostlin patří 293 mezi sokotránské endemity. Floristické složení je však do jisté míry podobné ekologicky srovnatelným zónám v severní Africe, Arábii, jižní Africe, Madagaskaru, Indii a v Makaronésii. Většina druhů dřevin formujících přirozená lesní, hájová a křovinná společenstva patří k sokotránským endemitům.
K nejvýznamnějším endemickým druhům dřevin patří dračinec (Dracaena cinnabari). Ostrov Sokotra svou lesnatostí okolo 10 % pak tvoří v aridních a semiaridních oblastech regionu naprostý unikát hodný zvýšeného zájmu mezinárodního společenství.
Domorodci hovoří specifickým jazykem bez vlastní psané formy, který je velmi vzdálen arabštině – národnímu jazyku v Jemenu a většině islámského světa. Podle různých pramenů žije na ostrově 40–80 000 lidí, kteří obývají jak pobřežní, tak i nejvyšší horské části ostrova. Hlavním způsobem obživy je tradiční pastevectví a v menší míře rybářství. Pastevectví je praktikováno podobně extenzivním způsobem jako v kontinentálním Jemenu. Přestože tradiční forma sokotránského hospodaření brala zřejmě velmi citlivě v potaz limity dostupnosti „zelených“ zdrojů píce i paliva, jsou dnes zjevné projevující se příznaky degradace biocenóz. Všechny vegetační formace ostrova jsou v závislosti na hustotě osídlení narušeny tu méně, tu více pastvou, která má v nejhorším případě také vážný erozivní dopad kvůli již zmiňované exponovanosti ostrova.
Vzrůstající antropogenní tlak na přírodní zdroje je tedy dán především pastvou dobytka a nadměrnou spotřebou dřeva na palivo i stavby. Na severním pobřeží tak například již byly zcela zničeny všechny lokality mangrovových porostů a nejsou zde podmínky pro jejich spontánní regeneraci. V důsledku pastvy je kritický stav populací většiny dřevin, včetně vzácných endemitů, jako jsou kadidlovníky (Boswelia spp.), myrhovníky (Commiphora spp.), okurkovník (Dendrosicyos socotrana) a dračinec. Orientační šetření prokázalo, že jejich populace jsou přestárlé, neboť již několik desítek let je nadměrnou pastvou koz, ovcí a v horách i hovězího dobytka zcela likvidováno přirozené zmlazení. Nejrozsáhlejší vegetační formací ostrova se stal nízký pastevní les, jehož dominantami jsou některé druhy čeledi Euphorbiaceae, především Croton socotranus a Jatropha unicostata, které dobytek nekonzumuje. Selektivní vliv pastvy dokumentuje i šíření jedovatého lahvovníku (Adenium obesum ssp. Socotranum), zatímco endemický sukulent Dorstenia gigas z čeledi morušovitých se vyskytuje pouze vzácně na nepřístupných skalních stěnách. Trvalé zachování druhového bohatství Sokotry včetně vzácných endemitů tak není možné bez aktivního přístupu k jejich obnově.
Historie aktivit
První aktivity týmu začaly v roce 1999 projektem české rozvojové pomoci „Tvorba ekologické sítě, agro-lesnická, výchovná a kulturní východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Sokotra (Jemenská republika)“. Projekt byl úspěšně ukončen v roce 2004. Po roční pauze se podařilo získat podporu prestižní kanadské organizace CIDA pro další projekty, v roce 2006 „Conserving Biodiversity of Socotra Island via Improved Food Security through Plant Cultivation” a v roce 2007 „Improved Food Plant Cultivation and Restoration of Flagship Woodland on Socotra Island – MAB Biosphere Reserve”.
Výchozí situace
Příroda ostrova Sokotra trpí charakteristickými problémy rozvojových zemí. Díky zlepšené zdravotní péči a výživě roste geometrickou řadou lidská populace. Dříve obvyklá vysoká úmrtnost novorozenců se mnohonásobně snížila, hladomory, které ještě dospělá generace pamatuje, jsou již minulostí. S rostoucí hustotou obyvatelstva roste i populace dobytka a tím tlak pastvy na přírodu. V posledních desetiletích chybí zcela zřetelně jakákoliv přirozená obnova dřevin, jejich populace postupně stárnou a početnost se snižuje. K tomu ještě přispívá zvýšená spotřeba dřeva jako hlavního zdroje energie. Vzhledem k vysokému stupni endemismu je tak přímo a nenávratně ohrožena vyhynutím řada druhů rostlin.
Terénní aplikace středoevropských lesnických principů
Cílem všech výše zvýšených projektů je záchrana ohrožených endemických druhů dřevin, pomocí jejich rozmnožování a vysazování. Přesvědčit tradiční pastevce, že je třeba začít sázet stromy, byl ovšem nesmírně obtížný úkol, který měl postupný a logický sled dílčích kroků.
První fáze byla zaměřena na poznání přírodních a sociokulturních poměrů ostrova, lze ji též nazvat fází objevitelskou, a byla nesmírně zajímavá. Kromě orientace v taxonomii rostlin, jejich rozšíření na ostrově, nalezení fragmentů zachovalých ekosystémů bylo podstatné poznat zejména klimatické poměry, o kterých byly do našeho působení pouze kusé informace. Za tímto účelem jsme instalovali automatickou klimatickou stanici s čidly na měření teploty a vlhkosti vzduchu, globální radiace, rychlosti a směru větru, srážek a vlhkosti půdy. Dále jsme postupně v různých částech ostrova umístili mikroklimatická čidla na měření teploty a vlhkosti vzduchu. Přes všechny problémy s provozem stanic dnes máme k dispozici několikaletou řadu klimatických dat, které nám pomohly objasnit chod počasí na ostrově, jako zásadního faktoru pro úspěšnou obnovu dřevin. Dále byla provedena geobiocenologická typizace ostrova, bylo popsáno 5 vegetačních stupňů, trofické a hydrické řady a rekonstruovány hlavní typy potenciální vegetace. Popsány byly podrobně i typy biotopů (aktuální vegetace).
Souběžně byly budovány školky, s postupně vyškoleným personálem a nezbytným zdrojem vody. V současné době již funguje osm školek s produkcí desetitisíců sazenic původem jak ze semen, tak i z řízků. Zahradníci mají trvalý měsíční plat, sazenice jsou distribuovány zájemcům zdarma. Pěstují se zde jak výše zmíněné autochtonní druhy dřevin, tak i ovocné druhy dřevin (papája, banánovník, guajáva, trnovec (Paliurus spina christi), tamarindus, tradičně datlová palma) i zelenina (bámie, batáty, cizrna, chilli rajčata, fazole atp.).
Zpočátku domorodci vysazovali dřeviny do domácích zahrádek, autochtonní i pěstované druhy společně. Za vysazené autochtonní dřeviny jsme dokonce přímo platili, což podnítilo vysoký zájem. Postupně byla odbourávána přímá platba za vysazené stromy, která byla nahrazena materiální podporou (hadice na vodu, pletivo, beton, nářadí apod.). Celkem takto byly ve stovkách zahrad vysazeny tisíce stromů. Nezbytnou součástí této již rutinní práce je neustálá kontrola, motivace a praktická vysvětlování formou školení. Distribuce sazenic ovocných dřevin a semen zeleniny je psychologickou náhradou za oplocenou půdu obětovanou výsadbám planě rostoucích druhů, která je pro pastevce nesmírně cenná.
První uměle vysazený les na ostrově
Výše popsaný proces se vyvíjel šest let. Teprve po této době, kdy si místní obyvatelé prakticky ověřili naši důvěryhodnost a stabilitu a my naopak poznali do detailů jejich zvyklosti, možnosti motivace a způsoby jednání, jsme přistoupili k revolučnímu kroku. Odhodlali jsme se k pokusu zahájit umělé výsadby ve volné krajině. Nejdříve se jednalo o jeden hektar výsadeb dračince. Území se muselo oplotit a součástí náročných vyjednávaní s příslušnou vesnicí Shibhon v oblasti vápencové vrchoviny byl projekt přivedení vody z asi deset kilometrů vzdálených horských pramenů. Voda slouží nejenom pro vesnici, ale i k závlaze výsadeb. Vznikl tak první uměle vysazený les na ostrově! Díky pravidelné závlaze sazenice úspěšně odrůstají. A v letošním roce jsme dokonce přesvědčili obyvatele stejné vesnice, aby začali dračince vysazovat jednotlivě ve volné krajině s individuální ochranou proti okusu z kamenné zídky a občasnou závlahou donášenou vodou. Takto bude ke konci roku „zalesněno“ více než dvacet hektarů 200 sazenicemi. Poněkud odlišný princip byl aplikován na jižním pobřeží ostrova, na příbřežní rovině Noghet, která se geomorfologicky i pedologicky výrazně liší od Shibhonu. V rovinatém sprašové území byla použita „kotlíková“ metoda obnovy, kdy 5 až 10 sazenic (převaha myrhovníků) bylo společně oploceno pletivem. Takto bylo vysazeno dvacet kotlíků v návaznosti na zachovalý starý řídký porost myrhovníku.
Plány do budoucna
Díky možnosti relativně dlouhodobého působení v oblasti se podařilo místní obyvatele naučit znát cenu stromu, vážit si stromů, a dokonce je aktivně vysazovat. Tento v oblasti suchých tropů ojedinělý lesnický úspěch byl možný právě jen díky osmiletým pravidelným aktivitám, které doufejme budou pokračovat i nadále. Naším cílem je po zmíněných „nesmělých“ pokusech proniknout s výsadbami do volné krajiny, řádově zvýšit kvantitu, zapojit do zalesňovacích aktivit více vesnic. Jemenská strana je s výsledky českého týmu nadmíru spokojena. Zavedený systém dosáhl i značného mezinárodního ohlasu, přímo na místě je cílem řady zahraničních odborných i politických exkurzí. Jemenské ministerstvo životního prostředí a vody, prostřednictvím své agentury ochrany přírody (Environmnetal Protection Authority) požádalo české ministerstvo zemědělství o pokračování rozvojové pomoci a o její rozšíření o další chráněné území (NP Bura), tentokrát na kontinentě.
Autoři:
Ing. Petr Maděra, Dr.
Ing. Jindřich Pavliš, Dr.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Petr Maděra.
Sokotra
Ostrov Sokotra leží v tropické aridní zóně na 12° severní šířky, vzdálen asi 350 km od Arabského poloostrova a 240 km od Afriky, na pomezí Arabského moře (Adenský záliv) a Indického oceánu. Jedná se o ostrov střední velikosti, delší východo-západní strana měří 135 km, od severu na jih v nejširším místě měří pouze 42 km. Správně náleží Sokotra k republice Jemen, biogeograficky spíše do Afriky, jejíž součástí v druhohorách byla.
Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně na poli internacionalizace
V oblasti studia přesahujícího hranice ČR v přímé vazbě na proces předložení akreditačních spisů počítáme od září 2008 se zahájením výuky:
- bakalářského studijního oboru Hospodaření s přírodními zdroji tropických oblastí,
- magisterského studijního oboru Agrolesnictví tropů a subtropů,
- magisterského studijního programu European Forestry, vyučovaného v anglickém jazyce.
V oblasti koncepčního rozvoje zahraničních vztahů LDF MZLU v Brně je prioritou současnosti spolupráce vysokých škol univerzitního a neuniverzitního typu zemí EU formou Long-Life Learning Programme/Erasmus (LLP/Erasmus) s cílem ztrojnásobit studentské a učitelské mobility k 30. 9. 2013.
- k 1. 10. 2007 navázala LDF v rámci LLP/Erasmus spolupráci se 70 zahraničními partnerskými vysokými školami univerzitního a neuniverzitního typu s naprostou převahou států původní patnáctky zemí EU. Z tohoto počtu partnerů je 40 prioritních, s nimiž usilujeme o vyšší stupeň spolupráce vědecké a o vyšší kvalitu spolupráce pedagogické, tj. uzavření smluv o uznávání Double Diploma a akreditování společných studijních programů formou joint degree;
- od 1. 11. 2006 do 30. 6. 2007 mělo zapsaný některý z anglicky vyučovaných předmětů na LDF a nebo přes Dům zahraničních styků vykazuje podíl svého pobytu v ČR na LDF 65 zahraničních studentů;
- LDF v současné době nabízí 26 anglicky vedených předmětů, které jsou základem pro připravovaný dvouletý magisterský studijní program „European Forestry“, kompletně v anglickém jazyce;
- LDF zahájilo přijímání tzv. hostujících profesorů, a to nad rámec LLP/Erasmus.
V oblasti vědy a výzkumu je prioritou zapojení mezinárodních výzkumných týmů do práce a především zapojení do mezinárodních projektů 7. RP. Očekávaným výstupem je pak zkvalitnění publikačních a dalších tvůrčích výstupů. Mimo evropský kontinent se rozvíjí spolupráce se zeměmi Asie, a to jak v rámci bilaterálních projektů (zde např. běžící projekt GACR a Korea Research Foundation), tak projektů rozvojové spolupráce (Jemen, Vietnam). Výrazným momentem je rovněž vytvoření mezinárodních týmů při řešení problémů v ČR, prioritně zapojení zahraničních studentů doktorských studijních programů. Podporovány jsou studijní pobyty doktorandů a mladých vědeckých pracovníků na uznávaných vědeckých pracovištích v zahraničí a prezentace jejich práce v plně recenzovaných vědeckých periodikách a na světových a evropských konferencích.