Exkurze SVOL – Šumava 2008

Václav Toman

Protichůdné informace v médiích přímo vybídly představitele SVOL k uspořádání odborného lesnického semináře zaměřeného na stav kůrovců v lesích členů sdružení, nestátních majitelů a správců lesa, v blízkosti Národního parku Šumava (NPŠ). Součástí setkání byla i exkurze v samotném parku. Pořádáním tohoto semináře bylo pověřeno regionální sdružení SVOL v Plzeňském kraji. Akce proběhla ve dnech 17.–19. září.

Kůrovcová situace v Evropě
Mimořádně zajímavým a přínosným bylo vystoupení Jana Lišky, pracovníka Lesní ochranné služby, VÚLHM. Přítomné seznámil s celkovou situací v ochraně lesa v České republice a v okolních zemích, zejména z pohledu výskytu lýkožroutů na smrku. Upozornil na přetrvávající rozsáhlé přemnožení této skupiny hmyzu v celém regionu střední Evropy, především pak na území Slovenska, kde je bezprecedentní rozsah napadení podhorských a horských smrčin lýkožrouty palčivou realitou. Velké problémy však mají i naši západní sousedé (Bavorsko např. v posledních letech hlásí vůbec největší objemy smrkového kůrovcového dříví ve své historii). Bylo zdůrazněno, že také u nás panuje velmi nepříznivá situace, přičemž v řadě regionů dochází k dalšímu zhoršování stavu, a to u všech skupin vlastníků lesa. Za hlavní příčiny je možno označit následky abiotického poškození lesů v posledních dvou letech (Kyrill, Emma, regionálně i letošní červnová vichřice) ve vazbě na povětrnostní vlivy (teplotní a srážkové extremity) a celkovou nestabilitu odvětví LH, vedoucí k pozdnímu zpracovávání kůrovcového dříví a polomů. Situaci může podle Jana Lišky zlepšit pouze důsledné provádění obranných opatření s dominantním zaměřením na včasné vyhledávání a asanaci napadených stromů v co nejkratší době po náletu, popřípadě dlouhodobější příznivý obrat počasí či kombinace obojího.

Přemnožení lýkožrouta smrkového na Šumavě
Jan Liška se zmínil i o specifické problematice přemnožení lýkožrouta smrkového na území NP Šumava. Vzhledem k rozsáhlým nezpracovaným polomům, které byly podle očekávání následně masivně napadeny lýkožroutem, dochází v současnosti v této oblasti k prudké akceleraci přemnožení. Ohniska kůrovcových stromů se rozšiřují do doposud nezasažených přilehlých částí lesních komplexů a v budoucích letech akutně hrozí strmý nárůst souvislých ploch odumřelého stromového patra. Ohroženy jsou polohy mimo rámec supramontánních (klimaxových či klimatických, příp. podmáčených) smrčin, tj. smrkové porosty již z velké míry či zcela nepůvodní. Neúměrně vzrůstá i nebezpečí šíření lýkožrouta za hranice parku, a to nejen do českého vnitrozemí. Budoucí dynamika a rozsah přemnožení vyvolá nová „pnutí“ (k nimž ostatně již dochází) a velmi pravděpodobně zapříčiní i další zpochybnění samotné myšlenky ponechávání rozsáhlejších vybraných částí chráněných území tzv. samovolnému vývoji (zejména pak horských jehličnatých lesů).

Ukázky v okolí města Sušice
Prvními venkovními ukázkami bylo zpracování kalamity po orkánu Kyrill, provedení následných obnovních prací a oprav zdevastovaných lesních cest na lesním majetku města Sušice. Město vlastní 1227 ha lesa a v důsledku uvedené větrné kalamity činila v r. 2007 nahodilá těžba 24 000 m3, což je čtyřnásobek průměrné těžby v předchozích letech. Zalesněno bylo 40 hektarů nových holin, zatímco v minulých letech to bylo průměrně 10 hektarů. V režii odborného lesního hospodáře Stanislava Valvody probíhala ukázka obnovy plochy po soustředěné kalamitě v lesích obce Petrovice u Sušice – na 254 ha lesa 2350 m3 – a zalesnění kalamitních holin bukem na lesním majetku obce Hlavňovice.  

Březník
Druhý den semináře byla uskutečněna 16kilometrová pěší exkurze na Březník u Modravy (žádost SVOL o povolení k vjezdu do NPŠ zůstala ze strany vlády, která je k tomuto kompetentní, bez odpovědi). Účastníci exkurze se mohli na vlastní oči přesvědčit o vývoji situace a šíření lýkožrouta, což bylo dobře patrné zejména při zpáteční cestě z Březníku přes Modravskou horu. Pohled na stovky (snad i tisíce) uschlých hektarů lesa byl děsivý. Jak jsme se dozvěděli od odborně zdatného průvodce Správy NP Šumava Jana Pecánka (strážce LO Modrava), každý má svoje mantinely pohledů na krásy šumavské přírody. Co je pro někoho nepřijatelné (např. obrovské rozlohy uschlých lesů po kůrovci), to pro druhého znamená nový život. Potleskem  účastníků na konci této pochůzky byl našemu průvodci vyjádřen obdiv a uznání za prosazování a odborné obhájení jeho názorů k tomuto velice kontroverznímu tématu.

Kašperské Hory
Z celkové výměry lesního majetku města Kašperské Hory (6020 ha) se cca 80 % nachází právě v národním parku, z toho 614 ha v první bezzásahové zóně.
Bylo evidentní, že bez pomoci harvestorové technologie by zde zpracování 155 000 m3 polomového dříví nebylo možné, stejně jako v lesích města Sušice. Úsilí lesních hospodářů však komplikuje rozhodnutí ministerstva životního prostředí z roku 2007 o ponechání nezpracovaných polomů v NPŠ přirozenému rozpadu na rozsáhlých plochách v I., ale i v II. zóně NPŠ, a skládkování neošetřeného dřeva z oblasti parku v blízkosti lesů nestátních vlastníků.
Závěrem semináře byl nejen příslib pořadatelů uskutečnit další setkání ve stopách této exkurze pro porovnání stavu za 3–4 roky, ale též inicování požadavku na zadání vědecké studie dálkového přenosu kůrovce z oblasti NP Šumava do podhorských oblastí členů SVOL v Pošumaví.

Autor:
Ing. Václav Toman
Regionální sdružení SVOL Plzeňského kraje
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.