Zákon č. 149/2003 a některé poznatky z jeho uplatnění ve školkařské praxi
Jednou z mála oblastí v lesnickém oboru, která byla v zemích EU upravena jednotným způsobem, je oblast nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Vydaná směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. 12. 1999 o obchodu s reprodukčním materiálem se stala základem pro její implementaci do legislativních norem České republiky, což se stalo vydáním zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých zákonů (jinak též zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).
Návazně na vydaný zákon byla vydána jeho prováděcí Vyhláška č. 29/2004 Sb. a dále Vyhláška č. 139/2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování lesních pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkce lesa.
Zavádění zákona č. 149/2003 a prováděcí vyhlášky do praxe
Vlastní vydání zákona i jeho prováděcí vyhlášky se ve školkařské praxi odrazily nejen nutností provozní akceptace určitých nových pojmů, termínů, povinností, podstatným zvýšením a zpřesněním průběžného vedení administrativy, ale i nepříjemnými adaptačními projevy způsobenými chybějící metodickou a informační přípravou na uvedení legislativních předpisů v reálný život. Tzv. „doporučený postup při aplikaci zákona č. 149/2003 Sb.“ vydaný ministerstvem zemědělství, odborem tvorby lesa, v etapě před vydáním prováděcí vyhlášky k zákonu sice konkretizoval způsob řešení některých problematických ustanovení zákona, učinil však tak ne vždy jednoznačně a dokonce v rozporu se zněním následně vydané vyhlášky. Tato skutečnost se stala příčinou řady konfliktních jednání a nepochopení zejména u orgánů veřejné správy. Hlavním problémem v této věci bylo ustanovení o tom, že reprodukční materiál na zásobách shromážděný dle dříve platných předpisů (Vyhláška 82/1996 Sb.) je třeba uvést do nového evidenčního režimu co nejdříve (v tehdejším disponibilním časovém termínu prakticky okamžitě). V případě, že se jednalo o reprodukční materiál z identifikovaných zdrojů shromážděný v průběhu roku 2003, bylo třeba jednat zvlášť operativně, na což však orgány veřejné správy ani provozní subjekty nebyly dostatečně připraveny. Dvojznačnost výkladu „jaké doklady o původu je nutno vystavovat pro sadební materiál uváděný do oběhu a cílově použitý zejména u soukromých vlastníků lesů vznášejících nárok na státní finanční podporu při zalesňování“ přinášela po celou jarní sezónu r. 2004 řadu provozních problémů a Sdružení lesních školkařů vyvíjelo proto značný tlak na rezortní orgány o vydání nového stanoviska MZe ČR, což se stalo však až 1. 6. 2004.
Ve snaze řádně plnit obsah zákona č. 149/2003 Sb. se ve školkařské praxi brzy zjistilo, že je nutno provést novelu některých ustanovení (zejména pak § 6 a § 40 odst. b), jejichž vyžadování v platném znění by pro školkařský provoz znamenalo obrovské finanční ztráty a pro majitele lesů pravděpodobně kolaps možnosti zalesňovat listnatými dřevinami. (Pozn.: § 6 obsahoval ustanovení o systému vystavování potvrzení o původu a následném dělení oddílů s nutností vystavovat nová potvrzení o původu – a to opakovaně, § 40 odst. b (přechodová ustanovení) – aplikací tohoto ustanovení se část rozpěstovaného sadebního materiálu – materiál z neuznaných zdrojů získaný před účinností zákona – dostal po datu 31. 12. 2005 „mimo zákon“.) Neřešení této problematiky vedlo sdružení lesních školkařů k iniciaci podání poslaneckého návrhu k novele některých ustanovení předmětného zákona, a to posléze parlamentního schválení zákona č. 387/2005 Sb. Po prvním pozitivním vjemu, že došlo konečně k úpravě konfliktních ustanovení, nastalo rozčarování zjištěním, že znění § 40 odst. 2 bylo upraveno do znění: Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona v období od 1. ledna 2003 do 31. 12. 2003 lze uvádět do oběhu do 30. dubna 2007. Je reálné např. z osiva smrku sesbíraného v období r. 2003 a vysetého v optimálním případě na jaře 2004 vypěstovat do 30. dubna 2007 klasickou čtyřletou sazenici? Jako omluva situace bylo konstatování, že při projednávání problematiky v Evropské komisi bylo třeba sjednotit a uvést do platnosti nové předpisy ve zkrácené lhůtě. Na základě provedeného šetření mezi školkařskými subjekty bylo doloženo, že v případě dodržení dikce § 40, odst. 2 zákona 149/2003 Sb. v platném znění, lesní školkařské subjekty evidovaly možnou vzniklou škodu z důvodu neuplatnění sadebního materiálu na trhu (a nemožnosti použití uskladněného osiva z r. 2003) v částce 90 940 tis. Kč, k čemuž bylo nutno připočíst i odhadované náklady na potenciální likvidaci vyprodukovaného sadebního materiálu v souhrnné odhadované částce 7343 tis. Kč. Následná jednání o možnosti vydání krátkodobé rezortní výjimky, případně o možnou finanční refundaci za škody způsobené nezaviněně školkařským provozům striktním dodržením dikce platného zákona 149/2003 Sb. nikam nevedla.
Zkušenosti s informačním systémem
Součástí naplnění požadavku na vytvoření funkčního národního kontrolního systému v nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin (směrnice 1999/105/ES) je i existence potřebného informačního systému. Vybudování tohoto systému je poměrně náročnou záležitostí (propojení údajů o držitelích licencí, rejstříku uznaných porostů, vystavených potvrzení o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin, dodavatelích a odběratelích reprodukčního materiálu atd.) a ministerstvo zemědělství tento úkol proto zadalo k řešení profesionální firmě (Magion Vsetín, a. s.). Informační systém však byl řešen pouze v intencích potřeb orgánů státní správy a nebyl vstřícně řešen i pro potřebu vlastního školkařského provozu s žádoucím propojením k možnosti poskytování dat o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin dodavateli a podávanými ze zákona pověřené osobě. Poskytování informací ze strany dodavatelů pověřené osobě je sice v zákoně obecně stanoveno, ale jeho forma předávání v korektním a bezchybném stavu a ve tvaru akceptovaném k načtení do informačního systému nebyla stanovena. Původní iniciativní snaha Sdružení lesních školkařů vytvořit na základě individuálních smluv jednotlivých dodavatelů reprodukčního materiálu se společností Magion Vsetín nástavbový softwarový programový produkt byla pověřenou osobou i školkařskými subjekty vnímána kladně a několik programových produktů bylo i vytvořeno a školkařskými subjekty koupeno. Posléze však, po rozhodnutí ministerstva o ukončení trvající smlouvy o tvorbě a správě příslušného informačního systému s firmou Magion Vsetín, a. s., a jejího přenesení na jiný subjekt, vyšla tato aktivita naprázdno. ÚHÚL jako nově pověřená osoba ke kontrole nakládání s reprodukčním materiálem převzal mj. i smluvní závazek tvorby požadovaného informačního systému a vytvořil proto i jednotný systémový softwarový produkt k podávání hlášení dodavateli. Dotažení celého informačního systému až k potřebám školkařského subjektu, tj. vytvoření softwarového produktu řešícího průběžnou informační potřebu evidence v lesních školkách s možností vyústění v sumarizaci požadovaných dat dle obsahu povinného hlášení a jejich elektronický přenos pověřené osobě, se stalo tvůrčí záležitostí privátních firem, případně si jej větší firmy vytvořily dle podmínek interního podnikového informačního systému individuálně samy. V současné době lze konstatovat, že všechny větší školkařské subjekty si vedou svou školkařskou evidenci prostřednictvím počítačových programů, které jim umožňují i podávání obsahově průkazných a ověřitelných informací o školkařské činnosti pověřené osobě (ÚHÚL). S ohledem na skutečnost, že forma předávání informací ze strany dodavatelů pověřené osobě nebyla zákonem ani jeho prováděcí vyhláškou jednotně stanovena, je však způsob podávání požadovaných informací prováděn v obecné poloze různým způsobem a tím i na různé kvalitativní úrovni.
Shrnutí poznatků
Školkařské subjekty jsou sice v linii uživatelské aplikace zákona 149/2003 Sb. jeho posledním článkem, avšak ve váze reálného uplatnění zákona článkem jedním z hlavních. Jsou sevřeny problematikou běžného zajištění provozních povinností, průběžně prováděných a personálně početných kontrol ze strany pověřené osoby (ÚHÚL), České inspekce životního prostředí, Státní rostlinolékařské správy, orgánů státní správy atd., stále se prohlubujícím problémem nedostatečně fungujícího trhu s osivy lesních dřevin, stresujícími záležitostmi obtížného kvantitativního i kvalitativního plánování struktury produkce sadebního materiálu lesních dřevin, vlivy počasí atd. Z jejich pohledu je především žádoucí, aby uplatňovaná legislativní norma o nakládání s repro-dukčním materiálem lesních dřevin byla nejen přísná, ale i uživatelsky vstřícná, metodicky jednoznačná a provozně uplatnitelná. Z dosavadních poznatků provozní školkařské praxe vyplývá, že tomu tak zatím není. Svědčí o tom i skutečnost, že se již prakticky od roku 2005 připravuje vydání žádoucí novely prováděcí vyhlášky (29/2004 Sb.) k zákonu 149/2003 Sb. v platném znění (tj. po novele zákonem č. 387/2005 Sb.), opravující a upravující některá její dvojznačně či nedostatečně řešená dosavadní ustanovení.
Autor:
Ing. Vladimír Foltánek,
Sdružení lesních školkařů ČR
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor