Hospodářsko-úpravnická soustava lesa s bohatou strukturou

Jaroslav Simon, Stanislav Vacek, Tomáš Minx

Společenský zájem na zvýšení podílu lesů s bohatou strukturou v České republice je v současné době široce diskutován na mnoha úrovních, logicky nejen v lesnických kruzích. Zásadním problémem je zde často obsahová neujasněnost pojmu lesa s bohatou strukturou a způsoby jeho vytváření ve vazbě na metody hospodářské úpravy lesů. Článek si klade za cíl přispět k objasnění této problematiky.

Hospodářsko-úpravnické soustavy
Hospodářsko-úpravnická soustava je provázaný systém metod a technologií, jejichž komplexní aplikace vede k tvorbě uceleného díla hospodářské úpravy lesů – lesního hospodářského plánu. Jednotlivé hospodářsko-úpravnické soustavy jsou vytvořeny na základě následujících kritérií:
n cílová představa lesa – hodnocená na základě souborů, zpravidla kvantifikovatelných atributů lesa jako celku i jednotlivých jeho částí (zpravidla nižších a nejnižších jednotek rozdělení lesa). Mezi základní atributy lze zařadit:
- zastoupení dřevin s ohledem na celé využitelné druhové spektrum dřevin ve vztahu k diferenciaci jednotek členění přírodního prostředí,
  - přiblížení druhové skladby dřevin přirozené skladbě,
  - věková diferenciace hodnocena v nejnižší rozlišovací úrovni jako stejnověké a nestejnověké porosty,
  - struktura a textura porostů.
  - způsoby a formy obnovy lesa – základní spektrum způsobů a jejich kritérií specifikují hospodářské způsoby. Mezi základní hlediska zde pak patří aspekt kontinuální obnovy, případně obnovy jednorázově v časových periodách, aspekt plochy obnovovaných prvků, aspekt věku, resp. z různých hledisek vymezeného vývojového stadia. Zásadní je i podíl využití přirozené a umělé obnovy lesa.
- strategie výchovné péče – formulovaná postupem k dosažení cílového stavu lesa v měřitelných atributech intenzity, kontinuálnosti či periodicity zásahu a charakteristiky odstraňované stromové složky.
- způsob odvození intenzity výchovných a obnovních zásahů – při využití kombinace induktivní a deduktivní metody. Při aplikaci deduktivní metody se hodnotí zejména druh použitého těžebního ukazatele.
- doplňková kritéria – doplňková kritéria nerozhodují o zařazení do hospodářsko-úpravnické soustavy, mají ve vztahu k základním kritériím polohu indikátorů naplnění cíle. Z tohoto důvodu není nutné přesný výčet a specifikace. V kontextu současného nazírání na les a plnění jeho funkcí ve společnosti lze uvést např. následující:
  - plnění společensky požadovaných mimoprodukčních funkcí lesa,
  - úroveň a zvyšování biodiverzity všech složek lesních ekosystémů,
  - úroveň a zvyšování ekologické a statické stability lesa,
  - trvalá zajištěnost produkce dřevní hmoty.
Na základě využití a zhodnocení výše uvedených kritérií lze ve středoevropské oblasti vymezit dvě základní hospodářsko-úpravnické soustavy:
- hospodářsko-úpravnická soustava lesa pasečného,
- hospodářsko-úpravnická soustava lesa s bohatou strukturou.

Pojem lesa s bohatou strukturou
Les s bohatou strukturou je les, kde fungují autoregulační procesy bez vkladu, případně s minimálním vkladem přídatných energií a intervence člověka, a který splňuje následující atributy:
- minimální výměra cca 10–50 ha v závislosti zejména na podmínkách prostředí (Vacek, Simon, Remeš 2007),
- zastoupení dřevin blízké přirozené skladbě,
- diverzita porostu ve vztahu k dřevinné skladbě, četnosti zastoupení dřevin a vertikálnímu uspořádání jejich korunového patra, hodnotitelná na úrovni následujících indexů:
  - Agregační index podle Clarka a Evanse R, kvantifikující horizontální rozdělení stromů, (R<1 – shlukovité uspořádání porostu, R=1 – náhodné uspořádání, R>1 – pravidelné uspořádání).
  - Standardizovaný Artenprofil index jako relativní míra diverzity, udávající, nakolik se hodnocený porost blíží stavu maximální možné diverzity.
  - Index porostní proměnlivosti B (Jaehne, Dohrenbusch 1997) jako komplexní míra diverzity porostu (B>5 – rozmanitě strukturované porosty).
Z uvedených atributů vyplývá, že les s bohatou strukturou může existovat v režimu samovolného vývoje, tj. v bezzásahovém režimu v části zvláště chráněných území, ale i v hospodářském režimu, kde je management řízen v rámci hospodářsko-úpravnické soustavy lesa s bohatou strukturou.

Hospodářsko-úpravnická soustava s bohatou strukturou
Atributy pro hodnocení příslušnosti lesa ke kategorii lesa s bohatou strukturou, jejich naplnění, dosažení, jsou zásadní pro oblast cílové představy lesa, pro kterou je typické, že se, v případě režimu samovolného vývoje i při uplatňování hospodářských opatření, výrazně nemění. Věková diferenciace, na úrovni individuální i bioskupin, a diferencovaná struktura a textura způsobují, že pojem věku (středního věku) ztrácí na významu. V těch lesních celcích, kde všechny atributy nejsou zcela naplněny (přechodná stadia) je nahrazován pojmem vývojového stadia. Z hlediska pěstební péče a obnovy lesa je typicky kontinuální a permanentní souběh pěstební péče a obnovy realizovaný individuálně, resp. skupinovitě tak, aby se neuplatnil fenomén volné plochy a maximálně se podpořila přirozená obnova. Etát je stanoven deduktivně, na úrovni výpočtu celkového běžného přírůstu, umístění těžby je logicky vždy induktivní. Umístění těžeb je zaměřeno jednak na udržení, resp. dosažení cílové představy lesa, z ostatních doplňkových kritérií zejména na zajištění trvalé produkce dřevní hmoty, s tím, že zajištění mimoprodukčních funkcí lesů, biodiverzity a ekologické a statické stability lesa je zajištěno naplněním cílové představy.

Odhad zastoupení lesa s bohatou strukturou v ČR
Stanovení zastoupení lesa s bohatou strukturou v ČR, pro který lze bez námitek využít plánování v rámci hospodářsko-úpravnické soustavy lesa s bohatou strukturou, není jednoduché. Lze uvést, že většina takovýchto lesů by měla být soustředěna v lesích maloplošných i velkoplošných zvláště chráněných území, kterých je v ČR 752,3 tisíc ha, tj. 27,4 % výměry všech lesů ČR (AOPK 2006). Je však zřejmé, že zvláště chráněná území nejsou ani zdaleka tvořena lesem s bohatou strukturou, a dále, že v ostatních kategoriích a subkategoriích lesů v ČR je podíl takového lesa, snad s výjimkou části lesů ochranných, minimální. Uvedené nám dává základní představu o možnostech zastoupení lesa s bohatou strukturou. Snad nejpřesnější odhad, i když zde nejsou přesně dány atributy vymezení, nám poskytují výsledky národní inventarizace lesů (ÚHÚL 2007), kde byl les s bohatou strukturou zaznamenán na cca 120 000 ha. Uvedené v přibližné absolutní hodnotě představuje z celkové výměry lesů v ČR (2 555 681 ha, ÚHÚL 2007) poměrně nízkou hodnotu (4,6 %), která je v zásadě minimem výměry lesa, pro kterou je možno využití příslušné hospodářsko-úpravnické soustavy bez výhrad doporučit. I když uvedené orientační hodnoty mohou sloužit jen jako vodítko, dávají nám představu, která hospodářsko-úpravnická soustava je a zřejmě i do budoucna bude dominantní.

Problematika aplikace hospodářsko-úpravnické soustavy lesa s bohatou strukturou v praxi
Z hlediska využití obou hospodářsko-úpravnických soustav pro plánování lze konstatovat, že obě soustavy mohou postupně, ve srovnatelném časovém horizontu, vést k vytvoření lesa s bohatou strukturou, jde pouze o uplatnění cíle hospodaření vlastníka, který si to bude přát a v období převodu bude ochoten do zmíněného ekonomicky investovat. Nikomu přece není bráněno, aby přestal používat holé seče, aby nevychovával porosty permanentně, aby neměnil zastoupení dřevin skupinovými zásahy s využitím podsadeb, aby nevyužíval odstupňované přirozené obnovy atd. Nakonec výše těžeb stanovená závazným ustanovením LHP je dána jako maximální, nepřekročitelná, ale není nutné ji naplnit. Jde skutečně o rozhodnutí vlastníka či správce, který se rovněž může, na základě legislativního zrovnoprávnění hospodářsko-úpravnických soustav, rozhodnout, kterou z nich použije. Pokud se ale rozhodne pro klasický pasečný les využít hospodářsko-úpravnické soustavy lesa s bohatou strukturou, i v případě nutné úpravy „Informačního standardu LH“, musí počítat s následujícími problémy:
- velmi pravděpodobně se změní rozdělení lesa na úrovni nejnižších jednotek, nově vylišené jednotky (porosty) budou v terénu okamžitě obtížně identifikovatelné,
- výše uvedené i další sníží úroveň objektivity evidenční a konzultační činnosti pěstebních, těžebních i ostatních opatření. Uvedené souvisí dále s volnějším stylem popisu porostu a s postupným odstraněním prvků časové úpravy lesů.
- pravděpodobně s obtížně generalizovatelnou odlišností stanovení závazných ustanovení LHP, zejména v oblasti těžební úpravy atd.,
- dojde ke zvýšení nároků na lesnický personál, ke změně chápání strategie hospodaření a k překonání konzervativních pohledů na les, který je v pojetí hospodářsko-úpravnické soustavy chápán především jako ekosystém.

Závěr
Snaha vytvářet les s bohatou strukturou je moderní zaměření managementu, jehož nespornou výhodou je zlepšení stavu lesa v oblasti biodiverzity, stability, účinků funkcí lesa atd. Lze ji jednoznačně podpořit, je ale nutné si uvědomit, v jakých podmínkách a v jakých lesích se v ČR pohybujeme. Na základě tohoto je možné konstatovat, že uplatnění obou hospodářsko-úpravnických soustav má v plánovací praxi svoje místo a rozsah využití je dán, kromě výše naznačených aspektů, zejména rozhodnutím vlastníka či správce.

Autoři:
Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc.
MZLU v Brně, LDF, ústav HÚL
Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.
ČZU Praha, LDF, katedra pěstování
Ing. Tomáš Minx, Ph.D.
MZLU v Brně, LDF, ústav HÚL
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ;
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.