„Starost o les ku prospěchu přírodě a lidem“ - Motto Slovinské správy lesů
V první polovině roku 2008 Slovinsko předsedalo EU. V průběhu této doby byly organizovány mnohé aktivity k prezentaci země dalším členským zemím EU. Lesy jsou nejpodstatnější součástí slovinské krajiny a představují jeden z jejích nejpřirozenějších rysů. Jsme poctěni možností představit největší lesnickou instituci Slovinska a popsat její práci s veřejností i obyvatelům České republiky.
Slovinská správa lesů
Slovinskou správu lesů (SSL) ustanovila republika Slovinsko v roce 1993. SSL je největší lesnická instituce ve Slovinsku co se týká počtu zaměstnanců (cca 750) a funkcí spojených s lesem a lesnictvím. Mezi její hlavní odbory patří: Odbor pro šíření znalostí mezi vlastníky lesa a pro práci s veřejností, Odbor hospodářské úpravy lesů, Odbor pěstování a ochrany lesa, Odbor lesní techniky, Odbor pro volně žijící zvěř a myslivost a Odbor výpočetní techniky. Slovinská správa lesů se také stará o 10 loveckých obor se zvláštním zaměřením.
Lesní zákon ukládá SSL mnoho povinností. Obecně je hlavním úkolem SSL řídit lesní hospodářskou politiku. Ta je uplatňována v lesním hospodářském plánování, pěstování lesa, právě tak jako ve vzdělávání a výchově vlastníků lesa a informování veřejnosti o významu lesa a lesního hospodářství. (Slovenia Forest Service, http://www.zgs.gov.si)
Role vlastníků lesa a veřejnosti
Lesní zákon užívá dva termíny při definování role vlastníků lesa a široké veřejnosti, totiž „lesní hospodářství“ a „užívání lesa“. Hospodaření v lese se odvolává na práva a povinnosti vlastníků lesa a souvisí většinou s produkční funkcí lesů, zatímco užívání lesa je poněkud širší termín, zahrnující ekologické a společenské funkce lesů – spočívající ve volném vstupu všech lidí do lesů bez ohledu na vlastnictví. V souladu se zákonem se mohou všichni občané Slovinska pohybovat volně v lesích (pěšky) a mají dovoleno sbírat lesní ovoce i pro komerční účely. Pravidla pro ochranu lesa, která slouží jako prováděcí předpisy, specifikují druhy a povolené množství lesních plodů sesbíraných návštěvníky lesa, aby se zabránilo jejich jakémukoliv poškození.
Vzhledem k tomu, že vlastníci lesů potřebují různé formy vzdělávání týkající se lesního hospodářství, všichni obyvatelé nebo široká veřejnost by měli být podrobně informováni o významu lesů a odpovědného chování jejich návštěvníků. Také proto zákon ukládá SSL vzdělávat vlastníky lesů a podporovat lesy a lesní hospodářství. Termín „popularizace lesů a lesnictví“ je definován jako rozšiřování populárních znalostí a informací o lesích a pěstování povědomí veřejnosti o významu lesů.
Kromě propagace lesů a lesnictví v aktivitách týkajících se práce s veřejností musí SSL, jako veřejná instituce, informovat veřejnost o svých aktivitách a událostech týkajících se lesů a lesnictví.
Široká veřejnost jako společenské prostředí Slovinské správy lesů
Termín „společenské prostředí“, odkazující na širokou veřejnost v širším slova smyslu, je složen z mnoha organizací, skupin a jednotlivců, se kterými SSL spolupracuje na formálních základech (kontrakty) nebo na základě neformálních vzájemných zájmů. Tyto organizace, skupiny a jednotlivci jsou často nazýváni „zájmové skupiny“, z nichž nejdůležitější jsou: vlastníci lesů, státní instituce (zvláště Ministerstvo zemědělství, lesnictví a výživy, Ministerstvo životního prostředí a územního plánování), nevládní organizace na úseku životního prostředí a ochrany přírody, lovecké organizace, turistické a alpinistické organizace, asociace houbařů, školní organizace atd.
Výše jmenované zájmové skupiny mohou být zahrnuty pod všeobjímající termín „široká veřejnost“. Každým rokem SSL registruje přibližně 80 různých institucí a organizací ze Slovinska i ciziny, které spolupracovaly se SSL při různých úkolech a aktivitách.
Personál odpovědný za vztahy s vlastníky lesů a širokou veřejností
Naši zaměstnanci při vykonávání svých každodenních úkolů komunikují s vlastníky lesů a různými zájmovými skupinami. Nejpočetnější skupina zaměstnanců SSL mající osobní kontakt s vlastníky lesů jsou pracovníci lesních správ, kteří ve spolupráci s vlastníky lesů vyznačují stromy k těžbě (jak určuje zákon) a vykládají různá pravidla. Plánovači (zaměstnanci odpovědní za podrobné zpracování lesních hospodářských plánů) představují současné plány při veřejných projednáváních, lidé zaměstnaní v oblasti lesní techniky a pěstování lesů provádějí vzdělávací činnost pro vlastníky lesů, oblastní a vedoucí místních jednotek komunikují s představiteli různých organizací, administrativních jednotek, místních společenství, mnozí také komunikují s představiteli tisku a poskytují informace, někteří předkládají vzdělávací články médiím, organizují schůzky atd. Tedy různé PR aktivity jsou součástí úkolů mnoha pracovníků. Zaměstnanecký systém přitom specifikuje pouze jedinou pozici pro aktivní práci s veřejností, to jest vedoucí útvaru, který je odpovědný za práci s veřejností na úrovni celé Slovinské správy lesů, připravuje roční plán práce a výroční zprávu a vykonává mnoho dalších funkcí vážících se k této oblasti.
Aktivity SSL vztahující se k popularizaci lesů a lesního hospodářství
Aktivity pro školou povinné
Popularizace jak podpora znalostí a informací o lesích a lesnictví, právě tak jako aktivit zaměřených na povědomí veřejnosti o významu lesa, je důležitá pro mladé generace navštěvující základní a střední školy. Prostřednictvím mladší generace mohou získat informace také jejich rodiče a další členové rodiny. Základní školy jsou velmi aktivní a využívají našich lesníků pro pomoc s organizací tzv. dnů přírodních věd. Tyto aktivity zahrnují školní výlety, lesní exkurze, přednášky a také absolvování
soutěží.
Lesní naučné stezky
Lesní naučné stezky bývají cca 5 km dlouhé a vybavené vzdělávacími texty a dalšími didaktickými nástroji zaměřenými na informace o funkcích lesa a zvýšení ekologického povědomí. První dvě lesní naučné stezky ve Slovinsku byly vytvořeny v roce 1974. V následujících dekádách se počet vzdělávacích cest významně zvýšil a stezky byly využívány hlavně pro školní účely. Dnes existuje ve Slovinsku přes
100 lesních naučných stezek, některé z nich jsou také užívány pro turistické účely. Více než 50 stezek je spravováno Slovinskou správou lesů. Ročně je využívá 10 000 až 20 000 mladých návštěvníků z různých škol.
Evropské dálkové stezky
Evropa má 11 evropských dálkových stezek (EuroRamble) vyznačených Evropskou trampskou asociací. Slovinskem prochází 2 z těchto stezek (E6 a E7), jejichž celková délka je asi 1000 km. Evropské dálkové cesty podporují Slovinské lesy: mají význam pro turistiku, pomáhají při podpoře trampování a přispívají k rozvoji krajiny.
Výstavy při veletrzích
Mnoho větších veletrhů na národní úrovni a další místní veletrhy nabídly šance podporovat lesy a lesní hospodářství. Ve Slovinsku je pro lesní hospodářství nejdůležitějším veletrhem mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh v Gornja Radgona, v malém městě ležícím v severovýchodní části země blízko rakouské hranice. Veletrh má mezinárodní reputaci, je navštěvován více než 100 000 návštěvníky a mnoho vystavovatelů přichází z ciziny. Slovinská správa lesů se zde zúčastňuje s početnými tématy. V roce 2007 představovala problematiku lesa a včel. Tradičně se v rámci veletrhu také konají národní soutěže vlastníků lesů v dovednostech s motorovou pilou.
Studijní kruhy
Studijní kruhy, které byly představeny před sto lety ve Švédsku, jsou zvláštní vyučovací metodou užívanou pro osvětu dospělé populace. Jsou vedené vycvičenými pedagogy a musí sledovat zvláštní principy práce. Jeden studijní kruh by měl mít od 5 do 12 osob a délka kurzu by měla trvat přinejmenším 20 hodin. Trénink učitelů studijního kruhu je organizován Slovinským institutem osvěty, který je ústředním orgánem pro všechny studijní kruhy ve Slovinsku. SSL využívá studijní kruhy při vzdělání vlastníků lesů i široké veřejnosti – do roku 2007 zorganizovala 53 studijních kruhů a v roce 2008 jich probíhá dvanáct.
Lesnický týden
Je tradiční událostí slovinského lesnictví. Vznikl před 30 lety a v posledním decéniu byl organizovaný také SSL ve spolupráci s dalšími organizacemi, zvláště s nevládní Slovinskou lesnickou společností. Lesnický týden se koná každoročně v posledním květnovém týdnu a je zaměřen na specifické téma, které prezentuje určitý slogan. V roce 2008 bude heslem Lesnického týdne „Lesy v srdci Evropy“, v rámci kterého bude možné představit současné slovinské lesy občanům ostatních zemí EU.
Oceňování nejlepších vlastníků lesa
Podle nejnovějších údajů je ve Slovinsku přes 300 000 (se spolumajiteli dokonce 500 000) vlastníků lesů. Soukromé lesní majetky jsou velice fragmentované majiteli, kteří mají více lesních porostů v různých částech lesa. Průměrná velikost lesního majetku je méně než 3 hektary, přičemž se majitelé lesů významně liší podle velikosti lesního majetku, závislosti na příjmu z lesa, podle hmotné zainteresovanosti, vybavením a kvalifikací v lesních pracích. Někteří si za jejich úsilí zasluhují zvláštní ocenění. Tyto ceny jsou předávány SSL pro povzbuzení všech vlastníků, aby zlepšovali obhospodařování svých lesů. Ceremoniálu oceňování je věnována zvláštní pozornost médií.
Lesní pedagogika u SSL
V poslední době je stále více užívaný termín lesní pedagogika. Tento termín je již delší dobu užíván v Rakousku a dalších evropských zemích. SSL si také přeje aktivně se účastnit současného mezinárodního rozvoje lesní pedagogiky. Základní otázka zní: které aktivity již vykonané v rámci vzdělávání vlastníků lesa a popularizace lesa a lesnictví by měly být zahrnuté do lesní pedagogiky? Po poradě se spolupracovníky odpovědnými za vzdělávání vlastníků lesa a popularizaci lesa a lesnictví bylo rozhodnuto užívat termínu „lesní pedagogika“ pro aktivity vážící se k popularizaci, to znamená propagaci znalostí a informací o lese a lesnictví a zvyšování povědomí veřejnosti o významu lesa. Lesní pedagogika by proto neměla zahrnovat vzdělávání a výchovu vlastníků lesa, kterým je poskytována výuka ve znalostech týkajících se schopnosti vykonávat lesnické práce.
Termín „lesní pedagogika“ by se také měl zabývat otázkou pracovních metod pro různé cílové skupiny. V roce 1998 se SSL zúčastnila jednodenního semináře se slavným americkým přírodním pedagogem Josephem Cornellem, který představoval různé způsoby práce s mladými lidmi v přírodě. Tyto metody byly později aplikovány a dále rozvíjeny.
Podle materiálu Tone Lesnika, specialisty Slovinské správy lesů, vedoucího odboru šíření znalostí pro vlastníky lesa a pro práci s veřejností, zpracoval Karel Vančura.
Foto: Tone Lesnik