Využití malých vrtulníků k postřikům lesních porostů

Tomáš Škrabálek

Využití vrtulníků k chemickým postřikům lesních porostů bylo až do roku 1989 běžnou záležitostí. S nástupem tržního hospodářství se však použití velkých vrtulníků stalo ekonomicky neúnosné. Až díky možnosti použití vrtulníků nejlehčí kategorie s technologií postřiku ULV (Ultra-Low-Volume) dochází v posledních deseti letech opět k využívání vrtulníků pro tuto činnost.

Historie
Využití vrtulníků k ošetřování zemědělských nebo lesních kultur je staré jako vrtulník sám. První pokusy s vrtulníkem v zemědělství se u nás uskutečnily v roce 1948 při hubení mšice makové na cukrové řepě. Protože v té době nebylo k dispozici vhodné rozprašovací zařízení, byl přípravek vysypáván z vrtulníku druhým členem posádky pomocí gumové hadice, napojené na zásobník.
Další pokusy pokračovaly až v roce 1957 s vrtulníky sovětské provenience Mi-1 a Mi-4, které byly již od výrobce vybavené zemědělským zařízením pro provádění letecko chemické činnosti (dále jen LCHČ). V roce 1965 zakoupilo naše vojenské letectvo několik takto vybavených vrtulníků Mi-1 NCh. Kromě hydraulických posilovačů byly vybaveny zástavbou zařízení pro letecké ošetřování zemědělských a lesních kultur chemickými látkami.
V 60. a 70. letech se rovněž zkoušelo rozprašovací zařízení na vrtulnících české výroby, a to HC-102 a HC-3. Bohužel z politických důvodů skončil vývoj českých vrtulníků a s ním i jejich možné použití v praxi.
V roce 1974 se pro LCHČ začaly používat vrtulníky Mi-2, a to v rámci podniku Slov-air, který se specializoval na využití letecké techniky pro různé činnosti a v 80. letech disponoval desítkami vrtulníků Mi-2 vybavenými pro provádění chemických postřiků. Vrtulníky se používaly především v příhraničních oblastech, kde bylo použití letadel obtížné. Jednalo se především o členité terény. Asi nejznámějším a největším nasazením vrtulníku Mi-2 v rámci lesního hospodářství byla v roce 1980 likvidace kalamity obaleče v Krkonoších, Krušných a Jizerských horách. Vrtulníky Mi-2 se používaly až do 90. let. V roce 1989 došlo k faktickému rozpadu společnosti Slov-air a tím i postupnému útlumu používání vrtulníků pro činnosti LCHČ.

Současnost
Další využívání vrtulníků Mi-2 se po roce 1990 stalo z ekonomických důvodů prakticky nemožné. Vlastník lesa si nemohl dovolit zaplatit několik desítek tisíc za letovou hodinu vrtulníku této kategorie.
V roce 1993 byl dodán pro bystřickou společnost Trans Agro Vrtulník Robinson R22 Beta. Vrtulník byl vybaven aplikačním zemědělským zařízením Apollo DTM3. Bohužel prameny neuvádí, zda a jak bylo zařízení využíváno.
Až v roce 2003 společnost Aerocentrum vybavila vrtulník Robinson R22 Beta II také zařízením Apollo DTM3 a začala provádět letecké zásahy s chemickými postřiky proti následujícím škůdcům: bekyni velkohlavé, klíněnce jírovcové, proti chroustům, píďalkám na dubu a ploskohřbetce smrkové. Celkově tímto způsobem ošetřili více jak 1000 hektarů porostů.
Z uvedeného výčtu je patrné, že použití vrtulníku nejlehčí kategorie spolu s moderním zařízením využívající ULV aplikaci našlo uplatnění.  
Pro úplnost výčtu provozovatelů je třeba také zmínit společnost Letecká lesní, která se rovněž zabývala chemickými postřiky za použití vrtulníků MD 500E a v roce 2001 v Krušných horách aplikovala hnojivo na lesní porost z podvěšených nádrží s ráhny.

Proč vrtulníky
Proč používat dražší vrtulníky, když lze použít i provozně levnější letadla? Vrtulník bude vždy dražší v rovném, rozsáhlém a přehledném terénu v blízkosti vhodných přistávacích ploch pro letadla. Pokud ale použijeme vrtulník v místech, která jsou vzdálena od vhodných přistávacích ploch, jsou členitá, ne tak rozlehlá, stává se vrtulník ekonomičtějším. V mnoha případech je vrtulník jediným prostředkem, kterým jde zásah provést (aleje v oborách, malé plochy cílových dřevin v rozsáhlých komplexech lesa atd.)
Díky nástupu nových technologií se stává využití malých vrtulníků nástrojem, který je ekonomicky únosný a lze ho v nutných případech použít ke zvládnutí jinak těžko řešitelného problému.

Autor: Ing. Tomáš Škrabálek
LDF MZLU v Brně
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor a archiv portálu Vrtulnik.cz

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.