Zvyšování biodiverzity zakládáním lesních remízů

Ivo Březina

Zanedbání péče o keřové patro je jednou z příčin zvýšených škod zvěře v nárostech a kulturách. Pokud není vyvinuto, je vhodné zakládat lesní remízy, což jsou plochy keřů a dřevin vhodně umístěné do lesních porostů. Zde lze vysadit a pečovat o rozmanité keře, které v našich plně zapojených porostech chybí. K potřebě budovat tyto objekty Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vede nutnost vytvoření kvalitního životního prostředí pro lesní zvěř, aby si přirozeným způsobem našla kryt a potravu, kterou momentálně vyžaduje, protože správné přikrmování, zvláště u srnčí zvěře, je vždy velmi problematické.

Proč věnovat zvýšenou péči keřovému pásmu
Lesní remízy se začaly budovat na ŠLP Křtiny v letech 2005–2007, a to na polesí Vranov u Brna, které obhospodařuje 3200 ha lesa. Ty se nacházejí v 1.–3. LVS při zastoupení dřevin 52 % listnáčů a 48 % jehličnanů. Přirozené keřové pásmo je nejvíce vyvinuto v jižní časti polesí, přiléhající k moravské metropoli Brnu. Jedná se o cca 200 ha, kde se vyskytují ptačí zob, brslen evropský, slivoň trnka, hrušeň planá a třešeň ptačí. Vzhledem k blízkosti Brna proudí do zdejších porostů velké množství návštěvníků, kteří svou takřka čtyřiadvacetihodinovou přítomností narušují klid v lesním prostředí. Tento trend je velmi těžko regulovatelný a do budoucna se bude pravděpodobně návštěvnost zvyšovat. Ukazuje se, že tam, kde je zachováno keřové patro, má zvěř podstatně větší klid a možnost krytu a úniku, např. před pobíhajícími psy. V této části polesí jsou také zaznamenávány menší škody způsobené zvěří, což ukazuje na správnost rozhodnutí budovat tyto objekty.

Vhodné lokality
Vhodnost a výběr umístění lokality zvěřních políček byly určeny rovnoměrným rozmístěním po celém polesí, a to s upřednostněním míst, kde se keřový podrost prakticky nevyskytuje. Konkrétní plochy byly vybrány tam, kde se zvěř ráda zdržuje, a také s ohledem na dostupnost mechanizace. Tomuto požadavku nejvíce vyhovovaly především koncové lesní cesty, které nejsou průjezdné. Většina lesních remízů prošla úpravou místa, aby se zajistila bezproblémová údržba a povýšil se estetický účinek. Celkem bylo z důvodu teplomilnosti dostupných keřů a dřevin vybráno 3,90 ha, situovaných především na jihozápad (41 %) a jihovýchod (25 %). Ostatní části byly situovány na severozápad (13 %), sever (11 %) a severovýchod (10 %).

Organizace výsadby
Studijním podkladem pro realizaci se stala publikace Dřeviny pro včely a zvěř autora Josefa Hromase (Matice lesnická s. r. o., Písek 2000). Podle této knihy je velmi jednoduché vybrat keře a dřeviny, které jsou vhodné pro danou lokalitu. Cílem bylo vnést co nejvíce domácích dřevin a keřů. Nepůvodní dřeviny byly vysázeny pro zvýšení pestrosti. Dále byl kladen důraz na plodonosnost, na schopnost snášet intenzivní sluneční záření, suchou půdu, okus, ohryz a v neposlední řadě na lesní estetiku. Byla zpracována jednoduchá tabulka, tvořená číslicemi nula (nevhodnost) a jedna (vhodnost). Pokud převládá u jednotlivých keřů a dřevin číslo jedna, jsou schopny výsadby.  

Realizace výsadby
Jednotlivé lesní remízy byly budovány postupně. Po získání patřičných povolení na úřadech bylo ihned přistoupeno k úpravě lokality a k výsadbě, při které bylo použito
krytosemenných polodrostků a odrostků.
(Pozn.: U lesního remízu, který je tvořen v porostu do 80 let, je potřeba povolení těžby v porostech do 80 let. Dále je zapotřebí požádat o odklad zalesnění, a zde doporučuji datum konce LHP. Vlastník si pak sám rozhodne, zda lesní remíz ponechá a zapracuje do nového LHP, nebo jej zruší a plochu zalesní. Obě povolení vydává orgán státní správy).  
Nejdříve se po ploše osadily dřeviny, kolem nich se pokračovalo výsadbou keřů tak, aby při zarůstaní splynuly v jeden celek. Mezi výsadbou byly ponechány pro pastvu travní plochy, jejichž struktura má charakter mysliveckého políčka. Travní směsku tvoří jetelotravní směs, do které je přimíchána pohanka, kapusta a ozimá vikev. Velmi dobře se osvědčil výsev jánského žita. To má na suchých půdách velmi příznivý růst, v našich podmínkách dorůstá až 1,5 m, také působí jako kryt vyseté jetelotravní směsky. Plochy jánského žita jsou vyhledávány zvěří na chutnou paši i pro pocit klidu a bezpečí.

Péče o lesní remízy
Údržba lesních remízků musí být jednoduchá a občasná. Dřeviny a keře jsou v prvopočátku ošetřeny repelenty proti okusu a vytloukání, aby stačily zakořenit. Pokud by docházelo ke snižování travní plochy nebo estetické hodnoty, je zapotřebí provést ořez větví. Málo zastoupené cenné dřeviny a keře, jako jsou mišpule obecná, dřín obecný, jeřáb oskeruše, kalvil červený a klokoč zpeřený, by měly být oploceny. Travní porost, který je tvořen jetelotravní směskou, se musí jednou ročně pokosit.

Závěr
Postupným navracením lesních remízů do lesních ekosystémů se posiluje druhová pestrost o dřeviny a keře, které jsou v dnešních porostech málo zastoupeny nebo se mezi nimi vůbec nenacházejí. Jejich absence je jednou z příčin zvýšených škod na lesních nárostech a kulturách. Komplexy remízů mají za úkol celkově podpořit životní prostor pro ptactvo a další faunu lesa. Mají cíleně zvyšovat možnosti zvěře najít si přirozenou potravu tak, jak to vyžaduje její biorytmus, a to za současného snižování v dnešní době stále více negativně diskutovaného umělého přikrmování. Dosavadní výsledky, dostupné z ploch remízků založených na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, to jednoznačně potvrzují.

Autor:
Ing. Ivo Březina
vedoucí polesí Vranov u Brna
ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor