Symposium INTERPRAEVENT 2008

Milan Jařabáč

Dne 25. až 30. května se v Dornbirnu (Vorarlberg – Rakousko) konalo již 11. symposium o opatřeních směřujících k ochraně před katastrofálními škodami při povodních po přívalových lijácích nebo vydatných regionálních deštích v horách, pahorkatinách i v podhůří. Tomuto nebezpečí je na celém světě věnováno stále více pozornosti. Preventivní opatření proti takovým rizikům jsou nezbytná již v lesnatých prameništích toků. Proto se tyto úkoly dotýkají také působení lesů na snižování průtokových vln v tocích.

Symposium INTERPRAEVENT
Mezinárodní vědecké společenství INTERPRAEVENT již 40 let soustřeďuje a předává nejnovější poznatky o účinné ochraně proti škodlivému vodnímu živlu. Na letošním symposiu byli přítomni účastníci z 21 zemí včetně 9 mimoevropských. Organizátorům bylo posláno 241 příspěvků, z nichž 100 bylo zařazeno do dvojdílného sborníku s 1208 stranami, jiných 100 zkráceně do oddělené publikace se 448 stranami a příspěvky byly umístěny též na CD. Tak veliký rozsah byl nezbytný z důvodu mnoha předložených informací o ničivých povodních v Evropě, Americe a Asii. Nás by z nich měly zajímat lesnicko-hydrologické poznatky o vztazích v retenční kapacitě lesního prostředí, o retardacích odtoků z malých lesnatých povodí, snižování vrcholů povodňových vln, tlumení zrychlené půdní eroze jako hlavních příčin povodňových škod.

Poznatky z výzkumných měření
Na území České republiky probíhají související výzkumy v několika ústavech, v rámci lesnických i klimaticko-hydrologických úkolů o účincích lesa ve vodní bilanci, nej-
déle v Javorníkách a v Moravskoslezských Beskydech. Naše poznatky z výsledků měření v beskydských experimentálních povodích můžeme srovnat se závěry prací z výzkumného pracoviště v Innsbrucku, byť je zaměřeno na vysokohorské přírodní srážkově-odtokové podmínky. Je průkazné, že les ovlivňuje vodní bilanci již v malých povodích, i když při mezních situacích pouze nevýrazně. V horách je to více průkazné při přebytku než při nedostatku dešťových srážek. Příznivé působení lesů na formování povodňových vln ve vztahu k ochraně prostředí však bývá limitováno, a to rozdílně podle místních podmínek. Občas nastanou tak kritické situace, při nichž jsou jejich příznivé účinky v odtoku vody překonány a dochází také k místním svahovým sesuvům i s porostem nebo tvorbou spláví, tj. odplavením částí vegetace včetně celých stromů, tvorbou břehových nátrží a silným pohybem splavenin, ohrožujícími průtočnosti propustů a mostů.
Škodícím činitelem kritických povodní je vodní kinetická energie. Jejími nejdůležitějšími prvky jsou intenzita lijáků, úbytky vsaků vody do půdy, podélný sklon (spád) terénu, relativní drsnost povrchu postiženého povodí a rychlé soustřeďování povrchového odtoku v lese liniovými objekty. Zdálo by se, že již existence lesa dostatečně plní protipovodňovou a protierozní ochranu. Je ale faktem, že lesní hospodářství má možnosti účinně přispívat ke snižování vrcholů průtokových vln především ochranou i podporou vsaku do lesní půdy, bráněním soustřeďování povrchového a rychlého podpovrchového odtoku vody včetně úprav drsnosti půdního povrchu v malých povodích, utlumením části vodní kinetické energie, a tím omezovat povodňové škody i v podhůří, což ještě uspokojivě neplní.

Hrazení bystřin
Důležitým tématem sympozií INTERPRA-EVENT je hrazení bystřin. V České republice s ním máme mnohaleté a vesměs dobré zkušenosti, ale nyní se ukazuje nutnost upravit jeho pojetí na lépe odpovídající přírodní dynamice lesního prostředí. V Rakousku i v Bavorsku je aktuálním dosud provedené hrazení vyhodnotit se záměrem dále zlepšovat jeho účinnost a ekonomiku, ale provádět je přednostně metodami a objekty bližšími přírodě. Mohutné statické konstrukce sanující silnou erozí postihované úseky bystřin mohou být prováděny jen v souladu s dynamikou prostředí v alpských přírodních podmínkách. Hrazení bystřin v ČR dosud převážně z ekonomických příčin jen operativně odstraňovalo největší povodňové škody konstrukčně lehčími stavbami. Mělo by zaměřovat více pozornosti i na plošnou prevenci škodlivé eroze mimo bystřinnou síť.
Pro naši zemi je typické, že s mezinárodním vědeckým společenstvím INTERPRAEVENT nebylo dosud důkladněji spolupracováno. Lze to potvrdit publikacemi z Dornbirnu, v nichž nebyl uveřejněn žádný příspěvek od autora z ČR. Proto uvádím, že lze stále využít kontakt: Miesstalerstrasse 1, A-9020 Klagenfurt; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; www.interpraevent.at.

Autor: Ing. Milan Jařabáč, CSc.
VÚLHM Jíloviště-Strnady, v. v. i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor