Jak se bude těžit dříví? - Anketa Lesnické práce

Těžba dříví je oborem, který se v souvislosti s technickým rozvojem poměrně rychle mění. Pokrok od dominantního využívání lidské a animální síly k motorové pile a traktorovému přibližování trval několik generací. Pokrok od traktorů k harvestorovým technologiím již kopíroval rozmach vyspělých technologií na konci minulého století a trval několik málo desetiletí. V podmínkách České republiky, které jsou v mnoha ohledech značně odlišné od okolních států (rozličnými terénními podmínkami, poměrně přísným lesním zákonem, dřevinnou skladbou našich lesů i významným podílem lesů státních atd.), nemusí vývoj v oblasti těžby dříví přesně kopírovat vývoj v zemích, které udávají tomuto oboru směr. Jak si představují budoucnost těžby dříví v České republice odborníci z několika sfér tohoto odboru, si můžete přečíst v následující anketě.

- Jakým směrem se budou vyvíjet způsoby těžby a těžební technologie v České republice?

Ing. Jiří Dvořák, Ph.D., FLD ČZU v Praze
Lze předpokládat, že s rozvojem trhu se inovace v těžebních a dopravních technologiích rozdělí na dva hlavní proudy. V první řadě zavádění informačních technologií, které povedou k dokonalejší organizaci práce při výrobě a obchodu se dřívím od pařezu až k posledním odběratelům. Tím mám na mysli především navigační softwary a GPS systém informující zadavatele práce o množství vyrobeného dříví na výrobních jednotkách s možností optimální organizace práce při soustřeďování a odvozu k dalším zpracovatelům. V současné době je zavádění těchto systémů spíše u zrodu, neboť dosavadní zisky na trhu nenutily výrobce tyto možnosti v plné míře využívat. Druhý proud půjde bezpochyby cestou inovací vlastní lesnické mechanizace za účelem přímého zvyšování výkonnosti práce a s ní snižování provozních nákladů. S inovacemi lze předpokládat i ergonomické úpravy, na které budou tlačit především pravidla Evropské unie o bezpečnosti, hygieně práce, ale i snaha o udržení kvalitních zaměstnanců v přijatelných pracovních podmínkách. V neposlední řadě přijdou úpravy trakčních ústrojí a parametrizace strojů pro zachování maximální „čistoty“ práce v porostech.
Těžební metody a dopravní technologie budou pravděpodobně kopírovat trend západní Evropy. Při současném vývoji na trhu lze předpokládat krátkodobou stagnaci harvestorových technologií pro komplikace a průtahy při zadávání prací, které vznikají při uzavírání zakázek především na straně největšího vlastníka lesů v ČR. Nicméně i zde lze počítat po určité stabilizaci s dalším vývojem těchto technologií. Tyto trendy se potvrzují od počátku devadesátých let, kdy vzrostl počet harvestorů a vyvážecích traktorů na více než 500, i když je nutné konstatovat, že ne všechny pracují pouze pro české lesnictví. Další vývojový trend je možné předpokládat i podle sousedních států, kdy v Rakousku vzrostl počet harvestorů na přelomu tisíciletí o téměř 200 během deseti let.
Mechanizování výroby vždy vedlo ke snižování provozních nákladů na nejdražší položku, kterou byla pracovní síla, jejíž cena stále poroste. Bohužel nejen cena, ale i úbytek kvalifikovaných pracovníků v těžební a dopravní činnosti povede k nutnosti jejich náhrady mechanizací. Tento vývoj již dnes potvrzuje učňovské lesnické školství, kde se počty studentů dělnických nematuritních profesí snížily od roku 2000 o více než polovinu, jak potvrzuje MZe. Tento trend vede především k „přetahování“ dobrých operátorů harvestorů a vyvážecích traktorů mezi lesními společnostmi, aby je získaly pro provoz svých strojů. Přestože se budou počty lesních dělníků snižovat, s nasazením harvestorových technologií jsou na stávající pracovníky kladeny čím dál větší nároky, které nejspíše povedou k větší specializaci v současném vzdělávání.
Pokud by bylo možné prognózovat i navyšování a rozvoj další mechanizace, lze se domnívat, že s ukončenou privatizací a rozdrobením lesů budou získávat své místo na trhu především univerzální stroje pro širší využití, a to především univerzální kolové traktory a různé typy polopřívěsů, které nebudou využívány pouze v těžbě a soustřeďování dříví, ale i pro práci především v pěstební oblasti. Tento trend je již nyní podporován vysokou finanční pomocí ze strany MZe a EU, poskytovanou prostřednictvím SZIF na pořizování lesnické mechanizace, na kterou měli dosud možnost dosáhnout i drobní vlastníci či nájemci lesů.

Mgr. Jan Korbelář, Česká lesnická akademie Trutnov
– střední škola a vyšší odborná škola
Můj pohled na harvestorové technologie je zaměřen především na odbornou přípravu operátorů těchto strojů.
Podle stavu a vývoje technologických procesů ve státech vyspělé Evropy a v současnosti i v České republice lze očekávat významný rozvoj harvestorových technologií i v budoucích letech. Se vzrůstající cenou pracovní síly se tyto na investice náročné technologie stávají z ekonomického hlediska velmi zajímavé. Spotřeba času na těžební činnost použitím těchto technologií významně klesla pod
25 % spotřeby času v LH. Nezanedbatelným přínosem harvestorových technologií je snížení rozsahu škod na těžených porostech při výchovných zásazích, neboť škody způsobené klasickou těžbou se pohybují mezi 8–10 % poškozených jedinců a při použití harvestorové technologii se výše škod pohybuje okolo 5 %. Při odpovídajícím využití harvestorů a vyvážecích traktorů při výchovných zásazích se snižuje také negativní vliv na lesní půdu. Pro zaváděné technologie hovoří i podstatně snadnější odbyt dřevní hmoty odběrateli pro další zpracování, především v pilařské výrobě a technologickém zpracování cennějších výřezů. Lepší odbyt je způsoben nabídkou čisté dřevní hmoty neprotažené zeminou a nepoškozené otěrem.
Mezi pozitivní faktory této technologie patří i výrazné snížení rizika pracovních úrazů a chorob z povolání, které jsou průvodním jevem klasických motomanuálních těžebních metod v lesním hospodářství.
Tzv. sortimentní metoda, při které jsou harvestory a vyvážecí soupravy používány, vznikla v 80. letech ve Skandinávii, kde je dnes metodou dominantní, a šíří se velmi rychle po celém světě díky šetrnosti k životnímu prostředí spojené s vysokou produktivitou práce. Výše uvedená metoda klade vysoké nároky na obsluhu těchto těžebně-dopravních zařízení.
Dosavadní praxe v ČR spočívá v tom, že se tato technika, jejíž jeden pracovní uzel se pohybuje v ceně okolo 20 milionů korun, nakupuje a organizace zajišťují osádky výběrem dobrých traktoristů a jejich zaškolení výrobcem (v rozsahu 10–15 pracovních dnů). Vzhledem k nedostatečné kvalifikaci obsluhy v ČR, spočívající v nezvládnuté práci s počítači těchto strojů, neznalosti konstrukce, hydraulických a elektrických systémů a neschopnosti provádět samostatné výchovné zásahy v porostech, dochází ke zklamání majitelů, kteří do této technologie investují obrovské finanční prostředky, neboť výkony a kvalita práce nedosahují předpokládaného očekávání.
V současné době neexistuje ve vzdělávacím systému ČR obor, který by komplexně připravoval pracovníky v této a s ní souvisejících profesích. MŠMT ČR zastává pozici, která nekoresponduje s novými způsoby a technologiemi v lesním hospodářství. Zavedení nového oboru, tak jak ho máme možnost vidět v okolních státech, je v současné době nerealizovatelné.
Prosazení kvalifikované přípravy patří do budoucna mezi stěžejní úkoly České lesnické akademie v Trutnově. Naše představa spočívá v přípravě absolventů, kteří by byli schopni kvalitně pracovat s vyvážecími soupravami při transportu dříví na odvozní místa, ovládat harvestor při provádění komplexních těžebních operací, programovat počítačové vybavení, ovládat geografické přístroje k určování polohy a techniky k dálkovému přenosu dat. Mezi důležité vlastnosti musí patřit i schopnost řídit pracovní kolektiv, plánovat výrobu a umět komunikovat s odběrateli. Schopnost samostatného provádění výchovných zásahů v lesních porostech s využitím znalostí problematiky ochrany přírody a péče o životní prostředí je důležitým předpokladem kvalifikovaného odborníka v této oblasti. Nedílnou součástí je i jazyková příprava, která rozšiřuje uplatnění absolventa v rámci EU. Neoddělitelnou součástí jeho přípravy je znalost problematiky hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
K dosažení výše uvedených dovedností a znalostí je třeba přizvat ke spolupráci jednotlivé subjekty činné v lesním hospodářství. Příprava pracovníků v této oblasti je finančně náročná a bez jejich pomoci obtížně realizovatelná. Tržní a ekologická omezení dávají začátečníkovi jen malý prostor, aby si vyzkoušel dovednost ve skutečném lese a nezpůsobil vážné škody či jednoduše neponičil stroj a dřevo. Proto je snahou využívat sofistikované učební pomůcky – např. simulátory, které jsou nezbytným předpokladem kvalitní přípravy.

Ing. Pavel Češka, Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
Vývoj podílu těžebních technologií v České republice je již několik let zřejmý. Zvyšování podílu harvestorových technologií při výrobě dříví na úkor motomanuální technologie je nevratným procesem, který má své limity snad jen při zpracování listnatého dříví, přesíleného dříví a práce v těžko přístupných terénech a prudkých svazích. Podíl motomanuální a harvestorové technologie dále ovlivňují a budou ovlivňovat nejen přírodní podmínky, ale také velikost lesního majetku, dostupnost pracovních sil v příslušném regionu nebo povinnost vlastníka zpracovávat dříví určitým způsobem z důvodu ochrany přírody.
U VLS ČR, s. p., bylo v roce 2006 harvestorovými technologiemi zpracováno 30 % celkového objemu dříví. V roce 2007, kdy byly zpracovávány následky větrné kalamity způsobené orkánem Kyrill, to bylo 60 % celkového objemu. Právě při zpracovávání následků kalamity se v plné míře prokázaly výhody harvestorové technologie. Díky vysokému výkonu bylo 912 tis. m3 kalamitního dříví z orkánu Kyrill zpracováno během sedmi měsíců a omezilo se tak riziko rozvoje podkorních hmyzích škůdců. Nezanedbatelným a někdy málo zdůrazňovaným aspektem byla vysoká úroveň bezpečnosti při práci harvestorů a vyvážecích souprav. Na rozdíl od klasické motomanuální technologie prakticky nedošlo k těžkým nebo smrtelným pracovním úrazům.  
O ekonomické stránce výroby dříví harvestorovou technologií se není třeba příliš zmiňovat, protože zvýšení efektivity výroby dříví bylo hlavním důvodem vzniku a vývoje této technologie.  
Při dodržení určitých předpokladů (důsledná příprava porostu, výběr vhodného typu stroje s ohledem na podmínky v porostu, kvalifikace a schopnosti operátorů těžebních strojů, povýrobní úprava pracoviště) je harvestorová technologie bezpochyby šetrnější k lesním porostům a půdě než technologie využívající např. traktorové přibližování nebo soustřeďování dříví lanovkou či lanovým systémem v polozávěsu.
Lze konstatovat, že veškeré známé technologie těžby a soustřeďování dříví budou mít v lesním hospodářství i nadále své využití. Harvestor zatím nenahradí ruční práci dřevorubce při těžbě v listnatých porostech nebo těžbě extrémně silného dříví. Vyvážecí soupravy nemají své místo při soustřeďování dříví na neúnosných terénech nebo prudkých svazích, kde se neobejdeme bez lanovek, lanových systémů nebo koňských potahů.
Zvyšování podílu harvestorové technologie v lesním hospodářství České republiky však bude zcela jistě nadále pokračovat a zastaví se až na hranici svých možností, která je dána (kromě jiného) především přírodními podmínkami a dosud jí není dosaženo.

Ing. Jaroslav Moravec, Závod lesní techniky, Less & Forest s. r. o.
V současné době vše nasvědčuje tomu, že bude docházet ke stále většímu využití moderní mechanizace při realizaci všech druhů těžeb, a to z mnoha důvodů. Dnes už zpravidla nemusíme mluvit o základních výhodách mechanizované těžby, které vedly k rozšíření těchto technologií v ČR v minulých letech.
Za jeden z hlavních důvodů dalšího rozšiřování moderních technologií bych označil významný odliv pracovních sil ze všech lesnických oborů, včetně těžby. Tento trend je patrný již delší dobu a současné dění v českém lesnictví rozhodně nepřispívá k udržení kvalifikovaných dělníků v oboru.
Dalším důvodem je tlak na minimalizaci veškerých nákladů, těžební činnost nevyjímaje. Neustávající úsilí provozovatelů harvestorových technologií směřující ke snižování vlastních nákladů dospělo v podstatě k vyrovnání ceny výroby hotového sortimentu na OM mezi klasickou a harvestorovou těžbou. Pokud se zlepší vnímání ekonomiky provozu strojů i na straně personálu zadavatelů, např. důsledným koncentrováním těžebních zásahů již při plánování těžeb, vznikne další prostor pro uplatnění moderních technologií.
Myslím, že v současné době budou muset i ti nejzarputilejší odpůrci harvestorových technologií přehodnotit svůj postoj.

Ing. Jiří Doskočil, Komatsu Forest GmbH, (Valmet)
Vývoj  musí respektovat celosvětové trendy lesního hospodářství a zpracovatelského průmyslu. Poptávka po výrobcích, kde je základní surovinou dřevo, vzrůstá a bude nadále akcelerovat. V evropských podmínkách je surovinový potenciál pro růst produkce především v Rusku a zemích východní či střední Evropy, přičemž Skandinávie se na vzrůstajících těžbách bude do budoucna podílet jen marginálně. Globalizace dřevozpracujícího průmyslu vede ke koncentraci a specializaci výroby. Základním předpokladem je zajištění dostatečného surovinového potencionálu. Požadavek na efektivní alokaci dřevní hmoty zvyšuje požadavky na logistiku, a tedy i na využívání IT technologií.
Výše uvedené trendy se promítnou i v ČR. Výchozí pozice našeho lesnictví je nadějná - dobrá dostupnost, značný objem dřevní hmoty a předpoklad růstu cen na západoevropskou úroveň. Brzdícím faktorem je úroveň řízení, počínaje státními zásahy, které způsobují investiční nejistotu ekonomických subjektů, a také  problematické neefektivní propojení logistického řetězce těžba-doprava-zpracování.
Podíl sortimentní metody ve většině oblastí neustále vzrůstá a i v podmínkách ČR jsou předpoklady k dosažení současné úrovně SRN přes 40 % sortimentní metody z celkové těžby v krátké době. Důvody jsou ekonomické (předpoklad jejich posílení z důvodu vyrovnávání úrovně ČR se zeměmi západní Evropy), nedostatek pracovní síly pro manuální těžbu a environmentální (při současném stupni poznání je sortimentní metoda hospodářské těžby nejvíce šetrnou metodou k životnímu prostředí). Faktorem, který způsobuje akceleraci této metody těžby, jsou vlivy podnebí. Žijeme bohužel v době charakteristické extrémními výkyvy počasí. Vysoký podíl nahodilých těžeb je možno zvládnout v relativně krátké době pouze při použití harvestorových technologií. Nezanedbatelná je otázka bezpečnosti práce.
V rámci inovace TDS je základním trendem zvyšování produktivity strojů (při zachování rozměrů a hmotnosti) a eliminace negativních ekologických vlivů. Nelze si představit jen zvyšování výkonu těžeb v m3 za časové období. Základem je zapojení TDS do logistického řetězce prostřednictvím IT technologií. Softwarové vybavení harvestorů i vyvážecích souprav již dnes umožňuje obousměrný přenos dat, který usnadní řízení těžby z hlediska objemů a sortimentace přes propojení alokace skládek s odvozem ke zpracovateli. Jen ho nevyužíváme. V této oblasti máme oproti Skandinávii i některým zemím západní Evropy největší zpoždění.

Roman Prokšík, Forest Meri, s. r. o., (Welte, Valtra)
Způsoby těžby a těžební technologie v České republice již srovnaly krok se světem. V dnešní době jsou u nás zastoupeny především harvestery, forwardery, skiddery, procesory a vyvážecí vleky.
Jsem přesvědčen, že množství a rychlost nástupu těchto technologií v ČR v poslední době je dána několika faktory.
Prvním faktorem je nestabilní situace v lesnickém oboru. Ta souvisí hlavně se zadáváním lesnických zakázek soukromým firmám, které pracují pro LČR, s. p.
Druhý faktor je požadavek dřevozpracujících firem na dodávky hotových sortimentů. Dále rychlý úbytek pracovních sil a v neposlední řadě i vliv orkánu Kyrill. V současné době a během následujících let by mohly mít vliv i dotace z EU na pořízení lesní techniky.
Osobně si myslím, že největší podíl na rozvoji, množství a poměru nových technologií bude mít situace okolo LČR, s. p., resp. její vyřešení a stabilizace do budoucna.
Z této nejisté situace na jednu stranu plyne rychlá potřeba nových technologií, které nahradí podíl ruční práce, ale na druhou stranu z ní plyne i značné investiční riziko.
Hlavním motorem pro potřebu nových technologií se tak stává úspora a nahrazení ruční práce, orientace na univerzální stroje, mobilní stroje a na stroje víceúčelové, tzv. 2 v 1.  
V oblasti úspory ruční práce se jedná zejména o harvestery. Ty mají ale své omezení a zbývající podíl práce připadá na klasické přibližovací traktory. U těch se zvyšují požadavky na instalaci navijáku na TBZ traktoru tak, aby mohl být připojen vyvážecí vlek, štěpkovač či lesní fréza a zachovala se tak univerzálnost použití. U SLKT se prosazují modely s hydraulickou rukou, svěrným oplenem a možností vložení dvou párů klanic a tím vzniku kombinace skidderu a forwarderu, tzn. možnosti výroby v celých délkách a výřezech. Velkou výhodou některých těchto strojů je rychlost přesunu po silnici až 40 km/hod.  
Pevně věřím, že do budoucna najde uplatnění i probírkový stroj s harvestorovou hlavicí a procesorem, který zvládne jak těžbu, tak po lehké úpravě i vyvážení dřeva.       
Lze také sledovat zvyšující se požadavky na pevnou instalaci hydraulické ruky na traktory, zejména ty s otočným řízením s následným využitím pro nakládání dřeva na vyvážecí vleky či pro kombinaci se štěpkovačem.
Závěrem bych rád vyjádřil přání, aby se naše lesnictví co nejdříve „uzdravilo“ a poskytlo všem důstojné podmínky pro práci, podnikání a investice do nových technologií.             

Ing. Tomáš Kuchta, Lesnická obchodní s. r. o., (Logset, Vimek)
Celé odvětví je pod tlakem snižujících se cen za práci. Pokud bude pokračovat extrémní tlak na ceny práce a opakující se periody nejistoty, může dojít ke kolapsu v celých regionech. Tlak na ceny a nejistota v sektoru jsou příčinou odlivu pracovních sil do jiných odvětví. Tím se otevírá brána pro další mechanizaci. Myslím si, že postupně téměř zmizí těžaři s JMP a „vše co půjde“ se bude těžit harvestory a přibližovat vyvážecími traktory.
U harvestorů je vidět trend obsáhnutí všech těžeb. Od prvních výchovných zásahů ve hmotnatostech pod 0,09 m3 na straně jedné, tak po nejsilnější harvestory se zdvihem
280 kNm na straně druhé.
U vyvážecích traktorů určených pro mýtní těžby bude vše směřovat k větším strojům s větší ložnou plochou. Dle mého názoru dojde k největšímu posunu v náhledu na produktivitu a ekonomiku provozu.
Ve výhledu pěti let si myslím, že pro malé vyvážecí traktory zbude místo v regionálním měřítku při zpracování nahodilých těžeb a při prvních výchovných zásazích s malou intenzitou.
V oblastech, kde terénní podmínky nedovolí nasazení mechanizace, možná přibude míst, kde se z ekonomického hlediska nevyplatí hospodařit.  

Vlastimil Zeman, MERIMEX, s. r. o., (John Deere)
Trend zvyšování podílu mechanizace a především TDS (těžebně dopravní stroje) bude pokračovat podobně jako v posledních 5 letech.
Tento trend je dán především snižováním počtu pracovníků v lesním hospodářství, politikou LČR a vysokou produktivitou těchto strojů. Nelze opomenout i vysokou bezpečnost práce, a to především při zpracovávání kalamity.
Názory, že TDS způsobují škody na porostech a přibližovacích linkách, nepovažuji za správné. Naopak považuji TDS za nejekologičtější a nejšetrnější technologii pro práci v lese, při dodržení všech zásad použití a nasazení, které jsou pro nasazování TDS všeobecně známé.
K „větším škodám“ dochází především při zpracování kalamit, kdy je nutná soustředěná těžba obrovského množství hmoty a většinou nelze čekat se zahájením prací na vhodné klimatické podmínky, rovněž tak přibližovací linie jsou neúměrně zatěžovány vyvážením velkého množství dřeva, a to ve většině případů za jakéhokoliv počasí.
Zatím se v těchto situacích setkáváme pouze s kritikou, ale nikoliv s návrhem, jakým jiným způsobem následky přírodních katastrof odstranit. Při plánovaných klasických těžebních zásazích jsou naopak TDS velmi šetrné k přírodnímu prostředí.
Rozhodně to neznamená, že harvestory zastanou veškeré těžby, své místo mají samozřejmě i klasické technologie, jako jsou koně, lanovky, SLKT a UKT. Do budoucna se budou technologie více kombinovat, jak to již dnes můžeme vidět i na kalamitě v Rakousku.
Velmi důležité je, aby o zásadách práce a nasazení této techniky byli dobře informováni a s ní seznámeni nejen ti, kteří se stroji pracují, ale také ti, kteří pracoviště připravují a těžby plánují, aby mohli optimálně využít jejich kvality a přednosti.
Aktuální ceny prací, dané dle mého názoru nešťastně vypsaným VŘ LČR, donutily řadu seriozních podnikatelů k nabídkám, které jsou v řadě případů pod provozní náklady. Doufám, že tato situace nepovede až k ukončení činnosti některých firem, což by rozhodně nebylo dobré ani pro majitele lesů. Myslím si, že stejný problém (možná i větší) se objevuje v pěstební činnosti. Tady bude ovšem nedostatek pracovníků těžko nahraditelný stroji.

Děkujeme respondentům za odpovědi a čtenářům za zaslání fotografií.
Jan Příhoda