Lesnická mechanizace v Bulharsku
Ivailo Markoff, Sotir Gluschkov, Jiří Dvořák
Plně mechanizovaná těžba a soustřeďování dříví nebyla dosud v Bulharsku realizována, a to zejména z investičních důvodů. S členstvím Bulharska v Evropské unii od ledna roku 2007 se naskýtá možnost zlepšení investičních možností na trhu, který zahrnuje i lesní hospodářství. První studie založené na datech o lesním hospodářství v Bulharsku a zkušenostech z Evropské unie – především z Německa a České republiky – ukazují na optimistický vývoj stavu těžebně dopravních technologií i v této zemi.
Zásoby dříví pro těžbu v Bulharsku
Podle zprávy Světové banky je Bulharsko nejjihovýchodnější zemí v Evropě se značným lesním fondem (World Bank 1995).
S plochou 111 tis. km2 je Bulharsko větší než Rakousko nebo Česká republika. Lesnatost činí 30 % (4 mil. ha) a statistické evidence z roku 2005 uvádějí celkovou zásobu dříví 591 mil. m3. Většina lesních porostů se nachází v horských oblastech (70 %). Roční produkce dřeva 5,5 mil. m3 je třetinová ve srovnání s Českou republikou. Pro převahu mladých porostů je těžena pouze polovina ročního přírůstu. Přestože poválečné monokultury (1 mil. ha) stárnou, předmýtní těžby stále převládají (50,2 % podílu z celkových těžeb v roce 2005).
Současný stav lesnické mechanizace
V 50. letech 20. století bylo Bulharsko jednou z prvních zemí, která nejvíce využívala lanovky. Celkem 350 lanovek soustřeďovalo v roce 1965 25 % vytěženého dříví. Později nastoupila převaha traktorů. Od roku 1960 bylo nakoupeno a pro soustřeďování dříví využíváno cca 900 traktorů. Traktory byly preferovány před lanovými systémy pro snadné ovládání a nižší náklady na pohonné hmoty. Harvestory a vyvážecí traktory dosud nebyly v Bulharsku nasazeny nejen kvůli vysokým pořizovacím a provozním nákladům, ale i kvůli hornatosti.
V 90. letech, namísto podpory těžkých strojů, nutí ekonomická krize redukci využití strojů na 2/3 úroveň roku 1990 a dochází k převaze animální síly (tab. 1). Většina strojů je zastaralá a opotřebovaná (Gluschkov et al. 2004, Dinev et al. 2006).
Kromě laciné pracovní síly (průměrný měsíční příjem lesního dělníka byl v roce 2006 250 eur) byl hlavním důvodem poklesu počtu mechanizace nedostatek investic. Důkazem tohoto tvrzení je přes 400 vojenských nákladních automobilů a pásových transportérů, které byly prodány do lesů z armádního inventáře. Příkladem mohou být rakouské nákladní automobily Steyer, používané i pro soustřeďování dříví, nebo ruské terénní nákladní automobily ZIL, které zastupují v lese práci vyvážecího traktoru – forwarderu. Používány jsou i ruské pásové transportéry ATS (Artilerijskij transportjor srednij). Hlavním důvodem byly samozřejmě jejich nízké pořizovací náklady bez ohledu na jejich parametry, např. spotřeba paliva je nesrovnatelná s normálním traktorem a provoz hovoří cca o dvojnásobné spotřebě PHM. Typickým příkladem nejsou ovšem armádní stroje, ale upravené velmi staré traktory. Nejčastěji je používán rumunský zemědělský traktor Universal.
S přicházejícím decéniem lze počítat s rozšířením finančních investic do LH v Bulharsku. Vstup státu do Evropské unie bude mít pro hospodářství pravděpodobně podobný efekt, jako před 15 lety pro nové spolkové země Německa, tzn. že budou narůstat investice, ale porostou i náklady na pracovní sílu. Již dnes si podnikatelé stěžují na ztrátu pracovních sil, neboť dělníci nacházejí lépe placenou práci především ve stavebním průmyslu v zahraničí.
Rozložení těžeb podle přírodních a terénních podmínek
V Bulharsku je jen 20 % těžeb prováděno v lanovkových terénech (sklonitost nad 51 %), kde je možné provádět těžbu JMP a soustřeďování dříví lanovkovými systémy.
48 % produkce je těženo v bezproblémových a sjízdných oblastech (sklonitost do 35 %) s možností využití harvestorové nebo klasické technologie a 32 % plánovaných těžeb může být využito pro kombinovaný způsob lesních těžeb a soustřeďování dříví (sklonitost 36–50 %).
Nedávno společnost ThüringeForst, která hospodaří se státními lesy Thurinska, vydala „Kompendium o lesních pracích“, které uvádí vhodné těžebně dopravní technologie pro rozdílné podmínky (Findeisen 2006). Detailnější verze je používána pro soustřeďování dříví ve středně sklonitých terénech (Findeisen 2007). Tato verze je prezentována v tabulce 2 a je využívána pro kalkulace možného počtu mechanizace v bulharském lesním hospodářství.
Za daných okolností s ohledem na dané parametry je možné klasifikovat rozložení podílu ročních těžeb pro těžební a dopravní stroje (tab. 3), z kterého je patrné, že nejvyšší podíl ročních těžeb (42 %) je zastoupen v terénních podmínkách se sklonem do 35 % – využitelný i pro harvestorové technologie.
V souladu s technologickými doporučeními z tabulky 2 a z podílu ročních těžeb je určeno možné nasazení jednotlivých typů strojů. Procento z objemu těžeb, které je možné vytěžit nebo soustřeďovat vybranými stroji, je shrnuto v tabulce 4. Z toho např. vyplývá:
- kolové a pásové harvestory jsou schopny zpracovat až 69 % z roční těžby dříví, které může být následně vyváženo forwardery. Nasazení je možné při sklonitosti od 0 do 50 % při přiměřené tloušťce dřeviny od 10 do 35 cm (listnáče), nebo 50 cm (jehličnany);
- pásový traktor může soustřeďovat dříví až v 39 % terénů se sklonitostí od 36 do 65 % při výše uvedených tloušťkách;
- lanovky mohou vyklizovat a přibližovat až 20 % vytěženého dříví při nasazení v terénní sklonitosti od 65 do 140 % bez ohledu na tloušťku dřeviny. Stejný podíl z ročního objemu vytěženého dříví může být soustřeďován k procesoru od lanovky v podobě celých stromů, odvětvován a sortimentován na odvozních cestách, kde mohou pracovat procesory.
Maximální roční objem těženého dříví je 5,5 mil. m3. Maximální roční objem zpracovávaného nebo soustřeďovaného dříví je shrnutý v tabulce 4 na základě odhadu průměrné výkonnosti strojů. Počty uvedené v dané tabulce korespondují s německými zkušenostmi. Pro forwardery a kolové harvestory mohou být vypočítány podle polských norem (Lasy panstwowe 2007) nebo ze současných výsledků z České republiky (Dvořák et al. 2006). Dalším důležitým faktorem je i koncentrace dříví. Průměrná zásoba dříví v Bulharsku není vysoká – 70 m3/ha. V mýtních těžbách okolo 100 m3/ha a pro výchovné zásahy je velmi nízká – 20 m3/ha (viz graf 2).
Nejvíce těžebních ploch má zásobu nižší než 100 m3/ha (70 %) a jen 30 % porostů vyšší než 100 m3/ha. V případě, že by měla být intenzita zásahu považována za primární faktor, musí být plánovaná výše těžby pro harvestory a vyvážecí traktory redukována na 30% hodnotu.
Možnosti a očekávaný vývoj
- Výše uvedené těžební a technické limity ukazují možnost pro nasazení těžkých těžebně-dopravních strojů v Bulharsku. Výsledkem je odhad 926 strojů za předpokladu rozvoje operačních programů na financování investic, stejně jako v ČR, kde je možné žádat až o 50% spoluúčast státu a EU na investici do pořízení strojů, pokud mají sloužit pro obnovu a výchovu lesních porostů nebo prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi.
n Reálný vývoj může být srovnáván s Českou republikou, která v r. 2005 na svém trhu využívala cca 200 harvestorů a přes 350 vyvážecích traktorů. Stroje jsou nasazovány od prvních výchovných zásahů – přibližně 40 let. Harvestorová technologie se podílí na ročních těžbách z více než 20 % (Malík, Dvořák 2007) s rapidním nárůstem podílu na těžbách v posledních letech (Karásek 2007). Nicméně je třeba dodat, že řada společností nenachází uplatnění pouze na českém trhu, ale i v zahraničí, např. Slovensko, Irsko, Francie a další.
- V budoucnu se otevírá reálná možnost pro nasazení harvestorových uzlů z ČR i v Bulharsku, do doby otevření trhu s investicemi pro nákup vlastních strojů.
Použitá literatura je k dispozici u autorů.
Autoři:
Ivailo Markoff, Researcher,
Sotir Gluschkov, Ass. Prof., Ph.D
Lesnický výzkumný ústav, AV Bulharsko
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
Fakuta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autoři