Transport dříví vrtulníkem - součást speciálního managementu
Ve dnech 18. 1.–19. 1. 2007 bylo území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma postiženo větrnou kalamitou. Byla způsobena silným větrem o rychlosti až 216 km/h (Sněžka). Tento klimatický jev byl nazván orkánem Kyrill. Pro zpracování jeho následků byla ve dvou lokalitách použita poměrně zajímavá varianta přibližování – transport vrtulníkem.
Krnap a větrné kalamity
Správa Krkonošského národního parku hospodaří v lesích o rozloze přesahující 34 000 ha. Celková roční těžba je cca 90 tis. m3, celkový roční etát však činí 150 tis. m3. Několik posledních let byla příroda Krkonoš ochráněna před vlivy bořivých větrů. Absence výrazných větrných kalamit byla do určité míry přisuzována snaze o změnu přístupu k péči o lesní ekosystémy. Jakákoliv forma holé seče se stala v Krkonoších historií. Nevznikaly porostní stěny, zvyšovala se stabilita stávajících lesních porostů po desetiletí zkoušených nevhodnými hospodářskými zásahy v dávné minulosti, imisně ekologickou kalamitou atd. I proto výrazně ubylo tzv. nahodilých těžeb. V minulosti tomu tak ovšem vždy nebylo.
Kalamitní situace se opakují v historii krkonošských lesů nepravidelně. Vždy však znamenaly podstatný zásah s dopady organizačními, ekologickými a v neposlední řadě i finančními.
Jedna z největších novodobých větrných kalamit proběhla 4. 11. 1966 a následně bylo zpracováno asi 400 000 m3 dřeva v celých Krkonoších. Navíc po ní následovala kůrovcová kalamita, protože se samozřejmě dřevo z větrné kalamity nestihlo zpracovat za jeden rok. V mezidobí byly krkonošské lesy atakovány pouze lokálními problémy nepřesahujícími cca 15 tis. m3 ročně. Poslední velká větrná kalamita proběhla v noci z 8. na 9. července 1996. Prakticky během několika málo minut spadly tisíce stromů, nakonec bylo zpracováno 132 tisíc m3.
Krkonoše po orkánu Kyrill
Orkán Kyrill postihl většinou starší lesní porosty (nad 80 let). V některých místech však byly lokálně poškozeny i porosty mladší, zejména tzv. roztroušenou kalamitou. Z hlediska poškození se jednalo hlavně o vývraty (cca
80 %), zbytek tvořily zlomy. V některých místech ale byla rychlost větru taková, že došlo k ulomení koruny, která následně ležela až několik desítek metrů od zbylé části kmene.
Plošná struktura poškození lesních porostů nebyla jednotná. Jednalo se o soustředěné poškozené plochy, ale i o plochy menší až po jednotlivé zlomy a vývraty na rozsáhlých plochách.
Nejvíce poškozena byla východní část Krkonoš, zejména lesní správy Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Horní Maršov a Černý Důl. Celkové množství zpracované dřevní hmoty v souvislosti s kalamitou bylo téměř 88 tis. m3.
Zpracování následků kalamity
Veškeré aktivity související se zpracováním následků orkánu byly realizovány v souladu s „Příkazem ministra životního prostředí ze dne 2. 3. 2007“, na jehož základě bylo nutno vytvořit návrh lokalit vyžadujících speciální managementová opatření, které byly vymezeny zejména s ohledem na specifické potřeby ochrany dotčených stanovišť, jejich zranitelnost a zachovalost. Dalším důvodem byla potřeba chránit zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a přítomnost přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně byla vyhlášena evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast.
Dále bylo jedním z požadavků vyhodnotit rizika spojená s realizací opatření ve vztahu k jejich vlivu na další vývoj v oblasti, zejména vyhodnotit riziko dalšího následného rozšiřování ovlivněných ploch větrem a riziko šíření kůrovců.
Správa Krkonošského národního parku vytipovala celkem 6 lokalit se speciálním managementem. V rámci těchto lokalit byl volen management s ohledem na předmět ochrany od opatření, kdy byla dřevní hmota ponechávána samovolnému vývoji, až po opatření technického rázu směřujícího k vyklizení kalamitní dřevní hmoty.
Přibližování vrtulníkem ve zvláště cenných lokalitách
V Krkonošském národním parku bylo realizováno i jedno opatření, které není zcela běžné. V lokalitě nazvané Střední hora o rozloze cca 151 hektarů bylo odhadnuto, že orkánem bylo poškozeno téměř 1500 m3. Z hlediska hlavního předmětu ochrany však bylo nutno zajistit následnou ochranu tzv. zonálních smrčin. Území zahrnuje náhorní partie a strmé svahy Střední hory směrem ke Koulovému potoku ve východní části Krkonoš (oblast Sněžky). V oblasti převládají poměrně dobře zachovalé horské třtinové smrčiny, plošně méně často jsou zastoupeny rašelinné a podmáčené smrčiny (Piceion excelsae). Jedná se o oblast výjimečných genových zdrojů. Dále se zde místy vyskytují horské papratkové smrčiny (Athyrio alpestris-Piceion). Stromové patro je tvořeno zejména smrkem ztepilým a jeřábem ptačím. Mezi charakteristické druhy bylinného patra v dané lokalitě patří např. podbělice alpská, šťavel kyselý, brusnice borůvka, metlička křivolaká, třtina chloupkatá, bika hajní, žebrovice různolistá, vranec jedlový.
Údolí Koulového potoka je geomorfologicky a botanicky významnou lokalitou s výskytem mechorostu Andreaea frigida, který je glaciálním reliktem. Oblast Koulového potoka je jedinou lokalitou výskytu tohoto druhu v ČR.
Z dalších druhů vyskytujících se v dané lokalitě lze uvést např. mechorost Andrea rupestris, hořec tolitovitý, plavuň pučivá.
S ohledem na ochranu vyjmenovaných hodnot a zejména s vědomím nedávné historické zkušenosti, kdy došlo v Krkonoších k téměř úplné likvidaci autochtonní populace vysokohorského ekotypu smrku ztepilého, byl navržen a následně ministerstvem životního prostředí schválen speciální management pro tuto lokalitu. Celkem
20 % dřevní hmoty bylo nutno ponechat samovolnému vývoji. Zbylou dřevní hmotu bylo dle rozhodnutí možné přiblížit. Situaci komplikovala absence jakékoliv přístupové cesty, extrémní terénní podmínky a stav kalamitní dřevní hmoty, která mnohdy ležela v několika vrstvách.
Zvolen byl transport vrtulníkem na odvozní místo, následné odvětvení a manipulace harvestorem, těžební zbytky a klest byly štěpkovány.
Použit byl vrtulník typu MI-8, celkový náklad na jeden let nesměl přesáhnout 3 tuny.
Výsledná cena vzešla z veřejné zakázky. Vítězná cenová nabídka přiblížení 1 m3 byla v rozpětí od 1395 Kč/m3 do 1758 Kč/m3.
Hlavní pozitiva transportu dříví vrtulníkem
- Maximální šetrnost k přírodním hodnotám oblasti (půdní povrch, nepoškození geomorfologické a botanicky významné lokality atd.),
- možnost selektivního výběru dřevní hmoty a plošné ponechání min. 20 % dřevní hmoty k zetlení,
- rychlé opatření ve vztahu k rušivým vlivům na ostatní složky přírodního prostředí,
- rychlé opatření ve vztahu k turistickému ruchu v oblasti,
- možnost nejvhodnější volby termínu s ohledem na efektivitu zásahu proti kůrovcům (dřevní hmota byla transportována v době, kdy již byla napadena kůrovci, kteří se nacházeli ve vývojovém stadiu larev),
- podařilo se zpomalit rozpad okolních mimořádně cenných lesních společenstev.
Negativa transportu dříví vrtulníkem
- Značná finanční náročnost, která však vzhledem k rozsahu celkové kalamity na celém území Krnap nepředstavovala ekonomické riziko (jednalo se pouze o 1,3 % celkové kalamitní těžby),
- krátkodobé rušivé vlivy na okolní přírodu,
- značná organizační náročnost.
Správa Krkonošského národního parku nepředpokládá, že by tuto technologii použila i v následujících letech. Během zpracování následků orkánu Kyrill byla tato technologie použita i na dvou menších lokalitách. Forma a její realizace odpovídala krizové situaci a nutnosti ji řešit.
Autor:
Ing. Jan Hřebačka
Krkonošský národní park
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Archiv Správa KRNAP, Kamila Antošová