Mokrých skladů bylo třeba více

Rozhovor s Václavem Novákem, ředitelem společnosti Lesy Hluboká nad Vltavou

Jednou z firem dlouhodobě působících v jižních Čechách a podílejících se na zpracování následků kalamity Kyrill v Nových Hradech je společnost Lesy Hluboká nad Vltavou a. s. O zkušenostech s likvidací polomů v roce 2007, o těžbě, dopravě, následcích vichřice Emma i možnostech vývoje cen dříví v letošním roce jsme hovořili s Václavem Novákem, ředitelem společnosti.

- Představte prosím společnost Lesy Hluboká.
Firma Lesy Hluboká nad Vltavou patří do skupiny podniků České lesy, a. s. Akciová společnost Lesy Hluboká nad Vltavou má zhruba 150–160 vlastních zaměstnanců, s tím, že největší podíl její činnosti tvoří zakázky pro LČR, obce, soukromé vlastníky atd. Ročně vytěžíme 250 až 300 tisíc m3 dříví, objem pěstebních činností (ve vztahu k LČR) je zhruba 30–40 mil. Kč za rok. V současné době rozšiřujeme aktivity směrem k výrobě štěpky.

- Kde vaše společnost působí?
Oblast našeho působení je dána zejména smluvním vztahem na zakázku vůči LČR. V podstatě se jedná o lokalitu Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, působíme v oblasti Tábora, Mladé Boleslavi, Mělníka a v oblasti Vyškova.

- Jste spokojeni s objemem zakázek od LČR, které jste v letošním roce získali?
V letošním roce jsme v zásadě spokojeni s objemem zakázek, které jsme u LČR získali – podařilo se nám udržet stávající zakázky.

Rok 2007, kalamita Kyrill a mokré sklady

- Jak byste charakterizoval rok 2007 z pohledu lesnické firmy?
Kalamita Kyrill překvapila všechny pracovníky a firmy v lesnictví svým rozsahem. Lesnickým firmám se zpracování kalamity v zásadě podařilo.
Ne zcela se však podařila organizace likvidace kalamity bývalému vedení LČR. Existoval poměrně dost velký tlak na zpracování kalamity řekněme do konce června až září. Již na začátku kalamity se vědělo, že dříví nebude možné uplatnit na trhu v rozsahu a zejména v časové posloupnosti dle požadavků harmonogramů zpracování LČR. Většina firem tak avizovala, že dřevozpracující průmysl nestačí vstřebat objem dříví, a tak dojde k jeho znehodnocování.

- Co nového přinesla kalamita Kyrill pro vaši firmu?
Jednu zásadní zkušenost – provozování mokrých skladů dříví. V dubnu 2007, kdy jsme měli připravena všechna povolení a podklady pro provozování, jsme nabídli LČR zpevněnou plochu velkou cca 0,75 ha pro mokré skládkování dříví. Po poměrně dlouhém rozhodování vedení LČR a všech úskalích se podařilo mokrou skládku zrealizovat. Celkem se naskladnilo cca 12,5 tisíce m3 dříví z Hluboké a Nových Hradů, které LČR prodaly na konci listopadu 2007 v aukci firmě Stora Enso.
Dříví bylo i po 6 měsících skladování zdravé, bez vad, standardně použitelné. Včasným zřízením většího množství mokrých skladů bylo možné zachránit kvalitu dříví ve větším množství a částečně tak zmírnit znehodnocení kvality dřevní suroviny, ke které docházelo jak na lesních, tak na speciálně zřizovaných suchých skladech.

- Jaké jsou nejdůležitější předpoklady úspěšného fungování mokrých skladů?
Včasná příprava, kvalitní technologie, výběr vhodné dodavatelské firmy, zabezpečení veškerých rozvodů vody, obsluha atd. My měli štěstí na dodavatelskou firmu, která se chopila úkolu velmi dobře.
Hlavním tajemstvím úspěchu kvalitního uskladnění je zajištění dostatečného množství a kontinuity dodávek dříví na mokrý sklad. Dříví by se mělo začít zkrápět vodou téměř okamžitě po navezení na skládku. Důležitá je i čerstvost a kvalita dříví.

- Jak staré sortimenty již nemá smysl uskladňovat na mokré skládce?
Správně by se měla měřit vlhkost dříví. Časová hranice je závislá na povětrnostní situaci nebo klimatu v době těžby a manipulace s dřevní hmotou v lese. Domnívám se, že dříví by se mělo dostat na mokrou skládku nejpozději do 14 dnů od provedení těžby (optimálně do týdne). Mokré skládkování probíhalo v maximální míře v květnu až v červnu – to byla hranice. Další skládkování bylo již na individuálním posouzení.

- Budete v mokrém skladování pokračovat i letos?
Plochu máme připravenou, známe již všechny procedury jak administrativní, tak provozní a technické. Záleží na domluvě s LČR.

- Za jak dlouho jste schopni zprovoznit skládku na 12,5 tisíce m3 dříví?
Technické zázemí jsme schopni zprovoznit maximálně do dvou dnů.

- Jaká byla specifika těžby a dopravy dříví?
V loňském roce jsme zpracovali cca 200 tisíc m3 kalamitního dříví, zhruba 70 % kalamity bylo zpracováno do konce června. Specifikem bylo velmi rychlé zpracování, momentální nasazení velkého množství kapacit a vlastně i vysokých nároků na technicko-hospodářské pracovníky a velké nároky na dopravu. Důležitá byla koordinace mezi množstvím těženého dříví, dopravou a odbytem. V maximální míře jsme také využívali manipulačních skladů a náhradních skládek pro ruční manipulaci nebo manipulaci pomocí harvestorů.

- Potýkali jste se s nedostatkem pracovních sil?
S nedostatkem pracovních sil jsme se potýkali na počátku v mezidobí, kdy nebyly uzavřeny smlouvy.

- Jak se promítla likvidace kalamity na hospodaření vaší firmy?
Pozitivně.

Rok 2008 a likvidace následků vichřice Emma

- Mnoho lesnických firem čeká likvidace větrné kalamity i letos. Jaká jsou vaše zásadní doporučení pro likvidaci kalamity?
Rychle se dohodnout na systému, podmínkách zpracování kalamitní hmoty, harmonogramu. Udržovat a budovat dobré vztahy se subdodavateli prací. Rychle zmapovat rozsah kalamity dle dřevin, dle základních prvků hmotnatosti dříví, stanovit soustředěnost – rozptýlenost a stanovit volbu technologií vůči parametrům výše. Pokud firma dříví i kupuje, potom řešit i zpracování technologické – jaké dříví bude zpracováno harvestory, jaké dříví a kolik bude zpracováno klasickými technologiemi, kolik dříví půjde tzv. pro lesní sklady, následně na to vytvořit předpokládanou sortimentaci kalamitní hmoty a velmi rychle se snažit o odbytovou část, tzn. uzavření budoucích dohod, příp. kupních smluv na kalamitní hmotu. Z důvodu rychlosti nasmlouvání objemů ke konečným zpracovatelům je třeba udělat poměrně přesný odhad množství kalamitní hmoty.

- Vichřice Emma nenapáchala tolik škod jako orkán Kyrill. Přinesla něco zásadního pro fungování vaší firmy?
Na smluvní jednotce zde v Hluboké je rozsah kalamity vyšší než běžná roční těžba, což tu u Kyrilla nebylo.
Tato kalamita také vznikla zhruba o měsíc a půl později než vloni. Jinak je to opět otázka rychlosti dohody na způsobu a podmínkách zpracování.
Situace v lesním hospodářství

- Jak hodnotíte výběrová řízení a smlouvy na střednědobou zakázku u LČR?
Výběrová řízení by měla být vícekriteriální. Dnes řešíme odliv pracovníků z lesnické prvovýroby. Většinou neodchází méně kvalitní pracovníci, naopak často odcházejí ti nejkvalitnější. Ceny vlivem nastavení hodnotícího kriteria „cena“ ve výběrových řízeních jsou dnes zhruba 20 i víc procent pod úrovní reálných cen, a proto vzniká problém odlivu pracovníků.

- Jak vidíte vývoj na trhu se dřívím v letošním roce?
Kalamitního dříví není tolik jako vloni, ale odbytová situace je daleko nepříznivější. Lze tedy očekávat problémy s odbytem řeziva u pilařských provozů a velký tlak na snížení ceny ve druhém kvartále. Trh ovlivní i kalamity v Rakousku a Německu.
Pokud LČR budou přednostně zásobovat pilařské provozy z kalamitních oblastí, potom by odbytové problémy nemusely být tak velké. Bohužel také musíme počítat s rizikem kůrovcové kalamity.

Děkujeme za rozhovor (11. 3. 2008),
Jan Příhoda, Petra Darebníková