Bezzásahová území ve správě podniku Lesy ČR

Jiří Stonawski

První úvahy o spolupráci při vymezování bezzásahových území mezi Lesy ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR (později Správou ochrany přírody, dnes Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR) se objevily v roce 1999, v souvislosti s publikací podnikového dokumentu „Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR“. Tento příspěvek informuje o současném stavu vymezování bezzásahových území.

V jednáních o přípravě rámcové dohody ve věci bezzásahových území byly obě strany vedeny snahou získat objektivní údaje o vývoji vybraných částí lesa, které byly cíleně ponechány delší dobu bez úmyslných lidských zásahů. Pravdou je, že již dříve existovala některá území, v nichž se z řady důvodů neprováděly úmyslné lidské zásahy, ale až na výjimky neexistovalo žádné systematické sledování jejich vývoje. Po delším období přípravy vlastního textu dohody došlo dne 12. srpna 2002 k podpisu rámcové dohody, jejíž plný název je: „Dohoda o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských zásahů ve zvlášť chráněných územích a zajištění jejich monitoringu“.
Dohoda je limitována územní působností tehdejší Správy chráněných krajinných oblastí ČR, tedy územími chráněných krajinných oblastí, vyjma CHKO Šumava. V rámci jejího naplňování bylo dohodnuto společně vyhledávat vhodné části lesa, přednostně v národních přírodních rezervacích (NPR) a přírodních rezervacích (PR), případně v 1. zónách CHKO, s cílem vytvořit reprezentativní soubor lokalit z hlediska lesnické typologie. V dohodě je uvedena předpokládaná celková výměra 2500 ha bezzásahových území na pozemcích s právem hospodařit LČR a možnost následného jednání o případném navýšení.

Výběr porostů ponechaných samovolnému vývoji
Ponecháním porostů samovolnému vývoji podle této dohody se rozumí zejména vyloučení veškeré výchovné, obnovní a nahodilé těžby a umělé obnovy těchto porostů.
Vybírány jsou jen ty porosty, u nichž:
- současná druhová skladba odpovídá rekonstruované přirozené skladbě („pralesovité zbytky“) nebo se jí velmi blíží (převládá dřevina dominantní v rekonstruované přirozené skladbě),
- existuje alespoň minimální podíl i přimí-šených dřevin přirozené skladby a současně zastoupení nepůvodních druhů dřevin nepřekračuje 10 %.
Potenciálně vhodné porosty mohou být rozděleny do tří skupin:
- porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji okamžitě (tj. není nutný žádný zásah, který by ponechání samovolnému vývoji podmiňoval),
- porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji po provedení zásahů v horizontu 10 let (je nutný určitý zásah, který ponechání samovolnému vývoji podmiňuje),
- porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji až po provedení pěstebních opa-
tření v střednědobém horizontu (20–30 let).
Území dle této dohody vymezená
podléhají systematickému monitoringu,
s cílem sledování vývoje lesních ekosystémů při maximálním možném omezení přímého vlivu člověka. (Nepřímý vliv, jako zvýšená depozice dusíku apod., se projevuje všude.)
Postup projednávání návrhů bezzásahových území před podpisem dohody
Jednotlivé lokality na základě této dohody navrhuje územně příslušná lesní správa (LS) či lesní závod (LZ) LČR, spolu s příslušnou správou CHKO. Společný návrh je zaslán na ředitelství obou stran.
Jednotlivé společné návrhy posuzuje šestičlenná expertní komise, jmenovaná řediteli obou organizací z řad vlastních pracovníků i nezávislých expertů (3 osoby jmenované ředitelem AOPK ČR a 3 osoby jmenované generálním ředitelem LČR). Jednání se účastní rovněž zástupci územně příslušných orgánů státní správy lesů, případně další dotčené osoby. Expertní komise posuzuje zejména vhodnost navrženého území (z hlediska jeho reprezentativnosti, aktuálního stavu, zařazení jednotlivých částí z hlediska nutnosti úmyslných zásahů, potenciálního ohrožení), dále doporučuje počet a lokalizaci tzv. jádrových území za účelem monitoringu a upřesňuje jeho časovou periodu.
Po odsouhlasení návrhu společnou expertní komisí a zajištění případných vyjádření či rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, jsou-li k naplnění dohody na konkrétní lokalitě nutná, je podepsána dohoda o vymezení a dalším režimu péče a monitoringu těchto lokalit. Podpis dohody o vymezení jednotlivých lokalit je obvykle spojen s tiskovou konferencí, s cílem prezentace této problematiky široké veřejnosti.

Současný stav
Po podpisu dohody v srpnu 2002 následovalo přípravné období, v němž byly vypracovány a vzájemně odsouhlaseny vzorové dokumenty (společný návrh územně příslušné lesní správy či lesního závodu LČR a příslušné správy CHKO, zápis z jednání expertní komise, text dohody o vymezení konkrétního bezzásahového území), byla podepsána smlouva o monitoringu těchto území, vypracována metodika monitoringu a pilotně prověřena na 2 vybraných lokalitách. Následně byla dne
20. 9. 2004 jako první bezzásahové území vyhlášena lokalita Doutnáč, o výměře 66,8 ha, v NPR Karlštejn v CHKO Český kras.
Další společné návrhy v tuto chvíli nejsou předloženy. Chceme-li dbát jak na odbornou, tak na právní stránku věci, vhodných lokalit není mnoho.
Jsme si vědomi toho, že rozhodnutím o ponechání bez zásahu nejsou ani tato území ochráněna před možnými nepředvídatelnými vlivy. Příkladem toho může být Lovětínská rokle, kde padlo za oběť červnové vichřici v roce 2007 více než 1300 m3 převážně bukových porostů.
V návaznosti na uvažovanou změnu působnosti AOPK ČR je z její strany navrženo rozšíření dohody i na území mimo CHKO, kde se některé vhodné lokality mohou rovněž nacházet. Jednání o tomto požadavku v současné době probíhá.

Monitoring bezzásahových území
Účelem monitoringu bezzásahových území je zajistit pravidelné sledování a hodnocení území ponechaných samovolnému vývoji podle jednotné metodiky.
Monitoring sestává ze základního průzkumu a na něj navazujících cyklicky prováděných šetření, vztažených ke třem plošným úrovním: celé území, vymezené jádrové území a inventarizační plochy.
Vymezení jádrového území provádí společně zástupce územně příslušné organizační jednotky LČR a zástupce příslušné správy CHKO podle doporučení expertní komise.
Není-li v dohodě o ponechání konkrétního území samovolnému vývoji uvedeno jinak, je do jednoho roku od účinnosti této dohody proveden základní průzkum celého území a zahájen základní průzkum jádrového území a inventarizačních ploch.
Opakované šetření celého území se provádí v souvislosti s obnovou LHP, nejméně však jednou za 10 let. Interval opakovaných šetření v jádrovém území a na inventarizačních plochách je stanoven v dohodě týkající se konkrétní lokality, dle doporučení expertní komise.
Doplňkem monitoringu celého území je každoročně prováděná společná pochůzka zástupců obou stran (územně příslušných organizačních jednotek LČR a příslušných správ CHKO) se zápisem pozorovaných skutečností, zejména zdravotního stavu porostů, výskytu škůdců, rozsahu napadení aj.
Monitoring jádrového území a inventari-začních ploch zajišťuje Oddělení ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ, www.pralesy.cz).

Omezení vstupu veřejnosti
V případě NPR vyplývá omezení vstupu veřejnosti z ochranných podmínek této kategorie zvláště chráněného území. U dalších kategorií územní ochrany může vyplývat z případných rozhodnutí orgánů veřejné správy. Vlastní dohody o vymezení bezzásahových území však logicky vstup veřejnosti nijak neomezují.
V souvislosti s předpokládaným postupným rozpadem lesních porostů starších věkových kategorií v těchto územích je proto nutné si uvědomit potenciální nebezpečí plynoucí z bezzásahového režimu pro návštěvníky lesa. LČR proto, za účelem upozornění veřejnosti na možnost ohrožení zdraví či života v důsledku bezzásahovosti, připravují výrobu tabulí upozorňujících na toto ohrožení v případě pohybu v blízkosti těchto území.
Aktuální informace týkající se bezzásahových území jsou k dispozici na webových stránkách LČR (www.lesycr.cz) ve složce Odborná veřejnost.

Autor:
RNDr. Jiří Stonawski
Lesy České republiky, s. p.
Odbor lesního hospodářství a ochrany přírody
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.