Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2007

Miloš Knížek, Jan Liška, František Soukup

Uplynulý rok je možno z pohledu ochrany lesa označit jako jeden z nejméně příznivých v dlouhé řadě posledních let. Hlavní důvod představuje skutečnost, že v jeho průběhu byly lesní porosty vystaveny opakovanému působení krajně nepříznivých povětrnostních vlivů (vichřicím, extrémním teplotám a nevyrovnanému chodu srážek) a také některým biotickým škodlivým činitelům (zejména podkornímu hmyzu na smrku). To se nejvýrazněji projevilo na dramatickém nárůstu nahodilých těžeb, které se ve srovnání s rokem 2006 zdvojnásobily a dosáhly celorepublikově hodnoty 15,5 mil. m3, což představuje více než 4/5 ročního objemu těžeb v posledních letech.

Přehled poškození lesních porostů v roce 2007 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM, v. v. i. Číselné údaje se vztahují na zhruba tři čtvrtiny výměry lesů v ČR, pokud není uveden přepočet na celkovou plochu. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích; lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení). Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena. Evidovaný výskyt hlavních škodlivých činitelů v roce 2007 uvádí tabulka.

Průběh meteorologických faktorů
Rok 2007 byl teplotně i srážkově nadnormální. Chod průměrných měsíčních teplot je patrný z grafu 1. Je zřejmé, že prvních osm měsíců mělo teplotu vyšší o více než dva stupně oproti dlouhodobému normálu (ve skutečnosti se jednalo o celých dvanáct měsíců – od září 2006 do srpna 2007). Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu byl rok 2007 vůbec nejteplejším rokem v Česku od počátku instrumentálního měření. Přestože i srážkově byl uplynulý rok nadnormální, vyskytovala se v něm i výrazně suchá období a průběh srážek byl odlišný na západní a východní polovině území. Mimořádně nízké byly srážky v dubnu, kdy byl průměrný srážkový úhrn pouze 6 mm (14 % normálu), což zapříčinilo ohrožení nových výsadeb suchem a zvýšilo se i riziko požárů. Naopak výrazně nadnormální byly srážky v září, kdy spadl více než dvojnásobek normálu.
Nutné je však zdůraznit především chod větrného proudění, neboť na samém počátku roku 2007 (v lednu) bylo Česko zasaženo dvěma obdobími „vichřic“, přičemž během druhé vlny ve dnech 18. a 19. 1. (orkán Kyrill) došlo ke kalamitnímu poškození lesních porostů mimořádného rozsahu, a to především v západní polovině Čech (na řadě meteorologických stanic byly naměřeny nejvyšší hodnoty rychlosti větru po dobu měření – např. na Sněžce byly zaznamenány nárazy větru až 60 m.s-1).

Abiotická poškození
Objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy v roce 2007 prudce vzrostl (ve srovnání s rokem 2006 se zdvojnásobil) a celkově činil téměř 14 mil. m3. Největší podíl (více než 90 %) vykázalo poškození větrem, a to zejména v souvislosti s následky výše zmíněného lednového orkánu Kyrill. Ostatní abiotické vlivy (sníh, námraza, sucho atd.) již nezpůsobily významnější ztráty. Pokračoval rovněž trend postupného snižování objemu poškozené hmoty „přímým působením exhalací“ (evidováno pouze cca 30 tis. m3).
Poškozeny byly především porosty jehličnatých dřevin, dominantně smrk, méně borovice. Z listnatých dřevin utrpěly určité poškození zejména duby a lípy, avšak nesrovnatelně méně (lze odhadnout, že více než 90 % poškození bylo vázáno na jehličnany). Z regionálního hlediska bylo nejvíce zasaženo území jihozápadních Čech (Jihočeský a Plzeňský kraj), kde bylo evidováno více než 50 % celkového objemu polomů.
Vzhledem k narušené statické stabilitě porostů je možno očekávat významnější poškození větrem i v budoucím období, což se již projevilo (vichřice Emma na počátku března 2008 způsobila v českých lesích podle prvních odhadů cca 3 mil. m3 polomů, opět především v jižních a západních Čechách).

Biotičtí škodliví činitelé
Působením biotických činitelů bylo v roce 2007 podle evidence poškozeno kolem 2,2 mil. m3 dřevní hmoty. Dominantní roli tak jako každoročně vykazoval podkorní hmyz na jehličnanech (smrku), jenž způsobil více než 80 % celkového poškození.

Hmyzí škůdci
Uplynulý rok nelze z pohledu výskytu hmyzích škůdců celkově jednoznačně charakterizovat. V případě listožravého hmyzu, jenž byl evidován v zanedbatelném množství, je možné hovořit o přetrvávání příznivé situace z předcházejících let. U podkorního hmyzu na jehličnatých dřevinách došlo naopak v souvislosti s následky orkánu Kyrill k výraznému nárůstu početnosti, což se projevilo dvojnásobným objemem nahodilých těžeb (kůrovcového dříví) ve srovnání s rokem 2006. U tzv. ostatního hmyzu byla celková situace spíše příznivá, neboť hlášené stavy se nijak nevymykají předcházejícím obdobím.
V celostátním měřítku bylo evidováno cca 1,3 mil. m3 nahodilých těžeb způsobených podkorním hmyzem (především kůrovci na smrku, s dominantním vlivem lýkožrouta smrkového – Ips typographus), což je téměř dvojnásobek roku 2006 (0,7 mil. m3) (celkem bylo podle evidence využito 186 tis. m3 lapáků, 59 tis. lapačů,
205 tis. m3 napadeného dřeva bylo odkorněno a 695 tis. m3 chemicky asanováno). Pokud evidovaný objem dopočteme na celkovou rozlohu lesa v Česku (hlášení pokrývají cca 70 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu téměř 2 mil. m3 „kůrovcového dříví“. To je již množství velmi značné, které bylo v minulosti překročeno pouze několikrát, naposledy v polovině 90. let minulého století. Česko se tak zařazuje do stávajícího trendu většiny středoevropských zemí, jež v současnosti zaznamenávají „rekordní“ objemy kůrovcového dříví (Rakousko, Německo
– Bavorsko, Polsko, Slovensko). Na většině území se kůrovci na smrku vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu; v přepočtu reprezentuje kůrovcové dříví v průměru 1,33 m3/ha smrkových porostů, tj. více než šestinásobek hodnoty odpovídající základnímu stavu (0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb. v platném znění). Z regionálního hlediska je situace jednoznačně nejvážnější v prostoru severní Moravy a Slezska, kde jen v samotném Moravskoslezském kraji je evidováno celkem přes 0,5 mil. m3, tj. více než čtvrtina celorepublikového množství kůrovcového dříví. Zde však nepříznivá situace přetrvává již více let a na vysokém objemu nahodilých těžeb má kromě přemnožení podkorního hmyzu značný podíl také kalamitní odumírání smrků napadených václavkou. Kromě lýkožrouta smrkového se zde rovněž již řadu let podílí na vysokých kůrovcových těžbách přemnožení lýkožrouta severského, případně i dalších „drobnějších“ druhů kůrovců. Z dalších regionů je nejvíce postižen Jihočeský a Plzeňský kraj, na jejichž území bylo evidováno celkem kolem 0,4 mil. m3 kůrovcového dříví. V případě těchto krajů, jež byly nejvíce zasaženy orkánem Kyrill, silný nárůst objemu kůrovcového dříví s touto skutečností nepochybně významně koreluje.
Výskyt listožravého hmyzu v lesních porostech byl v roce 2007 evidován na úhrnné rozloze kolem 1500 ha, což představuje necelou 0,1 % celkové plochy lesa (v roce 2006 byl evidován výskyt na 3000 ha, v roce 2005 to bylo 7600 ha). Obranné zásahy se uskutečnily na celkové rozloze necelých 100 ha, což představuje vůbec nejnižší hodnotu za poslední desetiletí (v roce 2006 se jednalo o cca 1300 ha, v roce 2005 cca 2100 ha). Lze tedy konstatovat, že tato skupina hmyzu v současnosti nepůsobí významnější poškození.
Z tzv. ostatního hmyzu stojí za zmínku poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis), jež bylo v roce 2007 evidováno v obdobném rozsahu jako v minulých letech (kolem 1,5 tis. ha). Za účelem zamezení žírů bylo ošetřeno kolem 5,5 tis. ha výsadeb, což představuje méně než třetinu plochy jehličnatých výsadeb v daném roce.

Obratlovci
Poškození výsadeb a kultur drobnými hlodavci v roce 2007 bylo evidováno na rozloze cca 800 ha, což představuje mírný pokles proti roku 2006 (cca 1000 ha). Nejvíce byly zasaženy tradiční oblasti výskytu této skupiny škůdců – Podkrušnohoří v severních Čechách, jižní Morava a střední a východní části Slezska. Vzhledem k mírnému průběhu zimy a dostatku potravy lze očekávat, že v letošním roce dojde k nárůstu poškození (také v zemědělství se očekává nárůst poškození drobnými hlodavci).
Poškození lesa zvěří, jež v Česku představuje trvale jeden z nejvýznamnějších negativních vlivů vůbec (působící zejména dlouhodobě), není v tomto příspěvku stejně jako v minulých letech blíže hodnoceno. Důvodem je hlavně nedostatek objektivních údajů jak o výši poškození, tak i o početních stavech jednotlivých druhů zvěře (podobná situace panuje i v okolních zemích, takže ani zde není zvěř a její negativní působení na les zahrnována do přehledových zpráv o výskytu lesních škodlivých činitelů). Z dostupné myslivecké evidence (přes její rozpornost) však jednoznačně vyplývá, že početní stavy zvěře trvale rostou (nejvíce u zvěře nepůvodní), což samo o sobě svědčí o nefunkčnosti stávající právní úpravy.
Je nepochybné, že v současných podmínkách představuje poškozování lesa zvěří zásadní problém ochrany lesa (a lesnictví vůbec), bohužel bez vyhlídky na jeho brzké uspokojivé řešení. Závěrem snad poznámku, že průběh minulého roku a mírná zima 2007/2008 byly pro zvěř příznivé, a tak je pravděpodobné, že početní stavy budou dále narůstat.

Houbové choroby
Z pohledu výskytu původců houbových onemocnění je možno rok 2007 považovat za období spíše příznivé. Ve školkách a výsadbách nebyly zaznamenány významnější případy poškození jednotlivých druhů dřevin, přičemž spektrum zjištěných „mikromycetů“ bylo obdobné jako v předcházejících letech. Například sypavky na borovici byly zjištěny v nejnižším rozsahu v období posledního desetiletí. V borových porostech (včetně kleče) byl na jaře nápadný silný výskyt rzí, avšak bez významnějších následků pro napadené dřeviny. V porostech borovice černé pokračovalo „chřadnutí a odumírání“, charakteristické výraznou přítomností houby Sphaeropsis sapinea. V jarním období bylo na řadě lokalit zaznamenáno opožděné a nedostatečné rašení jasanů, vedoucí k prosychání korun, přičemž na odumírajících větvích byla zjištěna i přítomnost houbových patogenů (Phomopsis sp.).
Stejně jako v celé řadě posledních let lze i v roce 2007 považovat za z hospodářského hlediska nejvýznamnější napadení lesních porostů dřevokaznými houbami. Stálým problémem zůstává především aktivizace václavky smrkové (Armillaria ostoyae), jejíž výskyt je v celé řadě oblastí stále možno hodnotit jako kalamitní (zejména na severní Moravě a ve Slezsku). V celorepublikovém měřítku bylo evidováno kolem 200 tis. m3 napadené hmoty (v roce 2006 se jednalo o cca 250 tis. m3). Z tzv. ranových parazitů je nutno zmínit především  pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum), pro jehož šíření vznikly příhodné podmínky v souvislosti s následky větrných kalamit.

Letošní výhled
Je zřejmé, že stejně jako v minulém roce bude největší bezprostřední riziko v ochraně lesa v roce 2008 opět představovat hrozba velkoplošného přemnožení podkorního hmyzu na jehličnanech, zejména pak na smrku. Vysoký objem živelní kalamity z roku 2007 spolu s navazující mírnou a relativně suchou zimou 2007/2008 a následky vichřice Emma z března 2008 vytvářejí extrémně nebezpečnou situaci. Navíc oblasti nejvíce zasažené polomy se do značné míry kryjí s místy se zvýšeným (příp. až kalamitním) výskytem kůrovcového dříví. Nepříznivě dále působí skutečnost, že extrémně mírná zima opět vytvořila „ideální“ podmínky pro jarní rojení smrkových kůrovců (zejména lýkožrouta smrkového), které bude nepochybně velmi intenzivní a může proběhnout v relativně krátké době (naprostou většinu přezimující populace tvoří dospělci). Dodržení doporučených postupů (termínů) instalace obranných opatření a zpracování (asanace) kalamitního dříví spolu s včasným zpracováním čerstvě napadené hmoty bude mít zásadní význam pro budoucí období. Stávající nestabilita odvětví lesního hospodářství, cenové a odbytové problémy na trhu se dřevem a další související problémy situaci jen dále zhoršují. Nezbývá než věřit, že orgány státní správy (a to včetně nejvyšších) správně analyzují a vyhodnotí tyto hrozby a přijmou účinná opatření. Významnou pomocí ve zdolání kůrovcové kalamity by byla rovněž chladná a deštivá vegetační sezóna, obdobně jako v roce 2004 (a 2005), počítat je však nutné spíše s opačným vývojem.
Z dlouhodobého hlediska je nejpalčivějším problémem ochrany lesa mnohokráte zdůrazňovaný nesoulad mezi zájmy mysliveckého a lesnického hospodaření. Lze si jen přát, aby konečně převážily ohledy na stav lesa, tzv. oprávněné zájmy vlastníků lesů, a nakonec i ohledy celospolečenské, což zákonitě povede k nápravě současné dlouhodobě neudržitelné situace.
Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa (VÚLHM, v. v. i.). Děkujeme všem, kdo poskytli podklady pro zpracování přehledu výskytu lesních škodlivých činitelů.

Autoři: Ing. Miloš Knížek, Ph.D., Ing. Jan Liška, Dr. František Soukup, CSc., Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D., Ing. Vít Šrámek, Ph.D.,
Ing. Radek Novotný
VÚLHM, v.v.i., Strnady 136, Jíloviště, 156 04 Praha 5 – Zbraslav
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.