Zpracování LHP v Národním Parku České Švýcarsko z pohledu zpracovatele

Radek Šmudla, Michal Konupka, Pavel Gregor

Pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) na území národních parků se v ČR v poslední době používá metoda Statistické a provozní inventarizace lesa (SPIL), která byla vyvinuta především pro lesy bohatě strukturované. Mezi ty patří i velká část lesů přírodních a přírodě blízkých, které jsou cílem managementových opatření na území národních parků. Přesto byla pro Národní park České Švýcarsko (NPČŠ) vybrána metoda věkových tříd, vyvinutá pro lesy hospodářské s jednoduchou strukturou i texturou. V následujícím článku bychom rádi v krátkosti seznámili lesnickou veřejnost s problematikou zpracování LHP v Národním parku České Švýcarsko včetně souběžně řešených projektů a současně bychom chtěli poukázat na klady i zápory použité metody z pohledu zařizovatele.

Zpracování LHP
Důvodem vypracování nového LHP na LHC Národní park České Švýcarsko s platností od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016 byl konec platnosti plánu předešlého. V rámci tvorby LHP byly zpracovávány projekty na rozpracování rozsáhlých smrkových (SM) porostů a eliminace borovice vejmutovky (VJ). Souběžně bylo řešeno vyhotovení mapy přirozenosti druhové skladby lesů NP. Plocha LHC je 7725 ha, přitom značná část leží v členitém, místy až nepřístupném terénu. Stav porostů je charakteristický převahou 7.–9. věkového stupně a významným zastoupením jehličnanů. Nejvyšší plošné zastoupení má SM (59,52 % plochy/70,34 % zásoby) a BO (18,55 % plochy/15,55 % zásoby). Z geograficky nepůvodních jehličnatých dřevin je podstatněji zastoupena VJ (2,08 %/1,42 %) a MD (3,78 %/3,70 %). Z listnáčů (15,53 %/8,75 %) je více zastoupen pouze BK (9,29 %/5,47 %) a BR (4,05 %/1,99 %). Zastoupení dalších dřevin nepřesahuje 1 % z celkové plochy porostní půdy.
Průměrná plocha skupiny je 1,27 ha a etáže 1,06 ha. Počet dřevin je v průměru 2,86 druhu na skupinu. Plocha etážových porostů je cca 2619 ha, z toho je 1215 ha etáží prvního věkového stupně a z těch je na 281,19 ha spodní etáž alespoň částečně tvořena umělými podsadbami. Jako víceetážové byly popsány porostní skupiny na ploše 404,45 ha. Z uvedených hodnot vyplývá, že 66 % lesů v NP tvoří jednoetážové porosty s jednoduchou prostorovou výstavbou. „Bohatě strukturovaných lesů“ se zde nachází pouhých 5 %.

Specifika při zpracování
Podle požadavků zadavatele byly šetřeny s maximální přesností veličiny související se zastoupením dřevin. Především šlo o vylišení nepůvodních dřevin a naopak o vylišení dřevin žádoucích, vyskytujících se v přirozené druhové skladbě. Zastoupení těchto dřevin bylo šetřeno odhadem s přesností na 1 %. Vtroušení jedinci byli zaznamenáváni do poznámky v hospodářské knize typizovaným zápisem z důvodu možnosti dalšího zpracování.
Při zjišťování druhové skladby byla maximální pozornost věnována JD, označeným většinou evidenčním číslem. V průběhu venkovních prací byly tyto JD vyhledávány a v případě nálezu neevidovaných jedinců byl aktualizován jejich seznam.
Zvýšená pozornost byla věnována popisu a mapovému zákresu přirozené obnovy (PO) jednak geograficky nepůvodních dřevin a dále cílových dřevin, tj. dřevin přirozené druhové skladby, které pro svoji plochu nebo zastoupení nebyly vylišeny jako samostatná etáž. Zde bylo opět využito typizovaného zápisu v poznámce v hospodářské knize (obr. 1).
Výše uvedené faktory přímo vylučovaly použití jakékoliv statistické metody, která nepodává přesný popis na nejnižší jednotky péče o les, což jsou pro NPČŠ porostní skupiny. Ty zde byly vylišovány nejenom na základě věkového stupně, případně druhové skladby, ale i stanoviště. Každá část porostu odlišující se uvedenými charakteristikami byla vylišena jako samostatná porostní skupina a odlišena indexem.
Pro zjišťování zásob byly použity taxační tabulky, svěrkování naplno (41 ha) a relaskopování (678 ha). Velká převýšení a měnící se stanovištní podmínky se nutně odrazily ve velkém rozpětí taxačních veličin, pro které relativně malý počet stanovisek nemusel být vždy dostatečně reprezentativní.
Návrh výchovných zásahů, mýtní těžby a zalesnění vycházel z cílů péče o lesy na území NP zpracovaných v rámcových směrnicích péče o lesní ekosystémy, které jsou součástí návrhu plánu péče pro NPČŠ. Při vlastním plánování v jednotlivých porostech byly zohledňovány návrhy typů managementu, které určovaly druh a časový horizont zásahů. Dlouhodobým cílem všech navrhovaných opatření na většině území NP je vytvoření lesních společenstev co nejbližších přírodnímu stavu, které umožní postupné ponechání všech porostů samovolnému vývoji. Z toho důvodu se návrhy opatření zaměřovaly jednak na eliminaci geograficky nepůvodních dřevin, a to zejména na invazní druhy borovici vejmutovku a dub červený, a dále na uvolňování vtroušených a přimíšených cílových dřevin všech věkových stupňů, u starších jedinců s cílem dosáhnout jejich přirozené obnovy.
Všechny výchovné zásahy v porostech do 40 let sledující eliminaci vejmutovky a dubu červeného byly plánovány jako naléhavé, a jsou proto součástí závazného ustanovení. Další naléhavé výchovné zásahy byly plánovány spíše výjimečně (29 případů), a to v případech, kdy byly bezpodmínečně nutné k uvolnění dřevin cílové druhové skladby. Naopak žádné výchovné zásahy nebyly plánovány v naprosto čistých smrkových a borových monokulturách.
Aby bylo dosaženo co nejrychlejší redukce výše uvedených dvou dřevin (VJ, DBC), byly v jejich kompaktních porostech, bez ohledu na věk, plánovány i holé seče (26,84 ha). V ostatních případech byly takřka výhradně plánovány maloplošné obnovní prvky (náseky 49,41 ha a kotlíky 37,23 ha) kombinované s clonnými sečemi (89,09 ha) a jednotlivými výběry (v 567 porostních skupinách). Při návrzích obnovních prvků a těžebních postupů byla limitujícím prvkem konfigurace terénu. I když snahou zařizovatelů bylo umístit do porostů maximum obnovních těžeb (požadavek zadavatele byl cca 60 % těžebního procenta), tvořily umístěné těžby v konečné fázi pouze 22,2 % těžebního procenta. Důvodem je především využívání maloplošných obnovních prvků, clonných sečí a výběrů, kterými nebylo možné ani při maximální snaze toto procento naplnit. Velké množství mýtních porostů dosud není těžebně rozpracováno a je zde nutné vytvořit dostatečný růstový předstih cílových (stinných) dřevin, především JD a BK, což dále vede ke zpomalení postupu obnovy. Pokud však budou realizovány všechny umístěné těžby včetně předčasných obnov a přeměn, dojde v průběhu tohoto decénia k redukci 100 % DBC, 98 % VJ, 68 % MD a 97 % DG.
Umělá obnova byla plánována výhradně dřevinami přirozené druhové skladby, tzn. především BK, DB a JD, hojně byly plánovány podsadby, a to především JD. Zalesnění SM nebylo vůbec plánováno a BO jen výjimečně. Obě tyto dřeviny se na území NP velice dobře zmlazují.
Navržené prostorové a časové uspořádání výchovných zásahů a obnovní těžby bylo zpracováno v provozně technologických mapách, kde byly barevnými odstíny dále odlišeny zásahy běžné a zásahy s cílem eliminace vejmutovky (obr. 2).

Zpracování projektů

Vyhotovení mapy přirozenosti druhové skladby
Na podkladě tabulky typů vývoje lesa zpracované specialisty NP, která sdružuje soubory lesních typů s podobnou přirozenou dřevinnou skladbou, byla vyhotovena z mapy typologické digitální mapa typů vývoje lesa. Pro venkovní práce byla vytištěna zvláštní pracovní mapa se soutiskem typů vývoje lesa a původní hospodářskou mapou. Taxátoři v terénu současně se získáváním podkladů pro vlastní LHP pro jednotlivé „segmenty“, dané hranicí typu vývoje lesa a hranicí porostní skupiny, zjišťovali pro každou etáž zastoupení dřevin s přesností na 10 %.
Výsledkem byla tabulka typů vývoje lesa se zastoupením dřevin pro jednotlivé etáže a segmenty typů vývoje lesa, na jejímž základě byla zpracována mapa přirozenosti druhové skladby (obr. 3). V tomto projektu by se dala uplatnit statistická metoda, bohužel její použití vyloučil požadavek šetření zastoupení dřevin až na etáž.

Projekt na rozpracování rozsáhlých SM porostů
Projekt se v obecné rovině zabýval řešením obnovních postupů v rozsáhlých SM monokulturách (pomniškovinách) s ohledem na doplnění co největšího množství dřevin přirozené druhové skladby. Projekt poskytuje informace pro rozhodování o provedení těžby a navrhuje obecné postupy těžby pro typy porostů a stanovišť se smrkovými monokulturami.
Celková plocha zájmových porostů je 2957 ha. Nacházejí se převážně na SLT 4-5K, 4-5Y, 4-5N, které byly zařazeny především do HS 3421 a 3521 s obmýtím 110 a obnovní dobou 30 let, HS 3401 a 3501 (120/40) a HS 4011 (150/50). Průměrný SM porost má plochu 5,85 ha a zastoupení 75 % SM, 11 % BO, 4 % MD a BR a 3 % BK a VJ. Jeho věk je 61–99 let a zásoba se pohybuje mezi 430–513 m3/ha. Jde převážně o jednoetážové porosty s jednoduchou porostní výstavbou.
Na území NPČŠ v rozsáhlých SM porostech ovlivňují výběr obnovního postupu tyto rizikové faktory:
- štíhlostní koeficient: vzhledem k dosa-vadnímu malému množství nahodilých těžeb v NP není předpoklad vysokého rizika. Nicméně s narůstajícím věkem bude výrazně stoupat, a protože je podíl porostů s nepříznivým koeficientem velký, je třeba zvážit riziko před samotnou realizací;
- přirozená obnova SM a VJ pod SM: může způsobit nezdar při přeměně porostu na přirozenou dřevinnou skladbu. PO dřevin přirozené druhové skladby je naopak žádoucí, ale bude plošně determinovat těžbu a tím nepříznivě působit na nákladovost jejího provedení a dále i následných prací;
- normalita rozdělení lesa: abnormalita IV. věkové třídy bude způsobovat problém ve vyrovnanosti mezi těžebním % a plochou normální paseky;
- škody zvěří: zvyšují náklady na vnos atraktivních dřevin.
Z analýzy bylo patrné, že HS s rozdílnou obnovní dobou a obmýtím nemají plošnou převahu, proto byly existující HS sdruženy do dvou základních skupin, jakožto prvního kritéria. Další kritéria vyplývají již ze stanoviště a stavu porostu. Zde byly porosty rozděleny dle SLT, stupně proředění, výskytu PO SM a výskytu dřevin přirozené druhové skladby.
Byly vybrány hospodářské způsoby násečný a podrostní a konkrétní obnovní postupy. Tyto mají zajistit v první fázi vnešení dostatečného podílu cílových dřevin do současných porostů a umožnit tak jejich postupnou přeměnu na porosty s přirozenou druhovou skladbou.

Projekt na řešení eliminace borovice vejmutovky
VJ na území NP patří mezi dřeviny geograficky nepůvodní a z hlediska NP se jedná o dřevinu nežádoucí. Charakter stanovišť však poskytuje VJ vhodné podmínky pro invazní šíření přirozenou obnovou, což často vede až k potlačování původních rostlinných druhů. Z tohoto důvodu byl vypracován projekt, který měl řešit naléhavost a způsob realizace zásahů pro jednotlivé porostní skupiny včetně časového horizontu odstranění VJ v celém NP. Výsledkem je provozně technologická mapa a digitální mapa s připojenými numerickými daty LHP jako podkladů pro rozhodování.
Základem projektu byl multikriteriální přístup při rozhodování o naléhavosti těžby na odstranění VJ. Jednotlivá kritéria a jejich váhy byly určeny na základě analýzy dat předchozího LHP a nového LHP. Určení kritéria pro skupinu bylo prováděno při popisu nového LHP. Jednotlivá kritéria, váhy a výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Celková zásoba VJ v NPČŠ se přibližuje k 36 000 m3, přičemž průměrná zásoba ve skupině je přibližně 30 m3. Průměrný porost má plochu 0,65 ha a zastoupení VJ od 5 do 10 %. Průměrný věk je 50 let, ale nejčastěji jde o mladé porosty 1.–4. věk. stupně, a to často ve spodní etáži. Přirozená obnova (PO) vejmutovky je zastoupena ve většině porostů s VJ zastoupením (i s vtroušeným).
Multikriteriální analýza potvrdila výsledky všeobecné analýzy a poskytla celou řadu dalších ukazatelů. Z výsledků je patrné, že většina VJ porostů patří mezi porosty se silnou naléhavostí zásahu a téměř stejná část je tvořena porosty se střední naléhavostí. Nejvíce se na naléhavosti podílí existence přirozené obnovy. Tento faktor je dost limitujícím pro úplnou eliminaci VJ v NPČŠ. Jedinci VJ plodí již v poměrně mladém věku a v závislosti na stanovišti se šišky objevují na stromech již po dosažení 15–20 let.
Tomuto odpovídají i další faktory, jako je agresivita PO a potenciální výskyt PO. I ony poukazují na nebezpečí PO VJ v porostu, a to často i když je VJ v zásobě zastoupena pouze do 1 %.
Faktor zastoupení a počtu zásahů je odpovídající množství VJ (zásoby) v porostních skupinách. Jedná se většinou o zastoupení a množství dřevní hmoty odstranitelné jedním zásahem.
Při ignorování těžebních možností daných finanční stránkou věci a při povolení těžeb v mladých skupinách je časový horizont vytěžení VJ na území NPČŠ 10–15 let. Odstranění PO bude trvat o cca 5 let déle.

Závěrečné hodnocení
Při zpracování LHP včetně projektů bylo využito standardní vybavení a běžně dostupný software. Z uvedených výsledků je evidentní, že Správou Národního parku České Švýcarsko zvolená „klasická“ metoda zpracování LHP měla své opodstatnění. Umožnila jednoduchými prostředky získání řady velice detailních informací, které mohly a nadále i mohou být využity při plánování managementových opatření v NP. Na druhé straně se ukázaly i její slabiny, a to především v porostech víceetážových, které lze popsat jen za cenu určitého zjednodušení, což ovšem činí i metody statistické. Vzhledem k tomu, že tyto porosty se v NP vyskytují především v extrémně náročných terénech, je výsledná přesnost takto zjištěných informací neúměrná pracnosti jejich získávání. Potvrdila se i skutečnost, že ani s detailní znalostí problematiky HÚL nebude lesní taxace, bez znalosti nových metod a přístupů pro získávání a zpracování dat, schopna vlastníkovi lesa nabídnout požadované množství a kvalitu informací a služeb.

Autoři:
Ing. Radek Šmudla, Ph.D.,
Ing. Michal Konupka, Ing. Pavel Gregor
Lesprojekt východní Čechy, s. r. o.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.