Dovoz reprodukčního materiálu lesních dřevin
Jiří Šindelář, Josef Frýdl
K základním principům lesního hospodářství v České republice patří mimo jiné i zásada, že k obnově lesních porostů a zalesňování je za normálních okolností používán reprodukční materiál (RM) domácího původu. Následkem větrných kalamit způsobených orkánem Kyrill a vichřicí Emma vznikly v některých oblastech České republiky rozsáhlé holiny, které je nyní nutné co nejdříve zalesnit. V současné době ale není k dispozici tak velké množství požadovaného reprodukčního materiálu. Vedle možnosti žádat na kalamitních plochách o odklad zalesnění se nabízí i varianta dovozu reprodukčního materiálu ze zahraničí.
Legislativa upravující podmínky dovozu RM
Pro zajištění pozitivních výsledků v obnově lesa z hlediska ekologického, zdravotního a pěstebně reprodukčního jsou zákonem č. 289/1995 o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon) v § 29, odst. 6 a dále vyhláškou č. 139/2004 Sb. stanoveny podmínky a podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin používaných k obnově lesních porostů a pro zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkce lesa (§ 1). Jde zejména o ustanovení o používání reprodukčního materiálu podle přírodních lesních oblastí a výškových pásem určených lesními vegetačními stupni. Pokud jde o výšková pásma, jsou ve vyhlášce (§ 1) obsaženy další specifikace, které mohou být předmětem diskusí. Nelze-li krýt potřebu reprodukčního materiálu v rámci dané přírodní lesní oblasti, lze, podle údajů v přílohách 1 až 5 zmíněné vyhlášky, realizovat přenos s využitím materiálu i z jiných oblastí.
Dovoz reprodukčního materiálu lesních dřevin je možný podle ustanovení § 25 zákona č. 149/2003 Sb. o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin. Jestliže jde o osivo, sazenice a další materiál k obnově lesů a zalesňování, který je vyprodukován v členském státě Evropské unie, lze jej dovézt bez povolení v případě, že jde o reprodukční materiál identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný a tyto skutečnosti jsou doloženy potvrzením o původu. Reprodukční materiál musí být vybaven průvodním listem nebo jiným dokumentem obsahujícím potvrzené údaje požadované tímto zákonem. Materiál má dále splňovat požadavky na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav stanovený vyhláškou. Dovoz reprodukčního materiálu ze zemí mimo Evropskou unii je možný pouze na základě povolení k dovozu, vydávaného ministerstvem zemědělství, a podání příslušných celních dokladů. V uvedených platných právních předpisech není uvedeno, ani v případě dovozu ze zemí Evropské unie i zemí ostatních, kde a za jakých podmínek může být dovezený reprodukční materiál v lesním hospodářství využit. Tyto skutečnosti nejsou a nemohou být uváděny s ohledem na to, že až na výjimky nejsou o tomto materiálu k dispozici příslušné informace. Z toho vyplývá, s ohledem na platné právní předpisy, že zřejmě záleží pouze na úvaze příslušného lesního hospodáře, kde bude reprodukční materiál z dovozu využit.
Podle podmínek by měly být respektovány alespoň informace o nadmořských výškách lokalit původu mateřských porostů, i když s ohledem na případné více méně odlišné poměry v zahraničí nemusí být ekologický význam nadmořských výšek lokalit shodný s podmínkami v České republice.
V souvislosti s využíváním reprodukčního materiálu z dovozu může proto docházet k výrazným pochybením, s ohledem na vhodnost reprodukčního materiálu pro podmínky České republiky obecně a dále se zřetelem na prostředí, kde je využit. Pokud jde o dovoz reprodukčního materiálu ze zemí Evropské unie, nemůže ani skutečnost, že budou splněny podmínky stanovené v § 25 odst. 3 citovaného zákona (materiál identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný a další předpoklady) zajistit, že bude pro ekologické, hospodářské a další podmínky v České republice vhodný, pokud tato skutečnost není experimentálně nebo na základě spolehlivých zkušeností dostatečně prokázána.
S ohledem na uvedené skutečnosti by měl být v České republice využíván v lesním hospodářství principiálně reprodukční materiál domácího původu a doplňován v souvislosti s platnými principy rajonizace o materiál z dovozu jen zcela výjimečně, kdy jsou k dispozici informace o vhodnosti jeho použití v podmínkách České republiky. Tato zásada by měla být platná nejen pro dovoz ze zemí mimo Evropskou unii, kde je třeba povolení, ale i pro země Evropské unie, kde je za určitých specifických podmínek dovoz možný bez povolení.
Provenienční pokusné výsadby
V současnosti jsou k dispozici četné údaje o růstu, produkci, jakosti i zdravotním stavu některých dílčích populací ze zahraničí, zejména hospodářsky významných lesních dřevin na základě hodnocení četných pokusných provenienčních výsadeb.
V rámci těchto ploch, které sledují v prvé řadě výzkum proměnlivosti lesních dřevin v rámci celého areálu nebo jeho částí, jsou zastoupeny až na výjimky jen nepočetné provenience z jednotlivých zemí, ať již jde o členské země Evropské unie, nebo i státy mimo toto sdružení. Přesto však, v souvislosti se získanými výsledky, které dokládají s větší či menší spolehlivostí informace o proměnlivosti lesních dřevin na základě jednotlivých fytogeografických oblastí evropských lesů (např. na základě členění podle Rubnera, Reinholda, 1953), lze usuzovat alespoň globálně na obecnou charakteristiku populací lesních dřevin podle jednotlivých zemí.
Pokud jde o smrk ztepilý, výsledky výzkumu dokládají, že optimum areálu vysoce produktivních populací leží v hercynsko-karpatské oblasti, zvláště v její východní části (jižní Polsko, východní Slovensko, jihozápadní Ukrajina, východní Karpaty a pohoří Bihor v Rumunsku (Vinš, Vančura 1977). Vedle toho rostou vysoce produktivní provenience, v pravděpodobné kombinaci s pozdním rašením, i v oblasti na jižním okraji areálu severského smrku v Pobaltí, severovýchodním Polsku a západní části Běloruska.
Výsledky pozorování v sérii výzkumných ploch jedle bělokoré, hodnocených ve věku kolem 30 let, dokládají rovněž vysokou produkci a dobrý zdravotní stav dílčích populací v regionu hercynsko-sudetském a karpatském, zatímco provenience ze západních a jižních částí areálu (alpský region, Vogézy aj.) ve vzrůstu a produkci zaostávají (Šindelář, Novotný 2004 aj.). Z hodnocení ploch vyplývá zejména závěr o dobré produkci a jakosti borovice lesní z regionu hercynsko-sudetského, populací ze severoevropské nížiny (Polsko, severní oblasti Spolkové republiky Německo), oproti dílčím populacím skandinávským a z oblasti Alp, jejichž růstové charakteristiky jsou většinou, při dobré tvárnosti kmene, méně výrazné.
Výzkumné plochy s modřínem opadavým, zejména série IUFRO 1958/62, jednoznačně dokládají rychlý růst, značnou objemovou produkci a dobrý zdravotní stav proveniencí modřínu opadavého, sudetského, průměrnou produkci, avšak velmi dobrou tvárnost kmene populací z regionu karpatského. Provenience alpského původu, až na výjimky (např. oblast Vídeňského lesa, Blühnbachtal) ve vzrůstu, většinou zaostávají i v tvárnosti kmene (Frýdl, Šindelář 2003 aj.).
Na výzkumných provenienčních plochách s bukem lesním, založených v České republice, jsou vedle potomstev populací z České republiky zastoupeny pouze jednotky ze Slovenska a některé jednotlivé populace z Maďarska a Rumunska. Plochy mezinárodního provenienčního pokusu s bukem, založené koncem devadesátých let minulého století, dosud nebyly hodnoceny. Hodnocení ploch ve věku kolem 20 let potvrzuje, vedle dobrého růstu potomstev z České republiky, i srovnatelný růst a produkci jednotek ze Slovenska. Potomstva proveniencí ze SR se vyznačují navíc mimo jiné zejména dobrými kvalitativními charakteristikami kmene a koruny (Šindelář 2000 aj.).
Výsledky výzkumu z provenienčních ploch mohou mít, při hodnocení potomstev populací v rámci areálu, pokud jde o potomstva z členských zemí Evropské unie, nebo i mimo toto sdružení, jen orientační význam. Na tuto skutečnost lze usuzovat jednak s ohledem na relativně malý počet populací z jednotlivých zemí, jednak na základě jen často zcela obecných informací o původu zastoupených jednotek.
Tyto výzkumné plochy, i když některé z nich byly hodnoceny v relativně pokročilých vývojových fázích, nemohou nahradit ověřovací výsadby orientované na testování konkrétních a konkrétně definovaných dílčích populací. Výjimku představují soubory dílčích populací ze Slovenské republiky, které jsou na výzkumných plochách zastoupeny většinou ve značném počtu, a to pro všechny hospodářsky nejvýznamnější dřeviny. Slovenské provenience se na výzkumných plochách zakládaných v České republice převážně v hercynsko-sudetském regionu většinou osvědčily, takže je možno, ve výjimečných případech při nedostatku reprodukčního materiálu z domácích zdrojů, uvažovat o dovozu semen, případně sazenic, a to specificky pro jedli bělokorou a buk lesní. U těchto jmenovaných dřevin se mohou vyskytovat případy, kdy reprodukčního materiálu v České republice může být nedostatek (dlouhodobé neúrody, omezené možnosti dlouhodobého skladování osiva).
Shrnutí problematiky
Celkově lze tedy poznámky o problematice dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin pro potřebu lesního hospodářství České republiky shrnout v tato konstatování:
- je logické a samozřejmé používat v lesním hospodářství České republiky reprodukční materiál domácího původu, jak v souvislosti s výsledky výzkumu, tak i v souladu s platnými právními předpisy a odbornými zásadami, mimo jiné na základě platné rajonizace;
- v případech nedostatku, které se mohou zejména u některých druhů dřevin vyskytnout, podle možnosti obnovu a zalesňování odložit na blízké období, kdy by již mělo být domácí osivo a sazenice k dispozici;
- uvažovat o dovozu reprodukčního materiálu ze zahraničí a jeho realizaci jen v případě, kdy jsou k dispozici alespoň základní informace o jeho věrohodnosti pro potřeby České republiky. Tyto údaje jsou v současnosti v relativně dostatečném měřítku k dispozici pouze pro populace lesních dřevin ze Slovenské republiky;
- reprodukční materiál ze zahraničí by měl být výjimečně užíván v případech, kdy je prokázána ve srovnání s materiálem z České republiky jeho alespoň stejná nebo vyšší hospodářská hodnota po stránce zdravotní i produkční (např. pro jedli bělokorou a buk lesní ze Slovenské republiky);
- tyto základní uvedené principy platí i pro dřeviny introdukované, přičemž pro douglasku tisolistou a částečně i jedli obrovskou již existují, na základě výsledků výzkumu (Šika, 1978, 1988 aj.), určité rámcové směrnice k dovozu reprodukčního materiálu (viz vyhláška č. 139/2004 Sb.).
Pozn.:
Odkazy na citovanou literaturu jsou k dispozici u autorů příspěvku.
Autoři:
Ing. Jiří Šindelář, CSc.,
Ing. Josef Frýdl, CSc.
VÚLHM, v. v. i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.