Je dotační politika českého lesnictví dostatečná?

Karel Kovář

Pro odpověď na tuto otázku jsem si zvolil dotace z EU z Programu rozvoje venkova na období 2007–2013 a dotace z národních prostředků ministerstva zemědělství za rok 2006 a 2007. Dále uvádím srovnání mezi jednotlivými obory – zemědělská výroba, zpracovatelský a potravinářský průmysl, lesnictví, rozvoj venkova a rybářství. Tyto obory jsou představovány jednotlivými osami zaměření dotací.

Základní statistické údaje
V České republice připadá na 1 obyvatele 0,33 ha lesní půdy a 0,42 ha zemědělské půdy.
Zemědělská půda je z 86 % ve vlastnictví fyzických a právnických osob, stát vlastní pouze 14 % zemědělské půdy. Přitom na vlastní zemědělské půdě hospodaří pouze 8 % vlastníků, 92 % zemědělské půdy obhospodařují převážně zemědělské podniky na základech bývalých družstev a státních statků na pronajmutých pozemcích.
Lesní pozemky vlastní téměř z 60 % stát a 40 % zbývající lesní půdy vlastní převážně obce, města a fyzické osoby.
Toto považuji za zásadní rozdíl mezi vlastnictvím a obhospodařováním lesních a zemědělských pozemků v České republice a ve vyspělých zemědělských státech EU (Rakousko, Německo, Francie, Velká Británie).
Z celkové částky 4,5 mld. eur je pro lesnická opatření určeno pouze 247,4 mil. eur, tj. 5,5 %.
Ostatní částky jsou směrovány do zemědělské výroby, zpracovatelského a potravinářského průmyslu, zpracování biomasy, biopaliv a ostatního rozvoje venkova.

Program rozvoje venkova
Program rozvoje venkova 2007–2013 byl odstartován v květnu 2007 a 8. 10. 2007 byla schválena první lesnická Pravidla pro opatření I.1.2. Investice do lesů.
V současné době byla již vyhlášena tři kola příjmů žádostí, z prvních dvou jsou již známé schválené projekty a 3. kolo příjmů je k datu 28. 3. 2008 prezentováno zaregistrovanými žádostmi.
Další informaci o dostatečnosti nebo nedostatečnosti dotací do lesnictví čerpám z již schválených projektů prvních dvou kol a podaných žádostí 3. kola.

Podpora ministerstva zemědělství
Velmi zajímavé jsou platby poskytované MZe a SZIF na Společnou zemědělskou politiku, a to zejména jednotné platby na plochu (SAPS) a přímé podpory (Top-Up). V roce 2006 bylo na těchto přímých platbách vyplaceno 16,2 mld. Kč, v roce 2007 bylo na přímých platbách vyplaceno 13,2 mld. Kč, přičemž žádná z těchto plateb se netýká lesnictví.
Také struktura dotací do vlastního zemědělství je zajímavá, na první pohled se zdá, že prostředků je dostatek, ale pro vlastní zemědělskou prvovýrobu a podporu hospodařících vlastníků zemědělské půdy je určena jen malá část prostředků, většina prostředků je směrována do zemědělských společností a akciových společností nájemců pozemků právě formou přímých plateb, dále do velkochovů zvířat, zpracovatelům prvotních surovin, na pozemkové úpravy – 7 mld. Kč, tj. 22 %. Na výstavbu bioplynových stanic, kotelen a výtopen na biomasu, výrobu biopaliv, podporu cestovního ruchu a základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova je určeno 2,6 mld. Kč, tj. 34 %.

Kde tedy hledat odpověď na výše uvedenou otázku?
Prvním místem, kde hledat odpověď, je ministerstvo zemědělství, které je garantem Programu rozvoje venkova na období 2007–2013 a rozděluje finanční prostředky na Společnou zemědělskou politiku. Zde si musíme přiznat skutečnost, že obor lesnictví ve vztahu k jinému vlastnictví než státnímu nikdo nehájil.

Příklady nedostatečného hájení lesnictví:
- Program rozvoje venkova 2007–2013 byl schválen v květnu 2007, ale již 14. 7. 2005 se uskutečnilo setkání vedení MZe, Agrární komory, zástupců nevládních organizací a vedoucích zpracovatelských týmů programu s požadavky Agrární komory na maximální alokaci finančních prostředků do osy I. při současném zachování plateb LFA (méně příznivé oblasti).
- Zástupce vlastníků lesů nikdo neoslovil. Usnesení konference SVOL v roce 2006 iniciovalo dopis ministru zemědělství ČR Mládkovi s vyjádřením nesouhlasu s lesnickou dotační politikou, nikdo na tento dopis nereagoval.
- Dalším příkladem je složení Monitoro-vacího výboru jako orgánu Řídícího výboru. Lesnictví je zastoupeno pouze 1 členem SVOL z celkového počtu 36 členů.
- Na XV. sjezdu Agrární komory z 13. března 2008 byla přednesena zpráva o činnosti, ze které cituji: „Podařilo se prosadit do nového Programu rozvoje venkova finanční podpory výstavby zhruba 20 bioplynových stanic ročně.“
- Posledním příkladem je pravidlo „de minimis“ jako pojistka a podmínka Evropské komise k odstranění možných překryvů dotací a zabránění dvojímu čerpání dotací na stejný účel. Toto opatření se týká pouze lesnických dotací osy I.1.2. Investice do lesů prakticky znamená, že žadatel může během tří kalendářních let po sobě žádat o maximálně 200 tis. eur v rámci všech podpor dotačního titulu I.1.2. Žádné jiné dotace z celého Programu rozvoje venkova toto omezení neznají! SVOL poslal ministru zemědělství dopis s vyjádřením nespokojenosti s touto situací a odpověď byla jednoduchá – čekat na vyhodnocení, v případě zrušení pravidla „de minimis“ budou dotace do lesnického programu I.1.2. Investice do lesů do výše 55 %. Kopie odpovědi je k dispozici. Podle mého názoru žádná 100% dotace nevede k rozumným úsporám, určitý podíl vlastního financování by měl mít každý program. Pravidlo „de minimis“ je nezbytné zrušit bez dalších podmínek a odstranit možné překryvy dotací a tím napravit selhání úředníků a jejich nedostatečnou komunikaci.
- Posledním příkladem je jednání vlády ČR, která v březnu 2008 schválila navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství o 0,39 mld. Kč na podpůrné programy zemědělsko-potravinářského komplexu na celkových 1,16 mld. Kč. Žádné z těchto prostředků nejsou určeny pro lesnictví.

Finanční příspěvky poskytované kraji
Okrajově se zmíním o finančních příspěvcích na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji od roku 2005 na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Do roku 2005 byla jednotná pravidla tvořená ministerstvem zemědělství a existovaly jednotné sazby, od roku 2005 jsou pravidla a sazby v jednotlivých krajích rozdílné. Některé kraje neposkytují žádné finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Zvýšila se také administrativní zátěž žadatelů, kteří mají pozemky v několika krajích s různými pravidly a sazbami. Bylo by vhodné vrátit tyto příspěvky na hospodaření v lesích do režimu před rokem 2005.

Dotační podpora českého lesnictví je nedostatečná
Vzhledem k výše uvedeným údajům a současnému stavu čerpání prostředků mohu zcela odpovědně sdělit, že pro lesnictví jsou tyto dotace zcela nedostatečné a mezi jednotlivými obory žadatelů nevyvážené.
Není ale možné skončit tímto konstatováním a nepokusit se o možné změny, nehledat cestu nápravy a poučení z této situace.
Možnosti řešení:
- získat větší politickou podporu pro lesnické hospodaření na ministerstvu zemědělství, kde nikdo neprosazuje zájmy jiných vlastníků lesů mimo státního vlastnictví,
- jednat se všemi zástupci vlastníků půdy a získat větší podporu pro ty, kteří hospodaří především na vlastních pozemcích,
- pokusit se jednáním s MZe a Monitoro-vacím výborem upravit pravidla Programu rozvoje venkova 2007–2013 ve prospěch vlastníků lesů, je nutné počítat s neochotou celé administrativy k těmto změnám,
- požadovat větší frekvenci lesnických dotačních titulů v dalších kolech příjmů a přesuny prostředků z jiných dotačních titulů ve prospěch zejména dotačního titulu I.1.2.3. – Lesnická infrastruktura,
- významným argumentem pro jednání jsou stále se zvyšující požadavky na celospolečenské funkce lesů, ochranu přírody a životního prostředí, které jsou státem nařizovány vlastníkům lesů bez příslušné finanční náhrady.

Souhrnný informační materiál o dotacích a finančních příspěvcích vypracoval Petr Jelínek, odborný poradce SVOL, a je k dispozici na www.svol.cz.

Článek vznikl na základě příspěvku předneseného na konferenci SVOL v Pelhřimově dne 17. 4. 2008.

Autor:
Ing. Kovář Karel
Truhlářská 2178
Písek