Jen jeden úhel pohledu na mnohoúhelník

Dušan Utinek

11. dubna proběhl ve Křtinách seminář Lužní lesy – obhospodařování z pohledu udržitelného rozvoje. Pořadatelem byla MZLU v Brně, fakulta lesnická a dřevařská.
Oblast soutoku řek Moravy a Dyje (dále jen Soutok), na kterou byla většina příspěvků zaměřena, je unikátním územím nejen podle laického pohledu, ale toto území je také zařazeno do soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast s výskytem rozmanité flóry a fauny v komplexu zachovalých lužních lesů. Řadu rostlinných a zejména živočišných druhů běžný návštěvník nespatří. Některé půdní a vodní organismy ani nejsou okem viditelné, ale to neznamená, že neexistují a při péči o toto území nemusí být přihlíženo k potřebám jejich zachování. A to byl zásadní metodický nedostatek tohoto semináře v zaměření
většiny příspěvků.

Obhajoba stávajících způsobů hospodaření
Jsem si vědom, že otázky způsobů péče o toto území se z úrovně odborné diskuse a výměny názorů dostaly do osobní roviny a z tohoto důvodu se raději zdržím uvádění jmen. Vzhledem k výběru referátů se zaměřením pouze na obhajobu stávajících způsobů hospodaření (holosečný hospodářský způsob s holinou do 2 ha s nutnou výjimkou orgánu státní správy lesů, celoplošná příprava půdy) nemohlo dojít k jakémukoli posunu názorů na hospodaření v této mimořádné lokalitě tak, aby byla zachována produkční funkce a přitom nedocházelo k poškozování předmětů ochrany evropsky významné lokality. Některé z nich jsou přitom na hranici vyhynutí (např. druh krasce Anthaxia hackerii, pavouk skálovka Micaria sociabilis). Obhajoba stávajících postupů na tomto semináři sklouzávala v diskusi k tomu, že prezentované příspěvky byly nazývány vědeckými důkazy, ačkoliv nezohlednily a nehodnotily např. vliv intenzivního mysliveckého hospodaření v oboře. Za inventarizaci biodiverzity byla představena pouze nedokončená inventarizace fytocenologická, což je zlomek biodiverzity. Představený „kompromisní“ návrh optimalizace lesnického hospodaření byl založen na kusých údajích o výskytu ohrožených druhů, nezohledňoval jejich potřeby a vlastně ani potřeby hospodaření v lesích z pohledu produkce na co největší ploše. V navržené zonaci území se uvažuje pouze se stávajícím způsobem hospodaření na jedné straně a s rozsáhlým bezzásahovým územím na straně druhé. Ani jedno rozhodně není v této lokalitě cílem ochrany přírody. Jak v diskusi nepřesně zaznělo, toto území vytvořili lesníci, ale dovětek byl ve světle semináře zcela mimo pravdivé sdělení: lesníci vědí, jak zde hospodařit. Pravdě bližší tvrzení je, že toto (a většinu území ČR) vymodelovala příroda spolu s člověkem. Činnost člověka v přírodě a krajině (nikoli pouze lesníka) však od druhé poloviny 20. století doznala značných změn zejména intenzifikací využití přírodních zdrojů, změnou postupů a způsobů. Současné způsoby hospodaření v lesích (jednoetážové hustě zapojené porosty a celoplošná příprava půdy při obnově), na rozdíl od těch historických (lesy s bohatší druhovou a prostorovou stavbou, pařeziny, střední lesy, pastevní lesy), skutečně vedou k ochuzování biodiverzity. A právě na Soutoku jsou doklady i o tom, že úbytek tzv. starých stromů rovná se úbytek stanovišť pro řadu brouků, změny vodního režimu ovlivňují vodní faunu a flóru atd. Dotaz, zda se autoři příspěvků zabývali možností přestaveb stávajících jednoetážových porostů na porosty s bohatší prostorovou strukturou, které se dle jednoho předneseného referátu běžně pěstují v Chorvatsku, zůstal nezodpovězen. Přitom tento způsob pěstování zajišťuje podstatně vhodnější prostředí pro ohrožené druhy a řada sporů by byla zbytečná.

Les nejsou jen stromy
Leitmotivem celého semináře byla obhajoba stávajících postupů, aniž by se někdo zabýval tím, že právě ony jsou tím jablkem sváru mezi lesníky a pracovníky ochrany přírody. Jako lesník, který se vždy snažil i o pochopení pohledu druhé strany, musím říci k problému Soutok dvě zásadní myšlenky:
- Les nejsou jen stromy!
- Lesníci i ochránci přírody tuto krajinu mají rádi!
Všichni o ní mají řadu poznatků, zkušeností a mají k ní hluboký vztah. Zlepšení jejího stavu a nalezení vhodnějších postupů je možné nalézt jen v dialogu pokud možno s minimem negativních emocí. Výstup v podobě návrhu způsobů hospodaření inspirovaných tím, jak tuto krajinu spoluvytvářeli lesníci řádově do poloviny 20. století, s přihlédnutím k dnešním technologickým možnostem, je řešením, kterým jsme povinni nejen závazkům přijatým spolu se vstupem do Evropské unie, ale především svým dětem a profesním následovníkům. Bohatství, které nám bylo svěřeno do užívání, nejsou jen lesy, ale celý ekosystém lesa se vší jeho rozmanitostí. Toto bohatství jsme povinni uchovat, a je-li to možné, i rozmnožit.

Diskuse s respektováním polyfunkčního poslání lesa
Bylo by nanejvýš vhodné uspořádat další akci, která by skutečně respektovala polyfunkční poslání lesů, kde by vedle lesnických odborníků mohli přednést své referáty s požadavky na stanoviště zoologové, entomologové a další, kteří chtějí přispět k řešení problému péče o území Soutoku. Bez diskuse profesí, které mají k problému co říci, se bohužel vhodné řešení nalézt nepodaří. Seminář Lužní lesy svým jednostranným zaměřením k řešení nesměřoval.

Autor:
Ing. Dušan Utinek, Ph.D.
Ministerstvo životního prostředí, Praha
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.