Škodliví činitelé lesa v letech 1996–2006 – I. část - Abiotičtí a antropogenní činitelé
V tomto příspěvku je popsáno působení a vliv abiotických činitelů, specifických antropogenních vlivů znečištěné atmosféry a požárů na stav lesních porostů v České republice během období let 1996–2006. Výchozí poznatky byly čerpány z literárních zdrojů a doplňovány terénním šetřením.
Souhrn vlivů
Tvorba lesoochranářských koncepcí se opírá o analytické zpracování řady periodických i neperiodických šetření. Jako podklad byla použita každoroční data Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i., data ze zpráv o stavu lesa a lesního hospodářství (tzv. Zelené zprávy MZe), zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (ÚHÚL), výsledků Národní inventarizace lesů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, informací lesního provozu a vlastních šetření.
Vliv škodlivých činitelů v lesnictví se přímo odráží v množství nahodilých těžeb (NT). Ve sledovaném období nahodilé těžby zaujímaly 11 až 41% podíl na těžbách celkových, přičemž maximální podíl byl v roce 1996. Od té doby až do roku 2001 trvale klesal, od roku 2002 došlo opět k vzestupu až na 37 % v roce 2003 (graf 1).
Množství nahodilých těžeb se pohybuje v letech 1996 až 2006 od 1,55 mil. m3 (2001) po 5,63 mil. m3 (2003). K významnějším z hlediska vyššího množství nahodilých těžeb se řadí rok 1996 (5,17 mil. m3), 2003 (5,63 mil. m3) a 2006 (5,52 mil. m3) (graf 2).
Na nahodilých těžbách se podílejí především abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho), a to z 65 až 90 %. Z biotických škodlivých činitelů je nejvýznamnější podkorní hmyz, který se na nahodilých těžbách podílí průměrně 15 % (10 až 27 %) (graf 3).
Abiotičtí činitelé
Vítr
Z abiotických činitelů se na škodách v lesních porostech nejvýznamněji podílí vítr, zaujímá více než 50 % objemu nahodilých těžeb. Vítr byl nejvýznamnější příčinou nahodilých těžeb ve všech sledovaných letech s výjimkou roku 1996 a roku 2006. Větší větrné kalamity byly zaznamenány roku 2002 (říjen) především v oblasti Jeseníků a Šumavy (3,93 mil. m3), roku 2005 (červenec) nejvíce na severozápadě republiky a roku 2007 (leden) se nad republikou přehnal orkán Kyrill, který způsobil škody na cca 10 mil. m3 dřeva (Dolejský, 2007). Postiženy byly především starší smrkové porosty v kraji Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském, Královehradeckém a v kraji Vysočina. V převážné většině ostatních sledovaných let se roční škody větrem pohybují cca mezi 1,5 a 2 mil. m3. Nižší těžby byly v roce 1996 (1,13 mil. m3) a 2001 (0,97 mil. m3).
Sucho
Druhým nejvýznamnějším škodlivým činitelem je sucho, podílí se na NT 5 až 13 %. Absolutně nejvyšší škody byly zaznamenány v roce 1996, kdy bylo v důsledku sucha vytěženo téměř 600 tis. m3. Nejvíce byly poškozené oblasti jižní a střední Moravy. V letech 1997 až 2002 nepřesahovaly škody suchem cca 200 tis. m3, nejpříznivější byl v tomto ohledu rok 2002 (113 tis. m3). V letech 2003 až 2006 bylo zjištěné poškození suchem poměrně vysoké, pohybovalo se v rozmezí cca 290 až 460 tis. m3. Postiženy byly porosty na rozsáhlém území (kraj Olomoucký, Jihomoravský, Středočeský, Jihočeský a Moravskoslezský).
Sníh
Podíl škod sněhem na nahodilých těžbách se v daném období pohyboval mezi 2 až 12 %. Výjimečný byl rok 2006, kdy bylo následkem extrémní zimy 2005/2006 vytěženo 2,6 mil. m3, což představovalo 58% podíl na NT způsobených abiotickými vlivy (jednalo se především o oblast jižních a severozápadních Čech a severní Moravy a Slezska). Škody sněhem měly jinak kolísavý průběh pohybující se v rozmezí 47 až 280 tis. m3 (s minimem v roce 2001 a maximem v roce 2004).
Námraza
Škody vzniklé námrazou zaujímaly poměrně malé procento z celkových nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy (1 až 12 %), což představuje 18 až 373 tis. m3. Výjimkou byla kalamitní situace z roku 1996, kdy podíl škod námrazou dosáhl 46 % (2 mil. m3). Nejvíce postiženými oblastmi byla Českomoravská vrchovina, dále Český les a oblasti nad 600 m n. m. Roku 1996 se námraza významně podílela na kalamitní situaci v Krušných horách. Větší množství těžeb v důsledku námrazy bylo zaznamenáno ještě v roce 1997 s 373 tis. m3 a v roce 2006 s 217 tis. m3. V roce 1997 byly škody námrazou opět soustředěny do oblasti Českomoravské vrchoviny.
Mráz
Nejméně významným abiotickým činitelem je mráz. V roce 1996 činil podíl mrazu na škodách evidovaných v hektarech 5 %, postupně se snižoval, od roku 2001 už dosahoval zanedbatelných hodnot. Největší poškození mrazem bylo zaznamenáno v roce 1997, kdy se jednalo o 1349 ha hlavně mladších porostů (zejména Karlovy Vary, Třebíč, Teplice), což byla 3 % všech škod evidovaných v hektarech.
Povodně
Dalším škodlivým činitelem byly povodně. Působením déletrvajícího zaplavení docházelo k chřadnutí a odumírání různých druhů dřevin v důsledku poškození kořenového systému především v úvalových a pánevních reliéfech (např. smrkové porosty na Třeboňsku).
Antropogenní činitelé
Exhalace
Nejvyšší těžby po synergickém zásahu námrazy a imisí (278 tis. m3) byly zaznamenány v roce 1996 zejména v Krušných horách. Ačkoli emise SO2 byly významně nízké, ještě více klesly koncentrace polétavého alkalického prachu, který kyseliny v atmosféře částečně neutralizoval. Námraza měla nižší pH než před začátkem odsíření, a proto významně zasáhla většinou chronicky poškozené porosty. Vyšší vykázané exhalační těžby byly provedeny i v následujících dvou letech: 1997 (192 tis. m3 v severozápadních a západních Čechách, v menší míře na severní Moravě) a 1998 (191 tis. m3 zejména v okrese Chomutov). Významněji byla roku 1999 a 2002 postižena severozápadní část Orlických hor nad 800 m n. m. Od roku 1999 došlo k výraznému zlepšení, v roce 2006 se jednalo již jen o 14 tis. m3 (Olomoucký a Liberecký kraj). Do roku 1998 se exhalační těžby podílely na škodách abiotickými faktory v rozmezí 6 až 8 %, od roku 1999 podíl výrazně klesal, v posledních letech nečinil ani 1 %.
Požáry
Škody požáry nejsou příliš významným fenoménem, tvoří maximálně 7 % z celkové plošné (hektarové) rozlohy abiotických i biotických poškození, většinou se však pohybují okolo 1 %.
Publikovaný příspěvek by nebyl možný bez dat ze stálého monitoringu lesa, který provádí lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., (www.vulhm.cz) z pověření Ministerstva zemědělství České republiky.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorek.
Autoři:
Ing. Petra Rychtecká
ÚHÚL Brandýs nad Labem,
pobočka Frýdek-Místek
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie,
LDF MZLU v Brně
Ing. Naděžda Urbaňcová
ÚHÚL Brandýs nad Labem,
pobočka Frýdek-Místek
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.