Smluvní a kůrovcová kalamita podniku LČR

Rozhovor s Jiřím Černíkem, výrobně technickým ředitelem Lesů České republiky, s. p.

Budoucnost prací v lesích je opět nejistá. Stává se tradicí, že smluvní vztahy mezi podnikem Lesy ČR a lesnickými firmami nejsou zcela funkční. Současná situace zejména na lokalitě P je pro lesnické firmy velmi nevýhodná a dle stanovisek jednotlivých stran jen těžko řešitelná. Nejen před tímto problémem, ale i před hrozbou rozsáhlé kůrovcové kalamity stojí výrobně technický ředitel podniku Lesy ČR Jiří Černík.

Výrobně technický úsek

- Co konkrétně má na starosti výrobně technický ředitel LČR?
Pod úsek výrobně technického ředitele spadá odbor lesního hospodářství a ochrany přírody, který má za náplň pěstování lesů a lesní těžbu, ochranu genofondu lesních dřevin, ochranu lesů, myslivost a rybářství, funkci odborného lesního hospodáře, certifikaci lesů, oddělení ochrany přírody a teď i oddělení výzkumu a projektů EU.
Dalším odborem, který spadá pod úsek výrobně technického ředitele, je odbor hospodářské úpravy lesa, který zpracovává koncepce na úseku hospodářské úpravy, připravuje a zodpovídá za návrhy rámcových zásad hospodaření, zabezpečuje přípravu zpracování, kontroluje schvalování LHP.
- V čem jste ve funkci výrobně technického ředitele navázal na kroky svého předchůdce a která opatření jste naopak zrušil?
Prvotním úkolem našeho managementu bylo pracovat na zajištění lesnické zakázky, tzn. rozběhnout práce v lesích, dalšími úkoly je zajištění spolupráce s dodavateli prací a reorganizace podnikového ředitelství. V současné době je důležitým úkolem naplňování memoranda a úkolů, které plynou ze sledování lokality P a OM, a tvorba nové zadávací dokumentace pro otevřené zadávací řízení.
Žádná opatření svého předchůdce jsem nerušil.
- Výrobně technický úsek dle dostupných informací výrazně zeštíhlel a z jeho působnosti odešly odbory investic a majetku a vodního hospodářství, které mají přímou vazbu na hospodaření v lesích. Jaké byly důvody?
Odbor investic byl přesunut do kompetence správního ředitele v době, kdy jsem ještě nebyl v této funkci. Odbor vodního hospodářství přešel pod řízení správního ředitele za mého působení.
Odbor správního ředitele zaštiťuje v současné době většinu záležitostí spojených s nakládáním s majetkem, takže správa vodních toků přirozeně spadá do jeho působnosti.
- Nemůže mít přesun těchto odborů vliv na kvalitu a údržbu lesní infrastruktury?
Všechny kroky, které jsou činěny v oblasti údržeb a investiční výstavby, jsou projednávány mezi úsekem správního ředitele a úsekem výrobně technickým.
- Požadavky LČR na šířku a hloubku zpracování LHP jsou stále větší. Do jaké míry je v současném systému reálné využití informací v takovém stupni podrobnosti?
Naše požadavky jsou standardní a v oblasti charakteristiky spravovaného majetku se významně se nemění. Některé nové informace mají sloužit lesnímu hospodáři a lesnímu správci k umožnění relevantní komunikace s ochranou přírody.
- Mohl byste alespoň v nástinu seznámit čtenáře s výsledky více než roční činnosti oddělení lesnické inspekce?
Lesnická inspekce periodicky kontroluje plnění závazných ukazatelů LHP a vyhodnocení lesnického hospodaření vždy po ukončení platnosti LHP. Z její práce vychází závěrečná zpráva, která hodnotí výsledky a je velmi významnou zpětnou vazbou pro výrobně technický úsek, který zajišťuje metodické řízení provozu.
- Jsou k dispozici nějaké konkrétní závěry činnosti lesnické inspekce?
Důležitým podnětem bylo vytvoření a revize metodiky sledování PUPFL (pozemky určené k plnění funkcí lesa) a jednotné vykazování na jednotlivých organizačních jednotkách, nebo aktualizace pokynů odboru hospodářské úpravy k umísťování naléhavých zásahů u výchovy do 40 let věku porostu.
- Co přinesla z pohledu výrobního ředitele reorganizace krajských inspektorátů (KI) na krajská ředitelství (KŘ)?
KŘ by měla řídit lesnickou činnost ve svém regionu. Od nás se očekává metodické řízení či usměrnění činností v případě mimořádných událostí.
- Zadávací řízení zůstanou v pravomoci ředitelství LČR?
Zadávací řízení pro zajištění komplexní lesnické zakázky by měla být řešena centrálně a budou vypisována z pozice podnikového ředitelství, ale ve výběrových komisích předpokládáme i účast jak krajských ředitelů, tak zástupců krajské samosprávy.

Práce v lesích

- Vichřice Emma měla u LČR za následek takřka 2 mil. m3 kalamitního dříví. Jaký je současný stav zpracování polomů?
K 30. 4. máme zpracováno 1,098 mil. m3. Předpokládáme, že trend ve zpracování kalamity bude pokračovat a na většině území stihneme do 30. 6. zpracovat většinu této živelní nahodilé těžby.
- Na kalamitních jednotkách jste využili možnost jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jaký byl systém oslovování firem v tomto jednacím řízení?
Byli osloveni 3 dodavatelé – stávající smluvní partner ve většině případů, smluvní partner, který na jednotce prováděl práce do konce roku 2007, a smluvní partner, který byl vybrán krajským ředitelem.
- U jednacího řízení bez uveřejnění na kalamitních SÚJ byl respektován systém prodeje dříví dle střednědobých tendrů?
Ano.
- Podle jakého kritéria byly vybrány SÚJ, na kterých bylo uplatněno JŘBU?
Vybrali jsme SÚJ, kde rozsah nahodilé těžby překročil roční projektovaný objem nahodilé těžby.
- Z uvedené tabulky vyplývá, že častěji bylo JŘBÚ uplatněno na lokalitě P.
Na lokalitě OM bylo přistoupeno k jednacímu řízení bez uveřejnění pouze pokud v rámci stávajícího zadávacího řízení  neměl smluvní partner k dispozici dostatek kapacit, popř. nasmlouvané potřebné technologie pro zpracování nahodilé těžby.  
- Když kalamita přesáhla roční plánovanou NT z projektu, ale firma měla dostatek kapacit ke zvládnutí situace, potom se JŘBU na OM nevyhlašovalo?
Jednotlivé SÚJ byly posuzovány individuálně. Tam, kde se smluvní partner zavázal, že objem zpracuje v intencích stávajících smluv, nebylo vyhlášeno JŘBU.
- Určitá část podnikatelského spektra obviňuje podnik LČR, že tímto krokem „zjednodušil“ situaci firmám, které nabídly ve střednědobé zakázce nereálné ceny. Jak vnímáte tuto výtku?
Osloveni byli tři dodavatelé, tzn. že stávající partner neměl jistotu, že zakázku získá.
Postup tohoto jednacího řízení byl zvolen z důvodu mimořádné situace, protože jsme dosáhli k 1. 3. 2008 roční objem nahodilých těžeb a jsme nuceni kalamitu zpracovat do 30. 6. 2008.
Tento postup byl zvolen proto, abychom zajistili zpracování nahodilé těžby i vzhledem k hrozbě kůrovcové kalamity.
- Ve chvíli, kdy bylo podepsáno memorandum, někteří podnikatelé zvažovali, že se do tendrů na OM vůbec nepřihlásí. Dnes je situace na lokalitě OM pro podnikatelské subjekty stabilnější a pro mnohé firmy může být zakázka na OM záchranou. Jak hodnotíte situaci na lokalitě OM?
U modelu OM se jedná o standardní provedení služby, smluvní partneři své závazky většinou plní. Jsou i jednotky (OM), kde měli smluvní partneři problémy se zajištěním dostatečných kapacit.
Téměř okamžitě po kalamitě jsme zastavili mýtní úmyslné těžby, čímž jsme do značné míry omezili přetlak dřevní hmoty.
Problémy s odbytem jsou pouze lokálního charakteru.
- Na lokalitě P se lesnické firmy dostaly do velmi složité situace, kdy jsou na základě smluv ke střednědobým tendrům nuceni odkupovat dříví od LČR za ceny, které jsou vyšší než současné ceny na trhu. Kolik firem k dnešnímu dni od smluv odstoupilo?
Plnit smlouvu přestala pouze jedna firma (Lesní společnost Jihlava, a. s., pozn. redakce).
- Odstoupila pouze jedna firma, ale další o tom vážně uvažují. Jaké řešení LČR lesnickým firmám nabízejí?
Firmy mohou v podstatě odstoupit od smlouvy pouze z důvodů, které jsou ve smlouvě uvedeny. V případě, že smlouva není naplněna, firma ukončuje svou činnost neoprávněně, a potom dochází k neplnění smlouvy a odstupují LČR. V tom případě jsme nuceni uplatňovat sankce za odstoupení od smlouvy.
- Předpokládám, že intenzivně jednáte s firmami a se zástupci lesnických svazů. Můžete prozradit, k čemu jednání směřují?
Firmy zvažují rizika odstoupení od smlouvy, ztráty zakázky a možnosti nové soutěže. Zatím nelze jasně říci, k čemu se firmy rozhodnou.
- Když odstoupí další firmy, jak budete postupovat?
Musíme postupovat opět podle zákona o veřejných zakázkách, jsme povinni zajistit nejnutnější práce. To bude řešeno opět jednacím řízením bez uveřejnění, tentokrát se šesti uchazeči, z toho tři uchazeče navrhuje KŘ a tři uchazeče navrhuje podnikové ředitelství.
- Podle jakého klíče?
Rozhoduje region, technické vybavení firmy a další kriteria, podle kterých bude stanoveno šest firem, které budou osloveny v jednacím řízení pro tu danou SÚJ do doby střednědobého tendru.
- Podle čeho bude vybráno šest uchazečů?
To je rozhodnutí krajského ředitele a vedení podniku.
- Kdy budou známy parametry nových výběrových řízení?
O parametrech se intenzivně jedná. Každá varianta posledních let byla snahou o řešení situace, nicméně žádná nevedla k tomu, aby byly tendry úspěšně dokončeny, nebo aby smlouvy měly dlouhodobější trvání.
V nové zadávací dokumentaci by měla být zakotvena záruka za provedení díla, tzv. performance bondy.
- To je řešení, které aplikovalo již vedení Františka Koníčka.
Ano, dále budeme chtít zpřesnit smlouvy, které v zadávacích řízeních vyjdou, nebo odstranit některé nesrovnalosti, ve spolupráci s partnery, dodavateli tak, aby ve fungování smluvních vztahů nedocházelo k nejednotnému výkladu některých ustanovení. Chceme hodnotit a klást důraz na technické parametry nebo doložení technické způsobilosti ISO, které budou součástí kvalifikace. Chtěli bychom do zadávací dokumentace zakotvit i personální a technické zajištění zakázky.
- Promítne se do nových výběrových řízení poptávka pracovníků v prvovýrobě po možnosti získat drobné zakázky? Často slyšíme stížnosti, že v důsledku „subdodávek subdodavatelům“ nejsou schopni vytvářet zisk.
Je to pro nás velmi důležitá otázka a chceme spolupracovat s firmami, které si zakázky budou vážit, budou schopni ji plnit.
Zajímáme se o metodiku zadávání zakázek Národním parkem Šumava a to dobré bychom chtěli zakomponovat i do našeho zadávacího řízení.
- Jak hodnotíte průběh a výsledky jarního zalesňování?
Máme zalesněno 5150 ha (do 30. 4. 2008), což je 53 % ročního objemu a asi 65 % plánovaného jarního zalesnění. K tomu samozřejmě přibudou údaje za květen. Vzhledem k průběhu počasí by měly být ztráty minimální.

Rizika kůrovcové kalamity

- Jaká je vaše prognóza kůrovcové situace pro letošní rok?
Zatím ještě všude neskončilo první rojení, které začalo až koncem dubna. Druhé rojení očekáváme na počátku července, pokud nenastane zlom v počasí.
- Charakterizujte prosím stav lesů severní Moravy. Kde vidíte hlavní příčiny problémů a jak bude podnik postupovat?
Na severní Moravě se odráží kombinace dlouhodobého srážkového deficitu, vyšších teplot, aktuálního výskytu václavky a zejména výskytu lýkožrouta severského. Hlavní nebezpečí vzniká právě souběhem těchto negativních faktorů a je daleko vyšší než v jiných oblastech. V jarním období jsme v této oblasti významně navýšili obranná opatření k odchytu kůrovců a na další vývoj budeme průběžně reagovat. Obchodní oddělení pracuje na tom, aby odbyt dříví z této oblasti byl co možná nejplynulejší.
Situaci komplikuje i vývoj kůrovcové situace u sousedů – v Polsku a na Slovensku.
Budeme zadávat grant na analýzu všech příčin špatného stavu lesů na severní Moravě. Na základě výsledků stanovíme příslušná opatření.
- Jaké další lokality vyhodnocujete z hlediska kůrovcové kalamity jako rizikové?
Další lokality jsou při hranicích s Polskem, lokality na spodní hranici rozšíření smrku na stanovištích, kde jsou propustné půdy, kde dochází dlouhodobě k oslabování obranyschopnosti porostů z důvodu srážkových deficitů.
- Ve vztahu k monitorování kůrovcových škod se objevila nová metoda monitorování vrtulníky. Myslíte si, že najde využití?
Každá metoda, která přispěje k objevení kůrovce a urychlí likvidaci kalamity, je vítaná.
Nejdůležitější a nejlepší metoda prevence a likvidace kůrovce je kvalitní smluvní vztah, dobrá spolupráce mezi správcem majetku a dodavatelem prací.
- Sám jste byl i lesním správcem. Jaká konkrétní doporučení byste letos dal revírníkům v ochraně lesa proti kůrovcům?
Sledovat vývoj kůrovce, pečlivě zpracovat roztroušenou nahodilou těžbu, jednotlivé vývraty, intenzivně spolupracovat s dodavatelem, korektně požadovat na dodavateli prací plnění tzv. kůrovcového dodatku včetně odměn, které z titulu včasného zpracování dodavateli náleží, ale samozřejmě v případě neplnění i sankcí.

Škody zvěří

- Jste aktivní myslivec?
Jsem myslivec.
- Je zvěř v českých lesích přemnožená?
Zvěř působí regionálně významné škody, a stejně tak existují problémy se zvýšenými stavy zvěře.
- Lesy ČR deklarují zájem na postupné změně druhové skladby našich lesů. Tomu ovšem často brání vysoké stavy zvěře. Jaká bude vaše strategie v této poměrně zásadní otázce?
Naše strategie bude taková, že budeme chtít, aby změna druhové skladby probíhala v souladu se stavy zvěře. U našich režijních honiteb sledujeme plnění plánu lovu tak, aby přirozená obnova mohla probíhat. Jsou ale oblasti, kde se daří přirozená obnova i ve volné přírodě bez ochrany a zásahům vůči početním stavům zvěře.
- Jste pro to, aby škody zvěří byly stanovovány na základě míry poškození porostů?
Situace je složitější, tohle je hodně zjednodušené. Pokud budeme mít vysoké stavy zvěře v oblasti, kde jsou honitby úživné, kde je sice překročen normovaný stav, ale zvěř je v klidu a má prostor k tomu, aby se rozptýlila, nemusí být škody tak vysoké jako v místech, kde jsou stavy normované, ale kde je vysoký tlak např. z důvodu vysoké návštěvnosti.
- Honitba může být posuzována jako celek.
Ale my potřebujeme, aby se les zmlazoval rovnoměrně. Je třeba nalézt kompromis mezi využitím lesa, stavem lesa a počty zvěře.
- Máte připraveny nějaké konkrétní kroky, které by k tomu kompromisu měly vést?
Průběžně kontrolujeme plnění plánu lovu. Máme opatření, která mají zamezit poškozování mladých lesních porostů, tzn. umístění krmných zařízení mimo prostor, kde máme mlaziny, kultury, kde máme zájem na přirozeném zmlazení, tak abychom zvěř usměrnili mimo tyto oblasti.

Názory na lesní hospodářství

- Jak ve stručnosti hodnotíte lesní zákon?
Lesní zákon je třeba změnit, aby odrážel všechny změny, které za dobu trvání stávajícího lesního zákona proběhly.
- Jak se jako provozní lesník díváte na lesnické hospodaření v NP Šumava?
Mně se líbí zelená Šumava, ale lesnické hospodaření na Šumavě je záležitostí národního parku a orgánů ochrany přírody.
- Specifickým sporem mezi lesníky a ochránci přírody je pře o způsob hospodaření na LZ Židlochovice. Jak budete v tomto sporu postupovat?
Spolupráce s ochranou přírody v této oblasti probíhá, je vytvořen základ společného řešení. Toto byla jedna z prvních otázek spolupráce ochrany přírody a novým managementem a byla nalezena řešení. Spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny, vyměňujeme si názory, společně budeme připravovat podklady pro nový LHP, kde bude vytvářen plán péče, na jehož tvorbě se budou podílet obě strany.
- Výrobně technický ředitel má mnoho možností ovlivnit pěstování lesa v České republice. Kam budete pěstování lesa podnikem Lesy ČR směřovat?
Samozřejmě je to přírodě blízké hospodaření s využitím nejmodernějších technologií. Budeme muset uplatňovat intenzivní technologie zejména kvůli odlivu zaměstnanců z lesa.
Budeme preferovat přirozenou obnovu, výsadby kvalitních melioračních a zpevňujících dřevin, odpovídající sadební materiál, řádnou výchovu v prořezávkách,  kvalitní provedení výchovných zásahů atd.
- Myslíte si, že současný management bude úspěšnější než ty předcházející?
Naše působení není o soutěži managementů, ale o práci. Současný management pracuje s maximálním nasazením a úspěšně plní úkoly, které si předsevzal.

Děkuji za rozhovor (21. 5. 2008),
Jan Příhoda

Lesnické firmy platí za dříví na lokalitě P podniku LČR ceny, které již zdaleka neodpovídají tržním cenám. Jaké řešení této situace navrhujete, případně jakým způsobem budete postupovat?

Miloš Balák, Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR
Současný stav smluvních vztahů, uzavřený na základě výběrových řízení v loňském roce mezi LČR, s. p., a lesnickými firmami, umožňuje pouze kosmetické úpravy cen jak na smluvních jednotkách na lokalitě P, tak i na lokalitě OM.
Důvodem této situace jsou špatně nastavené podmínky zadávací dokumentace výběrových řízení, na které Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR opakovaně upozorňovalo bývalé vedení LČR, s. p., i představitele MZe ČR. Naše připomínky však nebyly prakticky vůbec vyslyšeny. Dle našeho názoru byla poslední možností řešení situace dle platných zákonných norem ČR akceptace podaných námitek k zadávací dokumentaci výběrových řízení, která však byla bývalým vedením LČR, s. p., odmítnuta.
Dalším velmi významným problémem, který ještě dále vyhrotil situaci v lesním hospodářství, je neočekávaný významný propad cen dříví na světových trzích.
Z výše uvedených důvodů předpokládá zásadní řešení situace v lesním hospodářství v ČR aktivní přístup MZe a vlády, neboť hloubka krize v lesnicko-dřevařském sektoru převyšuje možnosti řešení pouze státním podnikem Lesy České republiky.
SPLH při AK ČR požaduje a bude požadovat vytvoření možnosti pro ukončení smluvních vztahů mezi LČR, s. p., a lesnickými firmami na základě vzájemné dohody obou smluvních partnerů a uzavření nových smluvních vztahů na principu dvoukolového, vícekriteriálního výběrového řízení na dlouhodobou komplexní lesnickou zakázku.

Pavel Indra, prezident ČAPLH
V obecné rovině je potřeba zdůraznit, že nabízené ceny dříví byly v řadě případů od samého prvopočátku zjevně motivovány optimistickými očekáváními růstu cen dříví. S ohledem na zapracovaný model indexace cen dříví se tato očekávání měla pragmaticky týkat pouze prvního čtvrtletí roku 2008. Současná realita je tedy zapříčiněna více faktory než jenom vlastním poklesem cen dříví na trhu.
Jednoduchá východiska z této situace, která by byla výhodná pro všechny strany, v podstatě neexistují. Na základě výběrového řízení vznikl smluvní vztah mezi vítězným uchazečem a zadavatelem, tedy Lesy České republiky, s. p. Možná řešení mohou vzejít pouze z vyjednávání mezi smluvními stranami, přičemž jakákoliv změna smluvních podmínek musí být v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a zadávací dokumentací tendru.
Rozhodování firem je mimo přímé ekonomické dopady patrně ovlivňováno optimistickým očekáváním zlepšení situace na trhu dřívím, ale jistě i budoucím způsobem zadávání lesnických zakázek u LČR. Máme za to, že i dnešní krutá realita nám ukazuje, jak je nutné okamžitě zastavit přípravu zadávací a smluvní dokumentace metodou pokus-omyl a odpovědně připravit spravedlivé a udržitelné podmínky podnikání v lesnictví, zohledňující potřeby zainteresovaných stran jako základní předpoklad nového rozvoje celé odvětví. Privátní správa veřejných statků je v mnoha oborech léty prověřený model a je s podivem, že lesnictví naprosto nelogicky zůstává stranou.

Ivan Doubrava, CE WOOD, a. s.
Navrhuji dodržet smlouvy a cenové nabídky, které každá firma dávala s vědomím rizika vývoje cen po dobu 3letého vztahu. To, že většina vítězných nabídek (a obecně nabídek z popředí pořadí) byla nereálná již k datu podání, není způsobeno současnou těžkou situací na trhu s výrobky z dříví, ale vnitřními poměry českého lesnického trhu. Způsobila je částečně nepřiměřená agresivita některých lesnických firem při tvorbě nabídek a také v některých případech ochota firem prostě se jenom pokusit vyhrát za jakoukoliv cenu a „potom se uvidí“. Nyní se plně projevila nesmyslnost obou postupů. Odvolávání se na tržní krizi neobstojí. Je nezbytné, aby každá nesmyslná nabídka byla podrobena zodpovědnosti jak ekonomické, tak odborné. Navrhujeme tedy, aby zadavatel trval na plnění uzavřených smluv bez výjimek typu snížení cen přes jednací řízení bez uveřejnění a aby uplatňoval svá práva v oblasti sankcí za neplnění podmínek smluv, v oblasti ušlého zisku apod. Jenom takto může v našem oboru konečně dojít nejenom k stabilizaci, ale především k nastolení situace, kdy nabídka bude míněna vážně, bude podložena a následně také dodržena, tedy k prosté situaci, že dané slovo platí.
Ve světle těchto návrhů také budeme postupovat jako podnikatelský subjekt.

Jan Machač, Dušan Tripes, Wotan Forest Service, a. s.
Smluvní vztahy uzavřené na základě výběrových řízení (VŘ) z minulého roku nedávají v podstatě žádný přijatelný prostor jednotlivým lesnickým firmám vyřešit urychleně problém vysoké nákupní a nízké realizační ceny surového dřeva. Tato skutečnost je jednak důsledkem uzavřených smluv z VŘ, které bylo realizováno za úplně jiných známých ekonomických podmínek. Bylo uzavřeno bez uplatnění připomínek jednotlivých svazů a za použití zákona o veřejných zakázkách, nevhodného pro aplikaci VŘ za podmínek trvale působících přírodních vlivů na předmět smlouvy. Následně bylo negativně ovlivněno rozsáhlou kalamitou Emma a celosvětově sníženou současnou spotřebou dřeva. V současné době není v silách manažerů jednotlivých lesních společností a pravděpodobně ani manažerů LČR tento stav rychle a racionálně vyřešit. Jednou z příčin je možná i skutečnost, že manažeři schopní hledat východiska z této situace jsou ovlivňováni ve svých rozhodnutích nekonečnými právními rozbory všech navrhovaných řešení, a nelze se proto na této úrovni dobrat dohod, které by vedly alespoň k částečnému eliminování této krizové situace pro všechny zúčastněné strany. Partnery LČR pro takováto jednání však jsou pouze svazy (SPLH, ČAPLH), a především na této úrovni je třeba sjednotit názor na budoucí rychlé řešení současné situace a rozhodně za souhlasu a spolupráce ministerstva zemědělství toto řešení rychle aplikovat. Jedním z možných řešení je dát lesnickým firmám možnost odstoupit od smluv bez sankcí. Vypsat přechodné VŘ po dobu krize a následně vypsat dobře připravené vícekriteriální VŘ se všemi standardními zákonnými prvky s kvalitní smluvní dokumentací, která bude podporovat vyvážený obchodní vztah a bude pružně reagovat na vývoj trhu včetně inflace tak, aby nedocházelo k excesům jako v tomto období. Odhady délky trvání krize jsou různé, ale předpokládá se konec roku 2008 až 1. polovina roku 2009. Mimořádné situace vyžadují mimořádná opatření a řešení realizovaná se společnou vůlí a odpovědností všech účastněných stran. To se v současné době zatím nedaří k velké škodě všech účastněných. Promeškání této chvíle může vést k mnohem větším nevratným škodám v lesnicko-dřevařském komplexu, a to jak na majetku, tak především na lidech stále ještě zaměstnaných v tomto rozsáhlém výrobním sektoru.  
Hlavním cílem všech zúčastěných by mělo být uklidnění lesnicko-dřevařského komplexu, nastolení nových pravidel spolupráce mezi státním podnikem LČR a smluvními partnery tak, aby se maximálně zlepšil stav státního lesního majetku a současní manažeři na obou stranách se nemuseli obávat, že svou práci nedělají s péčí řádného hospodáře.  

František Kasl, Lesní společnost Stříbro, a. s.
V první řadě je třeba říci, že dotaz směřuje k řešení důsledku, nikoliv příčiny. Nastavit ceny dříví na plovoucí projekty na tři roky dopředu, byť s jakousi indexací, je úkol pro křišťálovou kouli. O fixních cenách za služby ani nemluvě.
Jinými slovy jednokriteriální systém nastavení státní zakázky s fixací na tři roky je jednou z prvotních příčin momentálního stavu, neboť neumožňuje reakci na změny ekonomického prostředí. Rovněž jednorázové soutěžení o „celou republiku“ vyvolává zaslepený boj „o život“ i o ovládnutí trhu, jehož výsledkem jsou nesmyslné ceny, které v konečném důsledku nemohou svými následky vyhovovat ani Lesům ČR. Přesto konstatuji, že vzhledem k uzavřeným smlouvám buď tyto budou řádně a bez cenových úprav naplněny, nebo musí dojít k odstoupení včetně všech souvisejících následků. Jiná cesta není. Krokem dvě by mělo být vyjmutí Lesů ČR z působnosti zákona č. 137/2006 Sb., protože ten není postaven na zakázku, která už ze své povahy nemůže být fixní. Ovšem k tomu musí být i, nebo zejména, politická vůle.
A další postup? Pronájem, nebo komplexní zakázka na dobu platnosti LHP, včetně obchodu se dřevem, s možností ovlivňovat průběh prací, tj. sestavení projektů, časové umístění těžeb i ostatních prací. A to vše pod bedlivým a přísným dozorem efektivně zeštíhlené státní správy s ohledem na dodržování platných zákonů, neboť naše zákonná regulace je jedna z nejpřísnějších na světě už sama o sobě. Má-li se lesnictví stabilizovat, je nutné zavést vícekriteriální soutěž zohledňující finanční stabilitu, technologickou i personální vybavenost a v neposlední řadě referencemi a dosavadní spoluprací s Lesy ČR podepřenou kvalitu práce soutěžících firem. Privatizace lesa je dle mého názoru až tou úplně poslední variantou, ke které je stále ještě daleko.

Děkuji za odpovědi (22. 5. 2008), Jan Příhoda

Kůrovcové ohrožení smrkových porostů v roce 2008 v nestátních lesích
Při prognóze tohoto ohrožení je nutno uvážit řadu faktorů, které vesměs působí nepříznivě. Větrné kalamity velkého rozsahu vždy mají za následek vysoký objem kůrovcových těžeb v následujícím roce. Odbytové problémy znamenají vždy následné škody na stojících stromech, neboť skládkované dříví v lese nelze uspokojivě plně asanovat. Objem skladovaného dříví na mokrých skládkách mimo les tvoří dosud minimální podíl, způsob skladování vyžaduje značné náklady a licituje se o tom, kdo tyto náklady ponese.
Dlouhá období vysokých teplot v roce 2007 (jaro a zvláště podzim roku 2007) přispěla k vysokému základu přezimujícího škůdce. Tento vývoj potvrzuje masivní nárůst kůrovcových škod v oblastech ČR, kde se proti kůrovci cíleně nezasahuje. Nová kalamita z počátku března je v plném rozsahu atraktivní pro nálet kůrovce. Odbytové problémy, které budou vrcholit koncem
2. čtvrtletí, vytvářejí časově velmi nebezpečnou situaci. Nepříznivá situace jak z hlediska objemu kalamity, odbytových problémů a vysokého až kalamitního stavu kůrovce je i u všech našich nejbližších sousedů, a to bez výjimky. Problematiku ohrožení kůrovci v nestátních a státních lesích nelze oddělovat, neboť držba lesů se prolíná.
Svol může poskytnout aktuální informaci ve firmách členské základny, o situaci v lesích drobných vlastníků nemáme ucelené informace a lze ji dle dosavadních zkušeností považovat za problematickou. Rojení (k 17. 5. 2008) probíhá v nižších polohách intenzivně v období od 9. 5., je vesměs velmi masivní a vyvrcholilo v tomto období. Na vrchovinách nastupuje. Kalamitní dříví bude zpracováno v zákonných termínech (později jen zcela vyjímečně). Odbyt kalamitního dříví je vesměs zajištěn, avšak lze očekávat časové zpoždění mezi zpracováním a odbytem (odběratelé v době odbytové krize řeziva nepřipustí urychlení odběru sortimentů surového dříví). Gradují škody václavkou a tyto stromy jsou druhotně napadány kůrovcem i v místech, kde nebyl ve zvýšeném stavu (rozsevy i v uzavřených porostech).
Situace u jednotlivých firem je sice rozdílná, avšak dle našeho názoru je reálné vysoké ohrožení stojících stromů kůrovcem v tomto roce, zvláště když lze očekávat silný semenný rok smrku. Je tedy nezbytné provést všechna opatření k důslednému sledování stavu a vývoje škůdce a všechna reálná opatření k tlumení jeho výskytu a gradace.
Josef Vovesný,
SVOL ČR