Statistika zahraničního obchodu v lesnicko-dřevařském sektoru

Tomáš Badal

Po vstupu našeho státu do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem „vnitrounijního“ obchodu (tzn. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se třetími zeměmi. Kromě změn týkajících se daňové evidence vymezuje vstup do EU i nové formy statistického sledování obchodu se zbožím mezi jednotlivými členskými státy.
Statistika zahraničního obchodu je založena na dvou systémech sběru dat: Intrastat sleduje pohyb zboží uvnitř Společenství a Extrastat sleduje obchod s nečlenskými státy EU. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí a celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Aby byla možná mezinárodní srovnatelnost, dochází ke sjednocení metodik statistiky zahraničního obchodu.

Extrastat
Systém statistiky zahraničního obchodu se třetími zeměmi, které nejsou členskými státy Evropské unie, se nazývá Extrastat a je založen na získávání údajů z celních prohlášení – Jednotných správních dokladů (JSD). Nezahrnují se do něj údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propouštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. V Extrastatu nejsou vykazovány ani údaje o zboží propouštěném do celního režimu tranzitu. Poskytovateli dat mohou být všechny subjekty (právnické i fyzické osoby), plátci i neplátci DPH, včetně osob žijících mimo EU.
Zdrojem dat o vývozu a dovozu jsou údaje získávané pro statistické účely z JSD. Generální ředitelství cel (GŘC) zajišťuje sběr dat prostřednictvím celních úřadů a prvotní kontrolu ve spolupráci s celními úřady a ČSÚ. Další zpracování, kontrolu a následné zveřejňování zajišťuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Intrastat
Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy EU. Vykazování dat pro tento systém je povinné pro všechny členské státy Evropské unie a vyplývá z příslušných předpisů Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu č. 638/2004 Sb., Nařízení Komise č. 1982/2004 Sb., Nařízení Komise č. 1915/2995 Sb.). V České republice jsou další podrobnosti vykazování požadovaných údajů obsaženy zejména v prováděcí vyhlášce k celnímu zákonu (vyhláška č. 201/2005 Sb., v platném znění). Česká republika se do tohoto systému zapojila od okamžiku vstupu do EU, tedy od května roku 2004. Navzdory poměrně krátké historii zaznamenala tato vykazovací povinnost již několik verzí právních úprav (např. květen 2004, leden 2005, červenec 2005). Vykazují se zde údaje o zboží, které má status Společenství (to je zboží úplně získané nebo vyrobené na území Evropské unie, zboží propuštěné do volného oběhu ze zemí a území, která nejsou součástí celního území, a zboží vyrobené z tohoto zboží), a nepodléhá tak celnímu dohledu, ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení.

Výkazy o odeslání a přijetí zboží pro Intrastat
Celní formality sice v rámci EU zanikly, nikoli však potřeba statisticky sledovat pohyb zboží mezi členskými zeměmi EU. Proto bylo třeba nahradit celní dokumenty jinými zdroji informací o vzájemném obchodu mezi členskými zeměmi EU a těmi jsou výkazy o odeslání a přijetí zboží pro Intrastat. Povinnost vykazovat údaje pro Intrastat mají společnosti ve všech členských zemích EU již od roku 1993, kdy byly odstraněny vnitřní celní hranice a kdy začala platit pravidla volného pohybu zboží v rámci jednotného trhu. Bylo proto přirozené, že tuto povinnost musely převzít i společnosti v nových členských zemích. Poskytovateli dat pro Intrastat jsou na rozdíl od Extrastatu jen plátci DPH (právnické i fyzické osoby) registrované k dani v EU. Způsob vykazování je rámcově sjednocen na úrovni EU, ale z části zůstává v kompetenci jednotlivých zemí. Nelze proto říci, že anglický nebo řecký obchodník má naprosto identickou povinnost vykazování pro Intrastat jako česká společnost. Pro správné plnění této povinnosti je vždy třeba nahlédnout do národní legislativy.
Sběr dat pro Intrastat a jejich prvotní kontrolu zajišťuje v České republice GŘC, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje ČSÚ. V Nizozemí a v Německu tento systém spravují národní statistické úřady, ve Francii jsou to národní úřady celní správy, v Belgii je to národní banka.
Součástí zpracování dat jsou i matematicko-statistické dopočty, kterými se kompenzuje ztráta informací v důsledku non-response a zavedení statistických prahů. Pro dopočty non-response byla na základě testování vybrána metoda meziměsíčního indexu v kombinaci s metodou meziročního indexu. Dopočítávají se tak údaje za jednotlivé chybějící firmy a využívají se při tom data o jejich obchodě v minulých obdobích. Při dopočtu hodnoty obchodu realizovaného podniky pod osvobozujícím prahem se rovněž vychází z posledních dostupných údajů, které se také indexují. Dopočtené údaje jsou k dispozici na úrovni HS 2, SITC 1, SITC 2 a SKP 2 (viz dále).
Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje především používají:
n podnikatelské subjekty – chtějí-li znát svůj podíl na trhu, sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně,
- Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu,
- mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace dané země,
- Český statistický úřad,   
- ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí,
- Česká národní banka,  
- regionální orgány, velvyslanectví, profesionální svazy různých odvětví a každý, kdo se zabývá hospodářstvím.
Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány na internetových stránkách ČSÚ.

Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu    
Povinnost vykazovat data pro Intrastat v ČR se týká osob registrovaných nebo identifikovaných v ČR k DPH, které překročí osvobozující hodnotový práh (dříve používaný tzv. asimilační práh), jenž činí pro odesílané zboží hodnotu 4 miliony Kč a pro přijímané zboží hodnotu 2 miliony Kč za kalendářní rok (bez DPH). Takový subjekt se nazývá zpravodajská jednotka. Sleduje se tedy fakturovaná hodnota, nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží. Překročení osvobozujícího prahu si sleduje každý subjekt sám. Při překročení je zpravodajská jednotka povinna začít vykazovat příslušné údaje bez vyzvání. Údaje za zboží odeslané nebo přijaté od začátku roku do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl překročen osvobozující práh, se do Intrastatu nevykazují. Zpravodajská jednotka má potom povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu až do konce roku, ve kterém překročila osvobozující práh, a celý kalendářní rok následující. To neplatí u příležitostného vykázání přijetí nebo odeslání zboží, kde je striktní podmínkou v kalendářním roce jednorázové přijetí či odeslání zboží, kterým by jinak vznikla povinnost předávat výkaz pro Intrastat pravidelně. V takovém případě se vykazující subjekt nestává zpravodajskou jednotkou, byť byl osvobozující práh překročen.
Celní orgány mohou udělit sankci až do výše 1 milion Kč, a to za jakékoliv porušení zákonné povinnosti vykazování údajů pro Intrastat (pozdní předání, uvedení nesprávných údajů a zejména za úmyslné zkreslování statistiky). Ve většině členských zemí EU může být nesplnění povinnosti Intrastatu potrestáno mnohonásobně vyšší pokutou, případně i odnětím svobody. Sankce uzákoněné v České republice patří v evropském porovnání spíše k podprůměrným.

Nová webová aplikace Instat Online
V souvislosti s modernizací sběru dat pro Intrastat vytvořila Celní správa ČR webovou aplikaci Instat Online, která nahradí používaný systém IDES-CZ, jenž ukončí svůj provoz podáním výkazů za prosinec 2008. Vzhledem k obrovskému množství zpravodajských jednotek vykazujících přes IDES-CZ se dá očekávat, že před ukončením systému IDES dojde (jako obvykle při podobných změnách) k přetížení celních úřadů vydávajících nová povolení k elektronické komunikaci a k přetížení Help Desku celní správy. Doporučuji proto přejít na podání přes Instat Online během roku 2008. Jako další možnost pro podání výkazu Intrastat (mimo papírového tiskopisu) lze využít komerční SW využívající pro podávání Portálu veřejné správy (PVS), což je vhodné zejména pro velké podniky s vlastním ekonomickým informačním systémem.

Harmonizovaný systém  
Harmonizovaný systém (HS) je mezinárodní klasifikační systém popisu a číselného označování zboží, nomenklatura obsahující položky a podpoložky a jejich číselné znaky, poznámky k třídám, kapitolám, podpoložkám, jakož i k všeobecným pravidlům pro výklad harmonizovaného systému. Harmonizovaný systém se užívá zejména pro celní účely, a to pro tarifní a statistické potřeby. Harmonizovaný systém se dělí na 96 kapitol označených HS 2 (2místný numerický kód). Tyto kapitoly se dělí na čísla označovaná jako HS 4 (4místný numerický kód) a čísla se dále dělí na položky označované jako HS 6 (6místný numerický kód).

Kombinovaná nomenklatura
Kombinovaná nomenklatura (KN) je rozšíření harmonizovaného systému. Poskytuje vyšší stupeň podrobnosti pro klasifikaci zboží než harmonizovaný systém. Podpoložky kombinované nomenklatury jsou označeny 8místným numerickým kódem. Kombinovaná nomenklatura je zbožová klasifikace EU, která se používá i v České republice.
Do výkazů pro Intrastat se uvádí osmimístný číselný kód odpovídající podpoložky zboží dle kombinované nomenklatury. Celní sazebník společenství je zveřejněn na internetových stránkách GŘC nebo ČSÚ. K určení správného nomenklaturního čísla zboží je nutné řídit se Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury. Nejpodrobnější informace potřebné pro správné zařazení zboží do KN lze najít ve Vysvětlivkách ke kombinované nomenklatuře Evropského společenství (vydaných ve formě Informace komise č. 2006/C 50/01) a obecnější zařazení je uvedeno v Nařízení komise (ES) č. 1810/2004. Protože kombinovaná nomenklatura je každoročně k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků.
Při zařazování zboží ke správnému nomenklaturnímu kódu platí, že přednost mají kódy s přesnějším popisem před kódy s obecnějším popisem.

SITC
SITC je standardní mezinárodní obchodní klasifikace publikovaná OSN a je tvořena 5úrovňovou, numericky kódovanou hierarchickou strukturou. Jednotlivé úrovně jsou označovány SITC 1 až SITC 5.

SKP
SKP je standardní klasifikace produkce. Tato klasifikace byla vypracována na bázi evropského standardu CPA (Classification of product by activities). Klasifikace CPA byla vytvořena z oddílů Harmonizovaného systému resp. Kombinované nomenklatury (HS/KN), využívané v zahraničním obchodě pro celní účely, přičemž základ klasifikace tvoří odvětvová klasifikace NACE. Na rozdíl od HS/KN klasifikace CPA obsahuje i zboží a služby, které nejsou předmětem dovozu nebo vývozu, a je vhodná pro různé ekonomické rozbory a analýzy. Předmětem klasifikace CPA jsou především hotové výrobky (zboží), tzn. všechny průmyslové, zemědělské, lesnické a jiné výrobky, které jsou jako zboží předávány výrobcem odběrateli bez ohledu na to, zda jsou dodávány pro výrobní či nevýrobní spotřebu nebo zda jsou určeny pro investiční výstavbu či pro vývoz. Zahrnuje zboží tuzemské i dovážené zahraniční.  
Dostupnost údajů pro veřejnost
- Aplikace Prezentace statistiky zahraničního obchodu
Tato aplikace slouží k prohlížení statistických dat českého zahraničního obchodu na internetových stránkách Českého statistického úřadu, zveřejňovaných od 25. 2. 2004. Jde o dotazovací systém výsledků zahraničního obchodu s cílem zpřístupnit tyto údaje nejen pracovníkům ústředních orgánů České republiky, ale i podnikatelské veřejnosti, výzkumným ústavům a dalším uživatelům.
Aplikace je koncipována tak, že se zobrazí hlavní stránka, kde je možné vybrat všechny základní vstupní parametry aplikace. Doplňkové informace, číselníky i výstupní datová tabulka se zobrazují ve vedlejších oknech. Je možné jednoduše měnit vstupní parametry na hlavní stránce a ve vedlejším okně se zobrazí vždy aktuální výstupy.
Hlavní stránka je rozdělena do tří oblastí. V horní oblasti upozorňuji zejména na metodiku a nápovědu, po jejichž prostudování není problém získat potřebná statistická data o zahraničním obchodu. Zásadní pojmy, které jsou používány v aplikaci, byly také podrobně popsány v předchozím textu.
Střední část obrazovky umožňuje vybrat vstupní parametry pro výběr dat. Jsou zde k dispozici nabídky a číselníky kódu zboží dle zvolené úrovně výběru a číselník skupin zemí.
V dolní části okna jsou umístěna tlačítka pro nastavení základních hodnot hlavní stránky a pro vytvoření výstupní tabulky.
Aplikace je dostupná na stránkách Českého statistického úřadu pod odkazem Ekonomika, Zahraniční obchod, Databáze zahraničního obchodu.
V případě dotazů k aplikaci, upozorňuji na odkaz Kontakty, kde uvedení pracovníci rychle, podrobně a fundovaně zodpoví případné dotazy.
- Rychlé informace
Údaje o zahraničním obchodě se uvolňují pro všechny zájemce (včetně vlády, ministerstev apod.) současně – vždy přesně v 9 hod.
25. pracovní den po skončení referenčního měsíce – na internetových stránkách ČSÚ.
- Měsíční publikace
Zahraniční obchod České republiky, Aktuality ČSÚ
- Čtvrtletní publikace
Zahraniční obchod podle SKP, Ukazatelé hospodářského a sociálního vývoje České republiky, Bulletin ČSÚ   
- Roční publikace
Statistická ročenka České republiky, Facts on Foreign Trade of the Czech Republic (publikace vydávané Českou agenturou na podporu obchodu Czech Trade ve spolupráci s GŘC, MPO a ČSÚ)

Informace o dané problematice pochází z webu Celní správy České republiky, Českého statistického úřadu, Businessinfo.cz a archivu časopisu Ekonom.

Autor:
Ing. Tomáš Badal
Lesy města Prostějova, s. r. o.
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor