Trend vývoje ekonomiky lesních závodů LČR
František Kaňok
Lesní závody LČR poskytují referenční údaje, které mohou sloužit pro srovnání hospodaření s jinými lesními majetky. Pro každého lesníka a dobrého hospodáře je zcela zřejmé, že hospodářský výsledek nemůže být dosažen na úkor stavu lesa a plnění jeho funkcí. Pro stabilitu lesních majetků bude i nadále rozhodující, aby tyto byly schopny „přežít“ z vlastních zdrojů. Cílem příspěvku je ukázat na trendu vývoje za delší časové období, jak se změna v ekonomickém prostředí – ceny dříví, kurz měny, inflace, cena práce, odráží v úrovni hodnot ekonomických parametrů diferenciální renty a jaké možnosti má vlastník lesa k jejich řešení. Je přitom podstatné, aby žádná z funkcí lesa ekonomická, ekologická a sociální – nebyla na úkor druhé zvýhodňována.
Charakteristika závodů
Součástí struktury LČR jsou i přímo řízené závody (PŘZ) LČR, LZ (lesní závod) Židlochovice, LZ Boubín, LZ Konopiště, LZ Kladská, LZ Dobříš a Semenářský závod Týniště.
Lesní závody obhospodařují komplexně lesní majetek, tzn. provádí správu lesa i výkon prací převážně vlastními pracovníky i prostředky a prodej dříví na výměře 7,4 % lesů z celkové výměry LČR. Lesní závody jsou samostatné jednotky s podúčtem, jsou řízeny dlouhodoběji nastavenými ekonomickými nástroji řízení, na základě odvodů a dotace diferenciální renty a ročním finančním vypořádáním, dle ekonomických pravidel řízení a nástrojů hmotné stimulace. Jedním z hlavních poslání přímo řízených závodů je mimo jiné i referenční funkce.
Hospodářský výsledek
Všechny LZ vykazují od roku 2000 kladný hospodářský výsledek (HV) a za uplynulý rok jej vykázal i semenářský závod Týniště, kde je výsledek odvislý od semenných úrod. Základním předpokladem hospodaření přímo řízených závodů je zajistit dobrý stav lesa a plnění všech jeho ostatních funkcí a cílovým výstupem je mimo jiné i přejímka kultur, které měly být k datu přejímky dle ustanovení lesního zákona zajištěny, a to u min. 20 % náhodně vybraných lesních porostů.
Výsledky za rok 2007 jsou ovlivněny vyšší těžbou dříví vyvolanou orkánem Kyrill, kdy na PŘZ bylo vytěženo 10,1 % z celkové těžby LČR.
Hospodaření v lese bylo vždy vlastníky lesů chápáno převážně z dlouhodobého pohledu a cílem je zajistit samofinancování. U státního lesního majetku by bylo vhodné úroveň hospodářského výsledku nastavit pevným odvodem jistého podílu diferenciální renty, jako úplaty za právo hospodařit na majetku státu. Tato úhrada by se mohla vracet zpět do regionů, na konkrétní akce k rozvoji veřejných užitků lesů a posílení ekologické a sociální funkce lesů. To by byl protiargument k námitkám, že dříví a zisk stále rychleji odplouvají z regionů bohatých na lesy a zpět se do těchto lesů i regionů, kromě Programu 2000, vrací již méně.
Veřejnost často zapomíná k hospodářskému výsledku z produkční funkce lesů připočítat veřejné užitky, které lesy poskytují občanům i daňovým poplatníkům a které by bylo možno nazvat jistou formou skryté dividendy.
Na druhé straně dochází, zejména v lesích, vlivem dlouhodobého působení kumulace stresorů, nebo i překonanou legislativou, například u již dnes neodpovídající kategorizace lesů až ke snižování hodnoty lesních majetků a k ekonomickým újmám, které ovlivňují hospodářské výsledky vlastníků lesa.
Je však při každém hospodaření nezpochybnitelné, že nejdříve je nutno příznivý hospodářský výsledek vytvořit, aby následně bylo co rozdělit a z čeho podporovat jiné, veřejně prospěšné aktivity. Aby mohl podnik LČR navýšit Program 2000 či podpořit regionální programy, ekologizaci či jemnější formy hospodaření a další. Z toho důvodu se domnívám, že LČR i zakladatel by i nadále měli hospodářskou funkci lesů a úsilí o vytvoření příznivého hospodářského výsledku účinně podporovat i motivovat a současně ji pojímat ve vyrovnaném vztahu k funkci ekologické a funkci sociální.
Trend vývoje ekonomických parametrů DR
Pro ostatní vlastníky lesů mohou být zajímavé následné informace o trendu vývoje hlavních parametrů diferenciální renty a jejich vzájemném vztahu, a to v dlouhodobějším časovém horizontu, na příkladu lesních závodů LČR. Křivky na grafu i tabelované hodnoty ukazují, jak se promítá v delším časovém horizontu souhrn vlivů – ceny dříví, kurz měny, inflace, cena práce do konkrétních parametrů a jak se dotýká vlastníka lesa a jak na ně vlastník lesa reaguje, aby udržel ekonomickou rovnováhu v hospodaření na státním majetku a požadovanou rentabilitu.
Základní ekonomické parametry jsou vztaženy na m3 realizovaného dříví a jsou uvedeny v časové řadě 1997–2007 včetně, a to:
– průměrné zpeněžení dříví celkem – jako zdroj výnosů z produkční funkce,
– úplné vlastní náklady (ÚVN) těžební činnosti, včetně oprav a údržeb lesních cest a svážnic,
– úplné vlastní náklady pěstební činnosti,
– hospodářský výsledek z obhospodařování lesa, bez vlivu ostatních lesnických a nelesnických činností – rozdíl průměrného zpeněžení a ÚVN těžební činnosti a ÚVN pěstební činnosti vč. režijních nákladů na provoz a správu,
– hospodářský výsledek celkem, tedy včetně hospodářského výsledku z prodeje hmotného investičního majetku.
Charakteristika vývoje parametrů dle grafu v období 1997–2007
- Křivka vývoje průměrného zpeněžení dříví za lesní závody celkem – rozpětí 239 Kč/m3 – pohyb o 21,5 % ukazuje, jak probíhal vývoj. Je odrazem převážně pohybu cen na trhu, zejména vlivem častěji se opakujících kalamit, vysokého stavu zásob a řeziva, útlumu poptávky. Charakterizuje ho křivka podobná sinusoidě a vlastník nebo lesní hospodář na něj musí reagovat v řízení lesního majetku.
– Křivka vývoje úplných vlastních nákladů (ÚVN) v těžební činnosti včetně nákladů na lesní infrastrukturu (cesty a svážnice) – rozpětí 219 Kč/m3, pohyb o 31 %, ukazuje zejména na to, že finanční zdroje z nárůstu průměrného zpeněžení v období vzestupu jsou využívány zejména na posílení lesní infrastruktury – na opravy a údržby lesních cest a svážnic nad stanovenou minimální částku v modelu diferenciální renty. Přitom je žádoucí zajistit růst mezd a tím zastavit odliv kvalifikovaných pracovníků z oboru. Současně jsou pokrývány inflační vlivy a je možné utlumení v režijních nákladech.
– Křivka vývoje ÚVN v pěstební činnosti vykazuje trvale klesající trend – rozpětí 148 Kč/m3 – pohyb o 37,2 %. Tento trend není na úkor stavu lesa, ale je odrazem jednak změny myšlení lesníků a také i nastaveného parametru, který přispívá k vyššímu využívání přirozené obnovy. Již dlouho neplatí, že stav lesa se úměrně zlepšuje s růstem finančních vkladů do lesa. Systém motivuje k využívání předností základní ekologické rovnice, která je zároveň i ekonomickou rovnicí, to znamená nevkládat do ekosystému lesa zbytečně více energetických vkladů, než jsme z něj schopni hospodářským využíváním získat (Vavroušek, Moldán). Dle tohoto principu by se nemělo lpět na využití hospodářské funkce lesů v místech, kde to přinese vlastníku lesa výraznou ekonomickou ztrátu. To vše podporuje současný požadavek společnosti na vyšší ekologizaci hospodaření v lesích. Největší brzdou tohoto procesu jsou opakující se kalamity.
– Hospodářský výsledek z obhospodařování lesa v sobě odráží opět křivku vývoje průměrného zpeněžení – rozpětí 167 Kč/m3. Křivka HV je však již částečně zploštělá a je odrazem částečné eliminace vlivů lesním hospodářem v řízení lesního majetku. Přitom jistým ekonomickým prahem je nastavená úroveň diferenciální renty. Ke zvýšení výsledných efektů v HV přispělo i uplatnění harvestorových technologií za podmínky jejich šetrného přístupu k lesnímu prostředí, kde nejvyšší předností je výroba hotového sortimentu na lokalitě OM a z toho plynoucí výsledný ekonomický efekt.
– HV celkem – rozpětí 421 Kč/m3, vykazuje již větší dynamiku vývoje, která je odvislá od hledání dalších zdrojů v činnostech.
– Pronájmy, služby pro další vlastníky lesů, výkupy dříví. Dále je zde vliv HV z prodeje nepotřebného majetku. To vše přispívá ke zmírnění vlivů, zejména v obdobích poklesu cen dříví a vlivů inflace.
Ekonomika lesních majetků
Ekonomické prostředí v rámci globálního trhu je však přesto nesmlouvavé i k vlastníkům lesních majetků, a tak se dnes podivujeme nad tím, jak je možné, že se hypoteční krize v USA a stále oslabující dolar může tak vážně dotknout i ekonomiky lesních majetků. Vývoj zpeněžení má charakter sinusoidy a zůstává jen otázka, v jakých cyklech se pokles bude opakovat a na jakou úroveň se vrátí. Malý vlastník lesa, když má to štěstí a nepostihla jej kalamita, může samozřejmě počkat na „lepší časy“, ale větší vlastník lesa to již tak jednoduché nemá.
Ze všech těchto důvodů u lesních majetků je již požadavek na vyrovnanost hospodaření, ve výši HV v jednotlivých letech, problematický. Vyrovnanost HV lze regulovat jen výší roční těžby z úmyslných těžeb a rychlou reakcí na rostoucí poptávku. Současně by měl mít vlastník lesa v obdobích, kdy realizační ceny dříví rostou, možnost tvořit například daňově uznatelné rezervy na „horší časy“. Nedocenění ekonomiky u lesních majetků by mohlo vyústit i v to, že by u nich v období značného poklesu cen dříví mohla nastat situace, kdy by nemohly dostát svým závazkům. Tomu se u LZ před časem předešlo ponecháním části finančních prostředků ze zlepšeného HV na podúčtu LZ.
Autor:
Ing. František Kaňok, CSc.
oddělení pro řízení lesních závodů, LČR, s. p.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.