Kalamitní těžby
Těžebně dopravní technologie a stavební úpravy
Jaroslav Tománek, Ctibor Volný, Jiří Dvořák
V České republice bylo v souvislosti s orkánem Kyrill v roce 2007 vytěženo celkem více než 12 miliónů m3 polomové hmoty. Následky vichřice Emma, která se nad Českou republikou přehnala 1.–2. března 2008, jsou odhadovány přibližně na 3 mil. m3. Problematika kalamitních těžeb je stále aktuální a je častým tématem odborných diskuzí. Katedra lesní těžby Fakulty lesnické a dřevařské při ČZU v Praze spolu s Vojenskými lesy a statky ČR proto k tomuto tématu uspořádala mezinárodní vědeckou konferenci s názvem „Těžebně dopravní technologie a stavební úpravy v kalamitních těžbách“.
Konference proběhla ve dnech 18.–20. června 2008 a odborné záštity a garancí se ujali Jiří Oliva (vedoucí katedry lesní těžby), Martin Chytrý (ředitel divize Hořovice VLS, s. p.) a Pavol Klč (katedra lesní těžby).
Zpracování následků kalamit
Konferenci zahájil svou přednáškou Martin Chytrý. Zúčastněné seznámil se situací v lesích spravovaných Vojenskými lesy a statky, které spadají, s ohledem na rozsah orkánu Kyrill v roce 2007, k nejvíce postiženým v České republice. Přestože vichřice Emma nedosahovala takové síly jako orkán Kyrill, padlo jí za oběť mnoho porostů a jednotlivých stromů. Nápor silného větru nevydržel ani největší známý exemplář smrku ztepilého na území Brd. Kalamita byla likvidována po výběrových řízeních, do kterých společnosti nasadily především harvestorové technologie, které se podílely na zpracování polomů a vývratů ze 43–53 %. Navazující přednáška „Projekt spracovania kalamity vo Vysokých Tatrách zo dňa 19. 11. 2004“ Jozefa Suchomela z Technické univerzity ve Zvolenu popsala větrnou smršť, která postihla území Slovenska o rozloze 330 tis. ha a poškodila dříví o celkovém objemu 4,7 mil. m3 (zvláště v Tatranském Národním Parku), což přesáhlo roční etát cca 25násobně. Dodržení časového harmonogramu komplikoval hlavně nedostatek harvestorových uzlů a integrovaných lesnických lanovek, který měl za následek částečné znehodnocení sortimentů smrkového dřeva. Zbylé porosty byly v následku zpoždění prací ohroženy podkorním hmyzem.
Technologie kalamitních těžeb
Blíže se přímo tématu technologie kalamitních těžeb věnovaly přednášky „Prekonavanie stupňovitých prekážok v kalamitných ťažbách“ Vladimíra Štollmanna, odvozující maximální výšku překážky, kterou překoná kolo o určitém poloměru, a přednáška „Lokálne úpravy korýt malých vodných tokov poškodených v kalamitných ťažbách“ Matúše Jakubise, která se věnovala nápravě ekologických škod způsobených mechanismy při přejezdu koryt. Několikrát bylo zmíněno, že odstranění takovýchto poškození je nevyhnutelné, protože ekosystém se s těmito poškozeními bez zásahu člověka není schopen sám vyrovnat. Příspěvek s názvem „Horský procesor Mounty 4000 a jeho využitie v kalamitných ťažbách“ Michala Ferenčíka analyzoval využití tohoto stroje v podmínkách odumírajících porostů na území Kysúc. Tématu využití technologie GIS při plánování pravidelných zásahů do porostu, ale i operativnímu řešení kalamitních těžeb se věnoval příspěvek Hany Špičákové.
K dalším zajímavým přednáškám můžeme zařadit především příspěvek Radomíra Ulricha (MZLU Brno) k tématice kolopásů a jejich možných úprav pro minimální riziko poškození zpevněných lesních cest a kořenových systémů stromů v lesních porostech. Příspěvek shrnul výsledky výzkumu. Praktickým výstupem je mimo jiné vyhodnocení kolopásů Eco-Baltic na stanovištích pseudoglejových a glejových jako nejvýhodnějších. Kolopásy Eco-Track podle výzkumu svým profilem narušují celistvost povrchu a způsobují hlubší dopravní rýhy. Podnětná byla prezentace Jaromíra Vašíčka (ÚHÚL Brandýs n. L.) k terénní klasifikaci a modelové technologické typizaci. Jaromír Vašíček zúčastněné seznámil s výsledky projektu vylišení terénních typů za využití digitálního modelu terénu a následného určení limitující těžebně-dopravní technologie. Výstupem projektu byly mapy v měřítku 1:10 000, které byly předány k ověření lesníkům na LS Jeseník.
Navazujícími tématy k diskusi byly ekonomické analýzy a možnosti využití nepříliš často aplikovaných lanových systémů či horských procesorů ve vybraných terénech (Pavol Klč „Technologie přibližování na bázi stavebnicového lanového systému a odvozních cest“, Jozef Tajboš „Analýza technologických a ekonomických parametrov lanovky Larix Kombi“). Opomenout nelze ani prezentace Jozefa Slugeně, Michala Ferenčíka, Jiřího Dvořáka k tematice povýrobních škod vznikajících s nasazením těžebních technologií na stromech a půdních podkladech, která byla shrnuta ve vědeckém sborníku.
Exkurze
Konference byla završena třetí den exkurzí na VLS, divize Hořovice. Zde bylo možné seznámit se s problémy způsobenými větrnou kalamitou a jejími dopady na les. I když místní škody nelze zcela srovnávat se škodami vzniklými na nejvíce postižené divizi Horní Planá, byla exkurze pro příklad dostačující. Potěšující byl rovněž zájem zahraničních účastníků z Polska a Slovenska o práci harvestorových technologií a technologických postupů zpracovávajících těžební zbytky, dále pak o organizační a ekonomické hospodaření při práci s výše uvedenými technologiemi.
Na konferenci byl důraz kladen na aktuální problematiku zpracování větrných kalamit. Možnosti využitých technologií byly testovány na škodách způsobených v posledních letech orkánem Kyrill či vichřicí Emmou v České republice a větrnou smrští na Slovensku. Diskuze o těchto problémech a návrzích jejich řešení následně také prohlubuje spolupráci mezi odbornými pracovníky nejen ve výzkumu, ale i lesnictví jako takovém.
Autoři:
Ing. Jaroslav Tománek
Ing. Ctibor Volný
Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.