Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 8/08

Úvodník 8/2008

Vážení čtenáři,
pokud něco nejde změřit, neměřme to, a pokud něco není rozbité, neopravujme to. Určitě pravdivé věty, bohužel v dnešní době se s nimi názorové proudy v lesním hospodářství snaží polemizovat. Je zde patrná až zoufalá snaha měřit neměřitelné a počet „opravených“ věcí se zvyšuje geometrickou řadou a generuje nutnost nových oprav. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu, ze kterého se věc jeví rozbitá nebo v pořádku.
Právě na příkladu státních lesních majetků můžeme sledovat různé pohledy – tu je porucha v nedostatečné ziskovosti nebo v nedostatečném přístupu k environmentálním a mimoprodukčním funkcím, případně je problém v příliš malé podpoře zaměstnanosti nebo její nevhodné struktuře. A tak se opravuje. Kde a jaký je ale ten kýžený bezporuchový stav? Kdy jen nasedneme a pojedeme?

Editorial 8/2008

Vážení čtenáři,
vítám Vás u letního čísla Lesnické práce. Vzhledem k probíhajícím prázdninám jsme se rozhodli srpnové vydání věnovat z velké části mimoprodukčním funkcím lesa – především těm rekreačním. Mimoprodukční funkce se dnes skloňují ve všech pádech, jsou předmětem PR managementu, na druhou stranu mohou být i kontroverzním tématem, co je „nucen“ majitel ve svém lese „strpět“ právě např. v souvislosti s rekreačními funkcemi lesa. Tím, jak je les stále více chápán multifunkčně, dochází ke střetům zájmů mezi lesnickým hospodařením a přáním veřejnosti, která někdy až hystericky vnímá jakýkoliv zásah do lesa, třebaže je obnovní. Bude jen na nás lesnících, abychom osvětou, diskuzí a správně cílenou propagací dokázali přesvědčit veřejnost o nutnosti hospodaření v lese, k němuž patří i těžba. Ukázkou hospodaření pod drobnohledem veřejnosti je článek o lesích hlavního města Prahy.

Různé cesty společných zájmů

Lesnické firmy sdružené v profesních svazích již tradičně ukazují zásadní rozdíly v pohledu na spolupráci se státním podnikem LČR. Zatímco SPLH dnes kroky LČR podporuje, ČAPLH mluví o tunelování státního majetku. Z podílu na tunelování LČR byl Pavlem Indrou obviněn i ministr Petr Gandalovič. Relevantní důkazy ČAPLH nepředložila. Důkazy vyvracející nařčení ČAPLH nepředložily ani LČR. Hlavním výsledkem je tedy vystoupení holdingu Less z ČAPLH z důvodu nesouhlasu s postupem prezidenta Asociace.
Otázky týkající se nejen jednacích řízení bez uveřejnění či situace v ČAPLH jsme elektronickou cestou položili Pavlu Indrovi, Miloši Balákovi, Janu Mičánkovi a Jiřímu Novákovi. Informace doplňují i odpovědi Martina Peciny z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Lokální kalamita s intenzivním poškozením porostů

Bouře, která se prohnala nad naším územím dne 25. 6. 2008, způsobila škody i na lesních porostech. Na rozdíl od orkánu Kyrill či Emma mají však škody lokální charakter. Zatímco na většině území nedosahují většího rozsahu, v trojúhelníku mezi Chrudimí, Kutnou Horou a Ledčí nad Sázavou jsou často porosty v dlouhých pásech plošně zdevastované. Významnější poškození porostů zaznamenali také lesníci na severní Moravě.

XI. sněm lesníků

Opatření ke snížení stavů spárkaté zvěře

Štěpán Kalina

Vzhledem k vysokým škodám působeným spárkatou zvěří na lesních porostech a polních plodinách doporučilo MZe řadu opatření pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území ČR. Výzva byla adresována všem držitelům honiteb, vlastníkům honebních pozemků a orgánům státní správy myslivosti. Vzhledem k závažnosti této problematiky Česká lesnická společnost uspořádala odborný seminář s cílem přispět k vyjasnění celé problematiky a následující článek shrnuje nejpodstatnější myšlenky prezentovaných referátů.

Kalamitní těžby

Těžebně dopravní technologie a stavební úpravy

Jaroslav Tománek, Ctibor Volný, Jiří Dvořák

V České republice bylo v souvislosti s orkánem Kyrill v roce 2007 vytěženo celkem více než 12 miliónů m3 polomové hmoty. Následky vichřice Emma, která se nad Českou republikou přehnala 1.–2. března 2008, jsou odhadovány přibližně na 3 mil. m3. Problematika kalamitních těžeb je stále aktuální a je častým tématem odborných diskuzí. Katedra lesní těžby Fakulty lesnické a dřevařské při ČZU v Praze spolu s Vojenskými lesy a statky ČR proto k tomuto tématu uspořádala mezinárodní vědeckou konferenci s názvem „Těžebně dopravní technologie a stavební úpravy v kalamitních těžbách“.

Možnosti oceňování zdravotně hygienických funkcí lesa v ČR

Luděk Šišák

Zdravotně hygienické funkce lesa působí v rámci vztahu člověk – životní prostředí. Můžeme je proto řadit mezi širší skupinu tzv. environmentálních funkcí, tj. funkcí, které jsou součástí životního prostředí člověka. Dané funkce lesa jsou spojeny s duševní i fyzickou relaxací, rekreací. Obecně lze říci, že lesní prostředí může působit na lidský organismus v mnoha směrech, a to jak pozitivně, tak negativně. Pozitivní působení v našem přírodním, historickém a kulturním prostředí však výrazně převládá.

Rekreační využití lesa

Právní mantinely z hlediska zákona o lesích

Jana Čacká

Les je stěžejní prvek naší krajiny. Jeho přítomnost či nepřítomnost zásadním způsobem ovlivňuje klimatické, vodní i půdní poměry, výrazně se podílí na vnímání krajiny při jejím užívání lidmi, je dominantní pro rekreační, zdravotní a estetickou funkci krajiny. Tlak veřejnosti na lesy každým rokem stoupá. Zvyšují se požadavky některých zájmových skupin na parametry prostředí, ve kterém se při svých aktivitách pohybují. Cyklisté v lesích jsou toho názorným příkladem. Požadují po lesnících od širokých a upravených rovných komunikací přes úzké singltrekové přírodní stezky až po ostrý terén v prudkých svazích s překážkami. Lesní prostředí má nejen svá specifika, ale také právně definované mantinely – lesní zákon, který je přísnou normou zejména pro vlastníka lesa.

Rekreační vyžití v lesích bývalého VVP Ralsko

Veronika Hubíková

Vojenské lesy a statky ČR, s. p., divize Mimoň (dále jen VLS), jsou státní organizací, která hospodaří na pozemcích zrušeného Vojenského výcvikového prostoru (dále jen VVP) Ralsko, VVP Mladá a několika odloučených celcích. VVP Ralsko byl po dlouhá léta zapovězenou enklávou, do níž byl vstup pro většinu obyvatel zakázán, kde hranice vojenského prostoru oddělovaly svět civilní od světa vojenského a zároveň také svět poznávaný od světa zakázaného. Veřejnosti je prostor opět zpřístupněn od roku 1992.

Rekreační funkce lesů v soukromých a obecních lesích

Petr Jelínek

V posledních desetiletích se stále výrazněji mění životní styl a zvyklosti lidí, zvyšuje se podíl těch, kteří žijí ve městech, přibývá volného času a výrazně se zvyšuje zájem veřejnosti o jeho aktivní využití. To vytváří stále větší tlak i na užívání lesů k rekreaci, zejména krátkodobé.