Úvodník 8/2008
pokud něco nejde změřit, neměřme to, a pokud něco není rozbité, neopravujme to. Určitě pravdivé věty, bohužel v dnešní době se s nimi názorové proudy v lesním hospodářství snaží polemizovat. Je zde patrná až zoufalá snaha měřit neměřitelné a počet „opravených“ věcí se zvyšuje geometrickou řadou a generuje nutnost nových oprav. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu, ze kterého se věc jeví rozbitá nebo v pořádku.
Právě na příkladu státních lesních majetků můžeme sledovat různé pohledy – tu je porucha v nedostatečné ziskovosti nebo v nedostatečném přístupu k environmentálním a mimoprodukčním funkcím, případně je problém v příliš malé podpoře zaměstnanosti nebo její nevhodné struktuře. A tak se opravuje. Kde a jaký je ale ten kýžený bezporuchový stav? Kdy jen nasedneme a pojedeme?