Rekreační funkce lesů v soukromých a obecních lesích
Petr Jelínek
V posledních desetiletích se stále výrazněji mění životní styl a zvyklosti lidí, zvyšuje se podíl těch, kteří žijí ve městech, přibývá volného času a výrazně se zvyšuje zájem veřejnosti o jeho aktivní využití. To vytváří stále větší tlak i na užívání lesů k rekreaci, zejména krátkodobé.
Volný vstup do lesa samozřejmostí, ale...
Volný vstup do lesa má u nás dlouhou tradici a je veřejností vnímán velice pozitivně. Zvýšená návštěvnost lesů však má i své negativní stránky a lesníkům i vlastníkům lesa mnohdy přináší značné problémy. Snaha omezit vstup obyvatel do lesů by u obecních lesních majetků byla mnohdy i nelogická, ale ani soukromí vlastníci lesů nemají v naprosté většině zájem volný vstup do svých lesů omezovat. Na druhé straně bude nutno v blízké budoucnosti návštěvnost lesů rozhodně více regulovat a usměrňovat, zejména v okolí velkých měst, kde již nyní dochází ke křížení zájmů jednotlivých skupin a ke škodám na lesních porostech. Zejména snaha o aktivní prožití jízdy na kole, kdy cyklisté jezdí mimo lesní cesty, zajíždějí do lesních kultur či na svazích jízdou vytváří erozní rýhy, je činností les výrazně poškozující. Dalším velkým problémem je vjíždění do lesů na motocyklech a stále oblíbenějších čtyřkolkách. Řešení tohoto problému však již přesahuje možnosti vlastníků lesů daných jim lesním zákonem a je zde nutná součinnost lesníků s orgány státní správy, policií a bude vyžadovat zřejmě i úpravu právních předpisů.
Místo pokut podpora infrastruktury
Vysokou návštěvnost lesů a s tím spojené problémy však nejde řešit jen restrikcemi. Řešením je naopak budování nejrůznějších zařízení pro zlepšení rekreačních funkcí lesa. Zde je nezastupitelná úloha státu zejména v lesích, které jsou v jeho majetku. U obecních a soukromých lesů není možné ukládání dalších povinností zákonem, je třeba jít cestou posílení podpor a dotací do těchto aktivit. V Programu rozvoje venkova vyhlášeného MZe na období 2007–2013 je sice na tyto účely pamatováno v jednom podopatření, a bude záležet jen na vlastnících a nájemcích lesních pozemků, jak bude využíváno. Zatím je zde však počítáno s poměrně malým finančním objemem. Přitom potřeba nejrůznějších odpočinkových zón s vybavením dřevěnými prvky pro sport, případně piknik, stezek pro cyklisty, stezek pro jízdu na koních, rozhleden či parkovišť je s narůstající návštěvností neustále vyšší. Logicky se nabízí i možnost, že obecní a soukromí vlastníci vloží do vybudování tohoto vybavení své finanční prostředky. U obcí a měst snad mohou být tyto náklady součástí veřejných rozpočtů, u soukromých vlastníků je však nutno očekávat, že vloží-li své finanční prostředky do veřejně prospěšných aktivit, budou očekávat alespoň minimální návratnost těchto prostředků a přistoupí např. k vybírání poplatku na parkovišti či zpoplatní vstup na vybudované stezky apod. Tento stav je běžný v lesích západní Evropy, a bude-li poptávka po těchto službách stále růst jako dosud, bude vývoj i u nás podobný.
Houbaření – záliba většiny národa
Velkou tradici má v naší republice sběr lesních plodů, a zejména hub. O houbaření se dokonce tvrdí, že je to nejrozšířenější koníček u nás. Při sběru lesních plodin a hub však bohužel dochází i ke škodám vjížděním auty do lesních porostů, na mladých kulturách, poškozováním oplocenek. Své by o tom mohli vyprávět správci městských lesů v okolí velkých měst, kde lesy přímo navazují na městskou zástavbu (Hradec Králové, Brno). Auta houbařů blokují lesníkům veškeré příjezdové cesty a snahy o regulaci se setkávají až s agresivním chováním některých řidičů. Podobná je situace i v podhorských oblastech, kde hojně rostou borůvky. Nelze se pak divit, že se stále častěji z řad lesníků ozývají hlasy po regulaci volného sběru hub a plodin např. omezením povoleného množství sběru na osobu, zavedením licencí (jak je užíváno např. v Itálii) či prodejem povolenek. Zejména sběr lesních plodin (hlavně borůvek) a hub v míře výrazně převyšující osobní spotřebu, tedy na následný prodej, by měl být zcela jistě regulován a zpoplatněn.
Je jen škoda, že informace o činnostech, které jsou v lese zakázány a které les poškozují, neposkytnou veřejnosti častěji hlavní média (zejména TV, tisk), např. když informují o počátcích houbařské sezony či rekordních „úlovcích“ houbařů.
Je jasné, že jakákoliv regulace a omezení možností využívat volně les bude veřejností přijímáno s nevolí, ale při stále se zvyšujícím zájmu veřejnosti bude nutno, zejména v oblastech s vysokou návštěvností (okolí velkých měst, atraktivní horské oblasti), k usměrňování těchto aktivit přistupovat.
Autor:
Ing. Petr Jelínek
odborný poradce SVOL
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.