Možnosti oceňování zdravotně hygienických funkcí lesa v ČR

Luděk Šišák

Zdravotně hygienické funkce lesa působí v rámci vztahu člověk – životní prostředí. Můžeme je proto řadit mezi širší skupinu tzv. environmentálních funkcí, tj. funkcí, které jsou součástí životního prostředí člověka. Dané funkce lesa jsou spojeny s duševní i fyzickou relaxací, rekreací. Obecně lze říci, že lesní prostředí může působit na lidský organismus v mnoha směrech, a to jak pozitivně, tak negativně. Pozitivní působení v našem přírodním, historickém a kulturním prostředí však výrazně převládá.

Obecně lze účinky členit na psychické, vnímané prakticky všemi smysly (např. pocit krásna, pohody, estetiky, klidu, zdravého prostředí – pozitivní, ale rovněž strachu, temna, nejistoty, rizika – negativní) a fyzické, měřitelné a vyjádřitelné technickými jednotkami (např. obsah fytoncidů, silic v ovzduší, choroboplodných zárodků, pylů, hluku, teploty, vlhkosti, světla, hmyzu atd., z nichž ovšem přinejmenším část může mít na konkrétní uživatele dopady nejen pozitivní, ale i negativní).
Protože působení uvedených účinků neprochází obvykle trhem (za pozitivní účinky se neplatí, za negativní nejsou realizována žádná odškodnění), uživatelé nemohou být do určité míry vyloučeni z působení daných účinků a užíváním uvedených dopadů se daný statek, tj. les, obvykle nespotřebovává, hovoříme rovněž o uvedených účincích jako o pozitivních či negativních externalitách (externích účincích, vnějších vůči trhu).

Sociálně-ekonomická podstata zdravotně-hygienických funkcí lesa
Vlastní zdravotně-hygienické funkce se neúčastní bezprostředně materiálního reprodukčního procesu, nejsou součástí trhu. V literatuře z oblasti teorie i praxe se o uvedených funkcích hovoří také jako o sociálních, mimotržních, mimoekonomických a veřejně prospěšných. Všeobecně řečeno, jde o funkce, které nemají materiální povahu, nemají ani zprostředkovaně tržní charakter, jejich hospodářské, tj. tržní dopady, ekonomický význam, neumíme na současné úrovni našeho poznání identifikovat a tím méně měřit.
Jiná je ovšem situace v případě, kdy jsou dané účinky, tj. funkce lesa, záměrně využity konkrétními subjekty (např. podnikateli), tzv. intenzifikovány, a využívány v tržním prostředí. Pokud je stav lesního prostředí přizpůsoben k intenzivnějšímu plnění daných funkcí – např. parkovou úpravou, znamená to obvykle omezení či odnětí lesa produkční funkci, snížení běžného zakmenění (rozvolnění zápoje), vznik menších či větších ploch bezlesí (vznik rekreačních palouků), vznik netvárných, zavětvených stromů (soliter), hustší síť udržovaných cest, velkou rozmanitost dřevin včetně exot atd. Kromě uvedeného vzniká mnohdy i síť odpočívadel, občerstvení (byť někdy sezónního charakteru), hygienických zařízení apod. To vše s sebou nese jednak vyšší náklady na zřízení, ochranu a údržbu daných objektů a sanaci škod návštěvníky, jednak ztrátu na vlastní produkci dříví. Vyšší, tj. intenzivnější návštěvnost daného lesa je kromě uvedeného často důsledkem existence specifických turistických a sportovních zařízení v blízkém okolí či na okraji lesa. V uvedených případech se jedná o začlenění takové funkce do tržního prostředí, a v podstatě o tzv. internalizaci dané externality. Sociálně-ekonomickou hodnotu takovýchto intenzifikovaných funkcí lesa lze vyjadřovat na základě reálně vložených prostředků do procesu v kombinaci s případnými tržbami.

Návštěvnost lesa a účely návštěv v ČR
Již od r. 1994 je v ČR systematicky každoročně sledována návštěvnost lesa obyvateli ČR. Údaje jsou zjišťovány prostřednictvím dotazníkových průzkumů domácností v reprezentativním vzorku obyvatel ČR na základě tzv. kvótního výběru ve spolupráci s Výzkumnou marketingovou agenturou AMASIA, s. r. o., prostřednictvím stálé sítě profesionálních tazatelů. Výsledky byly zpracovány a doplněny do údajů časových řad – viz tabulka.
Z výsledků vyplývá, že návštěvnost lesa je poměrně vysoká ve srovnání s ostatními zeměmi (roční počet návštěv lesa na jednoho obyvatele je srovnatelný např. s Německem a dalšími státy střední Evropy). Návštěvnost lesa podle šetření v jednotlivých letech je ovlivňována nejen sociálně ekonomickými faktory, ale rovněž vývojem počasí.
Návštěvnost lesa je výrazně místně diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreační přitažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům, což souvisí s návštěvami lesa obyvateli Prahy. Hlavním důvodem návštěvy lesa je podle údajů z let 1994 a 1995 pro 42 % návštěvníků lesa krátkodobá rekreace a relaxace, pro 29 % návštěvníků sběr lesních plodin, pro 12 % zájmová činnost (zejména přírodovědné aktivity, sport a myslivost), pro 8 % delší vícedenní rekreace, pro 5 % jiné důvody (pracovní, profesní, vlastnické apod.) a pro 4 % sběr paliva.
Kvantitu a strukturu návštěvnosti lesa ovlivňuje do značné míry sběr lesních plodin, a především borůvek. Jestliže se průměrný roční počet návštěv připadající v ČR na 1 ha lesa přístupného veřejnosti pohybuje v průměru kolem 87, pak se počet návštěv 1 ha lesa s porosty borůvky zvyšuje v širším průměru na trojnásobek, přičemž tato návštěvnost je koncentrována do poměrně krátkého období 2–4 týdnů podle charakteru lokalit.

Hodnocení významnosti zdravotně-hygienických funkcí lesa v peněžní formě
Hodnocení rekreačních, případně šířeji pojatých zdravotně-hygienických funkcí či služeb lesa v peněžní formě je jak teoreticky, tak prakticky značně složité. Názory na kvalitativní parametry a užitnou hodnotu, tedy i významnost zdravotně-hygienických funkcí lesa, se mezi respondenty poměrně výrazně liší, jak dokládají různé sociologické studie a šetření. To se týká druhového složení lesních porostů, věku, stupně smíšení, zakmenění, ale mnoho názorů je podstatně ovlivněno i diametrálně odlišnými reakcemi na samotné rekreační vybavení lesů včetně hustoty cestní sítě a její kvality. Za jedno z mála kvantifikovatelných stabilních kritérií, které výrazně vypovídá o rekreační významnosti lokality, tak zůstává úroveň návštěvnosti.

Přístup ochoty platit
Existuje množství různých přístupů vyjadřujících společenskou významnost daných funkcí v peněžní formě, a to jak přístupů nákladových, tak expertních srovnávacích přístupů, a ve světě a v Evropě v první řadě přístupů vycházejících z tzv. spotřebitelského přebytku a ochoty platit. Oceňování na základě spotřebitelského přebytku, či konkrétněji metody ochoty platit, vychází z předpokladu, že velikost užitku, který člověk získává, se odráží v jeho ochotě za tuto užitnou hodnotu zaplatit. To znamená, že je připraven vzdát se jiných užitných hodnot, aby získal tuto užitnou hodnotu. Ochotu platit lze chápat jako výraz preferencí užitných hodnot, jako peněžní vyjádření významnosti. Podle některých autorů je teorie mezního užitku a spotřebitelského přebytku jedinou jednotnou a ucelenou teorií umožňující oceňování sociálních funkcí lesa.
Nejčastěji se používá tzv. „kontingentní valuační metoda“ (CVM), která je podmíněna racionalitou odpovědí respondentů. Ekvivalentní varianta vychází z částky, kterou by byli ochotni potenciálně zaplatit návštěvníci lesa, aniž by se museli návštěvy vzdát. Kompenzační varianta je založena na zjišťování částky, kterou by byli dotazovaní ochotni potenciálně přijmout a za níž by od rekreace na dané lokalitě upustili.
V letech 1994–1996 byla realizována pilotní šetření (Šišák, Pulkrab, Kalivoda, 1997), jejichž výsledky ukázaly na značnou problematičnost použití dané metody a výstupů v ČR. To souvisí mimo jiné i s tím, že vstup do lesa je u nás z hlediska historické tradice a legislativy bezplatný, povolen každému prakticky téměř do všech lesů a bez ohledu na typ vlastnictví. Navíc jsou lesy rozmístěny poměrně hustě a pravidelně v krajině. Svým způsobem pak rekreační funkce není zřejmě pociťována jako něco výrazně nedostatkového či na hranici deficitu pro jednotlivé uživatele, což je jednou z podmínek úspěšné aplikace dané metody.
Častou metodou hodnocení zdravotně-hygienických funkcí lesa je tzv. „metoda cestovních nákladů“. Ochotu platit odhaduje podle výše cestovních nákladů souvisejících s dopravní vzdáleností na a z rekreační lokality. Do kalkulací se případně zahrnuje i cena (hodnota) času stráveného dopravou. Hodnota funkcí se vyjadřuje jako rozdíl nákladů na dopravu mezi tzv. mezním rekreantem, který vynaložil nejvyšší náklady, a ostatními rekreanty.
Další metodou je tzv. „implicitní“ neboli „hedonická oceňovací metoda“. Hodnocení rekreační funkce lokality vychází ze změny hodnot tzv. souvisejících trhů, tzn. velmi často ze změn hodnot bydlení (cen bytů nebo výše nájemného) které se do určité míry přičítají právě významnosti zdravotně-hygienických funkcí lokality. Využívají se ekonometrické metody, matematicko-statistické metody, zejména regresní a korelační analýza.

Expertní přístup
V ČR se používá tradičně tzv. expertní komparativní přístup k oceňování netržních funkcí lesa, který je však ve světovém i evropském rámci výjimkou, není obecně uznáván, je kritizován s poukazem na subjektivitu, nesystémovost a voluntaristickou tvorbu výše hodnot, která je odvozována často podle požadavků a představ tvůrců či zadavatelů úkolu. Expertní oceňovací přístup sestává obecně ze dvou kroků. Nejdříve je porovnána podle určitých kritérií ve skupině expertů významnost těch funkcí lesa, které je třeba ocenit, s významností funkce lesa, jejíž cena je známa, a následně je podle této ceny a vzájemné míry významnosti (koeficientu) příslušným funkcím přidělena cena. Problémem je, pokud expertní přístup nebere ohled na uživatele daných funkcí, a pokud nezohledňuje různý zprostředkovaně tržní a netržní obsah daných funkcí.
Určitým teoretickým základem pro takový přístup může být např. hodnotová analýza, která se běžně používá pro řešení problému vícekriteriálního rozhodování, kde je užitek objektů vyjádřen podle váhového bodového hodnocení funkcí daných objektů pro člověka. Hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti zdravotně-hygienických funkcí lesa bylo provedeno expertním srovnávacím způsobem (Šišák, Šach, Švihla, Černohous, 2006) tak, že byla v podstatě odvozena jejich průměrná relativní významnost k významnosti produkční funkce v rámci společnosti ČR (koeficient), a následně byla přiřazena cena podle průměrné ceny produkčních funkcí lesa. Srovnání bylo založeno na dotazníkovém šetření názoru souboru expertů na poměr významnosti průměru zdravotně-hygienických funkcí lesa k významnosti průměru dřevoprodukční funkce lesa v ČR.
Při daném poměru významnosti zdravotně-hygienických funkcí lesa a dřevoprodukční funkce lesa, a příslušné ceně dřevoprodukční funkce lesa, byla roční základní cena zdravotně-hygienických funkcí lesa v ČR kalkulována na úrovni 2573 Kč/ha, celková jednorázová cena při trvalém působení daných funkcí lesa byla kalkulována kapitalizací při 2% úrokové míře na 128 650 Kč/ha. Vnitřní diferenciace byla provedena podle míry návštěvnosti pro dvě úrovně, a to pro základní, reprezentovanou lesem hospodářským, a pro zvýšenou, reprezentovanou lesy příměstskými a se zvýšenou zdravotně rekreační funkcí, lesy lázeňské, lesy borůvkových a brusinkových lesních typů a lesy podél turistických tras včetně naučných stezek. Hodnoty lze lokálně upravit podle zjištěné návštěvnosti tak, že se vynásobí podílem zjištěného průměrného ročního počtu návštěvníků/ha a průměrnou úrovní návštěvnosti lesa v ČR 86,5.

Příspěvek byl zpracován na základě řešení projektu NAZV č. QH71296 „Systém hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesů včetně kritérií a indikátorů polyfunkčního obhospodařování lesů“.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

Autor:
Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc.
Fakulta lesnická a dřevařská
Česká zemědělská univerzita v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.