Různé cesty společných zájmů
Otázky týkající se nejen jednacích řízení bez uveřejnění či situace v ČAPLH jsme elektronickou cestou položili Pavlu Indrovi, Miloši Balákovi, Janu Mičánkovi a Jiřímu Novákovi. Informace doplňují i odpovědi Martina Peciny z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Pavel Indra, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH)
- Poté, co Lesy ČR uskutečnily likvidaci kalamity Emma prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), jste obvinil ministra Gandaloviče ze spolupráce na tunelování LČR. Můžete zmíněná obvinění doložit důkazy?
Na základě analýzy získaných výsledků JŘBU jsme poukázali na právní závadnost postupu Lesů České republiky při likvidaci následků kalamity Emma. Lesy České republiky náleží do rezortu ministra zemědělství.
- Nebylo obvinění ministra Gandaloviče prezentováním názoru pouze určité skupiny podnikatelů sdružených v ČAPLH?
JŘBU na likvidaci následků kalamity Emma se zabýval již řádný Sněm ČAPLH, který se konal dne 29. 4. 2008. V rámci usnesení Sněmu bylo jednomyslně odsouhlaseno odmítavé stanovisko ČAPLH k těmto JŘBU.
- Jaké jsou hlavní důvody vašeho nesouhlasu s JŘBU?
Na téměř všechny zakázky, které byly zadány formou JŘBU, byla uzavřena smlouva na období 2008–2010. Nahodilá těžba byla součástí zadání všech zakázek, i když v jiném podílu, než byla skutečná potřeba při likvidaci následků Emmy. Ze smlouvy LČR vyplývá právo z důvodů živelních událostí jednostranně změnit projekt. Nahodilá těžba tedy měla být likvidována, jako obvykle, v rámci uzavřené smlouvy nikoliv použitím jiných, nestandardních postupů. Faktickým výsledkem JŘBU byla úprava vysoutěžených cen dříví a služeb v řádech stovek korun na m3 některým vybraným účastníkům trhu.
- Jak by měla být řešena kalamitní těžba do budoucna, aby byla zaručena transparentnost, ale i možnost začít s odstraňováním následků v co nejkratším čase?
Právě s ohledem na vysokou nahodilost vývoje těžebního projektu s ohledem na živelní kalamity musí být likvidace kalamit vždy součástí lesnické zakázky pro danou SÚJ. Situaci, kdy na danou jednotku není uzavřena platná smlouva, lze řešit jinými nástroji s oslovením konkurence, např. aukce dříví v těžebních blocích.
- Po obvinění ministra Gandaloviče došlo k vystoupení holdingu Less a společnosti Stora Enso Timber z asociace a k rozpadu dozorčí rady ČAPLH. Očekával jste tento vývoj? Jak jej hodnotíte?
Vystoupení každé společnosti z Asociace je v podstatě znamením o názorovém rozkolu mezi názorem dané společnosti a Asociace jako celku. Rozhodovací principy Asociace jsou demokraticky založeny na většinovém názoru členských firem. Případný nesouhlas některé firmy může vyvolat potřebu vymezit se proti názoru ČAPLH až v podobě vystoupení z Asociace. Osobně je mi líto, že situace došla tak daleko, ale v zásadě se jedná o důsledky toho, jakým způsobem se vyvíjí situace v lesním hospodářství.
- Jaký je postoj ČAPLH k postupu při likvidaci kalamity ze dne 25. 6. 2008 podnikem LČR?
Základem je platná smlouva mezi LČR a smluvním partnerem. V případě mimořádných živelních událostí je podnik LČR oprávněn provést změnu projektu a živelní kalamitu zahrnout do zpracování v rámci dané zakázky. V případě, že změna projektu překročí 120 % celkové projektované roční těžby, vzniká smluvním partnerům právo od smlouvy odstoupit. JŘBU jsou jedním z mechanizmů, jak řešit mimořádnou situaci, kdy na dané jednotce není uzavřena platná smlouva.
Miloš Balák, Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství
při Agrární komoře ČR (SPLH při AK ČR)
- Po překvapivé shodě SPLH a ČAPLH na Memorandu v roce 2007 jsou opět obě profesní sdružení lesnických firem v přímé názorové opozici. Čím je tento stav podle vás zapříčiněn? Jsou zájmy lesnických firem natolik rozdílné?
Uzavřené Memorandum mezi MZe ČR a KLDS (Konfederací lesnických a dřevařských svazů) znamenalo širší názorovou shodu na řešení některých konkrétních Memorandem pojmenovaných problémů týkajících se nejen lesnického, ale i dřevozpracujícího sektoru. Podle mého názoru tedy není nic překvapivého na shodě obou lesnických svazů, jakožto členů KLDS, na textu uzavřeného Memoranda. Důležité a zásadní však je to, zda se skutečně podaří naplnit závěry Memoranda v reálném časovém horizontu.
Stanoviska a názory SPLH při AK ČR (Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR) byly až na malé výjimky vždy odlišné od stanovisek a názorů ČAPLH. Existovaly, existují a do budoucna mohou možná i existovat určité skupiny problémů, na jejichž řešení mohou mít oba svazy shodný nebo podobný názor a mohou tedy vystupovat jednotně.
V současné době je hlavní názorový rozdíl mezi oběma svazy v tom, jak chtějí řešit problémy smluv na lesnické činnosti pro období let 2008 až 2010, které byly uzavřeny na základě výsledků výběrových řízení. Pro tato výběrová řízení byly předchozím vedením LČR špatně vypsané podmínky zadávací dokumentace, na což SPLH opakovaně upozorňovalo jak vedení LČR, tak i MZe. Druhým zásadním rozdílem je názor obou svazů na přípravu tvorby podmínek nových výběrových řízení pro další období.
- Vyjádřil jste podporu vedení LČR v řešení kalamity prostřednictvím JŘBU. Znamená to, že toto řešení za dané situace považujete i z pohledu firem za nejvýhodnější?
SPLH při AK ČR jednoznačně deklarovalo, že zpracování kalamity, pokud v objemu přesahovala plánovanou roční nahodilou těžbu dle uzavřených smluv na lesnické činnosti, musí být řešeno v souladu s právním řádem ČR. Vedení LČR zvolilo ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek JŘBU, které konzultovalo s KLDS a oba svazy v rámci KLDS s tímto řešením souhlasily. Výhodnost či nevýhodnost tohoto řešení pro lesnické společnosti není pro SPLH rozhodující. SPLH vždy v první řadě akcentovalo důraz na soulad s platnými zákony ČR. Z tohoto pohledu je důležité si uvědomit, že řešení zpracování kalamity v lesním hospodářství nenavrhovalo SPLH při AK ČR, ale že toto je výlučně v kompetenci LČR.
- Jak by měla být řešena kalamitní těžba do budoucna, aby byla zaručena nejen transparentnost, ale i možnost začít s odstraňováním následků v co nejkratším čase?
V současné době platné smlouvy na lesnické činnosti pro období let 2008 až 2010 prakticky neumožňují řešení mimořádných situací v lesnictví, ať již kalamity nebo jiných vlivů, jako je např. razantní pokles dřeva na evropském trhu, čehož jsme od začátku tohoto roku všichni svědky. Právě proto je nutné si uvědomit, že mimořádné situace vyžadují mimořádná řešení, a není proto možné, aby řešení těchto situací šla k tíži lesnických společností v ekonomické oblasti, jak by tomu zcela jednoznačně bylo, pokud by probíhala v rámci současných smluvních vztahů. Jsem přesvědčen, že popsané problémy výrazně přesahují možnosti samostatného řešení vedením LČR a vyžadují aktivní přístup jejich zakladatele, tj. MZe ČR, což se bohužel do dnešního dne nestalo.
V dalším období, tedy při přípravě zadávací dokumentace pro nová výběrová řízení, musí být v rámci této dokumentace vytvořeny podmínky tak, aby umožňovaly řešení mimořádných situací již na úrovni krajských ředitelství LČR v rámci smluvních vztahů, bez negativních dopadů na ekonomiku lesnických společností a v souladu s platnými zákony ČR.
- Říkáte, že výběrová řízení vypsaná bývalým vedením LČR ve spolupráci s MZe jsou špatná. Prosazujete, aby firmám bylo umožněno od smluv odstupovat. Myslíte si, že budou vaše návrhy přijaty, nebo nelze do roku 2010, kdy končí střednědobé tendry, očekávat výrazné změny?
Podmínky zadávací dokumentace výběrových řízení na smlouvy lesnických činností pro období let 2008 až 2010 byly vypsány špatně. Po celou dobu přípravy této dokumentace v roce 2007 SPLH při AK ČR důrazně a opakovaně upozorňovalo bývalé vedení LČR a MZe ČR na zásadní nedostatky v dokumentaci zejména z lesnického hlediska, avšak nebylo nikdy vyslyšeno. Posledním pokusem o nápravu bylo podání námitek po uveřejnění podmínek výběrového řízení, předchozí vedení LČR však nevyužilo historické možnosti vyhovět námitkám účastníků zadávacích řízení proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení a zadávací řízení zrušit v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Přitom s využitím tříměsíční opce v rámci původních smluvních vztahů by LČR získaly dostatečný čas k přípravě nových zadávacích řízení. Opakuji, že tak ke škodě celého lesního hospodářství ČR učiněno nebylo.
V současné době uzavřené smlouvy neumožňují mimo jiné reagovat na mimořádné situace, které mohou nastat a zpravidla v lesnickém sektoru pravidelně nastávají. Proto SPLH při AK ČR požaduje napravit tento stav tak, jak to vyžadují objektivní potřeby rozvoje lesního hospodářství. Náprava vyžaduje vytvořit takové podmínky ze strany LČR a MZe ČR, které umožní po vzájemné dohodě obou smluvních partnerů odstoupit od uzavřených smluv bez sankcí. Přijetí tohoto požadavku je nyní plně v kompetenci a odpovědnosti vedení LČR a MZe ČR.
- Vzhledem k odlivu členů ČAPLH je možné, že někteří projeví zájem o členství v SPLH. Jste připraveni přijímat nové členy?
Osobně jsem tuto tendenci nezaznamenal. SPLH při AK ČR je otevřeným sdružením, které přijímá své členy na základě platných stanov.
Jan Mičánek, Less, a. s.
- Holding Less vystoupil v červenci 2008 z České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), zároveň odstoupil její zástupce Jan Václavík z dozorčí rady. Uveďte hlavní důvody těchto kroků.
Odstoupil nejen Jan Václavík, ale i Tomáš Zmeškal jako člen prezidia. ČAPLH byla založena proto, aby hájila společné zájmy svých členů. Dokud byla tato zásada (vtělená do stanov) respektována, byla asociace účinným a uznávaným subjektem. Nové vedení tuto politiku nedodržuje a důsledkem je stálé ubývání členů. (Dnes činí počet členů cca 10 % původní základny). Pověstnou „poslední kapkou“, která vedla k našemu vystoupení z ČAPLH, byl způsob, jakým prezident Pavel Indra prezentuje postoje prezidia vůči partnerům asociace (MZe, LČR). Veřejně prezentované urážky a nepodložená osočování partnerů, se kterými musíme umět jednat, považujeme za zásadní politickou chybu, se kterou nechceme být spojováni.
- Jaké důsledky může mít tato situace pro firmu Less a pro ČAPLH?
Pro Less byl tento rok velmi obtížný. Mičánek asociaci založil! ČAPLH je zavedená značka, která má hodnotu a je s historií firmy Less úzce spojena.
- Myslíte si, že se současná situace ČAPLH dotkne i fungování Nezávislé přejímky, s. r. o., dceřiné firmy ČAPLH, která disponuje zajímavým know-how a minimálně stejně zajímavými daty, jež získává při přejímkách?
Nezávislá přejímka, s. r. o., se nepochybně posledními událostmi dostává do obtížné situace.
- Partnerem pro jednání lesnických a dřevařských firem s LČR je zejména KLDS. Neztratí holding Less vystoupením z ČAPLH, která je členem KLDS, přístup k důležitým jednáním?
Holding Less je členem KLDS i jiným způsobem.
- Jaký je váš názor na postup při likvidaci následků kalamity Emma?
Nevím o žádném jiném proveditelném návrhu. Oslovování firem, které měly střednědobé smlouvy, bylo nepochybně správné a v souladu se zákonem. Za současné situace je každý jiný postup iracionální.
- Ceny dříví pro III. čtvrtletí se oproti předchozímu období výrazně nezměnily, někde dokonce mírně klesly. Jak vidíte budoucnost spolupráce firmy Less s LČR na lokalitě P?
Ceny dříví budou dále stagnovat. „Analýzy odborníků“, které měl k dispozici Bedřich Foukal jako obchodní ředitel LČR, jež dle jeho slov ukazují na brzké zlepšení (prohlášení z května 2008), bych opravdu rád viděl. Zakázky na lokalitě „P“ jsou i po indexaci nerealizovatelné pro Less i kohokoliv jiného.
Jiří Novák, Lesy České republiky, s. p.
- Podnik Lesy ČR se rozhodl pro likvidaci kalamity Emma prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jaké hlavní důvody vedly k tomuto rozhodnutí?
V důsledku kalamity Emma bylo poškozeno přibližně 1,9 mil. m3, v naprosté většině pro kůrovce atraktivního dříví (smrk). Kalamita vznikla na přelomu února a března, uvedené dříví tedy i z tohoto pohledu bylo pro kůrovce maximálně atraktivní. Bylo nezbytně nutné zajistit včasné zpracování tohoto dříví do konce května, resp. do konce června, aby kůrovec v kalamitním dříví nedokončil vývoj a svým vylétnutím neohrozil ostatní zdravé porosty.
Na některých SÚJ rozsah kalamity překročil obvyklou míru nahodilých těžeb zahrnutých v projektech na lesnické práce na období 2008–2010 (tzv. střednědobé tendry).
Za dané situace v případě odkladu řešení hrozilo, že Lesy České republiky nebudou moci dostát svým základním povinnostem vlastníka lesů zahrnutým v ustanovení § 32 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) – tj. preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škůdců. Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné kalamity…) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. V případě, že by došlo k zanedbání této povinnosti, hrozí Lesům ČR sankce od orgánu státní správy lesů dle ustanovení § 55 lesního zákona až do výše 1 mil. Kč za každý případ, v případě ohrožení či poškození životního prostředí též sankce od České inspekce životního prostředí dle zákona č. 282/1991 Sb. až do výše 5 mil. Kč za každý případ. V krajním případě může dojít až k odejmutí licence odborného lesního hospodáře dle § 45, odst. 1, písm. d), čímž by Lesy České republiky, s. p., ztratily možnost vykonávat funkci odborného lesního hospodáře pro ostatní vlastníky lesů. Povinnost při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm ukládá zaměstnancům Lesů České republiky, s. p., i ustanovení § 52 lesního zákona.
Kromě finančních ztrát by nezvládnutí zpracování kalamity mělo dopad i na certifikaci trvale udržitelného hospodaření v lesích ve správě Lesů České republiky, s. p., a následné problémy při odbytu dříví na zahraničních trzích. V neposlední řadě je třeba zmínit i dopady právní i morální ve vztahu k ostatním vlastníkům lesů, neboť přemnožený kůrovec ohrožuje i lesy ostatních vlastníků, což je v rozporu s ustanovením § 32, odst. 6, neboť vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
V případě, že objem nahodilých těžeb převýšil objem předpokládaný v projektech, přistoupily LČR s ohledem na uvedená rizika k průzkumu možnosti realizace a k následným jednáním se smluvními partnery o stanovení harmonogramu zpracování. Cílem těchto jednání bylo zpracovat objem kalamity v potřebných termínech v maximální míře v rámci stávajících smluvních vztahů a tedy za výhodných podmínek pro Lesy České republiky. Pokud se smluvní partner zavázal zpracovat celý objem v rámci stávajícího smluvního vztahu, nebylo JŘBU vypisováno. V opačném případě bylo ihned zahájeno zpracování kalamity stávajícím smluvním partnerem v objemech dohodnutých a na zbývající předpokládaný objem kalamity byla vypsána JŘBU.
- Využití JŘBU bylo ostře kritizováno částí podnikatelů sdružených v ČAPLH. Mimo jiné upozornili na nevýhodnost JŘBU pro státní podnik, či získávání zakázek stejnými firmami, které nebyly schopné plnit původní smlouvy. Můžete tyto informace vyvrátit?
Ke kritice ČAPLH jsme se již dvakrát vyjádřili v tiskových prohlášeních. Jejich útoky jsou nesmyslné, podsouvají veřejnosti zavádějící a nepravdivé informace.
Ano, podmínky v JŘBU nejsou tak výhodné pro státní podnik jako podmínky ze střednědobých tendrů, ale nelze ani čekat, že podmínky při řešení kalamity budou stejné jako při řešení běžného stavu. Jedná se o dvě naprosto odlišné situace, o dvě naprosto odlišné soutěže, a tudíž ani výsledky nemusí být stejné.
- Pro likvidaci následků bouřky ze dne 25. 6. 2008 LČR zvolily na nejvíce postižených jednotkách JŘBU. Podle jakých kritérií proběhne výběr 6 firem, které se řízení zúčastní, a kdy začnou práce na postižených územích?
Postup výběru oslovovaných firem:
- 1. stávající smluvní partner, který působí na dané SÚJ na základě OZŘ 2008–2010
- 2. bývalý smluvní partner, který na dané SÚJ působil v roce 2007
- 3. bývalý smluvní partner, který na jednotce působil v roce 2006 či v letech předchozích
- 4.–6. vybírá KŘ a GŘ z ostatních subjektů
- 7. uchazeč, který se umístil 2. za uchazečem, se kterým byla uzavřena smlouva v rámci OZŘ 2008–2010
- 8. uchazeč, který se umístil 3. za uchazečem, se kterým byla uzavřena smlouva v rámci OZŘ 2008–2010
Uchazeči uvedení v seznamu na 7., resp. 8. místě budou osloveni pouze v případě, že kriteria na prvních třech místech vygenerují pouze 2, respektive 1 smluvního partnera k oslovení.
Cenu dříví stanoví soutěž mezi firmami. Práce na méně postižených lokalitách již probíhají, tam, kde jsou následky značné, probíhají jednání se smluvními partnery.
- Zjednodušeně řečeno jsou ve vztahu k objemům činností při střednědobých zakázkách lesnické firmy rozděleny na skupinu firem z ČAPLH, firmy ze SPLH a téměř polovina firem již není organizována v žádném sdružení. Jak vnímá současné vedení LČR oslabování vlivu ČAPLH a kontinuální neshody mezi lesnickými firmami?
To je záležitost profesních svazů a lesnických firem. Lesy ČR do jejich vztahů nevstupují.
- Jakým způsobem probíhají v současnosti jednání mezi firmami a LČR a k čemu směřují?
Jednání v současné době probíhají a směřují k tomu, aby byly následky vichřice z 25. 6. zlikvidovány co nejdříve s co nejmenšími následky pro přírodu i pro ekonomiku státního podniku. Lesy ČR jednají zejména s KLDS, seznamujeme je s naším zamýšleným postupem.
Děkuji za odpovědi (17.–21. 7. 2008).
Jan Příhoda