Příležitosti Oblastních plánů rozvoje lesů

Vladimír Krchov

V letošním roce uplynulo 10 let od doby, kdy byl schválen první oblastní plán rozvoje lesů (OPRL). Podle lesního zákona jsou oblastní plány rozvoje lesů metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. První OPRL byl zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, pobočkou Hradec Králové, a schválen pro přírodní lesní oblast (PLO) č. 23 – Podkrkonoší.

Historie OPRL
Oblastní plány rozvoje lesů, jako nová díla zajišťující předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese, byly postupně uvedeny v život v souvislosti s přijetím lesního zákona č. 289/1995 Sb. a vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
Privatizace tvorby lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO), ale i historická zkušenost se speciálními průzkumy a rámcovými směrnicemi hospodaření pro tvorbu LHP předurčily rozhodnutí ministerstva zemědělství k tomu, že výlučným zpracovatelem OPRL se stal právě Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Ve smyslu zřizovací listiny jsou dnes OPRL jedním ze základních předmětů činnosti ÚHÚL.
Počátky OPRL měly k současné podobě tohoto nástroje státní lesnické politiky daleko. Metodika tvorby OPRL byla vyvíjena pod časovým tlakem a za podmínek, kdy část špičkových odborníků ÚHÚL odešla do sféry soukromých taxačních kanceláří. Nicméně se v relativně krátké době podařilo dát dohromady metodiku v šíři odpovídající vyhlášce, která byla následně již jen korigována zkušenostmi z tvorby prvních OPRL. Od roku 2001 mají schválen OPRL všechny PLO.

Uživatelská údržba OPRL
V následujících letech se zvýšená pozornost ÚHÚL přesunula do oblasti historicky první Národní inventarizace lesů (Nařízení vlády č. 193 ze dne 7. června 2000) a v rámci OPRL byla prováděna, kromě práce na metodice digitálního zpracování OPRL, tzv. uživatelská údržba, která nebyla vázána na PLO, ale na menší území plošně nejvýznamnějších LHP. Uživatelská údržba byla ukončena k 31. 12. 2007.
Donedávna prováděná uživatelská údržba spočívala v aktualizaci pouze vybraných údajů OPRL na území shodném s obnovovaným LHP a v předání aktualizovaných údajů vlastníku či správci lesního hospodářského celku (LHC) resp. taxační kanceláři, která vyhotovovala LHP. Tak se mohli vlastník (správce) lesa i zpracovatel do určité míry opřít při tvorbě LHP o sice neschválené, nicméně aktuální údaje OPRL. ÚHÚL se tímto postupem snažil eliminovat neustále narůstající rozdíl mezi údaji OPRL schválenými a aktuálními.
Prováděná uživatelská údržba OPRL, kopírující obnovy LHP, přinášela některé nové informace a podněty. Data však nemohla být srovnatelná v jediném čase, vždy pro celou PLO. Udržované údaje byly sice aktualizovány, ale s výjimkou jejich využití v soukromé sféře pro tvorbu LHP, případně pro některé ad hoc projekty, se s nimi dále nepracovalo.    

OPRL jako metodický nástroj státní lesnické politiky
OPRL mají podle lesního zákona dvě funkce, přičemž v zákoně v pořadí druhá uvedená „doporučuje zásady hospodaření v lesích“ je naplňována jistě dostatečně a doporučení jsou praxí využívána takřka bez výhrad.
V rámci první, v zákoně uvedené funkce – „metodický nástroj státní lesnické politiky“ však OPRL zůstávají, ne vlastní vinou, lesnímu hospodářství leccos dlužny. Ale nemusí tomu tak být.
Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., která oblast OPRL upravuje, vhodně předjímá možnost „závažné změny podmínek, za nichž byl oblastní plán schválen“ (§ 1 odst. 4) a pouze jako příklady uvádí změnu deklarovaného veřejného zájmu, výraznou změnu zdravotního stavu lesů, vyžadující změnu zásad hospodaření a priorit státní lesnické politiky. Co je považováno za „závažnou změnu podmínek“ však není blíže specifikováno. Lze však mít za samozřejmé, že zpracovatel OPRL – ÚHÚL, tyto změny v čase zaznamenává a průběžně vyhodnocuje. S ukončením tzv. uživatelské údržby nastala vhodná doba pro proces vyhodnocení a míry změny podmínek, za nichž byl OPRL schválen.
Teoretická doba platnosti všech OPRL je 20 let a všechny se dnes nachází těsně před polovinou této doby. Jedná se o období, které se jeví jako vhodný časový rámec pro provedení plošné údržby, resp. inventury všech podstatných změn vždy na celé PLO (OPRL) k jednomu datu. Pro rozhodnutí o dalším postupu v případě konkrétní PLO je nutné nejdříve shromáždit základní informace k potenciálu změn, ke kterým za dobu platnosti OPRL došlo. Přitom je evidentní, že změny mají oblast od oblasti (myšleno PLO), rozdílnou dynamiku i váhu.
Pojem „plošná údržba“ je přitom nutné chápat ve dvou polohách.
- Předně jde o standardní údržbu OPRL, v rozsahu daném vyhláškou č. 83/1996 Sb., a to na celé výměře oblasti k jednomu datu a s tím spojené srovnání výchozího a současného stavu OPRL s následným vyhodnocením míry odchylky od počátečního stavu – v podstatě inventura.
- Druhá poloha se odvíjí opět od vyhlášky č. 83/1996 Sb., § 1 odst. 4), který zní: „Pokud dojde k závažné změně podmínek, za nichž byl oblastní plán schválen, např. ke změně deklarovaného veřejného zájmu, ...“  A vzhledem k tomu, že vyhláška č. 83/1996 Sb. oslavila v březnu 2008 již své 12. narozeniny, je celkem logické, že nejen lesní hospodářství, ale i potřeby společnosti se za tu dobu podstatnou měrou změnily. V této poloze je nutné chápat plošnou údržbu OPRL jako reakci a zpětnou vazbu na společenský vývoj nejen v lesním hospodářství, ale i v mnoha oborech které do něho prolínají či se jej jen dotýkají.  Z logiky věci je evidentní, že ÚHÚL, jako zpracovatel OPRL je subjektem, který by měl míru změny podmínek vyhodnotit.

Podněty pro změny OPRL
Bez nároku na vyčerpávající přehled, lze uvést následující příklady toho, co se za oněch 12 let života událo a co je případně vhodné do OPRL promítnout.
- Národní lesnický program (2003); dosud nebyla provedena analýza možných dopadů NLP na OPRL – a přitom je již v jednání NLP II,
- změny v uspořádání státní správy; vznik krajů a obcí s rozšířenou působností vyžaduje i úpravu interpretace OPRL pro nové struktury státní správy,
- krajské koncepce lesního hospodářství; jsou v různé fázi rozpracovanosti či schválení podle jednotlivých krajů, opírají se o platné OPRL, ale na druhé straně přináší zpětnou vazbu a impulsy o požadavcích, na které kraje jako jejich objednatelé hledají odpovědi, přičemž je pravděpodobné, že odpovědi na mnohé otázky jsou relativně snadno dosažitelné v databázích ÚHÚL,
- současná skladba vlastníků lesů dle vlastnických kategorií; s výjimkou potenciálních církevních majetků ji lze v dnešní podobě považovat za ustálenou, což se může projevit i v doporučeních pro ekonomickou podporu jednotlivých vlastnických skupin ze strany státu či krajů,
- změny v systému ekonomických podpor; v průběhu platnosti zákona č. 289/1995 Sb. došlo ke změnám a motivačním úpravám priorit; OPRL má šanci poskytnout diferencovaný podklad pro směrování podpor nejen na bázi typologické, ale i se zpětnou vazbou souvisejících informací a v závislosti na prioritách krajů či regionů,
- soustava NATURA 2000; vyhlášená území je nutné zapracovat nejen do grafické, ale je vhodné je zapracovat i do textové části OPRL v podobě rámcových směrnic hospodaření; v této souvislosti je nutná úzká spolupráce s AOPK,
- nová ZCHÚ a jejich změny; v průběhu platnosti OPRL vznikl nejen NP České Švýcarsko a CHKO Český les, ale došlo k vyhlášení či přehlášení dalších tzv. maloplošných ZCHÚ, k změnám v zonaci či zpracování nových Plánů péče pro ZCHÚ,
- změny vyplývající ze zákona č. 149/2003 Sb., v platném znění, o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování; zcela se změnila klasifikace zdrojů reprodukčního materiálu a s tím i terminologie této části lesního hospodářství,
- změny vyplývající ze zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon; pozměnil pohled i na ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod;
- výsledky NIL; republikové výsledky NIL je vhodné konfrontovat s obecným obsahem OPRL, což může obě základní nosné činnosti ÚHÚL vzájemně obohatit a provázat; případná zobecněná zjištění je pak možné promítnout do přístupu k údržbě jednotlivých OPRL a v případě vybraných informací lze dokonce prezentovat některé výsledky z NIL minimálně za některé plošně významnější PLO,
- poznatky z certifikace lesů; oba certifikační systémy jsou rovněž zdrojem zpětné vazby pro státní lesnickou politiku, tedy i pro OPRL; prozatím se však zdá, že výsledky nemohou být vypovídající směrem k úrovni PLO,
- významné skutečnosti v oblasti ochrany lesů; zde je nutné vyhodnotit dlouhodobé trendy včetně doby platnosti OPRL a rozhodnout, v kterých případech se jednalo pouze o epizodní situaci danou např. systémem hospodaření konkrétního vlastníka a kdy se již může jednat o směr vývoje biotických či abiotických faktorů, např. je vhodné do OPRL zapracovat přehled vývoje poškození lesních porostů zpracovávané firmou STOKLASA Tech., výsledky třech inventarizací škod zvěří zpracované firmou IFER atd.,
- další skutečnosti a požadavky společnosti na LH s přesahem do dalších oborů; např. kvantifikace energetického potenciálu lesů dle PLO, potenciál pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely, potenciál zalesnění zemědělských pozemků i s ohledem na zachování krajinného rázu, analýza míry smíšení dřevin nad PLO a další.
Teprve na základě celkového obrazu o míře vlivu výše uvedených skutečností na hospodaření v lesích za PLO, ale i na nové požadavky společnosti, bude možné poskytnout MZe podklady k dalšímu postupu. Nikoliv paušálně, ale vždy pro konkrétní OPRL, pro příslušnou PLO, může být formulováno doporučení k případnému zpracování změny oblastního plánu nebo jeho části. Konečné rozhodnutí přísluší vždy ministerstvu zemědělství. K takovému rozhodnutí patří samozřejmě i možná novela vyhlášky č. 83/1996 Sb., která by reagovala na nové podněty hodné zařazení do OPRL.

Budoucnost OPRL
Je zřejmé, že dnes již standardizované hospodářsko–úpravnické dílo OPRL může v budoucnu získat zcela novou dimenzi, která bude zajímavá pro výrazně širší okruh uživatelů. Nastíněnou situaci je tak možné vnímat jako příležitost pro OPRL. Příležitost, na které mohou profitovat všichni. Počínaje státní správou od úrovně obcí s rozšířenou působností, přes kraje až k MZe či MŽP. Rovněž je příležitostí pro vlastníky lesů, orgány ochrany přírody, investory se záměry, které se dotýkají lesního hospodářství, taxační kanceláře a mnohé další. A v neposlední řadě se rozvoj témat OPRL může stát příležitostí a smysluplnou budoucností Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Autor: Ing. Vladimír Krchov, Ph.D.
autor pracoval (2007-2008)
v ÚHÚL jako vedoucí oddělení OPRL
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.