Příměstské lesy hlavního města Prahy

Dan Frantík

Les jako nenahraditelná složka životního prostředí, pokrývající v podmínkách ČR cca 1/3 území, plní v důsledku své existence celou řadu funkcí. Základní členění, uvedené již v úvodní části zákona o lesích, je na funkce produkční a mimoprodukční. Pokud hledáme lesní porosty s výraznou převahou plnění mimoprodukčních funkcí, těžko nalezneme (snad kromě některých částí 1. zón národních parků) v podmínkách naší republiky lepší příklad než lesy na území hl. m. Prahy, tj. lesy dokonale „příměstské“, s maximální návštěvností a využíváním v průběhu celého roku.

Příměstské lesy (a to nejen v podmínkách Prahy) svou rozlohou, ekologickou stabilitou, rekreační hodnotou, relativní ekonomickou nenáročností (v porovnání s parkovými plochami) patří k nejvýznamnějším složkám zeleně sídel, tvoří významnou a neoddělitelnou součást bezprostředního okolí urbanizovaných ploch. V pojetí lesního zákona se jedná o lesy zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Společným jmenovatelem těchto lesů je blíže v zákoně nedefinovaný, ale obecně zřejmý a deklarovaný veřejný zájem. V těchto lesích by se mělo hospodařit odlišně od lesů hospodářských, tak aby byl dosažen nebo zachován požadovaný stav a plnění požadovaných funkcí lesa.

Historie pražských lesů
Pohled do minulosti pražských lesů je možno uvést faktem, že území Prahy je v porovnání se zbytkem území České republiky výjimečné z dlouhodobého pohledu mj. tím, že zde za posledních cca 100 let vzrostla výměra lesů o více než 28 %. Počátek většího znovuzalesňování pražské krajiny se datuje do roku 1903, kdy byla zahájena realizace akce Zemědělské rady pro Čechy na zalesnění holých strání, do roku 1914 pak bylo zalesněno cca prvních 80 ha lesa. Bohužel se jednalo – vzhledem k stanovištním podmínkám – převážně o výsadby akátu. Po vzniku čs. státu byla zřízena Zalesňovací komise pro pražské okolí, její péčí bylo do 2. sv. války zalesněno dalších cca 200 hektarů, opět především akátem, ale také borovicí černou a dubem červeným, což můžeme sledovat na dřevinné skladbě doposud. Hlavním důvodem výsadeb těchto porostů byla jejich protierozní funkce. Tyto porosty jsou však v současné době na hranici svého fyzického stáří a do budoucna bude jejich obnova velkým problémem, právě pro extrémnost předmětných lokalit. Po roce 1948 nastává strmý nárůst nově zalesňovaných ploch. Na rozdíl od do té doby vysazovaných lesů jsou nyní lesy zakládány nikoli jen jako souvislé lesní porosty, ale již při zakládání je počítáno s rekreačním využitím těchto porostů – části ploch jsou ponechány bez výsadeb (nebo s výsadbami soliterních stromů) jako budoucí rekreační louky, současně je budována základní cestní síť. Jako příklad poslouží v Praze asi nejznámější lesopark Hostivař, kde z cca 170 hektarů výměry tvoří 30 ha louky a 140 ha lesní porosty. Celková výměra lučních porostů zařazených jako součást PUPFL v majetku hl. m. Prahy činí dnes cca 175 ha, tj. 6,6 % plochy.
Dohromady se v letech 1948–1990 zalesnilo přes 800 hektarů. Další rozsáhlejší zalesňování mohlo začít probíhat až po schválení územního plánu hl. m. Prahy (září 1999), kde bylo pro lesy vyčleněno značné množství ploch, zejména v okrajových částech Prahy. Od roku 2000 do roku 2008 bylo takto nově zalesněno na pozemcích hl. m. Prahy více než 68 ha lesa, v přípravě na podzim 2008 a na rok 2009 je dalších 45 ha. Nejvýznamnějšími projekty byly v poslední době Lesopark Vinice, Lesopark Dolní Počernice a les Dívčí Hrady. Připravovaný Lesopark Letňany má rozlohu 39 hektarů a je největším projektem od sedmdesátých let 20. století. Součástí větších nově zalesňovaných ploch jsou i odpočivné louky, umožňující i provozování různých sportovních a rekreačních aktivit, a nově založená cestní síť, která z pochopitelných důvodů na původní orné půdě téměř nebyla nebo má nevhodné trasování.

Současný stav a hospodaření v lesích
Současný stav lesů v Praze není, tak jako v celé republice, zdaleka optimální, a to jak z pohledu dřevinné skladby, tak věkové a prostorové struktury, zdravotního stavu atd. Zhoršený zdravotní stav lesa je předurčen již jeho druhovým složením a zejména stupněm znečištění ovzduší, v současné době zejména pak rostoucím podílem NOx z dopravy. Věkovou nevyrovnanost, způsobenou zalesňováním zemědělských a jiných nelesních pozemků, pak dále umocňuje systematické zanedbávání obnovy a výchovy lesa v šedesátých až osmdesátých letech, kdy byla řada porostů pod tlakem veřejnosti prakticky vyjmuta z obnovy a dnes jsou často právě tyto převážně jehličnaté porosty silně proředěné, s maliníkem, ostružiníkem a bezem černým v podrostu.
Asi největší část problémů lesů v současnosti ale plyne ze samotné existence milionové městské aglomerace v těsné blízkosti lesních porostů, z vysoké hustoty obyvatel a s tím spojených civilizačních tlaků. Jedná se o celý komplex problémů, od přímého tlaku nové zástavby na okraje lesa přes silný sešlap na rozsáhlých plochách lesních porostů po stále rostoucí vandalismus, který není směřován už jen na rekreační vybavení lesů, ale také na mladé porosty a kultury. Vzhledem k tomu, že v lesích v majetku hl. m. Prahy je rozmístěno více než 2600 kusů různých dřevěných rekreačních prvků (např. větších 54 dětských hřišť, 51 altánů, 45 pískovišť, 1300 laviček apod.), jen samotná údržba a opravy těchto prvků spotřebují ročně více než 2 mil. Kč. Na úklid lesa od odpadků po běžných návštěvnících lesa a na likvidaci nepovolených skládek je pak ročně potřeba více než 4,5 milionu Kč. Samozřejmou a nezbytnou součástí příměstských lesů jsou také lesní cesty, a to opět v počtu a hustotě vysoce nadprůměrné. Celkem je v lesích hl. m. Prahy cca 165 kilometrů cest v kategorii 1L–4L, tj. hustota 63 bm/ha, z toho asfaltových cest je cca
13 bm/ha. Údržba všech těchto cest v řádném stavu vyžaduje cca 1,5 milionu Kč ročně (bez velkých celkových oprav, kterých se dělá 1–3 ročně v objemu další 1–2 miliony Kč). Všechny tyto náklady plně hradí hl. m. Praha ze svého rozpočtu.
Výrazným fenoménem posledních let, kromě stálého nárůstu počtu návštěvníků, je také silný odpor laické veřejnosti k jakýmkoliv obnovním zásahům. Jestliže bylo v roce 1997 možné v oboře Hvězda bez většího zájmu veřejnosti vykácet 0,70 ha silně proředěného smrko-březového porostu, tak v roce 2001 obnovní těžba 90 m3 v obdobném porostu na poloviční výměře vyvolala lavinu odporu, rozsáhlou negativní medializaci a opakovanou kontrolu ze strany ČIŽP a MŽP. I s ohledem na výše uvedené skutečnosti prošel lesní majetek hl. m. Prahy certifikací, a to jak systémem PEFC (Pan European Forest Certification Council), tak v roce 2007 i systémem FSC (Forest Stewardship Council). V propagačních materiálech je tato skutečnost také veřejnosti stále prezentována, což ve spojení s informačními texty v místě obnovních i výchovných zásahů způsobilo v posledním roce částečné otupení odporu veřejnosti vůči obnově lesa (tj. v očích veřejnosti „kácení stromů za účelem prodeje dříví“ nebo „rabování lesa“ atd.). Obnova v lesích probíhá přísně maloplošně – průměrná velikost obnovované plochy činila v roce 2007 pouhých 0,09 ha, v místech výskytu dubového zmlazení je využíván podrostní způsob. Průměrné roční těžby činí v lesích v majetku hl. m. Prahy v posledních letech 2,5–4 m3/ha lesa, což je cca polovina přírůstu. Z tohoto objemu je ještě v posledních letech 40–60 % nahodilých těžeb. Výše uvedená čísla dost jasně dokládají výrazné upřednostnění mimoprodukčních (zejména rekreačních) funkcí lesa, ovšem naším úkolem je i v takovýchto podmínkách zajistit alespoň základní obnovu lesa. Hospodaření v lesích v majetku hl. m. Prahy se striktně řídí ekologickými principy, ekonomické aspekty jsou při hledání optimálních postupů a v návrzích jednotlivých pěstebních a těžebních opatření při hospodaření v lesích až sekundární. Důležitá je dlouhodobá snaha o přizpůsobení se principům trvale udržitelného hospodaření při maximální podpoře biodiverzity stávajících i nově zakládaných porostů (např. v letošním roce se při zalesňování použilo celkem 20 druhů dřevin), to vše s přihlédnutím k extrémnímu rekreačnímu využívání téměř všech lesních porostů na území hl. m. Prahy.

Monitoring návštěvnosti
Protože neexistovaly žádné skutečné průzkumy počtu návštěvníků jednotlivých pražských lesů, probíhá od roku 2003 monitoring návštěvnosti. Monitoring je na konkrétní lokalitě prováděn v průběhu 12 měsíců a jeho součástí je také dotazníkové šetření (celkem 22–29 otázek) od sociologických údajů, obecných témat z oblasti životního prostředí až k otázkám na názor na hospodaření a problémy v konkrétním lese. Tyto průzkumy mají pomoci optimalizovat management v těchto přírodních lesních lokalitách tak, aby byly vyváženy jak jejich přírodní hodnoty, tak i rekreační potenciál těchto území. Velmi zajímavé údaje byly při dotazování zjištěny na otázku „Na jakou částku v Kč si ceníte jednu návštěvu tohoto lesa?“ Při starších průzkumech byla tato otázka formulována odlišně: „Kolik byste byli ochotni zaplatit za vstup do tohoto lesa?“ s ústním dovětkem, že se jedná o teoretickou otázku, přesto si to mylně řada lidí vysvětlila jako signál k údajně připravovanému zpoplatnění vstupu do lesa. Zjištěná průměrná částka se pohybuje mezi 7–18 Kč, přičemž je významný rozdíl v uváděných částkách v závislosti na přesném znění otázky. Lidé si dle dosažených výsledků cení více návštěvy lesa, než by byli ochotni teoreticky zaplatit za vstup, což je ale lidsky pochopitelné a logické. Pokud bychom se ze získaných čísel pokusili ocenit teoretický celkový finanční přínos z existence příměstských lesů a jejich plnění mimoprodukčních funkcí lesa, dostáváme se k částce vysoce překračující skutečné náklady vynaložené hl. m. Prahou na péči o tyto lesy.
Celkem byl monitoring dokončen ve čtyřech lesních celcích, průzkum v lesoparku Hostivař bude dokončen v prosinci 2008. Zjištěná návštěvnost vysoce překročila veškerá očekávání. Přestože neexistují relevantní čísla z pražských parků, je vysoce pravděpodobné, že návštěvnost některých lesů (zejména lesů v blízkosti velkých sídlišť nebo lesy v dosahu stanic metra) překračuje návštěvnost řady pražských parků, které paradoxně na svou údržbu vyžadují několikanásobně vyšší finanční částky než v případě rekreačních příměstských lesů. Konkrétně byla zjištěna „hustota“ návštěvnosti v rozsahu 2250–7400 návštěvníků za rok na 1 ha lesa. Dolní hranice bylo dosaženo v Ďáblickém háji, který je v okrajové části Prahy, sousedící se zástavbou jen částečně – z cca 1/2 na les navazují pole. Horní hranice byla zjištěna v oboře Hvězda, která je tradičním vycházkovým místem Pražanů, a to nejen pro své přírodní prostředí, ale i kulturně historické pozadí. Absolutní čísla návštěvnosti jsou v některých případech ještě více šokující, v roce 2004 bylo v Kunratickém lese (cca 295 ha) zjištěno 676 000 návštěvníků, z toho více než 110 000 cyklistů a více než 100 000 „pejskařů“.

Financování a správa pražských lesů
Z výše uvedených čísel si lze udělat obrázek o problémech, se kterými je nutné se v příměstských pražských lesích potýkat. Část problémů je (penězi) řešitelná – např. množství odpadkových košů a frekvence jejich vysypávání, počet a vybavení dětských hřišť atd. Ovšem část problémů spojených s takto vysokou návštěvností s přihlédnutím k rozdílnosti požadavků jednotlivých skupin návštěvníků (cyklisté, důchodci, matky s dětmi, rekreační běžci atd.) je takřka neřešitelná. Typickým příkladem jsou konflikty mezi chodci a cyklisty, kdy se na poměrně úzkých lesních cestách střetávají tyto dvě nejvíce zastoupené skupiny návštěvníků. Ovšem rozšíření cest v řadě případů není prakticky možné, neboť by vyžadovalo kácení okrajových stromů podél cest, což je věc v pražských podmínkách nemyslitelná a neproveditelná.
Specifik hospodaření v příměstských pražských lesích je ovšem dále celá řada, mezi zajímavosti patří například zalesňování holin ještě v roce jejich vzniku (pro vyloučení podezření veřejnosti, že se „kácí les, aby se tam mohlo stavět“). Obecně lze konstatovat, že poměr mezi „tradičními“ lesnickými pracemi a pracemi souvisejícími s mimoprodukčními – rekreačními funkcemi lesa činí asi 30:70, s tím, že zisk z prodeje dříví pokrývá jen malou část skutečných nákladů na péči o lesní majetek hl. m. Prahy, zbytek peněz na tuto péči pokrývá hl. m. Praha ze svého rozpočtu jako vlastník lesa. Lesní majetek hl. m. Prahy spravuje Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí, který působí v roli zadavatele prací a vede také pozemkovou a majetkovou evidenci. Práce provádí příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy, další odborné lesnické firmy a živnostníci. Při realizaci výsadeb nových lesů na zemědělských půdách, včetně následné péče, jsou dodavatelé vybíráni ve veřejných výběrových řízeních, která zaručují dosažení výhodné ceny za zakázku, a při důsledné kontrole a přejímce prací je zaručena i kvalita výsadeb.
Jak vyplývá z předchozího textu, je otázka plnění mimoprodukčních funkcí lesa v podmínkách pražských příměstských lesů otázkou více finanční. Lze samozřejmě tvrdit, že rekreační funkci plní každý les i bez přidané hodnoty v podobě mobiliáře, kvalitních cest, úklidu odpadků atd. Ovšem tato skutečnost dle mého názoru platí jen do určité intenzity návštěvnosti, pokud má les i nad touto teoretickou hranicí plnit své rekreační poslání, neobejde se to bez dalších finančních prostředků, které se musí do lesů vložit. Otázkou na konec je, kdo má být tímto „vkladatelem“, protože vstup do lesa nelze samozřejmě zpoplatnit. V případě hl. m. Prahy je odpověď jednodušší v tom, že Praha jako obec je vlastníkem cca 54 % lesů na svém území a s řadou soukromých vlastníků lesů má smlouvu o zajištění rekreačních funkcí lesa i na jejich pozemcích (práce jsou prováděny na náklady města). Tím se pomyslný kruh uzavírá, protože náklady spojené s veřejností požadovanými mimoprodukčními funkcemi lesa hradí sama obec, jíž se vrací část finančních prostředků od návštěvníků lesa formou daní.

Autor:
Ing. Dan Frantík
Odbor ochrany prostředí MHMP
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor