Rekreační stezky v irských lesích
Daithi de Forge
Proces intenzivních ekonomických a sociálních změn proměnil Irsko během 20 let k nepoznání. Ze země závislé na zemědělství se stala urbanizovaná společnost s rychle rostoucí ekonomikou zaměřenou na vyspělé technologie. V souvislosti se změnou vnímání lesnictví došlo i k významným změnám v přístupu k rekreačním funkcím lesa. V Irsku začaly díky inciativě Coillte vznikat moderně koncipované sítě rekreačních stezek důsledně zaměřené na intenzivní a autentické přírodní zážitky.
Společenské změny v Irsku a požadavky na lesnictví
V návaznosti na sociální procesy posledních let se změnilo také vnímání lesnictví a požadavky, které společnost na lesníky klade. Spolu s nárůstem environmentálního povědomí přestalo být lesní hospodaření automaticky vnímáno jako prospěšné. Snaha podniku konkurovat na trzích s vysokým environmentálním povědomím dovedla Coillte k certifikaci FSC. Naplňování sociálních kritérií, které jsou součástí certifikace, pak přimělo podnik změnit přístup k péči o rekreační funkci lesa. V roce 2005 vznikla rekreační politika podniku – Zdravé lesy, zdravý národ, ve které se Coillte přihlásila k zodpovědnosti na podmínkách pro kvalitní lesní rekreaci.
Moderní rekreační uživatel
Historie rekreace v irských lesích je díky pozdní industrializaci a urbanizaci poměrně mladá. Lesní parky se začaly veřejnosti otevírat až v 70. letech a uživatelé očekávali příměstský nádech a parkovou infrastrukturu. V podstatě požadovali podmínky pro pasivní lesní rekreaci, jejímž modelem byla picnic party v blízkosti parkoviště.
Dnes však irští rekreační uživatelé v návaznosti na světové trendy pobytu v přírodě směrem ke sportovněji laděným, hravým formám mají již odlišné požadavky. Moderní rekreant užívá les pro specifické aktivity, jako je například běh nebo terénní cyklistika, přičemž preferuje přírodní charakter.
Podobně jako v jiných vyspělých průmyslových společnostech, i v Irsku se tedy s urbanizací, rostoucí životní úrovní a aktivnějším životním stylem zvýšil rekreační tlak na lesní pozemky. Poptávka po rekreaci v lesích je navíc umocněna nízkou mírou lesnatosti a faktem, že narozdíl od většiny evropských zemí v Irsku neexistuje právo na rekreační přístup do volné krajiny. Lesy spravované Coillte se tak de facto stávají jedním z mála míst vhodných pro pobyt v přírodě. Rekreační infrastruktura v nich přestala odpovídat mohutnosti a formám poptávky.
Moderní sítě stezek
Pro komerční lesnický podnik, který má od irské vlády jasné zadání – produkovat finanční zisk, a jehož legislativní závazky k poskytování podmínek pro rekreaci jsou minimální, může na první pohled zvýšený tlak uživatelů představovat nechtěné břemeno. Coillte se však rozhodla brát péči o rekreační funkci jako společenský závazek a skrze ni naplňovat sociální kritéria certifikace FSC. Proto si podnik stanovil jasnou rekreační politiku.
Před několika lety jsme začali zkoumat, jak bychom ji mohli posunout od deklarací k praxi. Navázali jsme spolupráci s uznávaným odborníkem v plánování a navrhování stezek Dafyddem Davisem. Jeho mnohaleté zkušenosti nám pomohly formulovat rámec nabídky podmínek pro rekreaci a vtělit ji do první etapy nabídky sítí rekreačních stezek. Naše původní zaměření na vyznačování dálkových stezek po stávajících komunikacích změnil důsledným soustředěním se na zážitek rekreanta a na soulad produkční a rekreační funkce. Logickým řešením se stala realizace nových úseků stezek s přírodním charakterem vyhrazených pouze rekreaci.
Důraz jsme přitom kladli na partnerství se samosprávou, irskou agenturou cestovního ruchu ( ), irskou rozvojovou agenturou (Shannon Development) a také se samotnými skupinami uživatelů. Zdroje na financování první fáze tohoto projektu pocházely především z evropských fondů, peněz určených na rozvoj cestovního ruchu a od soukromých dárců.
Již dnes poměrně krátké zkušenosti ukazují, že takto koncipovaná nabídka rekreace slouží jako výkladní skříň našeho hospodaření. Pomáhá podniku získat zpět podporu široké veřejnosti a měnit nepříznivý mediální obraz lesnictví. Tím buduje stabilnější veřejnou a politickou podporu pro naše podnikání. Nabídka rekreace však dává smysl i z hlediska managementu lesních pozemků. Moderně koncipované sítě rekreačních stezek pomáhají spravovat rozhraní mezi lesnickými pracemi a rekreačními návštěvníky.
Příklady sítí stezek
Realizované sítě stezek se od sebe v designu značně liší. Reflektují přitom rozdílnou povahu místních lesních podmínek i zaměření na různé uživatelské skupiny. Jako příklad zde mohu uvést rozdíly mezi projekty v lesním parku Portumna a v pohoří Ballyhoura. Lesní park Portumna je rozlohou malé, ale překrásné místo, má vysokou návštěvnost, ale přitom podléhá přísné ochraně přírody. Chtěli jsme zde vybudovat podmínky pro sdílené užívání, především pro méně náročné rodinné aktivity. Davis proto navrhl vinoucí se stezky v mírných sklonech s dlouhými pohledovými liniemi. Díky tomu je uživatelský konflikt omezen na minimum.
Oproti tomu lesy v pohoří Ballyhoura v hrabství Limerick a Cork představují díky své vysoké produktivitě pro hospodaření Coillte klíčový zdroj. Podnik zde má dobré vztahy s místní samosprávou, která si přála podpořit místní rozvoj vytvořením destinace pro krátkodobý cestovní ruch. Padlo rozhodnutí zaměřit se na specifickou uživatelskou skupinu s vyššími disponibilními příjmy a ochotou cestovat. Proto jsme zde vytvořili síť stezek pro terénní cyklistiku, která má postupně získat mezinárodní věhlas. Davis zde přitom musel zajistit, aby síť nepředstavovala přílišná omezení pro produkci, těžbu a dopravu dříví. Docílil toho především vhodným umístěním jednotlivých koridorů s ohledem na těžební jednotky a plány hospodaření. Aby stezky dokázaly vygenerovat dostatečné přínosy pro místní rozvoj, jsou svým designem zacíleny na širokou masu terénních cyklistů. Samotné užívání stezek je přitom bezplatné, zisky jsou generovány poskytováním přidružených služeb.
Maximální užitek maximálnímu množství uživatelů
Coillte ve své rekreační politice deklaruje záměr nabídnout maximální užitek maximálnímu množství uživatelů. Přitom však musíme brát ohledy na ekonomické požadavky lesního hospodaření. Snažíme se uživatele umístit do lesního prostředí tak, aby nepředstavovali zátěž ani z hlediska managementu návštěvnosti, ani z hlediska vlivu na životní prostředí. Chceme přitom, aby si odnášeli intenzivní a autentické přírodní zážitky, které v nich upevňují pozitivní vztah k přírodě a lesu a vybízejí k opětovné návštěvě.
Díky komplexní strategii plánování stezek Dafydda Davise jsme zlepšili povědomí o podniku a vybudovali strategická partnerství. Plánovací proces, způsob realizace a povaha sítí stezek se následně staly inspirací pro irskou státní politiku rekreace. Nabídka rekreačních stezek s různým zaměřením se tak stala nejúspěšnější částí naplňování rekreační strategie podniku. Irský úřad pro rekreační stezky (National Trail Office) přijal tuto metodiku a začal s námi intenzivně spolupracovat. Irská vláda uvolnila ze svého rozpočtu značné částky určené na další rozvoj rekreačních stezek. To vše se podařilo za krátké období 3 let.
Irská inspirace pro české lesy?
Při své nedávné návštěvě ČR jsem přednášel na semináři pořádaném Českou lesnickou společností a Českou mountainbikovou asociací v Jablonci nad Nisou. I přes zjevné rozdíly mezi Irskem a ČR existuje mnoho podobností. Lze říci, že současný stav v České republice se v názorech i ve stavu rekreační infrastruktury podobá Irsku před třemi lety. Díky spolupráci, kterou jsme touto akcí zahájili, vidím výjimečnou příležitost pro to, aby čeští lesnici využili irských zkušeností ve strategickém přístupu k nabídce rekreačních stezek.
Autor: Daithi de Forge
Recreation Manager
National Trails Technical Advisor
Coillte Teoranta
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.