Vyčíslení škod způsobených motorkáři
Petra Darebníková
Před několika lety se v České republice objevil nový negativní jev – „rekreace“ řidičů terénních motocyklů a čtyřkolových motocyklů (dále čtyřkolek) v místech ležících mimo pozemní komunikace, jako jsou lesní porosty, pole a louky. V lese kromě lesních cest vjíždějí řidiči i do porostů. Škody tak vznikají nejen na cestní síti, ale i na půdním fondu a samotných stromech. Jízdou mimo pozemní komunikace se řidiči mohou dopouštět porušení některých zákonů. Ve vztahu k lesnímu hospodářství se jedná především o zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v případě vjezdu do zvláště chráněných území).
Při jízdě motorovými vozidly lesním porostem je narušován půdní kryt a dochází k erozi půdy. V případě opakovaného pojezdu jsou vyryty erozní rýhy od hloubky několika cm do desítek cm. Důležitý je fakt, že motorkáři preferují pro svou jízdu svažité terény, kde je následná hrozba eroze velká. Při pohybu v lesním porostu poškozují řidiči motorových terénních vozidel kořenový systém stromů a kořenové náběhy. Charakterem poškození se jedná o oděr kůry. Poškozená místa se pak mohou stát branou houbovým infekcím s možnými následky jako znehodnocení dřeva, zhoršení mechanické stability stromů a porostu. Další možná poškození se týkají výsadeb, zmlazení a cestní sítě.
Způsob vyčíslení škod
Problematika nezákonného provozu motorových vozidel v lesních porostech byla řešena na území Školního lesního podniku Kostelec n. Č. l. (ČZU ŠLP) s cílem vyčíslit škody způsobené na produkčních a mimoprodukčních funkcích lesa. Škody na cestní síti nebyly počítány, protože se na daném území nevyskytovaly. Stejně nebyly hlášeny škody na zmlazení či výsadbách.
Výpočtu škod předcházelo měření v nejvíce poškozených porostech, kde byly měřeny šířky a délky rýh způsobených terénními vozidly (pro výpočet poškozené plochy) a počítán počet poškozených stromů podle jednotlivých dřevin (viz tabulka) Škody na produkčních funkcích byly počítány podle platné vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Škody či újmy na mimoprodukčních funkcích byly kalkulovány na základě Metodiky sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa autorů Šišáka, Šacha, Švihly, Černohouse.
Škody na produkčních funkcích
Vyhláška č. 55/1999 Sb., rozlišuje škodu na lesním pozemku, škodu na lesním porostu a škodu z mimořádných a nákladově náročnějších opatření. Celková škoda se pak vypočítá jako součet jednotlivých škod. Charakterem poškození se jedná o škodu na lesním porostu, konkrétně o škodu ze snížení kvality lesního porostu. Dále lze kalkulovat škodu z mimořádných opatření, v tomto případě nákladů na zjištění výše škody.
Škoda ze snížené kvality lesního porostu
Škoda ze snížené kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. se uplatňuje podle vyhlášky za obmýtí pouze jednou na každém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce:
Škoda se podle vyhlášky počítá za předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm2, nebo poškození přesahuje 10 % obvodu kmene.
Koeficient K3 se odečte z tabulky v příloze 9 vyhlášky. Dle ústního sdělení Luďka Šišáka (FLD ČZU v Praze) byla tato tabulka převzata ze zahraničních zdrojů, kdy koeficient
K3 vychází z rychlosti šíření hniloby v dřevině v závislosti na věku a bonitě. Luděk Šišák upozornil na to, že zde nejsou zohledněny orograficko-klimatické poměry, které mohou v rychlosti šíření hniloby hrát také roli. Tabulka platí pro skupinu dřevin smrk (dle vyhlášky všechny druhy smrků), pro ostatní skupiny dřevin se koeficient K3 stanoví přiměřeně. V termínu „přiměřeně“ lze vidět určité úskalí. Vyhláška nikde neříká, že tyto koeficienty pro smrk jsou nejvyšší možné a jakým způsobem se „přiměřeně“ stanoví koeficienty u ostatních dřevin. Koeficient je určen pro škody vzniklé do věku 99 let. V porostech starších se koeficient neudává. Vychází se tedy z předpokladu, že při mechanickém poškození starších porostů se infekce stromů dřevními houbami nestačí rozvinout do doby obmýtí do takové míry, která by znamenala ztrátu při realizaci prodeje dřevní hmoty. To může platit pro lesní dřeviny s kratší nebo stejnou dobou obmýtí jako je smrk, ale v případě dřevin, které mají dobu obmýtí delší, což vyhláška sama připouští, lze i při nástupu škody ve věku větším než 99 let předpokládat, že může dojít k rozvoji poškození, které bude mít následně vliv na zpeněžení. Pokud např. vznikne škoda v 100letém bukovém porostu s dobou obmýtí 140 let, nemohu ji dle vyhlášky nárokovat, přestože za 40 let se hniloba pravděpodobně rozvinout může.
Na školním lesním podniku bylo ze 13 nahlášených nejvíce poškozených porostů 8 starších 99 let, doba obmýtí se pohybovala od 100 let do 130 let. Pro zmiňovaných osm porostů nebyla z výše uvedených důvodů škoda počítána, v jednom porostu mladším 99 let se nenacházely poškozené stromy.
Škoda z mimořádných opatření
Mimořádná opatření představují monitoring a měření škod, jež přináší zvýšené administrativní náklady. Jejich výše je určena počtem hodin nutných k zjištění škod a jednotkovými režijními náklady podniku – Kč/hod. administrativní práce. Tyto náklady se z důvodu mzdové složky mohou významně lišit, proto zde nebudou uváděny.
Škody na mimoprodukčních funkcích
Škody na mimoprodukčních funkcích byly počítány podle Metodiky sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa na základě společenské sociálně-ekonomické ceny příslušné funkce lesa a velikosti poškozené plochy.
Kalkulována byla škoda na:
- nedřevoprodukčních funkcích lesa;
- hydrických funkcích lesa (maximální průtoky, minimální průtoky, kvalita ve vodních tocích a nádržích);
- půdoochranných funkcí lesa (zanášení vodních nádrží a toků).
Výsledky výpočtu škod
Škody na produkčních funkcích byly počítány na čtyřech ze třinácti poškozených porostů. Škoda ze snížení kvality lesního porostu se pohybovala od 211 Kč do 3085 Kč na porostní skupinu (na celkovou výši škody má vliv druh poškozené dřeviny, počet poškozených stromů a celkový počet stromů na ploše, bonita, věk, doba obmýtí, předpokládané zakmenění v době obmýtí, plocha porostní skupiny, resp. poškozeného druhu dřevin a kvalita porostu
– přirážka, resp. srážky). Celková škoda ze snížení kvality lesního porostu na oceňovaných porostních skupinách činila 6114 Kč. Důvodem vyčíslení škod pouze na 4 porostních skupinách nebyla absence poškozených stromů v ostatních porostech, ale skutečnost, že většina poškozených porostů přesáhla věk 99 let, tedy dobu, do kdy lze podle platné vyhlášky uvedenou škodu kalkulovat. S ohledem na věk lze dokonce konstatovat, že starší porosty vykazovaly větší počty poškozených stromů. Může to být z několika důvodů. Jedním z nich bude preference řidičů více rozvolněného lesa, tzn. lesa staršího, kde již byly provedeny výchovné zásahy, nebo je připravován na obnovu. Dalším důvodem může být skutečnost, že starší stromy mají větší kořenové náběhy a především kořeny, kde vzniká převážná část poškození a při pojezdu dochází k jejich poškození nad vyhláškou stanovenou minimální velikost (tj. 25 cm2), což u drobnějších kořenů u mladších stromů přes viditelné poškození není splněno. Z dřevin převažovaly škody na smrku, což je pravděpodobně dáno typem kořenového systému smrku a podílem zastoupení smrku v porostech na ČZU ŠLP (cca 50 %).
Škody na mimoprodukčních funkcích byly kalkulovány ve všech 13 porostech na dobu trvání újmy jeden rok, celková škoda činila 6461 Kč za rok ve všech 13 porostech. Tato výše škody je relativně nízká. Hlavním důvodem je fakt, že výše škody na jednotlivých mimoprodukčních funkcích závisí na velikosti poškozené plochy, kde se v použité metodice počítá především se situací, kdy dojde k odlesnění lesa nad zákonem stanovenou míru, nebo nezákonného vytěžení celého porostu. Škoda vzniklá po jízdě motorových vozidel v lese byla počítána jen na ploše, která byla opravdu viditelně poškozena, tzn. že poškození nebylo vztaženo na porostní skupinu s její celou výměrou. U porostů s větší mírou rozježdění a výskytem erozních rýh na soustředěnější ploše by se dalo uvažovat o vyčíslení škody na větší ploše, jejíž délku by tvořila průměrná délka všech rýh a šířka by byla určena vzdáleností od prvního výskytu erozní rýhy do posledního výskytu rýhy.
Lze také diskutovat o hodnotě zdravotně-hygienické funkce lesa (jež nebyla kalkulována) v místech se zvýšeným tlakem motorkářů, kde je pravděpodobné, že při zvýšeném a pravidelném výskytu těchto skupin, někteří návštěvníci (například rodiny s dětmi), daný les raději nenavštíví. Dalo by se uvažovat, že i když les stojí a je volně přístupný, funkce zdravotně-hygienické jsou mu odejmuty. V tomto případě by újma mohla být počítána na celou porostní skupinu. Cena zdravotně-hygienické funkce se liší v závislosti na kvalitativních charakteristikách lesa. Použitá metodika rozlišuje 5 kategorií lesa s rozdílnou cenou zdravotně-hygienické funkce lesa, porosty ČZU ŠLP by se mohly řadit mezi lesní půdy přístupné veřejnosti s cenou 2573 Kč/ha, ale i mezi lesy příměstské se zvýšenou zdravotně rekreační funkcí s cenou 7521 Kč/ha (vliv obyvatel Prahy a dalších větších měst v okolí). Pokud by byla kalkulována škoda pro tři nejvíce pojezdem zasažené porostní skupiny s celkovou výměrou 24,73 ha, vyšla by hodnota 63 630 Kč, resp. 185 994 Kč za rok.
Zhodnocení
Cílem šetření bylo vyčíslit škody způsobené motorkáři pomocí platné vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb. a Metodiky sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa. U vyhlášky vyvstává otázka její použitelnosti při vyčíslení tohoto typu škod, kdy by bylo nutné tabulku s koeficientem K3 rozšířit, aby bylo možné kalkulovat i škody vzniklé v pozdějším věku porostu. Postup při vymáhání vzniklých škod a návrhy řešení naleznete v rámečcích.
Autor:
Petra Darebníková
Foto: autor