Zkušenosti s nepovoleným provozem terénních vozidel u VLS ČR, s. p., divize Mimoň

Jiří Janota

VLS ČR, s. p., divize Mimoň, hospodaří ve zrušených vojenských újezdech Ralsko a Mladá. Odchodem sovětské armády v roce 1991 se postupně zpřístupnilo celé území veřejnosti. Vzhledem k tomu, že po dlouhá desetiletí byly části tohoto území chráněny před civilizačním tlakem, vyskytuje se zde velké množství lokalit se zvýšeným zájmem ochrany přírody.

Po dlouhá léta veřejností neprobádaná krajina je postupně zpřístupňována pomocí nově otevíraných turistických tras, cyklostezek a hipostezek. Každoročně je patrný stále větší počet návštěvníků v oblasti Ralské pahorkatiny. Tito zde vyhledávají především skryté krásy malebné krajiny a klid, neboť vzhledem k rozlehlosti území jsou návštěvníci vzdáleni od většiny civilizačních tlaků.

Nepovolené vjezdy motorkářů a čtyřkolek
Současné problémy nepovolených vjezdů motorkářů a čtyřkolek, které nabývají na stále větší intenzitě, se nevyhýbají ani VLS ČR, s. p., divizi Mimoň. V poslední době zaznamenáváme stále větší množství stížností ze strany některých návštěvníků na zvýšený pohyb motorkářů a čtyřkolek v oblasti Ralska a i samotní zaměstnanci divize se s nimi dostávají do střetů. Bezohlednost některých z nich nezná v řadě případů mezí.
Bývalé tankové cesty a střelnice, které byly po řadu let ponechány přirozené sukcesi, se v poslední době stávají vyhledávanými trasami pro zvýšení hladiny adrenalinu některých našich spoluobčanů. Podstatná část těchto tras prochází těmi nejvíce ceněnými lokalitami z pohledu ochrany přírody. Motorizovaní návštěvníci jsou schopni zajet i do těch nejnepřístupnějších lokalit. Pomineme-li hluk, který způsobují provozem svých strojů, velkým problémem se stává nevratné poškození vrcholových partií jednotlivých kopcovitých dominant v oblasti Ralska, které patří mezi jejich vyhledávané cíle. Zde ve většině případů nastává půdní eroze se všemi negativními důsledky.
Část těchto motorizovaných návštěvníků si občas plete některé turistické trasy se zkušebními polygony pro motorová vozidla. Při nepovoleném vjíždění na lesní komunikace a do lesních porostů je pouze otázkou času, kdy dojde ke střetu s projíždějícími cyklisty, neboť motorkáři a čtyřkolkáři využívají ke svým vyjížďkám i značené cyklistické trasy. Zkušenosti z poslední doby naznačují, že se nejedná již pouze o náhodné vjezdy osamocených jedinců, ale jedná se o organizované skupiny čítající několik projíždějících strojů. Během uplynulých dvou let se začaly u lesních komunikací objevovat značky pro lepší orientaci motorizovaných návštěvníků.

Snahy o zamezení vjezdu motorových vozidel
Vzhledem k rozlehlosti území a hlavně snadné terénní dostupnosti je téměř nemožné tyto nepovolené vjezdy eliminovat, popřípadě těmto aktivitám úplně zamezit. Na většinu komunikací v majetku VLS ČR, s. p., divize Mimoň, jsme umístili závory, které mají zabránit vjezdu motoristů do lesních komplexů a do území se zvýšeným zájmem ochrany přírody. Pro majitele terénních motocyklů a čtyřkolek neznamenají ovšem žádnou překážku. Ve spolupráci s policií ČR a městskou policií Ralsko jsou uskutečňovány občasné kontroly a několikahodinová čekání na obvykle projížděných trasách. Vždy jeden člen lesní stráže z řad zaměstnanců a jeden policista hlídkují na předem určených trasách. Pro tyto účely poskytujeme terénní vozidla organizace, neboť policie nedisponuje terénními vozidly schopnými pohybu mimo zpevněné komunikace. Pokud mohu zhodnotit výsledky těchto akcí, jejich výsledek se v žádném případě nepřibližuje vynaloženým nákladům. Motorky nebo čtyřkolky nemají žádný problém při spatření těchto hlídek zmizet v lesních porostech, popř. informovat své projíždějící kolegy pomocí mobilních telefonů. Poté většina těchto čekání vyjde naprázdno. Tyto kontrolní akce většinou směřujeme do období víkendů, kdy je zvýšený pohyb těchto motoristů na lesních komunikacích. V současné době se vzhledem k množství sloužících policistů na jednotlivých odděleních stává problémem uvolnění alespoň dvou policistů pro konání těchto namátkových kontrol.
Vzhledem k celkovým výsledkům těchto akcí má policie i daleko menší zájem se podobných akcí zúčastňovat. Stále častěji je z její strany používán argument, že není oprávněna pokutovat přestupky, pokud se staly mimo svěřené komunikace.
Pokud se stane, že některý motorizovaný návštěvník je alespoň tak „slušný“, že zastaví lesnímu personálu, většinou se nedá legitimovat, a jelikož terénní stroje nemají SPZ, nelze ani zjistit majitele stroje, případně řidiče. Mylná je také představa, že průkaz a odznak lesní stráže něco vyřeší. Ve většině případů poslouží pouze jako zdroj poznámek a pousmání ze strany kontrolovaných osob. Odznakem lesní stráže lze dle našich zkušeností možná argumentovat u nepovolených vjezdů do lesních porostů ze strany našich spoluobčanů staršího věku při sběru lesních plodů.

Hledání řešení
Jsme si vědomi toho, že tlak ze strany motocyklistů a majitelů čtyřkolek a terénních vozů bude i nadále sílit. Posuzovali jsme i otázku, zda nebude vhodné vyčlenit část území pro majitele těchto strojů ke kontrolovanému provozování jejich aktivit. Po zvážení všech pro a proti jsme se rozhodli i nadále tyto aktivity v oblasti Ralska nepodporovat a území využívat pouze pro běžnou turistiku a hlavně cykloturistiku. Celý problém je v tom, že jakmile bychom těmto motoristům zpřístupnili určitou lokalitu, tato se pro ně stane zajímavá pouze po určité období a posléze budou opětovně vyhledávat jiné trasy a stezky, neboť projetá území „se pro ně stanou malá a nezajímavá“.
Podobné zkušenosti máme s konáním jednodenních motoristických akcí. Organizátoři těchto akcí se nám při projednávání vždy zaručí, že všichni účastníci těchto klání budou dodržovat předem dohodnuté trasy. Jednodenní akce většinou proběhly bez problémů a ke všeobecné spokojenosti všech zainteresovaných. Problémem se staly opakované návštěvy některých účastníků závodu v průběhu několika následujících týdnů, případně měsíců. Ti území v průběhu závodu poznali a rozhodli se jej ke svým aktivitám využívat i nadále.
Každodenní problémy s neukázněnými motoristy jsou v dnešní době „bojem s větrnými mlýny“. Pokud nebudou přijata legislativní opatření, kdy bude povinnost identifikace jednotlivých terénních vozidel se současnou odpovědností majitelů těchto strojů za zjištěné přestupky a zároveň pokud nebude posílena pravomoc a možnosti policie (materiální i personální), tak si myslím, že jako lesníci budeme stále „tahat za kratší provaz“. S tím souvisí i získání většího respektu a vážnosti institutu lesní stráže jako veřejného činitele. Domnívám se, že při celkovém stavu a morálce naší společnosti to bude cesta značně obtížná a zdlouhavá.
Jsem ale přesvědčen, že nelze nad touto skutečností mávnout rukou, popřípadě jen nečinně přihlížet. Věřím, že mezi provozovateli motoristických sportů jsou i slušní spoluobčané, se kterými je do budoucna možná dohoda k vyčlenění určitých lokalit pro jejich zájmovou činnost, bohužel většinou se setkáváme s arogantním chováním té druhé skupiny, se kterou je každý pokus o dohodu předem ztraceným časem.

Autor:
Ing. Jiří Janota
VLS ČR, s. p., divize Mimoň
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto:autor