Lesnické pamětní knihy
Libuše Jaklová
V lesnických pamětních knihách zůstává po staletí zachována historie lesů. Je zde zdokumentován způsob hospodaření, likvidace rozsáhlých polomů, znovuosázení lesů, přirozená obnova i život lesníků.
Historie zaznamenávání lesnických pamětí
Zaznamenávání lesnických pamětí sahá až do 18. století, do doby, kdy již přirozená obnova lesa nestačila pokrýt potřeby průmyslu a zemědělství a v lesích se muselo začít skutečně hospodařit tak, aby nedošlo k jejich úplnému vykácení. I když vedení pamětních knih nebylo až do roku 1961 uzákoněno, byly lesní kroniky či lesnické paměti psány u panských i církevních lesů. Psaly se z vůle majitelů jednotlivých panství, např. Colorado-Mansfeldů, Schwarzenbergů, Liechtensteinů a podobně. Psával je vysoce postavený lesník, většinou ve zralejším věku, někdy až ve výslužbě. Některé lesnické pamětní knihy se dochovaly až do dnešních časů.
Proč se vlastně začaly zaznamenávat paměti lesů, uvádí například dochovaný cirkulář ze dne 15. června 1897 vydaný Knížecím dvorním radou J.U.Dr. Hermannem Hampe z Vídně, ve kterém se přikazuje všem liechtensteinským knížecím lesním úřadům včetně Vaduzu zavádění lesnických pamětních knih. V cirkuláři jsou obsaženy také informace o tom, kdo je povinen lesnické paměti psát, kdo na jejich vedení dohlíží i výčet témat, která v nich mohou být zpracována (viz dobový text).
Lesnické pamětní knihy v současnosti
V zaznamenávání historie lesů v lesnických pamětních knihách se pokračuje. Lesnické pamětní knihy či lesní kroniky se píší dle předepsané osnovy, na všech lesních správách, lesních závodech, správách toků, na semenářském závodě i na Ředitelství LČR. Osnova je co do obsahu obdobná od počátků vedení lesnických pamětí. Nyní sestává ze šestnácti kapitol. Vzhledem k dobovým změnám je šetrně aktualizována. Naposledy došlo k aktualizaci v roce 1993. V 16 kapitolách je zaznamenávána historie vzniku a vývoje organizace a organizačních jednotek, členění organizace, význam a rozsah činnosti organizace či organizační jednotky, vnější vztahy organizace a organizační jednotky, údaje o stavu obhospodařovaného lesa, roční výsledky hospodaření, pěstební a těžební činnost, ochrana lesů, ostatní užitečné funkce lesů (plnění těchto funkcí a zvláštní pozorování), lesní komunikace (výchozí stav a další vývoj), lesnické meliorace, vodní toky, hrazení bystřin, myslivost (honitby režijní, honitby pronajaté), další činnosti organizace a organizační jednotky, další důležité údaje, meteorologické pozorování, další významné události organizace a konkrétní přínos pro komplexní dokumentaci současnosti.
Aby nebyla ani v současnosti snížena odborná úroveň, píší paměti lesníci vysokoškolsky či středoškolsky vzdělaní. Jsou to ředitelé lesních závodů, lesní správci nebo jejich zástupci, výjimečně revírníci. Každá kniha zahrnuje paměti z období platnosti jednoho lesního hospodářského plánu (období deseti let). Pro napsání pamětí se využívá všech dostupných odborných výstupů včetně plnění lesního hospodářského plánu, hospodářského výsledku a změn v majetkové držbě. Informace jsou řazeny dle osnovy encyklopedicky, aby bylo odborné i laické veřejnosti umožněno snadné vyhledání potřebných informací v rámci platné legislativy o poskytování informací. V jednotlivých kapitolách autor zaznamenává každoročně, po dobu deseti let, co nejpravdivější odborné informace týkající se hospodaření v lese i života lesníků.
Úplnost pamětí, odbornou terminologickou správnost a přesnost pamětí uvedených v jednotlivých kapitolách hodnotí odborná komise pro psaní pamětních knih. V komisi pracují dle daných pravidel všichni lesní inženýři z Ředitelství LČR a hlavní archivář LČR. Hodnotí se úplnost, odborná správnost, kvalita a úprava zaznamenaných pamětí. Honorář autorovi za vypracování pamětního záznamu je vyplacen teprve tehdy, když záznam splňuje odborné a historické požadavky dané osnovou pro psaní lesnických pamětních knih. Nepřihlíží se k množství napsaného textu.
Do textu jsou zařazovány snímky, kresby, tabulky i grafy. Pro zajímavost můžeme uvést, že již ve zmíněném cirkuláři bylo doporučeno zařazovat kresby a snímky (viz dobový text). Autoři mnohdy v pamětech uvádějí události z dané doby, které se dotýkají života lesníků, ale přesahují rámec informací, jenž je stanoven osnovou (např. významné společenské a kulturní události). Není to nic nezvyklého, i o tom se již cirkulář zmiňuje. Lesnické pamětní knihy se píší ve trojím originálním vyhotovení. Oddělené uložení knih skýtá záruku zachování pamětí pro příští lesníky i laické badatele. Jedna lesnická pamětní kniha je ponechána na organizační jednotce v péči vedoucího organizační jednotky, kde je nadále provozně využívána, druhá je ukládána v Národním lesnickém muzeu pro lesnictví, myslivost a rybářství, v loveckém zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou a třetí zůstává Archivu LČR, s. p. Takto je zabezpečeno zachování informací o lese i životě lesníků příštím generacím.
Autor:
Libuše Jaklová
Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Ladislava Řehounková