Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 1/09

Úvodník 1/2009

Vážení přátelé,
před námi je rok 2009 a my jsme plní očekávání. Doufáme, že k nám bude vlídnější než ten minulý, ten, který nám přinesl hypoteční krizi a následně i finanční krizi ve Spojených státech, jež se rychle zabydlela na celém světě, tedy i u nás. A nevyhnula se ani lesnictví.

Editorial 1/2009

Vážení čtenáři,
přelom roku se již tradičně stal osudným řediteli podniku Lesy ČR. Tradičně nejsou známy důvody a okolnosti, které ministra Petra Gandaloviče k přesunu Jiřího Nováka na post náměstka MZe vedly. Tradičně je ministerstvo s rostoucím významem událostí skoupější na poskytování informací. Tradičně se o důvodech přepřahání v podniku Lesy ČR pouze spekuluje a fantazie bývá leckdy velmi vzdálená realitě. Tradičně lze spatřovat důvody změny v politice, tentokrát spíše v té vnitrostranické. To vše tradičně přispívá k destabilizaci lesnicko-dřevařského sektoru a prohlubuje současnou krizi.

Jaký byl rok 2008 v českých lesích? V kontextu posledních let průměrný

Anketa Lesnické práce

Rok 2008 lze jen těžko označit za úspěšný. S ohledem na pravidlo, že není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře, jej nelze označit ani jako zcela neúspěšný. Rok 2008 byl charakterizován dramatickým propadem cen dříví, problematickými smluvními vztahy mezi Lesy ČR a lesnickými firmami, zhoršující se kůrovcovou situací, „urputným“ bojem proti škodám zvěří, ale i přijetím Národního lesnického programu II, přípravou na předsednictví Evropské unii či pozvolnou změnou vlastníka lesnicko-dřevařského holdingu CE WOOD.
O rekapitulaci, hodnocení uplynulého roku a případný výhled do roku 2009 jsme požádali respondenty z mnoha sfér lesnictví, kteří vzhledem k uzávěrce odpovědí 9. 12. 2008 bohužel již neměli možnost vyjádřit se k již tradičnímu novoročnímu přepřahání v podniku Lesy ČR. O hodnocení roku 2008 a komentář k odchodu Jiřího Nováka z hradeckého ředitelství LČR a nástupu na ministerstvo zemědělství jsme požádali našeho externího spolupracovníka Petra Havla.

Národní lesnický program II

Schválení Národního lesnického programu 1. října 2008 vládou České republiky bylo prvním krokem v procesu jeho realizace. V následujícím období by mělo dojít ke jmenování Koordinační rady a expertních skupin. Na názor na NLP II a uskutečnění jeho záměrů a opatření jsme se v této souvislosti zeptali představitelů Vojenských lesů a statků ČR, Lesnické a dřevařské fakulty ČZU, Hnutí Duha a Českomoravské myslivecké jednoty.

Co čeká lesní hospodářství v rámci předsednictví ČR v Radě EU

Karel Vančura

Je známo, že v první polovině roku 2009 Česká republika předsedá Radě EU. Týká se to i lesního hospodářství, jehož pracovní skupina spadá do sféry příslušné Rady pro oblast zemědělství a rybolovu (RZR), které bude předsedat ministr zemědělství.

Zdravotní stav porostů dubu zimního

Miroslav Sloup

Zvyšování výsadeb listnáčů znamená i postupné rozšiřování porostů s vyšším zastoupením listnatých dřevin, včetně zastoupení dubu zimního. To s sebou přináší i dosud částečně přehlížené problémy zdravotního stavu těchto porostů. V genové základně (GZ) pro dub zimní u LČR na LS Plasy se tomuto problému věnují již řadu let.

Nekróza jasanu Chalara fraxinea v ČR

Libor Jankovský, Petr Šťastný, Dagmar Palovčíková

Jasan je považován spíše za invazivní dřevinu než za dřevinu, která by byla náchylná k chorobám. První zmínky o chřadnutí jasanů jsou uváděny z počátku 90. let z Litvy a Polska, od poloviny 90. let z Lotyšska a Estonska. Od počátku tohoto desetiletí je chřadnutí jasanů pozorováno v Německu, Dánsku a Švédsku. V roce 2006 byla v Polsku Kowalskim (2006) popsána houba Chalara fraxinea jako možný původce intenzivního odumírání jasanů.

Možnosti dravců v biologické ochraně lesa

Petr Čermák, Martin Tomešek

O významu dravců a sov v biologické ochraně lesa proti hlodavcům obsáhle pojednává již legendární Pfefferova Ochrana lesů z roku 1961. Přesto dlouho převládala spíše snaha o redukci početnosti dravců z důvodů konfliktů s myslivostí (a to i u druhů, kde to bylo zcela evidentně nepodložené, jako je káně lesní) namísto podpory těchto druhů v lokalitách ohrožených hlodavci. Současná situace je již naštěstí jiná. Nové poznatky o dravcích i hlodavcích, a především změna přístupu k ochraně lesa jako takové vybízí k cílené a sofistikované podpoře populací dravců.

Význam drobných savců při obnově lesních porostů

Jiří Kamler, Kamil Turek, Miloslav Homolka

Přirozenou součástí lesních ekosystémů jsou i menší a větší teplokrevní živočichové, kteří na jedné straně obohacují zdejší biodiverzitu, ale také jsou svým potravním chováním schopni obývané biotopy významně ovlivňovat. Z hlediska lesního hospodaření mají největší význam býložraví hrabošovití hlodavci a přežvýkavá spárkatá zvěř. Obě tyto skupiny mají společné negativní působení na obnovu lesa, hospodářské škody a ohrožování ekologické stability ekosystémů eliminací potravně atraktivních druhů rostlin.

Analýza nadzemní biomasy douglasky tisolisté

Předpokládané klimatické změny podmíněné lidskou činností nesporně souvisí s nárůstem CO2 v atmosféře. Lesnictví přitom patří mezi odvětví, kterého se tyto změny nejen že bezprostředně mohou dotknout a pravděpodobně již dotýkají, ale současně se může výrazně spolupodílet na jejich omezování. Masivní využití dřeva ve stavebnictví, nábytkářství, ale vlastně všude kromě paliva (to je ve vztahu k uhlíku jak známo neutrální) vede ve svém důsledku k dlouhodobé fixaci uhlíku, a tedy jeho odnímání z atmosféry. Z tohoto pohledu se jeví výhodné využití rychle rostoucích nepůvodních dřevin jako zdroje kvalitní především jehličnaté suroviny, avšak za plného respektování principů trvalé udržitelnosti. Je nesporné, že nejperspektivnější introdukovanou dřevinou je nejen u nás, ale v celé řadě dalších evropských zemí (Německo, Francie, Velká Británie) douglaska tisolistá.