Národní lesnický program II
1) V čem vidíte hlavní přínos NLP II a kde spatřujete jeho možné slabé stránky?
2) Jak se hodláte zapojit do procesu realizace NLP II (která klíčová akce, resp. opatření NLP II jsou podle vás pro obor zásadní a budete se chtít na jejich realizaci podílet)?
3) Je možné efektivně realizovat záměry a opatření NLP II do roku 2013?
Jaroslav Melichar, Vojenské lesy a statky ČR
1) Hlavní přínos spatřuji v tom, že tento materiál vůbec vznikl. Všichni zúčastnění na jeho vzniku se v něm najdou, zároveň všichni mají důvod být nespokojeni, protože se jim ne vše podařilo do textu prosadit. Předpokládám, že určitá míra nespokojenosti s výslednou podobou NLP II bude v budoucnu u dotčených subjektů jednak akcentovat aktivitu při vlastní realizaci záměrů, dále pak bude i impulsem k využití lobbingu v zájmových tématech.
K vlastnímu obsahu NLP II považuji za nutné dále zmínit, že tento materiál v širokém záběru problematiky lesního hospodářství vnímáme nejen jako soubor, který je podkladem pro pokračování legislativního procesu v tvorbě zákona o lesích, resp. zákona o lesích ve vlastnictví státu, ale zároveň i jako vizionářský materiál (z části soubor zbožných přání), který z důvodů časových, politických, ekonomických a dalších nedojde naplnění. Přesto považujeme za pozitivní skutečnost, že se jedná o lesnický program, který vznikl jako výsledek jednání široké platformy zúčastněných subjektů (zdůrazňuji lesnický program).
V souvislosti se srovnáním obsahů NLP I a NLP II si dovolím několik poznámek. V kontrastu k NLP I je z textu NLP II zřejmý akcent na ekologický pilíř. Poněkud méně je dle našeho názoru na rozdíl od NLP I v textu NLP II popsána problematika ekonomická (ekonomický pilíř). V tomto kontextu považuji za nutné zdůraznit (a lze to dohledat i v samotném textu NLP II v kapitole 5.1.1.) skutečnost týkající se zatím neopominutelné pozice jehličnatých dřevin (smrku) v ekonomice LH, která je v ekonomickém pilíři uvedena pouze v poloze konstatační. Při současných technologiích zpracování dřeva a významu jehličnatého dříví pro ekonomiku LH považujeme kapitolu ekonomického pilíře ve vztahu k pilíři ekologickému, mírně řečeno, za nevyváženou. Vzniká dojem, že ekonomika, resp. prosperita našeho odvětví, jakoby přijde sama. Ekonomickou bilancí realizace NLP se tento materiál zabývá pouze okrajově. Realizace cílů NLP se bude, ať se nám to líbí nebo ne, odvíjet od stavu a možností ekonomiky celého oboru (včetně avizovaných dotačních programů), či lépe řečeno ekonomiky celého lesnicko-dřevařského komplexu. Zvyšování podílu listnatých dřevin a jejich masivnější vstup na trh dříví v průběhu příštích decénií představuje v kontrastu s ekologickými efekty zvyšování podílu MZD (biodiverzity) v oblasti ekonomické reálné riziko snížení potenciálu tržeb z hlavní hospodářské činnosti, což je těžba a prodej dříví.
2) Vzhledem k rozsahu činnosti našeho podniku jsem nenašel oblast (klíčovou akci), kterou bychom mohli za VLS při realizaci NLP II pominout. Jak jsme již nejednou deklarovali, realizace NLP II se chceme zúčastnit aktivně. Očekáváme (snad to nezní pyšně) nominaci zástupců našeho podniku do Koordinační rady NLP a expertních skupin. V této věci jsme si plně vědomi náročnosti nadcházejících jednání týkajících se zejména elementární obhajoby ekonomického pilíře a mnohdy oponentury záměrů pilíře ekologického.
3) Ač optimista, jsem přesvědčen, že ne. To nijak nesnižuje obsah a úroveň zpracování NLP II. Buďme realisté. Záměry tohoto schváleného lesnického programu vysoce přesahují disponibilní časový rámec do r. 2013. Dle mého názoru je takto uváděný termín realizace záměru NLP II nešťastný. Proč ne např. rok 2020 či jiný termín? Určitě je shoda v tom, že les roste 100 let. NLP III by měl dle mého názoru mít širší časový rámec.
Jiří Oliva, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
1) V přínosu NLP II jsem spíše pesimistou. Zastávám názor, že přínosem pro LH musí být zejména dobrá státní lesnická politika. Jednoduchá, přímočará a účinná, a zejména personálně a finančně zajištěná, včetně odpovědnosti. Taková prorůstová politika ovšem nemůže nikdy vyhovět každému a s určitou nepopularitou si musí stát poradit a jeho vláda na sebe takovou odpovědnost vzít. Pokud je však tato politika nahrazována (byť v souladu s evropskými zvyklostmi) dokumentem založeném na široké shodě mnohdy neslučitelných přístupů, vede to nutně k obecnosti, proklamativním přístupům a také nízké míře odpovědnosti za realizaci takového dokumentu. NLP II bohužel nese všechny znaky tohoto přístupu. Není nijak konkrétně zajištěno jeho finanční krytí a jeho závaznost vyplývá i z Usnesení vlády č. 1221/2008, které ukládá pouze zohlednit opatření NLP při tvorbě zákona, a střednědobých a regionálních politik. Proto jsem přesvědčen, že přínos a úspěšnost NLP II bude stejná nebo nižší než u NLP I.
2) Chci se aktivně zapojit do plnění Klíčové akce 1, bodu 6 zavedení jednotného ekonomického a informačního systému LH. Objektivní informace je nejdůležitější věc pro všechna rozhodnutí, včetně rozhodování politického. Stále častěji si však kladu otázku, zda náš politicko-administrativní systém vůbec o objektivní informace stojí.
3) Domnívám se, že pokud bude do roku 2013 realizováno 20–30 % opatření navržených v NLP II, budeme moci mluvit o úspěchu.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha
1) Hlavní přínos NLP II je v tom, že je (na rozdíl od předchozího NLP I) postaven na principech, které pro tvorbu a realizaci národních lesnických programů stanovila FAO v roce 2003. Mezi tyto principy patří:
Partnerství – dát dohromady všechny relevantní „hráče“ v procesu, kterým se cítí být zainteresováni a zavázáni.
Participace – témata, opatření a výsledné politiky, strategie a programy jsou dohodnuté v participativním rozhodovacím procesu vybudováním konsensu mezi zainteresovanými partnery.
Příprava NLP II se nakonec po určitých peripetiích vydala touto cestou. Ministerstvo zemědělství sestavilo na začátku roku 2007 tzv. expertní skupinu – výstižnější označení by ovšem bylo spíše skupinu vyjednavačů (zástupců nejvýznamnějších zájmových skupin a odborných institucí). Vůbec největší přínos spatřuji v tom, že skupina vyjednavačů dokázala i přes často protichůdné zájmy najít řešení a dosáhnout konsensu. Bude-li se i realizace NLP II řídit principy FAO, může vzniknout do budoucna velmi stabilní legislativa, dotační programy a další výstupy. Pravda, nebude to vůbec jednoduché.
Další silnou stránkou NLP II je, že obsahuje řešení všech podstatných problémů ekonomického, ekologického i sociálního pilíře lesního hospodářství. Jeho příprava skončila s tím, že žádný ze zástupců zájmových skupin necítil potřebu jej doplňovat. Jedinou výjimkou je snad osvobození lesů od daně z nemovitosti, které bylo bohužel z NLP II na základě požadavku ministerstva financí vypuštěno.
Slabou stránkou NLP II je, že většina jeho opatření není kvantifikována. V časovém limitu, který skupina vyjednavačů dostala na přípravu NLP II, nedošlo na druhé kolo jednání, ve kterém by se o to pokusila. Kvantifikace jednotlivých opatření tedy bude součástí realizace NLP II.
2) Aktivně. NLP II ale vnímáme jako celek vzájemně provázaných opatření. Nepovažuje-me za vhodné vytrhávat určitá (např. ekologická nebo ekonomická) opatření z kontextu ostatních a snažit se je prosadit stůj co stůj. Myslím, že všichni cítíme, že je potřeba především stabilizovat sektor lesního hospodaření přijetím dobrého zákona o státním podniku Lesy ČR. Realizace opatření klíčové akce 17 (Lesy ve vlastnictví státu) se ale přímo týkají mnoha dalších opatření v jiných částech NLP II. Má-li tedy být nový zákon o státním podniku LČR skutečně dobrý, musí být úzce provázaný zejména s novelou zákona o lesích, lépe i s reformou dotační politiky státu.
3) Teoreticky to reálné je, bude-li dobrá vůle všech zúčastněných. A právě v tom může být největší zádrhel. Skupina vyjednavačů dohodla a sestavila při intenzivním jednání v Brandýse nad Labem celý text Národního lesnického programu II přesně za tři měsíce a jeden týden (březen až červen 2007). Ministerstvům pak trvalo rok a tři měsíce, než NLP II předložila vládě ke schválení. Půjde-li to nyní dál „ministerským“ tempem, pak naplnění všech opatření NLP II do roku 2013 reálné není.
Jaroslav Kostečka, ČMMJ
1) Hlavní přínos NLP II vidím v nadefinování a popsání hlavních cílů, klíčových akcí a opatření, kudy by se mělo lesnictví a lesní hospodářství v budoucnu ubírat, a především, že NLP II byl přijat Usnesením Vlády ČR č. 1221. Pokud by se podařilo realizovat většinu navržených akcí, významně by to přispělo trvale udržitelnému hospodaření v přírodě.
Nicméně slabé stránky vidím především v tom, že usnesení vlády jednotlivým ministrům zainteresovaných resortů pouze ukládá a doporučuje „zohlednit“ daná opatření. Vláda také zatím stále nenadefinovala a neuložila objednávku státu vůči vlastníkům lesů a především subjektům nakládajícím s lesy ve vlastnictví státu!
Významně slabou stránku NLP II spatřuji i ve skutečnosti, že se na jeho tvorbě podílelo příliš mnoho subjektů, které nenesou žádnou zodpovědnost vůči nikomu a bez jakýchkoliv zkušeností deklarují pouze své rozsáhlé vize. Na druhou stranu mnoho subjektů, které aktivně pracují v lesních ekosystémech, ani nebylo osloveno.
2) Členů Českomoravské myslivecké jednoty se v podstatě týká většina klíčových akcí, resp. opatření a cílů NLP II, a pevně věřím, že se každý jednotlivě zapojí do procesu realizace dle svých možností. Intenzivně se zcela jistě ČMMJ zapojí do klíčové akce 11, která se týká vztahu lesa a zvěře.
3) Domnívám se, že realizace alespoň části záměrů NLP II by byla významným přínosem především pro zachování přírody jako celku. Bohužel, opět opakuji, pokud stát nebude schopen definovat, co vlastně po vlastnících lesa, a především po správcích lesa ve vlastnictví státu chce, a to včetně náhrad a regresů, bude prosazování jednotlivých cílů poměrně složité.
Děkuji za odpovědi (12. 12. 2008),
Petra Darebníková
Foto: autorka