Nekróza jasanu Chalara fraxinea v ČR

Libor Jankovský, Petr Šťastný, Dagmar Palovčíková

Jasan je považován spíše za invazivní dřevinu než za dřevinu, která by byla náchylná k chorobám. První zmínky o chřadnutí jasanů jsou uváděny z počátku 90. let z Litvy a Polska, od poloviny 90. let z Lotyšska a Estonska. Od počátku tohoto desetiletí je chřadnutí jasanů pozorováno v Německu, Dánsku a Švédsku. V roce 2006 byla v Polsku Kowalskim (2006) popsána houba Chalara fraxinea jako možný původce intenzivního odumírání jasanů.

Chalara fraxinea byla následně potvrzena z Německa (Schumacher et al., 2007), Švédska (Thomsen et al., 2007), Litvy (R. Vasaitis, ústní sdělení), Rakouska (Halmschlager et Kirisits 2008), Maďarska (Szabo, 2008), Norska (EPPO 2008), Finska (EPPO 2008), Švýcarska (Holdenrieder 2008, ústní sdělení), Itálie a  Slovenska. Typické symptomy, tedy chřadnutí jasanů, rozvoj podkorních nekróz, byly pozorovány v létě 2008 rovněž ve Slovinsku a Chorvatsku.

Pozorované chřadnutí jasanů v ČR
V České republice docházelo lokálně k různým projevům chřadnutí jasanů od konce 90. let, k výraznému rozvoji choroby došlo po roce 2003. Na nebezpečí chřadnutí jasanů v ČR upozornil Nárovec, Trejtnarová, Jančařík (2008).
Symptomy chřadnutí jasanů, tedy prosychání korun, odumírání jednoletých letorostů a rozvoj podkorních nekróz byly zaznamenány v letech 2004–2008 na řadě oblastí ČR
– Beskydy (LS Jablunkov, LS Ostravice), Jeseníky, Krkonoše, Šumava, okolí Prahy, východní Čechy (Luže, Vysoké Mýto, Polička), Českomoravská vrchovina, Drahan-ská vrchovina, Hostýnské vrchy, Chřiby, oblast LZ Židlochovice atd. Lze konstatovat vzrůstající plošný rozsah chřadnutí jasanů od roku 2004.
Chřadnutí jasanu bylo zaznamenáno rovněž ve školkách, kde bylo pozorováno spojení s gradací savého hmyzu, především dutilek Prociphilus spp. Chřadnutí jasanů bylo zjištěno na F. excelsior a jeho kultivarech, především F. excelsior cv. „Pendula“ a F. angustifolia.

Výskyt Chalara fraxinea
První ověřená identifikace Chalara fraxinea v České republice byla laboratorně provedena O. Holdenriederem (ústní sdělení a poskytnutí kultury) ze vzorku odebraného z Fraxinus excelsior cv. „Pendula“ v arboretu ve Křtinách na Drahanské vrchovině v září 2007. Záhy byla Chalara fraxinea potvrzena rovněž z  Hradčan u Tišnova, Lomnice u Tišnova, Ochozu u Brna aj. V roce 2008 byly provedeny další izolace, které jsou průběžně zpracovávány. Jedinou cestou potvrzení přítomnosti původce jsou mikrobiologické rozbory nekróz, případně identifikace na bázi DNA. Pro izolaci této houby je nutno použít média s přídavkem antibiotik (Terramycin, Strepto-mycin), které potlačují růst bakterií a dalších hub. Z tohoto důvodu dřívější pokusy o izolace nebyly úspěšné, protože kultura Ch. fraxinea byla záhy přerůstána. Podle vnějších projevů chřadnutí jasanu lze předpokládat, že Chalara fraxinea je rozšířena po celém území ČR.
S ohledem na skutečnost, že se v současnosti vyskytuje vedle sebe jak komplexní choroba označovaná jako chřadnutí jasanu – „ash decline“ a odumírání jasanu
– „ash dieback“, který je spojován se šířením houby Chalara fraxinea, navrhujeme zavést termín „nekróza jasanů“ jako český terminus technicus pro infekci jasanu houbou Chalara fraxinea.

Symptomy
Nejčastěji se v okolí pupenů, resp. v okolí nasazení letošních letorostů tvoří léze a nekrózy. Pod odumřelým letorostem se poté zakládají proventitivní výhony a vytváří se vlky. Léze jsou zprvu okrouhlé, posléze se přetváří elipticky protáhlé, propadlé nekrózy, které se postupně šíří. Mízotoky se netvoří. Pod kůrou je zjevné odumření kambia. Nekrózy se šíří jak ve směru transpiračním, tak i asimilačním. Infekce proniká z nekróz do dřevní části, kterou zabarvuje do šedohněda. Jednoleté letorosty nad nekrózami hynou, a to nejvýrazněji v podzimních měsích (září – říjen), kdy dosud zelené listy na letorostech náhle zasychají a zůstávají zaschlé na větvích. Z tohoto pohledu jde o projev podobný apoplexii. U dvouletých a víceletých letorostů mohou nekrózy zavalovat. Byly pozorovány 2–3 leté zahojené rakoviny.
Na řapících listů se objevují od konce srpna tmavě hnědé nekrózy. Zelené listy  pak předčasně opadávají. Čepele listů se mohou zbarvovat ze svrchní strany do hněda. Symptomatika choroby na listech však není specifická. Podobné symptomy mohou být vyvolány rovněž padlím jasanovým Erysiphe fraxini DC. (syn. Phyllactinia fraxini (DC.) Fuss).
U starších stromů odumírají jednoleté, méně často i starší výhony, infikované stromy však přežívají a regenerují. Proschlé jasany pak narašují od kmene a vytváří zde nahloučené, čarověníkům podobné útvary. U dvouletých až tříletých jasanů bylo zaznamenáno jejich odumření v případě, kdy se nekróza vyskytla na bázi kmínků. V roce 2008 byly na většině lokalit s výskytem chřadnutí jasanů v okolí Brna pozorovány do konce srpna loňské nekrózy. Výjimečně byly zjištěny čerstvě zaschlé letorosty již v červnu a červenci. Od konce srpna, ale především v září a říjnu byl na řadě lokalit pozorován náhlý progresivní vzestup nových nekróz a čerstvě odumřelých letorostů.
Symptomy poškození mohou být zaměnitelné s poškozením stromů mrazem a poško-zením alejových stromů podél silnic zasolením substrátu.

Šíření infekce
Dosud není objasněn přenos infekce, není znám ani vektor. Rychlé a především náhlé šíření této choroby Evropou není pro choroby dřevin typické. Zarážející je především areál, který choroba během relativně krátké doby obsadila. Choroba byla popsána v roce 2006, do té doby buď původce unikal pozornosti, nebo jde skutečně o chorobu novou, resp. nově adaptovanou či zavlečenou. Obecně není pro houbové choroby jako je Chalara fraxinea snadné proniknout strukturální bariérou, kterou je nepoškozená kůra dřeva. V této souvislosti je možno diskutovat o vlivu savého hmyzu. S ohledem na velikost spor se však nelze domnívat, že by hmyz byl přímo vektorem, místa posátí však mohou být vstupním místem infekce. Na řadě lokalit s výskytem nekróz byly pozorovány v období květen–červen gradace mšic a červců, zde především dutilek Prociphilus bumeliae (Schrank, 1801) a Prociphilus fraxini (Fabricius, 1777). Spojení savého hmyzu a nekróz v důsledku infekce Chalara fraxinea bude předmětem dalšího šetření.

Ochrana a obrana
Ochrana i obrana v porostech je stejně jako u ostatních původců chorob limitovaná, prakticky nemožná. Dosud není známa bionomie infekce, nebyly zkoušeny žádné chemické zásahy.
Lze konstatovat, že nekróza jasanů je rozšířená po celém území ČR. Šíří se jak v lesních porostech, tak ve stromořadích podél cest, na volně rostoucích jasanech v krajině, výsadbách jasanů ve městech. Epidemie nekrózy jasanu je varováním, že by se jasan mohl zařadit po boku jilmu, jedle a dubu mezi „problematické dřeviny“.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Výsledky byly získány za podpory projektu MSM 6215648902.

Autoři:
Dr. Ing. Libor Jankovský
Ing. Dagmar Palovčíková
Ing. Petr Šťastný
Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autoři