Chřadnutí smrkových lesů v Západních Karpatech
Během posledních let se začíná objevovat zejména v pohořích vněkarpatského flyše nespecifické, ale zato velkoplošné hynutí smrkových porostů. V mnoha slovenských lesích se hynutí začalo projevovat po roce 2003, kdy na Slovensku prudce narostla výše kalamitních těžeb, stejně jako v našich Slezských Beskydech na Jablunkovsku. V Polských Śląskich a Žywieckich Beskidach se usychání smrků začalo projevovat ještě o několik let dříve, stejně jako u nás v oblasti Opavska a Vítkovska.
Jedná se o jev, kdy smrky postupně žloutnou ze středů korun, snižují se jim přírůsty a narůstají zkrácené jehlice, přičemž jsou tyto stromy okamžitě napadány jak václavkami, tak i kůrovci. Usychají jak několikaleté sazenice nebo semenáče z přirozené obnovy, tak smrkové mlaziny, tyčoviny a díky kůrovcům nejčastěji dospělé kmenoviny. Průběh chřadnutí začíná usycháním jednotlivých stromů, bez ohledu na stanoviště. Na těchto stromech se může ve starších porostech namnožit kůrovec, napadající i ostatní, ještě zdravé jedince. V některých případech ovšem začíná kalamita rozvrácením porostu abiotickými činiteli (vítr), nebo i přemnožením samotného kůrovce. Takto se obrovskou rychlostí rozpadají celé porosty a v konečném důsledku zůstávají odlesněné celé lesní správy, ve kterých představoval smrk kostru hospodaření. Odumírání smrkových porostů je tak rychlé, že mu prakticky nelze zabránit jakýmikoli zásahy. Usychání se daří nanejvýš mírně zpomalit, jak se ukázalo téměř ve všech oblastech postižených chřadnutím smrku.
Konference a její účastníci
Proto se dne 3. až 5. prosince roku 2008 v Oravské Polhore na Slovensku uskutečnila lesnická konference na téma chřadnutí smrkových lesů v Beskydech. Na konferenci se sešli lesničtí odborníci a vědečtí pracovníci výzkumných ústavů a univerzit ze Slovenska, Polska a z Čech. Od nás na tuto akci přijeli představit výsledky svých výzkumů specialisté z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z pobočky Frýdek-Místek a také pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti z Jíloviště–Strnad a z Opočna. Také Ústav systémové biologie a ekologie, Akademie věd z Českých Budějovic prezentoval své závěry šetření chřadnutí smrčin v oblasti Slovenských Kysuc. Celkem se akce zúčastnilo bezmála dvacet vědeckých týmů s padesáti odborníky na fyziologii rostlin, genetiku, klimatologii, pedologii, lesnickou typologii, mykologii, entomologii, ekologii lesních společenstev, pěstování lesa i ekonomiku a další vědní disciplíny.
Situace z pohledu některých účastníků
První referáty se vztahovaly k popisu a vyhodnocení situace rozpadajících se smrčin na území všech tří států.
Tak například od kolegů z Národního lesnického centra ve Zvoleně zaznělo, že na Slovensku vzrostl objem zpracovaného kůrovcového dříví ze 428 536 m3 v roce 2003 na 2 024 629 m3 v roce 2007, přičemž dalších
2 040 562 m3 padlo kvůli abiotickým škodlivým činitelům. Podíl nahodilé těžby v roce 2007 představoval 56 % celkové těžby ve Slovenských lesích.
Jozef Zatlukal z ředitelství Slovenských státních lesů potvrdil vážnost situace konstatováním, že místo plánovaných 119 000 m3 museli v roce 2008 vytěžit v oravských lesích 350 000 m3 dřeva, a to jen v nahodilých těžbách. Dodal, že přes ohromné nasazení jak lesnické techniky, tak nejmodernějších metod v ochraně lesa se jim kalamitu nedaří zvládat. Ve své prezentaci rovněž představil společný Slovensko-Polský projekt za 5,6 mil. eur na obnovení Beskydských lesů pomocí stanovištně vhodných druhů dřevin, se snížením zastoupení smrku na jednu polovinu a s využitím přirozené obnovy na maloplošných obnovních prvcích. Většina vynaložených prostředků bude pocházet z fondů Evropské unie.
Tomáš Bucha z NLC ze Zvolena ve svém výzkumu s kolegy vyhodnocovali postupný rozpad smrkových porostů ze satelitních snímků, ze kterých bylo zřejmé, že smrkové lesy v celém areálu jejich výskytu, včetně Vysokých a Nízkých Tater, chřadnou a postupně odumírají, především z důvodu větrných a sněhových kalamit a následného přemnožení kůrovce. Z barevného spektra družicových snímků bylo vidět, že původní větrné holiny se postupně obnovují přirozeným i umělým způsobem. Zarážející bylo zjištění, že v oblasti Babí Hory na Oravě uschlo kolem 15 % a v oblasti Kysuc až kolem 30 % smrkových lesů za posledních pět let. V Polsku byla procentická rozloha suchých porostů ještě daleko větší, ale to je dáno tím, že tam tento kritický stav trvá ještě o několik málo let déle.
Grzegorz Rączka z univerzity v polské Poznani poukazoval na problémy usychání smrkových porostů v Polských Sudetech. Ve své prezentaci uváděl, že v Polských Krkonoších uschlo 12 500 ha a na polské straně Orlických hor 3 000 ha smrkových lesů, což činí 21 % rozlohy tamních lesů, kromě toho je dalších 7 % rozlohy lesů ve stádiu částečné destrukce. Vzniklé holiny se jim ovšem daří s 98% úspěšností zalesňovat jak melioračními, tak i cílovými dřevinami, ovšem jen sadebním materiálem vzniklým z místních zdrojů, a to vysazováním sazenic jen plus-mínus 50 výškových metrů od místa sběru reprodukčního materiálu.
Situaci v našich Slezských Beskydech stručně popsal ve své prezentaci Lukáš Kisza z ÚHÚL Frýdek-Místek. Konstatováním, že na revíru Písek (LS Jablunkov) vzrostla nahodilá těžba od roku 2003 z několika set kubických metrů dřeva ročně na 17 300 m3 v roce 2008.
Další referáty prezentovaly výsledky výzkumů, které v souvislosti s odumíráním smrkových porostů v oblasti Beskyd prováděli lesničtí odborníci a vědečtí pracovníci výzkumných ústavů a univerzit ze Slovenska, Polska a z Čech.
Terénní exkurze
Poslední den konference proběhla terénní pochůzka v okolí Babí hory. Během ní jsme navštívili rozsáhlé smrkové kalamitní holiny v jedlo-bukovém lesním vegetačním stupni, kde se provádělo nové zalesnění s cílem dosáhnout skupinovitě smíšených porostů. Kolem smrkových náletů, které pomístně pokrývaly do 30 % rozlohy holin, se doplňovala hlavně jedle, a to podílem 25 %, dále modřín 9 %, buk 20 %, jasan, klen, olše a borovice dohromady 16 %. V hustých smrkových náletech doporučovali pěstitelé první zásah učinit nejpozději v nárostech s horní porostní výškou do 2 m, ale i dříve, aby v husté smrčině neuschly pomaleji rostoucí cílové dřeviny, zejména jedle, která je ve zmlazeních Beskydských lesů docela častá. Ředitel místního lesního závodu, spolu s inspektorem ochrany lesa, viděli další postup hospodaření v beskydských lesích v postupné věkové a druhové diferenciaci porostů, která podle evropských zkušeností dává záruku stabilizace porostů jak vůči abiotickým, tak biotickým škodlivým činitelům. V duchu tohoto názoru nebo pohledu se také nesla celá debata během konference.
Prezentace z konference jsou dostupné na www.nlcsk.sk
Autoři:
Ing. Kamil Turek, DiS.
Ing. Lukáš Kisza
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek,
Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU Brno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Kamil Turek