Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 3/09

Úvodník 3/2009

Vážení čtenáři,

v čase, kdy většina lidí ještě spí, čekám na letišti na oblíbený ranní let Praha-Brusel, který je stejně populární jako jeho večerní zpáteční spoj. V obou případech je plný „kravaťáků“ v různých stupních únavy. Myslím, že přirovnání kolegyně k „lopaťákům“ a chození do továrny je poměrně výstižné. Továrnu v tomto případě představuje Evropská unie a „lopaťáky“ experti PRES. Honosné označení expert patří lidem, kteří mají tento půlrok „na hrbu“ ve svém oboru české předsednictví. Ovšem netýká se to jen této poloviny roku; té předcházelo období příprav jak po odborné, tak po jazykové stránce. Ze svého pohledu musím říci, že je to zajímavá zkušenost, moci nahlédnout do dění na evropském poli a někdy jej i ovlivnit. Všichni experti žijí poslední měsíce PRESem (předsednictvím). Vymlouvám-li se přátelům, že nemám čas, že jsem v PRESu, zůstávám nepochopena s tím, že každý toho máme hodně, všichni jsme přece v presu! Význam je tedy v konečném významu vlastně shodný.


Editorial 3/2009

Vážení čtenáři,
vítejte nad stránkami Lesnické práce. V březnovém čísle jsme požádali ekonomy, zástupce lesnických i dřevařských firem, obchodníky i akademiky o návrhy k omezení dopadů globální ekonomické krize na lesnicko-dřevařský sektor. Přestože je situace velmi složitá, v novodobé historii naprosto výjimečná a nelze očekávat jednoduchá řešení, věřím, že naše anketa na str. 4–9 přinese některé zajímavé podněty a informace.


Jak zmírnit dopady krize na lesnicko-dřevařský sektor?

Propad cen dříví, razantní snížení možností odbytu většiny sortimentů dříví a dřevařských výrobků, uzavírání provozů, propouštění zaměstnanců, neschopnost sektoru vytvořit společný protikrizový plán či alespoň jednotlivá opatření, tak lze ve stručnosti charakterizovat současnou situaci, která v novodobé historii nemá obdoby. S vědomím toho, že nelze očekávat spásné a zachraňující návody, jsme v anketě Lesnické práce položili otázku: Jaká opatření mohou zmírnit dopady finanční a hospodářské krize na lesnicko-dřevařský sektor?

Problematika ceny státního lesního majetku ve správě Lesů ČR

Zdeněk Domes

Základní problém stanovení ceny státního lesního majetku ve správě Lesů ČR, s.p., může být vyjádřen srovnáním se stanovením ceny majetku obrazárny, naplněné sbírkami obrazů řady malířů.
Pomineme teoretické konstrukce, založené na uměleckém, historickém nebo dalším jiném „významu“ uložených děl a samotné obrazárny, a vyjdeme z předpokladu, že má jít o potenciální prodej, je třeba rozhodnout, co bude jednotkou prodeje, zda obrazárna jako celek, nebo jednotlivé sbírky nebo jednotlivé obrazy. Je totiž jisté, že při eventuálním prodeji první, druhou nebo třetí alternativou nedospějeme ke stejným částkám, protože každá z alternativ vede k jiné struktuře souboru zájemců a k odlišnému finančnímu objemu úhrnné poptávky. Navíc u druhé a třetí alternativy je třeba uvažovat, co s budovou obrazárny.


Lesní hospodářství Rakouska

Karel Vančura

Pro naše jižní sousedy mají lesy zcela základní význam, ať již z hlediska životního prostředí, národního hospodářství, ochrany proti přírodním rizikům, či kvality života obecně. V Rakousku lesy pokrývají 39 581 km2, tj. 47,2 % území, a s touto lesnatostí patří země mezi přední členské státy EU. Od první inventarizace (1961–1970) přibylo v Rakousku 270 tis. ha lesa.

Lesní hospodářství Německa

Karel Vančura

Německo je z hlediska klimatického jakýmsi mostem mezi západním atlantickým a východním kontinentálním prouděním, zároveň mezi teplejším jihem a studeným severem. Od jižní hranice, kterou částečně tvoří Alpy, se táhnou zalesněná pohoří až k Severnímu a Baltickému moři. Tak jako v zemích střední Evropy se i u našich západních sousedů během posledních dvou tisíciletí krajina původně hustě porostlá lesem změnila zejména ve prospěch zemědělství. Jako jinde byly lesy pro venkovské obyvatelstvo vždy nezbytné k naplnění základních potřeb a les poskytoval dřevo pro stavbu domů, palivo, další rostlinné produkty i krmivo pro dobytek, umožňoval lov zvěře.

Stav a perspektivy rozvoje hospodářské úpravy lesů v ČR

Jaroslav Simon

Dne 22. 1. 2009 se na Lesnické a dřevařské fakultě v Brně konala konference se zahraniční účastí „Stav a perspektivy rozvoje hospodářské úpravy lesů v ČR“, která byla uspořádána jako vstupní část odborného programu k oslavám 90. výročí založení fakulty a dále k blížícímu se stému výročí narození prof. Dr. Dr.H.c. Bohumila Doležala, DrSc. Konference se zúčastnilo více než 60 specialistů a řídících pracovníků představujících špičku hospodářské úpravy lesů v ČR. Zvlášť potěšující byla aktivní účast profesorů z Technické univerzity Zvolen a Lesnického výzkumného ústavu Zvolen.

3D a 2D technologie pro snímání inventarizačních parametrů

Hans Pretzsch, Hans-Joachim Klemmt, René Tauber, Martin Starý,
Petr Macháček, Vratislav Mansfeld

V rámci společného projektu podporovaného Evropskou unií v programu Interreg IIIA, na kterém spolupracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) s týmem odborníků z Technické univerzity Mnichov, Katedry produkce lesa (TUM) pod vedením prof. Hanse Pretzsche, byl řešen dílčí úkol testování technologie pozemní fotogrammetrie nazvané Dendro Scanner. Autorem uvedeného přístupu je René Tauber, který se zabývá výzkumem a poradenstvím v lesnictví. Touto studií byla otestována a vyhodnocena použitelnost technologie 3D pozemního laserového skenování (TU Mnichov) a metody 2D Dendro Scanneru pro zjišťování inventarizačních parametrů stromů.

Chřadnutí lesních porostů na LS Jablunkov

Vít Šrámek, František Soukup, Marian Slodičák

Oblast Slezských Beskyd je v posledních letech postižena výrazným žloutnutím smrku, které na nejvíce zasažených lokalitách vede až k rozpadu porostů. Touto problematikou se v posledních letech zabýval projekt Grantové služby Lesů České republiky, s.p., řešený pracovníky Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., v letech 2006–2008. Cílem bylo popsat komplex příčin vedoucích k poškození a navrhnout možné postupy a opatření pro lesní hospodářství v této oblasti.

Chřadnutí smrkových lesů v Západních Karpatech

Kamil Turek, Lukáš Kisza

Během posledních let se začíná objevovat zejména v pohořích vněkarpatského flyše nespecifické, ale zato velkoplošné hynutí smrkových porostů. V mnoha slovenských lesích se hynutí začalo projevovat po roce 2003, kdy na Slovensku prudce narostla výše kalamitních těžeb, stejně jako v našich Slezských Beskydech na Jablunkovsku. V Polských Śląskich a Žywieckich Beskidach se usychání smrků začalo projevovat ještě o několik let dříve, stejně jako u nás v oblasti Opavska a Vítkovska.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.