Problematika ceny státního lesního majetku ve správě Lesů ČR
Základní problém stanovení ceny státního lesního majetku ve správě Lesů ČR, s.p., může být vyjádřen srovnáním se stanovením ceny majetku obrazárny, naplněné sbírkami obrazů řady malířů.
Pomineme teoretické konstrukce, založené na uměleckém, historickém nebo dalším jiném „významu“ uložených děl a samotné obrazárny, a vyjdeme z předpokladu, že má jít o potenciální prodej, je třeba rozhodnout, co bude jednotkou prodeje, zda obrazárna jako celek, nebo jednotlivé sbírky nebo jednotlivé obrazy. Je totiž jisté, že při eventuálním prodeji první, druhou nebo třetí alternativou nedospějeme ke stejným částkám, protože každá z alternativ vede k jiné struktuře souboru zájemců a k odlišnému finančnímu objemu úhrnné poptávky. Navíc u druhé a třetí alternativy je třeba uvažovat, co s budovou obrazárny.
I v případě státního lesního majetku platí, že jeho cena (včetně ceny lesních porostů), která by vstoupila do jmění privatizovatelné akciové společnosti nahrazující dosavadní státní podnik Lesy ČR, bude zcela zákonitě jiná, než cena, kterou by stát získal prodejem samostatně privatizovatelných jednotek ve smyslu dostatečně velkých souboru lesních porostů, nebo prodejem malých souborů, nebo dokonce jednotlivých porostů – který by ovšem nemohl racionálně řešit privatizaci infrastruktury lesa, tj. lesní dopravní sítě a vodohospodářských staveb.
Následující výpočty a vývody by proto měly být považovány za orientační ilustraci věcného a finančního rámce ceny majetku Lesů ČR, pokud by se měla stát reálnou tržní veličinou.
Charakteristika státního podniku Lesy ČR
Státní podnik Lesy ČR spravuje v současné době lesní fond o rozloze 1,348 mil. ha lesní půdy.
Účetní hodnota majetku podniku k 31. 12. 2007 překračovala 69 miliard Kč.
Lesní porosty, na rozdíl od lesní půdy, nejsou dosud součástí podnikových aktiv a nejsou oceňovány ani mimo účetnictví. Jejich majetková hodnota je ovšem nesporná a pro předběžnou informaci byl do oddílu B tabulky zařazen i odhad „úřední“ ceny lesních porostů dle zákona č. 151/1997 Sb. Tento odhad nemohl z řady důvodů vycházet z porostního detailu, proto byly za jednotky ocenění zvoleny porostní plochy vyhláškových skupin dřevin v jednotlivých věkových stupních a kategorií lesa.
Lesní fond Lesů ČR, členěný do 136 lesních hospodářských celků, je z více než 77 % tvořen lesy hospodářskými, lesy ochranné zaujímají jen 3 %, lesy zvláštního určení 20 %. Porostní zásoby dříví se pohybují okolo 345 milionů m3 hroubí bez kůry.
Maximální průměrná roční těžba dle závazných ukazatelů LHP se nyní pohybuje okolo 6,1 m3/ha. Podrobnější rámcové charakteristiky podávají tabulky 2 a 3.
Z infrastruktury těchto lesů je nejvýznamnější lesní cestní síť o délce 36 tis. km se zůstatkovou cenou cca 4 mld. Kč a většina objektů na spravovaných vodních tocích
(19,6 tisíc km) a malých vodních nádržích (446 s plochou 300 ha) s pořizovací cenou 2,6 mld. Kč. Vysoký, téměř 52% podíl na všech lesích státu je produktem poválečné konfiskace lesních majetků podle tzv. Benešových dekretů a jejich zákonného vyloučení z restitucí po roce 1989. Jeho důsledkem je zásadní i vliv Lesů ČR na plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesů a na poměry v lesnicko-dřevařském komplexu v celostátním měřítku.
Tak velký státní lesní majetek, pokud mu v tom nebrání odpovídající statut a účinné kontrolní mechanismy, akceptované a garanto-vané politickou sférou, systémově směřuje k nižší efektivnosti hospodaření, k nekompa-tibilitě s principy a nároky tržní ekonomiky, a tím zhoršuje podmínky pro spolehlivé a efektivní zajišťování trvale udržitelného rozvoje všech funkcí lesů v celostátním měřítku.
Mimoprodukční funkce
Mezi objektivní nástroje komplexní kontroly státního lesního majetku by mělo náležet i periodické zjišťování a srovnávání jeho hodnoty vyjadřující úroveň plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesů s tržní (prodejní) cenou. Z objektivních důvodů růst úrovně zabezpečování a plnění většiny mimoprodukčních funkcí dosud působí na tržní cenu lesa opačným směrem, a proto srovnávání vývoje obou ocenění může být zdrojem významných informací a podnětů pro lesnickou politiku v rámci lesnicko-dřevařského komplexu a pro hodnocení sociálně-ekonomických, lesnických a fiskálních dopadů eventuální částečné privatizace lesů ve vlastnictví státu.
Z účelu a konstrukce současného znění oceňovacího předpisu, tj. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a příslušné vyhlášky je zřejmé, že mimoprodukční funkce lesů se do něj promítají jen částečně a nepřímo. Proto mohou být výsledky ocenění podle tohoto předpisu interpretovány spíše jako orientační informace o stavu předpokladů pro plnění funkcí lesů než o plnění samotném.
Postup ocenění
Ocenění lesního fondu LČR dle zákona č. 151/1997 Sb. nemohlo z řady důvodů vycházet z porostního detailu, proto byly za dřevinami, věkem a bonitami determinované jednotky ocenění zvoleny porostní plochy vyhláškových skupin dřevin v jednotlivých věkových stupních a kategorií lesa. Tyto plochy byly odvozeny ze skutečných (známých) výměr PUPFL LČR v kategoriích lesa postupným strukturováním prostřednictvím relativních podílů převzatých nebo odvozených z odpovídajících tabulek SLHP pro celou republiku.
Ocenění lesních pozemků bylo převzato z Výroční zprávy LČR za rok 2007. Infrastruktura lesa nebyla do ocenění zahrnuta.
Při interpretaci tabulky 4 je třeba mít na zřeteli, že její údaje nereprezentují jednotlivý segment lesa (např. porostní skupinu) s průměrnými taxačními parametry, ale tzv. hospodářský celek s plnou strukturou věkových stupňů, v tomto případě zřetelně vychýlenou ve prospěch starších věkových stupňů (viz tabulka 2 a 3) s průměrnou roční těžbou 6,1 m3/ha dle závazného ukazatele LHP.
Kvantitativní rozdíl mezi oceněním porostní složky lesního majetku součtem ceny tzv. mýtní výtěže, ceny zajištěné kultury a ceny pozemku a oceněním kapitalizací očekávaného důchodu z lesního majetku, které je východiskem tvorby tržní ceny, je zřejmý z tabulky 5. Údaje tabulky vycházejí z premisy, že koupě lesního majetku se děje za účelem lesního hospodaření, nikoliv pro uspokojení jiných záměrů, u nichž se krytí pořizovacích nákladů z výnosů lesní výroby nepožaduje, např. pro následné odnětí funkcím lesů, získání vlastní honitby, pro podporu společenské image apod., nebo pro získání strategicky výhodného postavení velkého lesního majetku vůči zpracovatelskému průmyslu.
Skutečnost, že běžná výše tržní ceny lesa nakupovaného pro lesní výrobu je jen zlomkem z ceny „úřední“, není naší zvláštností, např. dosažené ceny z privatizace části státních lesů ve Švédsku se těsně přiblížily cenám pouhých lesních pozemků. To by mělo nepochybně významně korigovat optimistické představy o potenciálních fiskálních příjmech z eventuální privatizace státního lesního majetku u nás.
Doporučení
Shrnutí těchto souhrnných poznatků i poznatků získaných během realizovaných výpočtů směřuje k doporučení:
- revidovat a aktualizovat vzorce a vyhláškové tabulkové hodnoty zákona č. 151/1997 Sb., aby do hodnoty zajištěných kultur a porostní zásoby byly promítnuty i parametry hlavních mimoprodukčních funkcí a aby umožňovaly kvantifikaci meziročních změn podle LHC na základě agregovaných údajů LHP a LHE;
- vytvořit předpis pro simulaci tržní hodnoty LHC;
- porovnávat a vyhodnocovat vývojové trendy časových řad obou ocenění;
- ověřit účelnost a praktickou realizovatelnost „investičního“ pojetí reprodukčního cyklu lesních porostů v rámci lesního majetku. Toto pojetí nabylo na praktickém významu v souvislosti se zakládáním a pěstováním nových lesů, kdy založení lesního porostu není obnovou po předchozí těžbě, ale investicí, a může být aplikováno i na lesy již existující, jako tomu je např. u irských státních lesů COILLTE.
Autor:
Ing. Zdeněk Domes
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.