Lesní hospodářství Rakouska

Karel Vančura

Pro naše jižní sousedy mají lesy zcela základní význam, ať již z hlediska životního prostředí, národního hospodářství, ochrany proti přírodním rizikům, či kvality života obecně. V Rakousku lesy pokrývají 39 581 km2, tj. 47,2 % území, a s touto lesnatostí patří země mezi přední členské státy EU. Od první inventarizace (1961–1970) přibylo v Rakousku 270 tis. ha lesa.

Velký podíl lesů je ve východních Alpách, ale také v oblasti Dunaje. Zalesněná krajina je různorodá, v 22 růstových zónách (125 les-ních společenstev) se překrývají klimatické i rostlinné typy. Nejvyšší podíl lesů má Štýrsko (61,1 %) a Korutany (60,6 %), ale dokonce i Vídeň má lesnatost 21 %. Asi 67 % lesů je jehličnatých, 24 % listnatých, 9 % připadá na keře a bezlesí. Hospodářské lesy představují 64,5 % všech lesů.

Vlastnictví lesů
Téměř 3/4 lesů jsou v soukromém vlastnictví. Obhospodařuje je asi 170 500 lesních podniků, přitom se o 1/3 celkové plochy lesa starají podniky velké. Rakouské spolkové lesy (Österreichische Bundesfors-te AG) zodpovídající za 15,8 % státních lesů, těží od 6,8 do 9,4 %, tj. okolo 1,8 mil. m2 dřeva.
V poslední době rostoucí množství soukromých vlastníků lesů menších než 200 hektarů přistupuje na společenstevní formu hospodaření za účelem vzájemné pomoci v marketingu, ale také pro další vzdělávání a ve snaze mít lepší pozici na trhu vzhledem k velkým nakupujícím zájemcům.

Užívání lesní půdy a jeho plánování
Pro zaručení všech funkcí lesů, jako ochrana, ekonomické využití, rekreace je využíváno příslušné plánování. Nejdůležitějšími nástroji plánování jsou plán rozvoje lesa, zónový plán rizik a lesní (hospodářský – „Waldfachplan“) plán, který je nástrojem vlastníka lesa. Hospodářské plány zákon nevyžaduje, nicméně tzv. operáty připravované na 10 let jako základ pro hospodářská opatření většina podniků užívá. Pro vlastníky nad 1000 ha jsou plány podmínkou pro získání finanční podpory.
Plán rozvoje lesa popisuje všechny rakouské lesy a je nejdůležitějším nástrojem pro oceňování jejich funkcí a užívá se i pro všeobecné plánování využití půdy či v dopravní politice. Plán rizikových zón připravuje podle lesního zákona z roku 1975 Lesní inženýrská služba pro hrazení bystřin a lavinových území.
Po přístupu k EU (1995) ministerstvo ŽP vyvinulo ve spolupráci s lesními praktiky koncept rámce pro lesnické plánování. Bylo uskutečněno několik zkušebních projektů, které částečně šly daleko za funkce LH. Jsou to např. projekty na téma „Ochranný les“, „Les a voda“, „Les a Natura 2000“, „Les – zvěř“, nebo „Turistika“.
Rakousko je jediná země EU, která zavazuje vlastníky lesa ustanovit přezkoušené, na plný úvazek zaměstnané lesníky, tzv. „výkonné lesní agenty“. Ti zabezpečují veřejný zájem o ochranu lesa, soulad s lesním zákonem a přizpůsobují hospodaření požadavkům na neproduktivní lesní efekty. Podle zákona (Spolkový zákon o úpravě lesnictví 440/1975) musí majitel lesa mezi 1 000 až 3 600 ha stanovit lesníka a majitelé lesa nad 3 600 ha ustanovit lesního hospodáře (s univerzitním vzděláním a státní zkouškou) jako výkonného správce. Pro lesy s 6 600 hektary a více musí mít správce k ruce další pomocníky jako lesní hospodář, lesník nebo lesní hajný. Lesů se dále týkají Zákon o opatření k neškodnému svádění horských vod 117/1884 a Rakouský spolkový zákon o lesním reprodukčním materiálu 419/1996.

Podnikání závislé na lese
Lesní podniky a zpracovatelský průmysl poskytují množství pracovních příležitostí. V roce 2006 lesní průmysl zaměstnával asi 30 400 osob a prodal produkty za 7 mld. eur (13% nárůst ve srovnání s rokem 2005). Většina ze všech podniků (1 350) je střední velikosti a má rodinný charakter. Je to asi 1 000 pil a dříví je také slibným stavebním materiálem. Dřevařský průmysl zajišťuje po turistice 2. největší objem zahraniční obchodní bilance. Nicméně dřevěné výrobky se také dováží, v roce 2006 to byly produkty celkové hodnoty 2,74 mld. eur.

Energetické využívání dřeva
Tzv. zelené energie má Rakousko velmi vysoký podíl. Země zaujímá mezinárodně vedoucí pozici v procentickém podílu využití obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie právě tak jako v podílu využívání biomasy. Dřevo je cenným energetickým zdrojem, který navíc může Rakousko chránit proti závislostem na dodavatelích energie ze zahraničí a před rostoucí cenou fosilních paliv.
Každý rok k zásobě 1 095 mil. m3 přirůstá asi 31 mil. m3 (přírůst převyšuje spotřebu – ročně se těží cca 19 mil. m3). Dřevo je tedy obrovským zdrojem pro energetické využití a předpokládá se, že po něm vzroste poptávka (5,6 mil. m3). V roce 2004 užívalo dřevo, štěpka, pelety a dřevěné brikety pro topení více než 17 % rakouských domácností. Roku 2006 byl celkem k dispozici 98 109 automatických spalovacích systémů na dřevo s výkonem 6 860 510 kW. 781 z nich jsou o výkonu přes 1 MW, asi 5 963 je středních (100 kW – 1 MW) a zbytek jsou systémy do 100 kW.

Ochranné lesy v alpských oblastech
Rakousko je nejhornatější středoevropskou zemí – asi 75 % celkového území leží v alpské oblasti. Proto je více než 50 % území v ochranných zónách a lesy, které chrání okolní krajinu, infrastrukturu i dopravní tahy proti záplavám, lavinám, řícením skal a pohybům svahů jsou zde ochranou proti živelním nebezpečím. Každým rokem je cca 120 mil. eur poskytováno pro ochranu proti lavinám, na úpravu bystřin, proti pádu skal a boji proti erozi. Podle zákona je lesnický sektor odpovědný za hrazení bystřin a lavinových území, a tedy i za zavádění konstrukčních i kontrolních opatření.
Podle rakouské inventarizace lesů přibližně 23 % ze zalesněné půdy je považováno za ochranný les – z toho je 12 % neproduktivních ochranných lesů. Přírodních lesních rezervací je 188 (8 470 ha). Na ploše cca 780 000 ha ochranných lesů jsou dominantní subalpínské smrkové lesy, horské smrko-jedlové bučiny, klečové oblasti a modřínové lesy s limbou. Polovina z ochranných lesů vykazuje nepřítomnost nezbytného náletu a přežívající stromy jsou příliš staré, aby fruktifikovaly.
V lednu 2002 byla v Rakousku v zájmu ochranných funkcí lesů k vybalancování různých zájmů vlastníků lesa ohledně ekonomiky i loveckého sektoru podepsána lesnická strategie.

Zdravotní stav lesů
Monitorování a dlouhodobý průzkum stavu lesa provádí federální lesní úřad (BFW). Sledování stavu korun stromů bylo prováděno tak jako v ČSSR od počátku programu ICP-Forests – kontrola defoliace probíhala od roku 1984. V roce 1989 byla nahrazena tzv. Monitorovacím systémem poškození lesů.
V mnoha částech Rakouska způsobilo poškození lesů extrémně horké léto roku 2003 a následné přemnožení hmyzích škůdců, zejména kůrovce Ips typographus a Pityogenes chalcographus. Kůrovec Ips typographus se dokonce vyskytoval i výše než v 1500 m n. m., kde obvykle bývá nahrazen druhem Ips amitinus. Přestože se myslivost řídí v jednotlivých spolkových zemích jinými zákony (nicméně se obecně týká honiteb o rozloze nejméně 115 ha, kterých je téměř 11 800), pro sledování vlivu spárkaté zvěře na les byl ustavený celostátní jednotný systém monitorování. Shodná je i povinnost vlastnit lovecký lístek (2007 – 116 713 lidí) k jehož získání je nutné absolvovat potřebnou zkoušku.

Fakta a čísla o rakouských lesích
Roční přírůst dřeva, který nejvíce vzrůstá v soukromých lesích, je 333 m3/ha. Celkově to je 31,3 mil.m3/rok. V kontrastu s přírůstem je však využití dřeva, které závisí na vlastnické kategorii. V menších soukromých lesích (do 200 ha) se těží 4,8 m3/ha/rok, na větších majetcích (>1000 ha) 7,9 m3/ha a ve státních lesích 6,1 m3/ha, celkem okolo 19 mil. m3/ha ročně.

Lesnické vzdělávání
S lesem související vzdělání má staletou tradici. V Rakousku se mj. zrodila myšlenka na založení celosvětového svazu lesnických výzkumných organizací (1892) a dodnes má v Mariabrunnu nedaleko Vídně IUFRO svůj sekretariát. Studium lesnictví a příbuzných věd umožňuje lépe pochopit úkoly lesního hospodářství, jeho funkce a bohatství lesů s ohledem na biologickou rozmanitost i další „přidané hodnoty“. Rakouští zástupci mj. stojí za iniciativou „lesní pedagogika“ i „síť lesnických komunikátorů“. Dnes má země více než 500 trénovaných lesních pedagogů, kteří mj. spolupracují na evropské úrovni – zvláště s Německem, Polskem, Slovenskem, ČR a Maďarskem. I jim jsou k dispozici vzdělávací centra v Gmundenu a Ossiachu. Jsou podporovány různé formy technického tréninku a dalšího vzdělávání, které jsou zárukou udržitelného obhospodařování lesů.
Týden lesa je aktivita, která probíhá v Rakousku již od 70. let. Koná se vždy v červnu s cílem vzbuzení zájmu o problematiku lesů. V roce 2008 byl les představen jako přidaná hodnota – „Wald ist mehr Wert“. Zdejší lesníci rovněž navrhovali, aby v 1. verzi tzv. Evropské ústavy byly vhodným způsobem zmíněny lesy. Cílená podpora vzdělávání a dalšího tréninku vede k tomu, že veřejnost lépe rozumí problematice týkající se lesů a k tomu, že po celé zemi jsou lesy intenzivně pěstovány dobrými odbornými lesními hospodáři.
Rakušané od roku 2003, kdy byli organizátory Ministerské konference o ochraně lesů, připravují své zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ve struktuře, která odpovídá kritériím a indikátorům udržitelného hospodaření (CaI), tak jak byly na tomto vídeňském setkání zlepšeny. Je skutečností, že v mnoha ohledech a aktivitách jsou rakouští lesníci průkopníky, ať již se to týká lesnické politiky, vzdělávání, komunikace či výměny informací.

Rekreace v lesích
Kromě hor dělají zvláště lesy z krajiny prostor přitažlivý pro turistiku. Rekreační průmysl je důležitým zaměstnavatelem zvláště ve venkovských oblastech patřících ke strukturálně zanedbaným regionům – jde zejména o horské oblasti. Zejména státní lesy budují lesní pěšiny, cesty, cyklotrasy, dětská hřiště, pikniková zákoutí či lesní chaty. Ačkoli lesy mají mnoho majitelů, kdokoliv do nich má z důvodů rekreačních volný přístup. Lesní zákon obsahuje klauzuli omezení sběru hub pro vlastní potřebu (2 kg/den), pokud to není majitelem lesa výslovně zakázáno. Obecně je zakázáno rozdělávání ohně v lese a ukládání odpadu. Noční táboření, spaní ve stanech nebo jízda koňmo v lese vyžadují povolení vlastníka.

Rakouský lesnický program
Na Spolkovém ministerstvu zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství má lesnictví na starosti IV. odbor a jeho pět oddělení - jejich náplň mj. vyjadřuje zájem a naznačuje priority rakouského lesního hospodářství:
- IV/1 Lesnická politika a informace,
- IV/2 Lesnický trénink, pokračovací vzdělávání a výzkum,
- IV/3 Lesní zdroje a rozpočtové záležitosti,
- IV/4 Lesnické plánování a ochrana lesa,
- IV/5 Hrazení bystřin a ochrana proti lavinám.
Pod heslem „lesy se týkají nás všech!“ zahájilo ministerstvo již v dubnu 2003 tzv. lesní dialog. Zúčastnilo se ho přes 80 organizací a institucí a na jeho základě byl přijat první rakouský národní lesnický program. Ten má dlouhodobě zabezpečit multifunkční lesní hospodářství, což je nejvyšší prioritou v kontextu lesnické, environmentální a sociální politiky. Rozhodujícím úkolem je uchovat ekologickou diverzitu rakouských lesů.
Lesnický program je implementován postupně s využitím průběžně aktualizovaného pracovního programu, který sestává z jednotlivých konkrétních opatření. Ministerstvo také v roce 2006 ustavilo „Lesnické fórum“, které slouží především jako nástroj pro federální státy a zároveň je stálým orgánem, který se setkává nejméně jednou ročně. Kromě diskuze o lesnicko-politických vývojových trendech a o harmonizaci zájmů týkajících se lesů má kontrolovat plnění programu a je zodpovědné za hodnocení prováděných opatření.

Autor:
Ing. Karel Vančura
ÚHÚL, Brandýs nad Labem
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.