Dřevozpracující závod Čáslav - originální projekt společnosti LESS
Pro lesníky přináší nová pila významnou možnost odbytu přesíleného jehličnatého dříví.
Na otázky odpovídali Jan Mičánek ml. a Ladislav Prchal ze společnosti LESS&TIMBER s.r.o.
Projekt a financování
- Představte prosím projekt Dřevozpra-cující závod Čáslav.
Dřevozpracující závod v Čáslavi bude zpracovávat smrkovou a borovou kulatinu v délkách 3–5 m, kdy naším primárním cílem je produkce truhlářského, radiálního, popřípadě poloradiálního řeziva pro stavebně-truhlářské polotovary. Plánovaný objem zpracovávaného dříví v Čáslavi je 260 tisíc m3 za rok, přičemž naší snahou je dosáhnout při zpracování co nejvyšší přidané hodnoty.
Projekt Čáslav jsme si rozdělili do tří etap. První etapou je základní zpracování dříví – tj. pilařský provoz včetně třídění a sušení řeziva.
Druhou etapou projektu je elektrárna, přesněji kogenerační jednotka, ve které budeme spalovat kůru a dřevní zbytky napadající při odkorňování a redukci kořenových náběhů, popřípadě lesní štěpku. Kogenerační jednotka bude vyrábět dva produkty – teplo, které budeme využívat pro vytápění hal a sušáren, a elektrickou energii. Roční produkce a spotřeba bude 35–36 tisíc megawatthodin tepelné energie (maximální výkon je 80 tisíc megawatthodin). Zatím předpokládáme produkci elektrické energie na úrovni
40 tis. MWh/rok, což zhruba pokryje průměrnou spotřebu 8 tis. domácností.
V další, třetí etapě projektu počítáme s tím, že významnou část řeziva zpracujeme do výrobků. Naším hlavním produktem budou polotovary používané ve stavebně-truhlářských provozech pro výrobu oken, dveří, ale také nábytkářské dílce a další výrobky.
V březnu jsme dokončili první etapu projektu – linku pro odkornění, redukci kořenových náběhů, pořez kulatiny, rozmítání, omítání, třídění řeziva a sušení.
Do první poloviny května začneme v rámci druhé etapy zprovozňovat kogenerační jednotku, která by měla být připojena k elektrické síti v červenci roku 2009.
Třetí etapa bude stavebně zahájena na přelomu dubna a května stavbou dvou hal. První pro třídění, prokládání a uskladnění řeziva a druhá na ploše cca jednoho hektaru s technologiemi pro výrobu lepených materiálů (eurohranol, spárovka, konstrukční hranol) a nábytkářských dílců. Od počátku bychom chtěli nabízet co nejširší škálu produktů.
- Kdy a jak vznikl nápad vybudovat dřevozpracující závod v Čáslavi?
Proces zpracování dřeva společností LESS započal před 10–11 lety jako nápad Jana Mičánka staršího. Od té doby pracuje tým lidí na tom, jak dříví co nejlépe zpracovat a zhodnotit. Projekt Čáslav se na papíře objevil zhruba před 2 lety, kdy byla po roce práce promyšlena technologie, která začala být postupně kontrahována. Dodávku první části technologie jsme podepsali v květnu 2007 a stavební práce začaly v červenci 2008. Příprava projektu včetně nákupu pozemků trvala zhruba 1 rok. Ukončení všech etap výstavby předpokládáme v říjnu až listopadu 2009.
- Proč jste se rozhodli právě pro Čáslav?
Čáslav má návaznost na Vysočinu, kterou považujeme za největší zdroj kvalitního dřeva, nachází se v blízkosti sídla naší společnosti, lokalita je dobře dopravně obslužná a leží ve středu republiky. Čáslav má také dřevařskou tradici. Důležitým kritériem byla i možnost připojení elektrárny do sítě.
- Jaká je celková výše investice?
Celková výše investice je 1,8–2 miliardy Kč.
- Můžete výši investice rozdělit podle jednotlivých výrobních částí?
Provoz pily představuje asi 700 milionů Kč, do 500 milionů bude stát provoz pro lepení hranolů. Cena provozu elektrárny se pohybuje kolem 600 milionů Kč.
- Jak je projekt financován?
Celý projekt je financován konsorciem tří bank tzv. klubovým úvěrem a vlastními zdroji.
- S jakou dobou návratnosti počítáte?
Celková doba návratnosti se bude pohybovat na hranici 8 let. S nejkratší návratností mezi 5 až 6 lety počítáme u pilnice. U elektrárny počítáme s návratností mezi 8–10 lety.
- Využili jste možností spolufinancování z národních nebo evropských prostředků?
Jako společnost nemáme moc zkušeností se získáváním dotací. U tohoto projektu jsme ale hodně bedlivě zkoumali možnosti dotační podpory. V této chvíli vše nasvědčuje tomu, že žádné dotace či subvence na projekt nezískáme.
- A nemůže být nečerpání dotací konkurenční nevýhodou oproti subjektům, které leckdy nemalou podporu čerpají?
Samozřejmě to konkurenční nevýhodou být může. My ale máme zásadní handicap – jsme tuzemský subjekt, a zde primárně získávají podporu zahraniční investoři. Také nejsme malá ani střední firma, kam jde většina podpor.
- Jak náročné bylo posuzování vlivu závodu na životní prostředí (EIA)?
Protože se jedná o zhodnocení a perspektiv-ní využití brownfieldu v průmyslové zóně s jasným snížením zátěže vůči okolí vzhledem k původnímu stavu, nemusel projekt procházet posuzováním vlivu na životní prostředí.
Jelikož však nebylo dlouho jasné, zda se nás EIA bude či nebude týkat, máme pro ni všechny podklady připravené.
- Jaké byly z vašeho pohledu nejobtížnější fáze projektu?
Počátečním problémem bylo nalezení vhodné varianty k zastavění areálu. Omezujících podmínek, na základě kterých vznikala zastavovací studie, bylo značné množství. Z nejdůležitějších to bylo sousedství obytné zástavby, nepravidelný tvar pozemku, vysokotlaký plynovod a produktovod, nacházející se v těsné blízkosti pozemku. Ochranná pásma plynovodu, produktovodu a ochranné pásmo železniční trati s konečnou platností vymezila prostor pro stavbu nových objektů. Protože součástí projektu bylo i prodloužení železniční vlečky s podmínkou přejezdnosti v celé nově budované délce, stavba tím pádem dostala i omezení výšková pro komunikace i objekty. S těmito omezeními vyvstal velmi obtížný úkol, jak do tohoto členěného a ořezaného prostoru vhodně umístit stavby a skladovací plochy.
Vzhledem k velmi krátké době realizace byla situace při slaďování probíhajících prací vypjatá. Většina z nich probíhala doslova ve stejném okamžiku na jednom místě.
Obtížnou fází celého projektu bude patrně také obchod, tzn. obchodování našich výrobků na výstupu. Letos se situace asi nezlepší a bude to velký boj.
- Čáslav bude provoz s nejnižšími náklady z vašich provozů?
Ano, s nejnižšími náklady a hlavně s nejvyšší kvalitou na výstupu. To, co vyrobíme v Čáslavi, by neměl být problém prodat našim stávajícím klientům, kteří se na ještě kvalitnější výrobky těší. Máme postavené kontrakty, které počítají s navýšením objemu spolu se spuštěním pily v Čáslavi.
Vstupní surovina
- Charakterizujte detailněji dříví, které budete nakupovat a zpracovávat.
V Čáslavi budeme zpracovávat jehličnaté dřevo – smrk a borovici v nejlepší kvalitě, tzn. smrk II. třídu a III.A výběr, a klasickou přesílenou kulatinu. U smrkového dříví bychom se rádi drželi čepu nad 35 cm, přesílenou kulatinu počítáme od čepů 45 cm. Zpracování borovice bude začínat na čepu cca 30 cm. Maximální průměr je 1 metr. Vstupní dříví můžeme dále rozdělit do tří částí: loupačka, výběr z kulatiny a přesílená kulatina (tzn. zdravé dřevo v kvalitě A, B, C). Dále budeme zpracovávat naše speciální sortimenty, které lze nazvat výběr z vlákniny – převážně oddenkové kusy s hnilobou kvality C1, C2, u kterých se snažíme dodavatele přesvědčit, aby nám je vyráběli ve čtyřech metrech délky.
- Jakým způsobem bude zajištěna logistika? Budete preferovat vlastní dopravu?
Určitě preferujeme vlastní kapacity společnosti LESS&FOREST, do té doby, dokud jsou cenově konkurenceschopné.
- Areál je vybavený vlečkou. Jaký bude předpokládaný poměr vlakové a kamionové přepravy?
Předpokládaný poměr je cca 60 % kamiony a 40 % po železnici, ale je to hodně záležitostí přístupu Českých drah i aktuální situace v dopravě a nabídce dříví. V případě, že bude dostatek dřeva v ČR, bude převládat kamionová doprava. Pokud stoupne podíl nakupovaného dřeva v Polsku, Německu, Rakousku nebo na Slovensku, potom bude stoupat i podíl železniční dopravy.
- Jak bude probíhat přejímka dříví?
Dříví nyní přejímáme na odvozních místech. Doprava je v režii našeho dodavatele. My hradíme cenu fco na náš výrobní závod. Pro Čáslav to bude pravděpodobně kombinace dvou způsobů: stoprocentní přejímka na OM nebo přejímka kvality na OM, tzn. určení ceny za m3 s tím, že měření objemu bude probíhat v závodě na elektronické přejímce. Velký otazník zatím visí nad sortimentem přesílená kulatina kvality B, C, D ve smrku, kdy vlastníkovi záleží na přejímce, ale jedná se o standardní pilařskou kulatinu, kde je zvykem přejímka na závodě. Zatím nepočítáme s nezávislou přejímkou, ale dodavatel dřeva bude mít připravené podmínky ke kontrolním přejímkám.
- Budete využívat Doporučená pravidla pro třídění dříví?
Využíváme Doporučená pravidla, která doplňujeme našimi technickými podmínkami, které jsou asi 8 let stejné. Určitě zůstanou zachované technické podmínky pro nahnilé dřevo, které je jakýmsi speciálním sortimentem zajímavým pro dodavatele i nás coby odběratele.
Technologie
- Představme si smrkový výřez v délce 4 m, čepový průměr 50 cm. Jaký bude postup zpracování a finální produkty z tohoto výřezu?
Daný kus bude dopraven na pilu na vagónu nebo na odvozní soupravě. Výřez umístíme na skládku, kde jsou označeni dodavatelé, nebo jej okamžitě zpracujeme. Dostává se na linku přejímky, kde je odkorněn, měřen a kde projde reduktorem kořenových náběhů a detektorem kovů. Výřez je označen čárovým kódem. Podrobně sledujeme informace o souvislos-tech původu dříví s dosahovanými výtěžemi a strukturou řeziva.
V pilnici máme čtyři výrobní uzly – 2 pásové pily, rozmítací pilu a omítací pilu a dvě adjustační stanice. Všechny uzly mají od počátku výroby informaci o tom, jaké výrobky chceme produkovat. Informace se týkají rozměrů, kvality, ceny a množství.
Snažíme se vyrábět pouze na objednávku. Je to způsob, jak se vyvarovat toho, abychom měli na skladě výrobky, o které nemusí být zájem.
Systém Optiline, který daný výřez snímá, zjistí rozměrové parametry a poskytuje obsluze další informace. Systém navrhne pořezové schéma tak, aby bylo dosaženo maximální výtěže v objemu a ceně. Obsluha musí vyhodnotit kvalitu konkrétního kusu tak, aby pořezové schéma korespondovalo s reálnou kvalitou.
K rozmítací pile jde řezivo do výšky 180 mm, k omítací pile jde materiál do výšky 60 mm. Minimální tloušťka je v obou případech 20 mm. Omítání a rozmítání zajišťují stroje firmy Linck, které nám byly upraveny na míru. Jedná se o stroje A3 a B3, tzn. že každý stroj má na levé i pravé straně pověšené 3 pily, které jsou libovolně nastavitelné. Jsme tedy schopni ovlivňovat 6 řezů najednou. Operátor přizpůsobuje výrobu na základě optické kontroly. Velká variabilita je důležitá proto, abychom řezem mohli dřevo třídit. Řezivo putuje do adjustačních stanic. První je určena pro neomítané truhlářské řezivo, druhá pro hraněné řezivo. V adjustačních stanicích jsou znovu změřeny rozměry a obsluha přiřadí řezivu kvalitu, čímž určí box, do kterého se řezivo uloží. Po naplnění boxu dojde k jeho vyprázdnění a zabalení buď do balíku určeného pro sušení, nebo pro expedici k zákazníkovi. Poslední fází je zatím sušení řeziva. Od podzimu budeme uvádět do provozu technologie dalšího zpracování.
- Ročně budete nakupovat 260 tis. m3 vstupní suroviny, jakou budete očekávat výtěž řeziva?
Vyrobíme asi 155 tisíc m3 řeziva (v účtova-ných mírách), do sušáren půjde 105–110 tisíc m3, z toho 60–65 tisíc m3 radiálních lamel, 40 tisíc m3 truhlářského řeziva, dále stavební řezivo a paletový přířez, kde zatím nepočítáme se sušením.
- Závod v Čáslavi představujete jako nejmodernější dřevozpracující komplex v ČR. Můžete uvést příklady použitých moderních řešení?
Pásové pily jsou osazeny nejmodernějšími prvky, které jsou momentálně k dispozici. Velmi zajímavým a moderním řešením je kombinace pásových pil a kotoučové technologie pro zpracování přesílené hmoty, kde pro omítání i rozmítání používáme 2 samostatné stroje. Tyto stroje umí omítat tzv. podle osy i podle kůry. Stejnou kombinaci pil pravděpodobně v Evropě nenajdete. Výrobci Linck i Primultini chtějí tento provoz představovat jako referenční projekt.
Finská technologie kogenerační jednotky od společnosti Wärtsilä je první realizací této významné firmy ve střední a východní Evropě. V současnosti je to kogenerační jednotka s největším výkonem pro spalování dendromasy v České republice.
Důležitou součástí závodu jsou i moderní sušárny od firmy Mühlbeck, vybavené rekuperačními jednotkami umožňujícími zpětné využívání zbytkového tepla. Jedná se sušárny s nízkou spotřebou energie a současně s minimálním rozptylem výsledné vlhkosti řeziva.
- Bude součástí výroby nějaký nový materiál na bázi dřeva?
Naší povinností je neustále monitorovat potřeby trhu a nabízet nové varianty. Jan Mičánek starší pracuje na projektu Výzkumného dřevařského centra, kde by tým lidí s předstihem pracoval právě na nových řešeních či materiálech.
Počítáme s tím, že část stavebního dříví bude použita k produkci tepelně upraveného dříví pro venkovní použití se zárukou odolnosti proti hnilobě a povětrnostním podmínkám až na 20 let. Vnímáme to jako příležitost posunout dříví z místních zdrojů do kategorie dříví pro venkovní použití.
Princip tepelné úpravy spočívá ve vystavení dříví vysoké teplotě 200 až 240 ˚C ve speciální komoře a jeho následném vysušení. Dojde k likvidaci hub, plísní, hmyzu a zároveň se dříví pro tyto škůdce stane neatraktivním.
Obchod
- Kdo budou vaši hlavní dodavatelé?
Naším dodavatelem může být kdokoliv. Čím širší struktura dodavatelů, tím lépe. Naším záměrem je v ČR nakupovat dříví od všech producentů.
- Bez omezení vzdálenosti?
Čím kvalitnější – dražší dřevo, tím je možná větší vzdálenost pro dopravu.
Aktuálně jsou našimi největšími dodavateli Lesy ČR, VLS, LESS&FOREST, ale třeba i Stora Enso, od které nakupujeme dřevo, které pro ni z hlediska pořezu není zajímavé.
- Jaký je poměr exportu a domácího využití?
60 % řeziva jde na export a 40 % dáváme na vnitřní trh. Lepených výrobků jde na český trh zhruba třetina a dvě třetiny putují do zahraničí.
- Většiny firem v oboru se dotýká hospodářská krize. Jakým způsobem na vás krize dopadá a jaké kroky činíte nebo plánujete činit ke zmírnění dopadů?
Současná krize je globální. Vzhledem k tomu, že naše společnost sídlí na českém venkově, přehnala se nad našimi hlavami a zřejmě jsme jí nestáli za pozornost.
Děkuji za rozhovor (9. 3. 2009),
Jan Příhoda
Foto: LESS&TIMBER s.r.o. a redakce