Editorial 4/2009
Vážení čtenáři,
nevím jak vy, ale některým věcem prostě nerozumím. Třeba když na pozvání norského ministra pro životní prostředí zamířili v únoru ze světové konference OSN o životním prostředí v Nairobi na norskou stanici v Antarktidě ministři životního prostředí (mezi nimi i Martin Bursík) a ekologičtí experti a vysocí představitelé z různých zemí, aby mohli na vlastní oči zhlédnout, jak vlivem oteplování ubývá ledovce. Toho, kolik vypustilo letadlo politiků cestou do ovzduší tun CO2, byla plná média. A jako mnozí, nemohu nějak porozumět účelu cesty. Otázek je hodně. Budou nyní politici ve svých argumentech pádnější, v jednání neústupnější, v postojích zarputilejší? Nebo to byl jen výlet pro pár vyvolených, odkud si přivezli pěkné fotky pro média i rodinný krb? A až se v jednotlivých zemích změní politická garnitura, pošleme do Antarktidy další letadlo? Pokud je již nezbytné vozit do Antarktidy politiky, neměli bychom tam vzít přednostně zástupce průmyslu a vybrané hlavy státu? Trochu mě překvapilo, že ekologické organizace hodnotily tuto cestu vesměs jako přínosnou. Pak by totiž měly schválit takovou cestu každému, kdo se chce o vlivu klimatických změn přesvědčit také na vlastní oči, předtím než se rozhodne změnit svůj životní styl a začít šetřit energií, jezdit do práce hromadnými dopravními prostředky apod. Protože ač je samozřejmě význam politických jednání na mezinárodní úrovni nepopiratelný, bez změny životního stylu lidí se změní k lepšímu máloco… Za sebe jenom doufám, že pány politiky nenapadne jet se na otočku podívat, jak ubývá pralesů v jižní Americe, jak mizí korálové útesy nebo jak se ztenčuje populace gorily horské.
Dubnová Lesnická práce samozřejmě není věnována Antarktidě, velké téma celého čísla je podpora lesního hospodářství – najdete zde články týkající se dotací na hospodaření ze státního rozpočtu, podpory v území NATURA 2000 a lesnicko-environmentálních plateb či článek o podpoře hospodaření v konkrétním kraji. Součástí je i srovnání podpor v jednotlivých krajích, které lze shrnout větou: když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Lesu zdar
Petra Darebníková
nevím jak vy, ale některým věcem prostě nerozumím. Třeba když na pozvání norského ministra pro životní prostředí zamířili v únoru ze světové konference OSN o životním prostředí v Nairobi na norskou stanici v Antarktidě ministři životního prostředí (mezi nimi i Martin Bursík) a ekologičtí experti a vysocí představitelé z různých zemí, aby mohli na vlastní oči zhlédnout, jak vlivem oteplování ubývá ledovce. Toho, kolik vypustilo letadlo politiků cestou do ovzduší tun CO2, byla plná média. A jako mnozí, nemohu nějak porozumět účelu cesty. Otázek je hodně. Budou nyní politici ve svých argumentech pádnější, v jednání neústupnější, v postojích zarputilejší? Nebo to byl jen výlet pro pár vyvolených, odkud si přivezli pěkné fotky pro média i rodinný krb? A až se v jednotlivých zemích změní politická garnitura, pošleme do Antarktidy další letadlo? Pokud je již nezbytné vozit do Antarktidy politiky, neměli bychom tam vzít přednostně zástupce průmyslu a vybrané hlavy státu? Trochu mě překvapilo, že ekologické organizace hodnotily tuto cestu vesměs jako přínosnou. Pak by totiž měly schválit takovou cestu každému, kdo se chce o vlivu klimatických změn přesvědčit také na vlastní oči, předtím než se rozhodne změnit svůj životní styl a začít šetřit energií, jezdit do práce hromadnými dopravními prostředky apod. Protože ač je samozřejmě význam politických jednání na mezinárodní úrovni nepopiratelný, bez změny životního stylu lidí se změní k lepšímu máloco… Za sebe jenom doufám, že pány politiky nenapadne jet se na otočku podívat, jak ubývá pralesů v jižní Americe, jak mizí korálové útesy nebo jak se ztenčuje populace gorily horské.
Dubnová Lesnická práce samozřejmě není věnována Antarktidě, velké téma celého čísla je podpora lesního hospodářství – najdete zde články týkající se dotací na hospodaření ze státního rozpočtu, podpory v území NATURA 2000 a lesnicko-environmentálních plateb či článek o podpoře hospodaření v konkrétním kraji. Součástí je i srovnání podpor v jednotlivých krajích, které lze shrnout větou: když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Lesu zdar
Petra Darebníková